6 / 280
4
Vedle všech produktů hutnictví, metalurgie,
chemického průmyslu či přeměně celých
kopců na stavební materiály existuje materiál,
který je zcelamimořádný v tom, jakmálo ener-
gie spotřebujeme na to, abychom jej mohli
úspěšně použít ve stavebnictví. Chováme se
k němu přezíravě, vyvážíme jej do zahraničí
bez pokročilého zpracování, nezabýváme se
možnostmi, které naší zemi poskytuje příroda
a práce mnoha generací předků.
Nejprve se tedy zaměříme na to, jak hospo-
daříme se surovinou, v další části se pak blíže
podíváme na to, že slova a činy stojí v proti
kladu – zda máme zájem využívat produkty
a stavby s nejmenším dopadem na život-
ní prostředí, s nejmenší uhlíkovou stopou
a s nejlepším výsledkem analýzy životního
cyklu výrobku.
JAK HOSPODAŘÍME SE DŘEVEM
U NÁS A V OKOLNÍCH ZEMÍCH?
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Pra-
ha s.p. (Dřevařský ústav) realizoval výzkum-
ný úkol pro podnik Lesy ČR, který obhos-
podařuje 47 % lesů v zemi.
Cílem komplexního průzkumu bylo zma-
pování situace v oblasti dřevozpracujícího
průmyslu mezi významnými státními i sou-
kromými institucemi v České republice,
Polsku, na Slovensku, v Německu a Ra-
kousku.
Součástí práce byla analýza stavu spotřeby
dřeva v ČR a okolních státech včetně zahr-
nutí hlavních faktorů ochrany trhu, veřejné
podpory a vládní politiky. Ze získaných in-
formací vznikly návrhy opatření ke zvýšení
spotřeby surového dříví a jeho následného
zpracování v České republice.
Analýza byla zaměřena na zdroje, těžbu, bi-
lance spotřeby, účinnosti produkce, import
a export dřeva podle jeho druhů, způsobu
zpracování a využití.
Podstatnou součástí analýzy bylo také po-
souzení environmentálních dopadů dřevě-
ných produktů metodou LCA ve spolupráci
s Fakultou technologie ochrany prostředí
VŠCHT Praha a jejich srovnání s alternativ-
ními materiály.
Zvýšení spotřeby tuzemského dřeva v ČR je
možno dosáhnout mnoha různými cesta-
mi. Na základě výsledků výzkumu je možné
doporučit zaměření na níže uvedené hlavní
oblasti:
V dnešní době jako by se spojení „úspora energie“ zúžilo ve svém významu na energii na vytápění, osvětlení či
provoz spotřebičů. Jako bychom nechtěli vidět fakt, že mnohdy výroba a doprava materiálů a komponentů budov
spotřebuje více energie, než kolik činí úspora z jejich provozu. Celá věc je ještě jakoby zamlžena systémem dotací,
kdy již nelze určit, co je samo o sobě vlastně rentabilní a co ne. A vlastní cena energie? Dovede někdo jednoznač
ně jedním číslem odpovědět na otázku, kolik stojí jedna kilowatthodina?
ÚSPORY ENERGIÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH
Hodnota exportu a importu dříví ve sledovaných zemích
Zdroj EUROSTAT – Zahraniční obchod