2018
5
• orientace na odvětví s vyšší přidanou
hodnotou,
• propagace dřeva mezi širokou veřejností,
budování vztahu k regionální surovině,
• propagace dřeva coby materiálu
vhodného pro stavby,
• program hospodářského rozvoje
v budoucnosti, bioekonomika,
• odstraňování bariér a podpora
zpracování dříví vytěženého v ČR.
BILANCE TĚŽBY A EXPORTU DŘÍVÍ
Absolutně nejvyšší objem těžeb z porov-
návaných zemí zaznamenává Německo,
při srovnání poměru objemu těžeb k ploše
lesa je však na prvním místě Česká republi-
ka s hodnotou 6 000 m
3
/ha. Německu pří-
sluší údaj 4 700 m
3
/ha.
Využití dříví pro energetické účely nabývá
v posledních letech na svém významu –
v současných těžbách průměru celé Evro-
py dosahuje 55 % těžeb průmyslově využi-
telné kulatiny.
Při porovnání výše exportu jehličnatého
dříví ve vztahu k produkci jsou na prv-
ních místech Slovensko a Česká republika
s hodnotou asi 42 %. Obě tyto země se vy-
mykají průměru ostatních sledovaných stá-
tů, které se nachází v okolí hodnoty asi 8 %.
Z toho vyplývá výrazný proexportní cha-
rakter České republiky, která i přes malou
rozlohu (a také menší plochu lesa ve srov-
nání s Německem, Polskem a Rakouskem)
představuje v absolutním vyjádření největ-
šího exportéra jehličnaté kulatiny ze sledo-
vaných států. V oblasti jehličnaté kulatiny
vykazují Rakousko a Německo zápornou
bilanci produkce a spotřeby (spotřebu-
jí více, než vyprodukují), bilance ostatních
zemí včetně České republiky je kladná.
Tento trend lze označit za negativní ze-
jména z pohledu transferu přidané hod-
noty. Vývoz základní suroviny je ze všech
možností nejméně výhodný a je nutné pro-
sazovat využití místního dřeva a vývoz vý-
robků s vyšší přidanou hodnotou.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DŘEVA,
DRUHY VÝROB A PRODUKCE
Při pohledu na produkovanou hodnotu
jednotlivými státy vidíme, že v mnoha ohle-
dech s ČR srovnatelné Rakousko dosahuje
více než dvojnásobné vyprodukované hod-
noty, a to například i z řeziva. V absolutním
vyjádření je celková objemová produkce
České republiky velmi nízká. Tento fakt je
jednoznačný při porovnání s Rakouskem –
zemí s jen o málo vyšším objemem těžeb.
Evidentně v ČR schází účinné dřevozpra-
cující kapacity. Lze doporučit výraznější
zaměření České republiky na dřevařskou
produkci s vyšší přidanou hodnotou.
POTENCIÁL VYUŽITÍ DŘEVA VE
STAVEBNICTVÍ A DALŠÍM PRŮMYSLU
Velký potenciál pro širší uplatnění dřeva
leží v oblasti stavebnictví, výroby aglome-
rovaných materiálů a nábytkářském prů-
myslu. Z hlediska strategického rozvoje je
možné uvažovat o podpoře znovuobnove-
ní tradičních zpracovatelských technologií
na moderním základě, především překližek,
výroby dýh, různých forem lepeného dře-
va, desek na bázi dřeva a dalších.
Vývoj a další inovační úsilí by mohlo smě-
řovat do oblastí kompozitních materiálů,
kombinací dřeva s dalšími materiály, mo-
difikacím dřeva a materiálů na bázi dřeva
ve smyslu úpravy mechanicko-fyzikálních
vlastností. Takto vylepšené materiály najdou
uplatnění i mimo tradiční dřevařské obory,
například ve výrobě dopravních prostředků,
výrobě obalů, logistice a dalších oblastech.
Značný potenciál je v oblasti dřevostaveb,
které se vyznačují také pozitivním trendem
růstu. Je však potřebné věnovat pozornost
také souvisejícím oblastem, jako je legislati-
va, procesy rozvoje lokalit a regionů, vývoji
konstrukčních systémů staveb či výstavbě
vícepodlažních dřevěných budov a staveb
občanské vybavenosti ze dřeva.
PROGRAM HOSPODÁŘSKÉHO
ROZVOJE, ENERGETICKÉ
SOBĚSTAČNOSTI A BIOEKONOMIKY
Stále větší podpora využití obnovitelných
zdrojů energie se logicky zaměřuje také do
oblasti biomasy a tedy i dřeva. Strategické
cíle v rámci energetické soběstačnosti, su-
rovin a rozvoje bioekonomie mají (nejen)
sledované země na různé úrovni.
Procentuální a absolutní rozložení výroby jednotlivých produktů ze dřeva ve sledovaných státech
Zdroj UNECE/FAO Forestry and TimberSection
Česká republika vykazuje
kladnou bilanci produkce
a spotřeby − tedy
vyprodukuje více dřeva,
než spotřebuje.