Helena Petáková | Pondělí, 17. prosinec 2012 |

V Beskydech, podobně jako i v jiných regionech, se v dávných dobách stavěly zvoničky. Jejich zvonění odměřovalo denní dobu, svolávalo k modlitbě a varovalo před nebezpečím. Dnes už většina z nich tiše stojí a již jen coby turistické atrakce podávají svědectví o někdejším způsobu života a řemeslné zručnosti svých stavitelů. Jejich původní účel už jako by v dnešní uspěchané době neměl své opodstatnění.

Občanské sdružení Naše Beskydy již řadu let bojuje proti něčemu, co na první pohled vypadá jako něco stěží představitelné - otevření několika černouhelných dolů přímo v srdci moravskoslezských Beskyd. Tento nápad vznikl v době normalizace, nicméně nebylo od něj upuštěno ani po revoluci; naopak, v poslední době byla v tichosti podniknuta řada kroků k započetí těžby. Záměr je natolik reálný, že by se měl v Beskydech opět ozvat varovný zvon. Proto sdružení Naše Beskydy v létě roku 2009 požádalo architekta Kamila Mrvu o návrh nové zvoničky.

 

Cílem bylo vybudovat stavbu, která bude symbolizovat odhodlání zdejších lidí nedopustit přírodní a kulturní devastaci svého regionu. Zvoničku, která bude jasně vyjadřovat dobu svého vzniku, nicméně zároveň bude poukazovat na místní tradici. A v neposlední řadě vytvořit místo, na kterém by se člověk mohl zastavit a tiše rozjímat nejen nad krásou okolních hor. Pro stavbu zvoničky bylo záměrně vybráno místo v unikátní lokalitě Horečky na pomezí obce Trojanovice a města Frenštát pod Radhoštěm. V nedalekém hostinci Rekovice se narodil Antonín Bača Horečka, který se nejvíc zasloužil o vznik obce Trojanovice a její samosprávu v roce 1748.

Zvonička sestává ze dvou objektů

Samotnou zvonici tvoří trojnožka, která připomíná místní zvonice z dob, kdy ještě nebyly integrovány do kapličky.Doplňuje jí mírně asymetrický objekt s tradiční siluetou domu se sedlovou střechou, jenž se otevírá směrem k cestě vedoucí kolem nedalekého hostince. Kolemjdoucí jsou tak zváni ke vstoupení dovnitř, zastavení a vychutnání si průhledu na kopec Velký Javorník nebo na strom, stojící na pomyslné spojnici zvoničky a černouhelných těžebních věží ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Konstrukci tvoří pětice dřevěných rámů opláštěna zevnitř dřevěnými deskami a zvenku tradičním šindelem. Je smutným paradoxem, že při návrhu zvoničky architekt musel přihlížet ke skutečnosti, že bude stát na potenciálně poddolovaném území.

V tuto chvíli je zvon rozhoupáván táhlem, které je na zvoničku instalováno jen při slavnostních příležitostech. V budoucnu bude instalováno elektrické zvonící zařízení, které, za symbolický poplatek, umožní komukoliv zazvonit dolům v Beskydech umíráček. Zároveň se chystá úprava bezprostředního okolí.

Zvonička vznikla díky podpoře celé řady okolních obcí (jejichž jména jsou vyryta do zvonu), sdružení, organizací, firem i jednotlivců. Základní kámen byl slavnostně poklepán ministrem životního prostředí Janem Dusíkem v únoru 2010 a na stavbě se v květnu a dubnu podílely desítky dobrovolníků. Zvonička byla "otevřena" a požehnána 15. května 2010 u příležitosti třetího výročí uzamčení země Valašské na sto roků.

"Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chrání, jak by se mi klaněl." Citát Josefa Kaluse vyrytý na zvonu.

Autor: Kamil Mrva Architects - www.mrva.net
Foto: Studio Toast

Vaše komentáře (0)

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04