Previous Page  14 / 164 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 14 / 164 Next Page
Page Background

12

po j ďt e dá l

setkání s panem docentem

ovlivnilo můj přístup ke

klientovi a otevřelo cestu

k velkým dialogům. jenom

tak jsem schopná uspokojit

opravdu náročné klienty.

obvykle pracuji intuitivně, proto

pro mě nejzásadnější posun znamenalo používání

přesných poměrů podle Fibonacciho čísel při řešení

proporcí fasády a rozměrů oken. ráda na spolupráci

vzpomínám a děkuji za ni.

komeNtář

archItekta

Ing. Irena Truhlářová

ARCHCON atelier, s.r.o.

p

První dojem je strhující. Dům stojí jako moderní bašta, vklíně-

ná do svahu pozemku v meandru řeky Sázavy a s přehledem

přijímá odraz zahrady, lesa i okolních kopců. Jakoby v sou-

ladu s rytmem onoho odpoledne, ročního období i geome-

trické harmonie útočí na moje smysly proporcemi, barvami,

světlem, vůněmi i zvuky. Interakce umělého (novodobého)

s přírodním (původním) tu smazává ostrou hranici a doslova

protéká prostorem a vším, co se v něm kdy přihodilo. Dům

tu přestává být izolovanou jednotkou a stává se organickým

artefaktem, vycházejícím z podstaty místa. Za jeho metamor-

fózou stojí uchopení morfologie prostředí a pochopení spi-

rituální roviny přírodních nebo chcete-li přirozených předob-

razů, a zakotvení stavby formou, usazením i volbou materiálů

v časové a kulturní kontinuitě. Dům se stává součástí krajiny

a krajina součástí domu.

Rozhraní mezi viděným a neviděným pak představuje zvláštní

vztah, který vnímáme instinktivně a se kterým se setkáváme

v přírodě, aniž bychom si to uvědomovali; v ulitách mlžů, ro-

zích turů či u celé řady vyšších rostlin. Řeč je o Fibonacciho

posloupnosti neboli poměru částí vůči celku, kdy jedno se dělí

ve dví a přitom zůstává částí jednoty. Je to tak zvaný zlatý řez

či zjednodušeně řečeno ideální proporce. Z nějakého důvodu

se jím příroda řídí a designéři, umělci i architekti obvykle také.

Nevědomky jej používáme i my obyčejní, třeba když si vybíráme

partnera nebo si jen chceme pověsit na stěnu obraz. Tahle „po-

svátná geometrie“ dokáže propojit intuitivní mozkovou hemisfé-

ru s tou analytickou, a výsledkem je, že pozorovaná realita pů-

sobí na naši psychiku jako přirozená, přitažlivá a srozumitelná či

řečeno jedním slovem – krásná. A přesně takový je i tento dům.

Zvenčí

Usazení domu v severozápadní části pozemku, rovnoběžně

s jeho delší hranou, a jižní orientace obytných místností umož-

ňuje co nejvíce využívat solárních tepelných zisků. V půdorys-

né stopě dům kopíruje rozměr původního přízemního domu,

respektive je vystavěn na základech a částečném podsklepení

chaty, kde Jan trávil čas prakticky nepřetržitě od dětství. „Mám

tohle místo moc rád a přál jsem si, aby rodinný příběh pokra-

čoval. Zprvu jsme sice uvažovali v jiných intencích, ale pak

se nám zalíbilo konstrukční dřevo a jsme za to rádi,“ vypráví

příběh svého domu Jan.

Jednopodlažní dům s podkrovím je tvořen jednoduchou kom-

paktní hmotou kvádru se sedlovou střechou bez přesahů

o sklonu třicet šest stupňů. Na jihozápadní fasádě je hmota

doplněna v úrovni přízemí a suterénu o rizalit, vystupující z líce

průčelí pokojem pro hosty a nad ním v podobě celoplošně pro-

sklené jídelny. „Původně jsme zamýšleli umístit v tomto výklen-

ku zimní zahradu, ale výhled z něj si nás podmanil natolik, že

si tu spolu s ním vychutnáváme i jídlo,“ upřesňuje Jan genezi

nejvyužívanějšího obytného prostoru. Na výklenek navazuje po

obou stranách poměrně dominantní dřevěná terasa, zastíněná

rovněž dřevěnou pergolou. Vegetace, která ji porůstá, je spolu

s textilními roletami a markýzou oživujícím prvkem fasády. Syme-

trie jihozápadní fasády je pak podtržena velkým vikýřem ve tvaru

trojúhelníku, jehož okno vpouští světlo do pracovny v podkroví.

S touhou investora po velké volnosti pohybu a propojení interi-

éru s exteriérem pak korespondují všechna okna přízemí, která

prolamují fasádu v plné výšce stěn. Fixní i otvíravá okna mají rám

v jednotném designu, přičemž rám otvíravých skleněných ploch

není z exteriéru patrný. Aby přístavba suterénu nerušila vnímání

přírodního kamene, je stěna pojata bělavou omítkou. Při pohle-

du z dálky je tak sjednocená se stávajícím suterénem, ovšem

tak, že si původní a nové materiály nekonkurují.

Ze severozápadu je dům stíněn také dřevěnou pergolou, která je

podél stěn vynesena táhly. Plné přiznání odlišnosti nové dřevě-

né stavby od staré kamenné podezdívky posouvá symbiózu hor-

ního s dolním na úroveň respektu a plnohodnoty obou řešení.

Zevnitř

Nenápadný vstup do domu je krytý stříškou a hned za ním

následuje zádveří se šatní skříní a botníkem. Na jedné straně

chodby je přístupná menší koupelna s toaletou a sprchovým

koutem, proti ní stoupá schodiště do podkroví. Zrcadlově proti

domovním dveřím je pak umístěný vstup do obytného prosto-

ru, propojeného s venkovní terasou posuvnými dveřmi, který

společně s prosklenou jídelnou rozpouští pohled v baldachýnu

přilehlého lesa. Podkroví poskytuje prostor třem pokojům a pro-

storné koupelně s vanou a infrasaunou. Na schodišťovou halu

pak navazuje pracovna s prosklenými posuvnými dveřmi, které

propouštějí světlo z okenního vikýře dál do haly.

použití zlatého řezu Vnáší do pozoroVané reality přirozenost,

přitažliVost a srozumitelnost.

&