Previous Page  22 / 24 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 22 / 24 Next Page
Page Background

60

interiér

Ještě než si člověk pořídí dům, měl by přemýšlet i o tom, jak se v něm bude pohybovat. Komunikační

zóny, propojující dům ve všech směrech – chodby a schodiště, jsou považovány za prostory sice pro

pohyb v domě nezbytné a tedy obecně velmi důležité, ale protože jimi nebo po nich vždy jen projdeme

či proběhneme, vnímáme je tak nějak v letu – „mha přede mnou, mha za mnou…“

O

všem jde o mnoho metrů kubic­

kých prostoru, v případě schodů

i propojení podlaží, není trochu

škoda takový prostor nevyužít? Jistě ano.

Komunikace byly dříve z hlediska designu

trochu zanedbávány, většinou byly pova­

žovány za prostory funkční a tedy nevý­

znamné. Podle mého názoru jsou ale stej­

ně důležité jako ostatní pokoje v domě,

protože tvoří kostru bydlení a pohybujeme

se v nich nejčastěji. Měly by tedy přebírat

styl celého interiéru.

Nastává doba komunikací

Existuje několik „fíglů“, jak tyto prostory

navrhovat. Někdy se stane, že v rámci

dispozice domu vznikne dlouhá chodba,

temné zákoutí nebo stísněné prostory

– zvlášť v případě menších domků. Zde

nám pomohou různé typy osvětlení, zr­

cadla, obrazy, květiny. Dlouhou chodbu

je možné opticky zkrátit nebo ozvláštnit,

temná zákoutí prosvětlíme svítidly a nas­

vícenými obrazy, stísněné prostory mu­

síme opticky rozšířit.

V moderních masivních dřevostavbách se

naopak čím dál více setkávám s příjemně

vzdušnými prostory (otevřená schodiště

a galerie) a širšími chodbami, protože

se takto v domě lépe dýchá. Navíc si

můžeme s těmito místy nádherně pohrát

s využitím designu a osvětlení. Je možné

použít dominantnější doplňky a více zapojit

do hry svítidla, respektive použít zajímavé

designové prvky, které v prostoru vyniknou.

Schodiště nejen funkční,

ale i krásné

Specifickým komunikačním prostorem

je schodiště. Mělo by být nejen krásné,

ale také funkční a pohodlné, abychom

se při chůzi po něm necítili jako na vyso­

kohorské túře. Z pohledu architekta se

nejlépe řeší přímé jednoramenné

schodiště nebo dvouramenné schodiště

s přímými rameny. Popravdě se u vět­

šiny masivních dřevostaveb setkávám

s úsporným zakřiveným schodištěm,

a to buď ve volném prostoru, nebo

s komorou pod ním. Každé takové

dispoziční řešení vyžaduje jiný přístup.

V moderních masivních dřevostavbách

se vždy snažím řešit schodiště do

určité míry nestandardně, včlenit jeho

prostřednictvím do domu nějaký zajíma­

vý prvek. Nejvíce však záleží na klien­

tovi, na tom, jaký styl schodiště je mu

příjemnější.

Oproti běžným zděným stavbám nebo

moderním dřevostavbám může být

v případě masivních dřevostaveb úskalím

sedání domu, na což je zvláště třeba

myslet při projektování schodiště. Kdy­

bychom chtěli udělat krásné jednolité

spojené madlo – zábradlí, po celém

obvodu schodiště, bylo by třeba ho navrh­

nout opravdu pečlivě, protože většina

schodišť se nachází mezi roubenou

a zděnou stěnou, z nichž jedna klesá

a druhá ne.

Mha přede mnou, mha za mnou

Připravila

Ing. arch. Jiřina Pustějovská

Komunikace v domě: