10 / 28
1
Gernatova roubenka v Nové Pace
patří k dnes již unikátním zástup-
cům městských roubených domů.
Před zánikem ji zachránilo město
Nová Paka. Cílem rekonstrukce
bylo zachování původních kon-
strukcí památkově chráněného ob-
jektu, skutečný stav objektu si však
vynutil razantnější přístup
2
Neudržovaný a nevyužívaný dům
dlouho chátral, záchrana přišla
vpravdě v hodině dvanácté…
3
Rekonstrukce objektu byla ná-
ročná, zachovány zůstaly jen obvo-
dové stěny. Ale i tak bylo nezbytné
vyměnit poškozené trámy
4,5
Obvodové roubené stěny
a vchodové dveře z interiéru před
rekonstrukcí
T
ak jako mnoho jiných podobných staveb spl-
nil roubený dům časem svou užitnou funkci,
a protože nebyl udržován, chátral. Pomyslný
záchranný kruh nakonec historicky cennému objektu
hodilo město Nová Paka a od soukromých majitelů
stavbu v roce 2008 odkoupilo k následné opravě.
Městská roubenka?
Ano, zní to na první poslech jako protimluv, vždyť
roubených domů v městské zástavbě se do dneš-
ních dnů příliš nezachovalo. Od venkovských staveb
se do určité míry odlišují konstrukčně i vzhledem
a i proto je právě Gernatova roubenka tak cenná.
Jednopatrový roubený dům městského typu s man-
sardovou střechou byl postaven v první polovině
18. století. Prvotním záměrem rekonstrukce bylo
maximální zachování původního historického rázu
stavby s minimálními zásahy do stávající konstrukce
či materiálovými změnami. Ovšem ukázalo se, že
stav objektu vyžaduje komplexní rekonstrukci a za-
chovány nakonec zůstaly pouze obvodové stěny,
i zde však bylo třeba přikročit k radikální výměně
některých částí.
[ 24 ]
REKONSTRUKCE
Gernatova roubenka
v obnovené kráse
Gernatův dům v Záhorské ulici pod klášterem v Nové Pace je
obecně znám pod označením Gernatova roubenka. Roubený dům
čp. 166 je kulturní památkou a své pojmenování získal s posledním
majitelem, jímž byl obuvník Jan Gernat. Jen boty už zde nikdo
nešije, i když plnohodnotným životem žije roubenka i nadále.
Ale nepředbíhejme…