sruby&roubenky 4/2016

SRUBY & ROUBENKY 4/2016

[ 17 ]

Roubenky severní části středních

Čech jsou pro svou malebnost opě-

vované již desetiletí. Patra mají vy-

nášená podstávkou, tedy sloupky

s překlady, které nesou část váhy

patra a střechy. Podstávka bývá

pěkně profilovaná a vyřezávaná,

stejně jako pavlač v patře domu

Foto NPÚ

Nejzdobnějším prvkem pojizer-

ských a podkrkonošských domů

bývala lomenice – tedy bohatě sklá-

daný štít z vyřezávaných a profilo-

vaných prken

Ilustrace z knihy

Dřevěné stavby starobyle roubené,

autor Jan Prousek

Základní uspořádání venkovského

domu tvořila obytná místnost, svět-

nice, a byla umístěna tak, aby bylo

možné z oken kontrolovat veřejné

dění i vlastní dvůr. Vstupovalo se

ze dvora, ze zvýšeného zápraží, na

které nepršelo díky přesahu střechy,

do síně, jejíž součástí byl často i pro-

stor na vaření, takzvaná „černá

kuchyně“. Ze síně vedly jedny dveře

do světnice a druhé do komory, kde

bylo odloženo vše, co by při běžném

provozu mohlo přijít k úhoně (včet-

ně dospívající dcery – jak známe

z řady písniček). Na obytnou část

domu navazovaly stavby hospodář-

ské – chlév pro hovězí dobytek, pří-

padně koňská stáj, pak chlévy pro

prasata a drobnější zvířata

Ilustrace ze skript

Lidová architektura,

autor Jiří Škabrada

k trámům konstrukce přidali další prvky, takže hráz-

dění tvoří na pohled velmi efektní „kresbu“.

Hrázdění se však objevovalo i jinde – a čím dále

do minulosti, tím častěji. Ve středověku byly touto

technikou stavěny i městské domy, v baroku ji po-

užívali i stavitelé zámků! Hrázdění je totiž lehké

a bylo možné je použít například v patrech nad vel-

kými tanečními sály.

Roubené stavby – mnoho

forem, jeden princip

Většina vesnických staveb na našem území byla rou-

bená – i přes shodnou techniku výstavby však vy-

padaly stavby z různých koutů země různě. Mají od-

lišnou velikost, půdorys, ale také řešení detailů či

výzdoby. Některé rysy však mají všechny obytné