Helena Petáková | Pondělí, 23. červenec 2012 |

Poznáte k čemu sloužily tyto předměty? Muselo být na ně spolehnutí ve velmi nepříjemných situacích. A když si představíme, kolik domů a střech v době, ze které pocházejí, bylo ze dřeva.... Pokud víte, nenechte si svou odpověď pro sebe a zúčastněte se naší soutěže.

Jaká je správná odpověď minulého kola?

Ševcovský verpánek, klekátko, zouvák na boty - to jsou některé odpovědi, které jste nám zaslali k této fotografii. Nejblíže té správné je tip Markéty Šlimarové, že jde o odpočinkovou židli s opěrkou na ruce. Bohužel ani paní Markétu tentokrát neodměníme, protože permanetku na adventure golf už v této soutěži získala, výhru tedy odložíme do dalšího kola.
„Kibic" sedátko pro pozorovatele a fanoušky karetních her a šachových partií - tak je to přesně. Sedělo se na něm obkročmo a paže se opíraly o širokou, někdy polstrovanou područku. Židle a křesílka měly i jiná speciální určení. Pro čtení byly opatřeny pohyblivým pultíkem na odložení knížky, k astronomickému bádání byl přímo k židli připevněn dalekohled, kuřácká židle měla zásobník na tabák a místo pro dýmku.

A opět trocha poučení...

Tak jako mnoho jiných předmětů i nábytek, který dodnes používáme, má svůj původ v antické kultuře. Židle a sedátka všeho druhu měla kromě základního významu i roli prestižní. Rozvoj zaznamenaly hlavně v renesanci, zejména díky Italům, kteří při stěhování za prací rozvíjeli svoje řemeslné umění ve výrobě nábytku po celé Evropě.

České země proslavil ohýbaný nábytek

Naším nejznámějším výrobcem židlí je Michael Thonet, který zavedl technologii výroby ohýbaného nábytku. Spočívá v napaření dřevěného hranolku sytou párou, aby se dal lépe ohýbat.

Traduje se, že Michael Thonet v roce 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci představil také houpací křeslo z ohýbaných klížených svazků dýh. A rakouský kancléř, kníže Metternich, který tuto výstavu navštívil, si povšiml zajímavého nového sedacího nábytku a dalších ohýbaných výrobků a sedl si právě do houpacího křesla. Příjemné houpání jej inspirovalo a doporučil Michaelu Thonetovi přemístit firmu do Vídně. Tam započalo nejslavnější období firmy, kterou Michael Thonet, otec pěti synů, roku 1853 přejmenoval na „Gebrüder Thonet". A protože zájem o ohýbaný nábytek neustále rostl, bylo rozumné přemístit výrobu tam, kde byly zdroje potřebného bukového řeziva a šikovní lidé, tedy na Moravu do Koryčan a před 151 lety do Bystřice pod Hostýnem.

 

 

Vaše komentáře (0)

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02