Nejzdravější dům pro člověka je podle odborných studií ten dřevěný

Nejzdravější dům pro člověka je podle odborných studií ten dřevěný

Redakce | Pondělí, 03. srpen 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Když se při našich redakčních návštěvách ptáme stavebníků, proč se rozhodli právě pro dům z masivního dřeva, velmi často hovoří o tom, že si přáli dům zdravý. Odkud se bere jistota člověka, že právě dřevěný dům bude zdravý? A proč by nemohl být zdravý dům cihelný, když cihla není nic jiného než hlína, tedy přírodní materiál? O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat – anebo podrobit dřevo odbornému zkoumání a nechat se přesvědčit exaktními výsledky.


Dřevo léčí

Mohlo by se zdát, že za přesvědčením o „zdravosti" dřeva jako stavebního materiálu může stát jeho vůně. Ať už použijeme dřevo listnatých nebo jehličnatých stromů, vždy budeme odér čerstvě vyrobených fošen, prken a trámů vnímat jako vůni.

Těžko najdeme člověka, kterému bude dřevo páchnout, úspěšnější však budeme v případě, že se zaměříme na jedince, kterým látky uvolňující se ze dřeva mohou způsobit zdravotní komplikace. Záměrně jsme zvolili slovo jedinec, protože případy, kdy trvalé působení silně koncentrovaných výparů z čerstvého dřeva způsobilo dráždění dýchacích cest, jsou opravdu ojedinělé.

Mnohem častěji se setkáme s empiricky ověřenou skutečností, že dřevo jako stavební materiál působí na zdravotní stav člověka pozitivně a zlepšuje jeho tělesné a duševní zdraví. Řada výzkumů potvrdila jedinečné vlastnosti silic obsažených ve dřevě borovice limby a jejich účinky na snížení klidové srdeční frekvence člověka (uvádí se až deset úderů za minutu, což ušetří přibližně hodinu srdeční činnosti denně), cedrové dřevo zase odpuzuje hmyz včetně molů.

Bez ohledu na druh stromu, ze kterého dřevo pochází, se však podařilo prokázat, že tento materiál má výrazné antibakteriální účinky. Například dizertační práce Tiiny Vainio-Kaila na univerzitě Aalto ve Finsku prokázala, že neošetřené povrchy masivního dřeva v interiéru významně potlačují rozvoj choroboplodných zárodků.

Studie srovnávala chování různých mikrobiálních kultur na dřevěném a skleněném povrchu a došla k závěru, že na skleněném povrchu se šíří podstatně rychleji než na dřevěném. Jedním z důvodů může být to, že dřevo díky absorpci vlhkosti rychle osychá a bakterie tak ztrácejí živnou půdu pro svůj rozvoj.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-interier

Autor textu: Martin Klíma


Dřevo a jeho zdraví prospěšné vlastnosti

Na antibakteriální účinky mají podstatný vliv substance obsažené ve dřevě, například pryskyřičné kyseliny a taniny. Tyto látky působí na buněčné membrány bakterií a vytvářejí chemické vazby s ionty, které bakterie potřebují pro své fyziologické pochody.

Taniny se vyskytují především v jádrovém dřevě dubu, jilmu, akátu, kaštanovníku, ořešáku a řady exotických dřev. Ve dřevě jehličnanů se taniny nacházejí omezeně, případně zcela chybí. Antibakteriální účinek jehličnatých dřev, především borovice, lze vysvětlit přítomností jiných polyfenolů, tzv. terpenů.

Tato skupina různorodých přírodních látek je nejvíce zastoupena v jádrovém dřevě jehličnatých dřevin s pryskyřičnými kanálky. Největší množství pryskyřičných kanálků, potažmo pryskyřice, se nachází ve dřevě borovice.

Jakmile byly tyto látky pomocí rozpouštědel ze zkoumaných vzorků dřeva odstraněny, bakteriální kultury se začaly ihned množit. Z toho lze mimo jiné také usuzovat na to, že uzavřeme-li povrch dřeva neprodyšnou vrstvou barvy či laku, výrazně tím omezíme nebo dokonce zcela zničíme jeho pozitivní vlastnosti.

Antibakteriální schopnosti má také lignin, naopak celulózu mikroorganismy tolerují. Protože dřevo vylučuje také těkavé organické sloučeniny (VOC) s antibakteriálními účinky, dochází ke snížení choroboplodných zárodků i v ovzduší v interiéru.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-loznice

Autor textu: Martin Klíma

DŘEVO v kuchyni

Dřevo se tradičně celá staletí používá při přípravě a zpracování potravin v podobě různých kuchyňských pomůcek (prkénka na krájení, vály, vařečky, kvedlačky apod.) nebo pracovních desek. Postupně začaly vyvstávat pochybnosti, zda je jeho použití při kontaktu s potravinami hygienicky nezávadné.

Vycházelo se z toho, že dřevo je materiál pórovitý a hygroskopický, tudíž na jeho povrchu i uvnitř jeho struktury budou zůstávat zbytky potravin, které bude obtížné odstranit. Takovéto podmínky pak lze považovat za příhodné pro množení mikroorganismů.

Dřevo začalo být pro výše jmenované účely postupně nahrazováno plasty, případně kovy. Praktické výzkumy však prokázaly, že dřevo vykazuje lepší hygienické charakteristiky než plasty. Při kontaminaci různých prkének na krájení a přípravu potravin bakteriemi se ukázalo, že ze dřevěných prkének bylo možné zpětně získat významně méně životaschopných bakterií než z plastových.

I další studie potvrdily, že v případě dřeva je daleko nižší riziko kontaminace potravin, které přijdou s prkénky do styku.

Bakterie sice pronikají i pod povrchové vrstvy dřeva, ale nejsou již schopny návratu na povrch dřeva, kde by kontaminovaly potraviny. Také povrchy poškozené krájením nožem a následně omyté vodou jsou v případě plastů snáze kontaminovány bakteriemi než v případě použití vhodného dřeva.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-kuchynska-linka

Foto: Dreamstime


Jedinečné borovicové dřevo

Silně aromatické dřevo borovice a smrku účinně potlačuje rozšířené a obávané infekce způsobené tzv. problémovými multirezistentními bakteriemi MRSA (meticilin- rezistentní zlatý stafylokok) a VRE (vankomycin rezistentní enterokoky). V tomto ohledu má borovice výrazně silnější účinky než smrk.

Růst bakterií druhu Escherichia coli, které se sice běžně vyskytují v trávicím traktu člověka, které však mohou za určitých okolností způsobit zdravotní komplikace, dokáže překvapivě zbrzdit bělové dřevo borovice (vnější část dřeva přiléhající ke kambiu, která vede vodu od kořene k listům a ukládá zásobní látky).

Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že toto dřevo vysychá rychleji než borovicové jádrové nebo smrkové dřevo. Podobné antibakteriální účinky byly jinými studiemi prokázány i u jiných druhů dřeva, například dubového, borové, březového, olšového nebo ořechového.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-strom-borovice

obr.: Borovice limba (Pinus cembra) roste pouze ve vyšších nadmořských výškách, podél horní hranice lesa v pásmu borovice kleče. Její pozitivní účinky na lidské zdraví prokázala řada studií, velmi často se proto používá pro výrobu nábytku nebo opláštění stěn. Foto: Dreamstime


srubyaroubenky-casopis-titulka-3-2020-200x238-tinified

Tento článek vyšel v časopisu sruby&roubenky 3/2020

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 69 Kč

koupit časopis

 

DŘEVO v nemocnici

Výzkumný tým pod vedením architektky Veroniky Kotradyové před časem zkoumal vliv dřeva na návštěvníky Národního onkologického ústavu v Bratislavě. V čekárně tým instaloval obklad stěny a stropu z borovice, klasická koženková sedadla nahradil sezením z modřínových trámů, staré dveře opatřil borovicovou dýhou a jako dekoraci použil umělecké dílo „Příběh stromu" vyrobeného ze zbytků hranolů z osazených laviček.

Kromě zkoumání kvality ovzduší ve vestibulu nemocnice se výzkumný tým zaměřil i na testování antibakteriálních účinků dřeva, nejprve bez povrchové úpravy a následně s ní. Pro srovnání kromě přírodního dřeva testoval i laminovanou dřevotřískovou desku.

Ošetřené povrchy měly úpravu akrylovým lakem ředitelným vodou a tvrdým voskovým olejem. Výzkumníci vycházeli z toho, že díky schopnosti odnímat vlhkost dřevo nepodporuje rozmnožování mikroorganismů. Tyto účinky se u obou povrchových úprav ztratily, protože chemický film schopnost dřevních vláken značně omezuje.

V testech dosáhl tvrdý voskový olej o něco lepších výsledků než akrylový lak ředitelný vodou. Laminovaná dřevotřísková deska vytvářela nejlepší podmínky pro růst bakterií i několik dní. Z testů jasně vyplynulo, že dřevo bez povrchové úpravy má nejsilnější antimikrobiální účinky.

Výzkumníci doporučili čištění povrchů, kterých se lidé intenzivně dotýkají a pokládají si na ně věci, jednou týdně technickým lihem.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-nemocnice

Autor textu: Martin Klíma

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-detail-dreva

Autor textu: Martin Klíma


Ošetřovat dřevo, nebo nechat přirozeně stárnout?

Zatím nepříliš vyjasněnou otázkou zůstává, jak antibakteriální vlastnosti dřeva ovlivňuje povrchová úprava oleji a vosky a zda by extrakty získané ze dřeva přidávané do prostředků na ochranu dřeva mohly zvýšit jejich účinnost a snížit ekologickou zátěž.

Kromě toho je třeba ještě zohlednit přirozené stárnutí dřeva, protože zmíněná studie se prováděla pouze s čerstvými vzorky. Je ale pravděpodobné, že antibakteriální účinky budou postupně klesat.

Bez ohledu na ještě nezodpovězené otázky se však zdá být už nyní smysluplné zvýšit využití dřeva zejména v zařízeních, kde by mohly bakterie E. coli způsobovat velké problémy, například nemocnice, školy nebo domovy pro seniory.

Samozřejmě nemůže být na škodu zamyslet se nad případným využitím dřeva také v každém interiéru – ideálně formou srubového domu z borovice, smrku nebo cedru.

pozitivni-ucinky-dreva-v-interieru-struktura-dreva

obr.: Struktura dřeva. V porovnání s jádrem může mít bělové dřevo rozdílné fyzikální a mechanické vlastnosti, zajímavé však je, že dokáže intenzivně brzdit rozvoj bakterií. Ilustrace: Dreamstime


Přečtěte si jak se bydlí ve srubovém domě z borovice, smrku a cedru

Šumavská dřevostavba z finské borovice
 
Dřevostavba s využitím smrkového dřeva
 
Roubenka z cedrového dřeva
 
SaR 3-2020
Vaše komentáře (1)

Nejnovější články v kategorii “Zdravé bydlení”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop