168 / 180
166
Zelené střechy sloužily již v minulosti
k ochraně domů před chladem, horkem
a nepřízní počasí. Ve Skandinávii a na
Islandu jsou součástí tradičních i nových
staveb. Dnešní moderní architektura
může díky kvalitním hydroizolačním
materiálům využít potenciálu a výhod
zelených střech opravdu naplno.
Tím spíš, uvědomíme-li si kromě
estetického a ekologického hlediska
i jejich ekonomický přínos, spočívající
v ochraně hydroizolace a prodloužení
její životnosti. Stav povlakové krytiny
u střech chráněných rostlinnými biotopy
je při stáří 17–18 let prakticky jako nový.
Horizont návratnosti investice je však
minimálně 10 let.
V
Významná je i úspora energie především na chlazení v letním obdo-
bí: odpaření jednoho litru vody představuje ekvivalent cca 0,7 kWh
energie potřebné pro provoz chladicího zařízení. Tedy jeden milimetr
srážek zadržených na sto metrech čtverečních zelené střechy odpo-
vídá úspoře 70 kWh energie potřebné na chlazení budovy.
Zelené střechy lze využít k pobytu i ke komerčním účelům. V hus-
tě zastavěných lokalitách představují další cenný prostor.
Vegetační střecha je i důležitým adaptačním opatřením, zmírňují-
cím dopady probíhajících změn klimatu (např. vln veder, přívalových
dešťů) v urbanizované krajině a ve městech.
To vše samozřejmě vedle ostatních, obecně známých pozitivních
vlivů zelených střech, jako je zlepšení mikroklimatu v okolí budov,
snížení prašnosti a hlučnosti, zadržování srážkové vody, zvýšení bio-
diverzity a návrat přírody do měst, dobrý vliv na psychiku člověka.
Náklady na údržbu odborně ozeleněných střech s extenzívní nízko-
údržbovou vegetací jsou přitom téměř nulové.
Zadržování srážkové vody
Jedním z hlavních úkolů vegetačního souvrství je zadržování
srážkové vody. Substrát vsakuje vodu až do nasycení, přebyteč-
nou vodu propouští přes filtrační vrstvu do vrstvy drenážní. Tam se
akumuluje další část vody a zbytek odtéká drenáží k odvodňovacím
prvkům. Vycházejme z předpokladu, že extenzívní střešní substrát je
schopen naakumulovat vody asi třicet procent svého objemu a dre-
nážní vrstva, např. běžná dvoucentimetrová nopová fólie zadrží prů-
měrně dalších pět litrů na metru čtverečním. Pro běžné extenzívní
vegetační souvrství s deseti centimetry substrátu a dvoucentimet-
rovou nopovou folií se tak dostaneme k teoretické vodoakumulační
schopnosti zhruba pětatřicet litrů na metr čtvereční (vodoakumu-
Zelená
střecha
pasivní
dům
a dotace
Připravila
Jitka Dostalová,
Svaz zakládání a údržby zeleně
■
Foto
GreenVille service