Altán v Zahradě Osudu
Dagmar Čechová | Čtvrtek, 18. prosinec 2014 |
Zahrada Osudu je místem, kde se střetává minulost, přítomnost i budoucnost jednotlivců a celého lotyšského lidu, aby poskytla útěchu minulosti, dodala sílu přítomnosti a inspirovala budoucnost. Měla by se stát odkazem příštím generacím, vybudovaná společnými silami celého národa. Ušlechtilá myšlenka dostala v roce 2013 konkrétní obrysy, když v zahradě vyrostla první stavba – modřínový altán s vyhlídkovou terasou.
„The Garden of Destiny" (Zahrada Osudu) leží v oblasti Koknese ve středním Lotyšsku na ostrově obtékaném řekou Daugava. Má být dokončena v roce 2018 při příležitosti 100. výročí vzniku republiky a je vybudována jako památník všem Lotyšům, kteří se v průběhu 20. století stali obětmi totalitních režimů a zaplatili tak nejvyšší cenu za svobodu a nezávislost lotyšského národa.
Pro vybudování vyhlídkové terasy s altánem byla vyhlášena architektonická soutěž, kterou vyhrál Didzis Jaunzems společně s Laurou Laudere ve spolupráci s architektonickou kanceláří Jaunromans and Abele.
Díky štědrým sponzorským darům se altán s terasou stal první realizovanou stavbou v parku a v roce 2013 obdržel i ocenění v soutěži Latvian Architecture Best Works Award.
Budova si klade za cíl vytvořit harmonické prostředí pro objevování výjimečného charakteru místa a poskytnout návštěvníkovi nezapomenutelné výhledy na rozsáhlý horizont řeky Daugava.
Projekt zdůrazňuje pevné pouto mezi přírodou a lotyšským národem, který jí chápe jako zdroj vnitřní energie, síly a inspirace. Proto byl brán zřetel především na soulad s životním prostředím a na souznění se specifickým umístěním rekreační stavby.
Je navržena tak, aby její hmota neblokovala výhled na panorama řeky, zastávky s lavičkami a místy k odpočinku jsou vždy umístěny tak, aby se otevíraly ohromujícím a emotivním rozhledům. Tvar budovy se vyhýbá vzrostlým stromům na pozemku a využívá zvlnění terénu k tomu, aby mohl být hlavní krytý prostor částečně utopený v terénu.
Hlavní myšlenkou projektu se stává gradace hmoty budovy, která postupně roste tak, jak k ní návštěvník přichází a vrcholí až na samém okraji pobřeží. Hlavním materiálem nosné konstrukce i obložení se stal modřín, který je na pochozích místech speciálně ošetřen, aby se na něm nevytvářel kluzký povrch.
Připravila Dagmar Šimonová, foto Maris Lapins