6 / 28
HISTORIE
1
Hrázděné domy známe hlavně
z Německa, kralují však i severo-
západním Čechám. Kostru domů
tvoří rám z dřevěných sloupů, spoje-
ných vodorovnými trámy a šikmými
vzpěrami. Prostor mezi trámy je
vyplněn kamennou či cihelnou
vyzdívkou nebo tyčemi a slámou,
a omítnutý. Dřevěné prvky jsou
často natřeny červeně, modře nebo
zeleně – alespoň u významných sta-
veb
Foto Dreamstime
2
Na Chebsku má hrázdění i ozdob-
nou funkci. Jeden z předních
zástupců této tradice, Rustlerův
statek z 18. století v Doubravě,
lze navštívit a prohlédnout si
i zevnitř
Foto Jana Horvátová,
Národní památkový ústav
3
Na západ od Prahy se stavěly rou-
benky, které bychom mohli nazvat
základním typem domu. Roubené
byly z dlouhého rovného smrko-
vého dřeva, díky čemuž byly mezi
trámy jen úzké mezery, vycpané
mechem. Sedlové střechy bývaly
kryté slaměnými došky, po okrajích
a u hřebene zpevněnými rovnými
řadami dřevěných šindelů
Ilustrace z knihy Lidové stavby
v Evropě, autor Jiří Langer
V
severozápadních Čechách vznikaly stavby
také ze dřeva, avšak technikou hrázdění. Na
jižní Moravě byly zase stěny domů budo-
vány z hlíny. V 19. století se pak i na vesnicích a ma-
lých městech prosazoval stále více kámen a hlavně
cihla, takže dnes můžeme na venkově najít řadu sta-
veb zděných – pověstné jsou třeba ozdobné štíty
a brány jihočeských statků, označované jako „sel-
ské baroko“.
Dřevěné, přesto ne roubené
stavby severozápadních Čech
Severozápadní část Čech, pás táhnoucí se od Cheb-
ska po Frýdlantský výběžek jakoby patřil spíše Ně-
mecku, než k českým zemím – tradici zde má totiž
hrázdění, konstrukce známá nejen od západních
sousedů, ale i z Dánska a části Francie. K dokonal-
osti hrázdění dovedli dávní stavebníci na Chebsku –
Mozaika roubenek
z Čech a Moravy
Velká část naší republiky patří k těm oblastem Evropy, kde až
do 19. století vznikaly stavby prostého lidu převážně ze dřeva,
technikou roubení. Ani u nás, ani v Evropě však roubenky nekralují
na celém území.
1
2
3