Redakce | Čtvrtek, 08. říjen 2020 |

Roubené a hrázděné stavby s tak zvanou podstávkou jsou téměř synonymem po tradiční venkovskou zástavbu severočeského venkova. Ne vždy však bývá dochovaným objektům lidového stavitelství věnována náležitá péče. Příkladem úspěšné rekonstrukce tradičními řemeslnými postupy je celková oprava patrového domu selské usedlosti s roubenou světnicí a hrázděným patrem neseným dřevěnou podpůrnou konstrukcí se sloupy, tzv. podstávkou. Nachází se na západním okraji obce Jindřichovice pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku na samotné česko-polské hranici.

---

Počátek rekonstrukce historického objektu

Areál usedlosti č.p. 12 je postupně obnovován a doplňován občanským sdružením Lunaria, které zde provozuje pod vedením Ing. Zbyňka Vlka aktivní kulturní a ekologické centrum Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem. Samotný patrový obytný dům, který přitom není ani zapsanou nemovitou kulturní památkou, prošel v roce 2005 částečnou opravou.

Při ní došlo k výměně předchozí betonové taškové krytiny za režné pálené bobrovky, včetně zhotovení nových střešních vikýřů v podobě volských ok, a k opravě zadní zděné části domu, kde v prvním patře byla zřízena muzeální expozice. Teprve v roce 2012 s dílčí finanční podporou programu Leader (EU) se přistoupilo k zásadní opravě konstrukcí přední roubené a hrázděné části domu, které byly dosud zakryty vnějším novodobým palubkovým obkladem, podobně jako vnitřní stěny roubené světnice byly ukryty pod nežádoucí omítanou přizdívkou ze škvárobetonových tvárnic.

obr.: Historický snímek z roku 1919, na kterém je patrné hrázděné patro, výzdoba štítu i zvýšení podezdívky roubené světnice. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Stav dlouhodobě neudržovaného objektu z roku 2005 v počátcích aktivit občanského sdružení lunaria. Hrázděné i roubené stěny byly ve druhé polovině 20. století skryty pod palubkovým obkladem. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

---

Roubené stěny a podstávka

Spodní prahové a podokenní trámy roubení chyběly, neboť je v minulosti nahradila zvýšená cihelná podezdívka, která je doložená už na historické pohlednici z roku 1919. Také nárožní sloupy podstávky kdysi nahradil zděný pilíř. Během přípravných prací byly vedle dalších průzkumů odebrány vzorky pro dendrochronologickou dataci dřevěných prvků (Mgr. Ivan Peřina), která umístila stáří prakticky všech dřevěných konstrukcí do prvního desetiletí 19. století.

Jednou z příčin poškození prahových trámů roubené světnice byla vzlínající vlhkost, kterou už v roce 2010 odstranila oprava drenážního systému v rámci nové pokládky kamenné dlažby na dvoře. Po odkrytí obkladů stěn byl posouzen stav a míra poškození jednotlivých dřevěných prvků dřevokazným hmyzem, byly provedeny lokální ověřovací sondy a po několika odborných konzultacích s českými i německými odborníky, kteří mají praktické zkušenosti s opravami historických dřevostaveb tohoto charakteru, se stanovil předběžný rozsah výměn a protéz a postup opravy.

Tesařských oprav se zhostil místní tesař Matouš Kirschner z nedalekých Václavic. Nejprve vytvořil poměrně rozsáhlou podpůrnou konstrukci stropních trámů světnice v interiéru a hrázděných stěn celého patra tak, aby umožnila nejen uvolnění, výměny a doplnění spodních trámů roubení, ale také vyjmutí, protézování a doplnění celé konstrukce podstávky včetně poškozených horních ližin (vodorovných překladů na sloupech) a částečně i některých spodních prahových trámů hrázděného patra. Roubené i hrázděné stěny byly zároveň ztuženy proti vybočení oboustranně přiloženými a sešroubovanými kleštinami.

Rekonstrukce začala snížením a přezděním koruny podezdívky z místních sbíraných kamenů s použitím vápenné malty na úroveň podlahy světnice (na štítové i podélné stěně domu ve stejné úrovni, což je v severočeském pohraničí obvyklé, na rozdíl od jiných českých regionů, kde bývá roubení na sebe kolmých stěn založeno o půl výšky trámu v rozdílné úrovni).

Po položení hydroizolačního pásu a kokosové difuzně otevřené separační rohože byly založeny prahové hraněné trámy roubených stěn, které byly v nároží spojeny zámkovým spojem s krátkými přesahy (dle spojení výše dochovaných trámů, kde se objevují zámkové i rybinové spoje včetně přesahů).

Postupně tak byla roubená stěna doplněna pod úroveň okenních parapetů, přičemž byly vyměněny velmi poškozené spodní trámy roubení, spočívající před opravou na zvýšené podezdívce. Samotné masivní profilované parapety oken nahradily repliky.

Nárožní sloupky podstávky, které se nedochovaly, byly zhotoveny kompletně nové a další získaly jen protézy a plomby. Podobně bylo postupováno individuálně u každého prvku podstávky – horních ližin, rozpěr a záporek, což zajistilo nejen šetrné zachování části originální konstrukce, ale také možnost zpětné kontroly věrohodnosti nově provedených a doplňovaných prvků včetně detailů spojů, výzdoby a profilace, což by případná kompletní náhrada konstrukce podstávky již neumožnila.

obr.: V létě 2012 byl sejmut palubkový obklad stěn a podepřena hrázděná konstrukce patra pro umožnění opravy roubení a podstávek. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Postupné rozebírání spodních degradovaných trámů roubené světnice a odbourání zvýšené podezdívky. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Po snížení a opravě kamenné podezdívky byly postupně nově zabudovány prahové trámy roubení spojované v nároží na zámkové tesařské spoje. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Pohled na téže nároží z interiéru světnice s viditelným podepřením stropních trámů a nově spojenými prahovými trámy roubení. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

---

Hrázděné patro a replika bedněného štítu

Oprava domu dále zahrnovala lokální výměny a protézy dřevěných prvků hrázděného patra zejména v severovýchodním nároží, které bylo poškozené dlouhodobým zatékáním. Po tesařských výměnách byly obnoveny a doplněny dřevohliněné výplně tvořené dřevěnými kolíky a hliněnou mazaninou se slaměnou řezankou.

Podobně se řešily tradiční hliněné vymazávky spár mezi trámy roubené světnice s použitím dřevěných kolíčků. Nové bednění lomenice hlavního štítu tvořené širokými prkny, které nahradilo předchozí štít z úzkých palubek, tvarově vychází z historické fotografie s detaily ozdobně vyřezávaných lišt a profilací odvozenými dle dochovaných originálních štítů z blízkého okolí.

obr.: Kout světnice po dokončené opravě roubené stěny s očistěnými trámy a dřevěným záklopovým stropem, ještě před vnitřní voskovou povrchovou úpravu. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Osazování nového nárožního a nastaveného středního sloupku podstávky na kamenné patky a podložky z tvrdého dřeva. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Pohled na doplněnou roubenou stěnu s viditelnými protézami na středním sloupku podstávky a mezilehkých rozpěrách s použitím tradičních spojů s dřevěnými kolíky. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

---

Dokončovací práce rekonstrukce

Hliněné výplně hrázděného patra i spárování roubených stěn bylo poté opatřeno vápennými nátěry. Viditelné dřevěné konstrukce byly z exteriéru povrchově ošetřeny ochranným přírodním olejem, jehož tónování mohlo však být tmavší, aby se neprojevoval tak výrazný kontrast mezi starým a novým dřevem, i když o to zůstal patrnější náročný proces opravy.

Dřevěná okna byla ponechána stávající z předchozí dílčí opravy objektu, byla jen doplněna nově osazenými dřevěnými parapety a obložkami vyřezávanými dle historického vzoru. Po dokončené opravě roubených stěn došlo ve světnici k částečné výměně a doplnění dřevěného záklopového stropu včetně navrácených dřevěných stropních průvlaků.

Povrchy roubených stěn a stropu byly očištěny od zbytků tapet a starých nátěrů a dočkaly se vnitřní voňavé voskové povrchové úpravy. Na části stěn s poškozeným povrchem roubených trámů byla naopak obnovena s pomocí dřevěných kolíčků vnitřní hliněná omítka, kterou získaly i přilehlé zděné stěny. Dřevěná podlaha z širokých masivních fošen s prodyšnou provětrávanou skladbou obklopuje dominantní tzv. těžká kachlová kamna a kachlový sporák, hlavní zdroj tepla pro světnici i horní pokoje v patře.

obr.: Na nároží hrázděného patra, značně poškozeného zatékáním, byly vyměněny a protézovány některé trámové prvky hrázděné konstrukce a obnoveny výplně z dřevěných tyčí a hliněné mazaniny se slaměnou řezankou. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Pohled na postup opravy hrázděné stěny v patře z exteriéru s dokončenými tesařskými výměnami a protézami a v procesu provádění hliněných vymazávek a hliněných omítek, které byly poté finálně opatřeny ochranným vápenným nátěrem. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Ze současné velké světnice byla kdysi oddělena dřevěnou stěnou boční světnička či vejminek starých hospodářů. Při opravě byla zaniklá dřevěná stěna alespoň naznačena krátkou příčkou. Vnitřní povrch doplněných roubených stěn i trámového stropu s prkenným záklopem byl ošetřen přírodním tónovaným olejovým nátěrem. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Na opravené roubené stěně bývalé zadní světničky byla obnovena vnitřní hliněná omítka s aplikací druhotně použité hliněné směsi pocházející z rozebíraných dřevohliněných konstrukcí v objektu. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Vedle vstupních dvěří do světnice ze sítě osazených v tesařské zárubni byl znovu postaven kachlový sporák. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Vedle kachlového sporáku dominuje roubené světnici zděné těleso tzv. těžkých kamen, opatřených hliněnou omítkou a kachlovou korunou. Kamna, do kterých se přikládá ze vstupní síně, vytápí světnici a rozvodem teplého vzduchu ohřívají další kachlové topné těleso v pokojích v prvním patře domu. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

---

Rekonstrukce se vyplatila

Dokončenou náročnou opravu roubené světnice v Jindřichovicích, při které bylo všeobecně preferováno použití lokálně tradičních řemeslných technologií, lze tak právem označit jako resuscitaci původního srdce podstávkového domu. Její výsledek určitě stojí za vynaloženou individuální péči a úsilí všech, kteří se na opravě podíleli, což věřím, že ocení i poutníci, kteří do Žijícího skanzenu ve Frýdlantském výběžku zavítají.

obr.: Obnovená lomenice hlavního štítu tvořená různě širokými prkny a vyřezávanými lištami s finální úpravou přírodního olejového transparentního nátěru s tmavším odstínem. Nově osazené dřevěné okenní obložky vyřezávané dle historického vzoru se uplatňují ještě bez nátěru. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Detail repliky krycí lišty bednění štítu vykrajované do tvaru oslích hřbetů a překryté osazením okapního vodorovného prkna. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

obr.: Volný půdní prostor historického krovu byl záměrně ponechán nezateplený a větraný bez podkrovní vestavby s viditelným laťováním pálené krytiny, umožňující kontrolu tašek a případnou lokální opravu. Foto: Zbyněk Vlk a Tomáš Efler

Autor: Ing. arch. Tomáš Efler, Fakulta architektury ČVUT Praha - Ústav památkové péče,

Vaše komentáře (2)

Hodnocení uživatelů: 5 / 27
Líbil se Vám článek?126