22 / 164
20
pO j ďt e dá l
&
O
o dispozicích domu jsme měli jasno celkem rychle. Chtěli
jsme bungalov s velkou terasou, prostorným obývákem,
malými pokoji a hlavně to hygienické zázemí. tak jsem po-
žádal architekta, aby zakomponoval rovnou koupelny dvě.
Zároveň jsme si přáli, aby dům byl minimálně otevřený do
ulice a naopak velkoplošně navázal na zahradu. a když ří-
kám velkoplošně, mám na mysli otevřenou, respektive prů-
chozí celou stěnu obýváku. Zatím tu totiž trávíme jenom
víkendy a kontakt se zahradou chceme mít těsný.
První oříšek k řešení přišel záhy. Náš osmatřicetiletý smrk
a jen o něco mladší rododendron neměly v kompozičním
pojetí zahrady proti jabloním konkurenci. v záměru novo-
stavby ale byly tak trochu překážkou. Pozemek je poměr-
ně úzký a ne právě velký. Museli jsme tedy volit. vyhrál ro-
dodendron, a to doslova. Jelikož bylo riskantní tak vzrostlý
keř přesazovat, byl dům nakonec navržen právě s ohle-
dem na něj tak, že jej architekt zakomponoval do prostoru
polouzavřeného atria. Dům je tedy ve tvaru „L“ a ze všech
oken a dveří směřuje pohled právě na keř. Dlužno dodat,
že když kvete, je to opravdu nádherný výhled z domu. Náš
smrk sice prohrál, ale konec měl pěkný. věnovali jsme ho
obci jako vánoční strom s tím, že si ho na tři krále vezme-
me zpět. Ještě dnes s ním topíme. Máme totiž v obýváku
kromě podlahového topení i na zakázku vyrobená kachlo-
vá kamna. vím, že to asi není běžné, ale my z nich máme
radost. Chovají se báječně. Popravdě mnohem lépe než
stěny. izolace funguje výborně, v létě je tu klima příjem-
né stejně jako v zimě, ale nemůžu si pomoct, pořád mám
pocit, že klasický stavební materiál bych snášel lépe. Je
to jen v pocitové rovině, nemám na mysli nic konkrétního.
Prostě si asi na život v dřevostavbě člověk musí zvyknout.
Nám šlo hlavně o to, aby dům stál rychle. Skoro jsem
tomu nechtěl věřit, ale firmě stačily na výstavbu našeho
„paneláku“ (dům je z panelů, pozn. red.) pouhé dva týd-
ny. ano, jsou to sice jen dvě kostky, ale máme v domě
pár ne právě běžných prvků. třeba okno nebo přesněji
oboustranně posuvné dveře, spojující obývák s terasou,
mají sedm metrů délky. Jde o složitější detail, ale úči-
nek je maximální, protože ze sedačky nebo od jídelního
stolu má člověk prakticky panoramatický výhled. Nebo
v jedné koupelně máme střešní okno. Ne jako doplněk
k vertikálnímu oknu, ale pouze toto střešní. Podotýkám,
že bungalov má plochou střechu. Jinak ovládání domu
je centralizované – topení, světla, žaluzie, bezpečnost...,
ale to už je asi dnes běžné. Zajímavě řešené jsou i vnitřní
rolety na oknech do ulice. vidíte zevnitř ven, ale obrá-
ceně jsou neprůhledné a ještě stíní slunce. a nesmím
zapomenout na centrální vysavač. Ne jenom proto, že
jsem chlap a uklízení mě nebaví. ale tenhle „pomocník“
mi přijde prostě skvělý.
Zahrada:
kusy smrku, který musel stavbě ustoupit, slouží i jako součást
zahradního posezení
Na začátku byla zahrada. Martinova rodina v ní trávila víkendy už dlouhá léta. Pod velkým smrkem stála
dřevěná chata a před ní starý, rozložitý rododendron. Chata byla ale jenom taková kůlna na přespání
a voda se nosila od pumpy z venku. když si paní domácí posteskla, že teplá sprcha a splachovací
záchod by vůbec nebyly marné, rozhodl se Martin, že jí nechá postavit kůlnu o něco větší a komfortnější.