Za vznikem snímku stojí Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, s cílem představit dřevo jako moderní, udržitelný a technologicky vyspělý stavební materiál. Dokument odpovídá na otázky nejčastěji spojované s dřevostavbami – od využití dřeva jako trvale obnovitelné suroviny přes jeho konstrukční možnosti a životnost až po bezpečnost z hlediska požáru či dřevokazných škůdců.
Během necelé hodiny seznamuje diváka se dřevem jako strategickou surovinou budoucnosti s nízkou uhlíkovou stopou a opírá se přitom o aktuální vědecké poznatky. Ty pomáhají vyvracet mýty, které ve společnosti přetrvávají navzdory dostupným datům.
Hotový snímek byl představen fakultou 15. ledna na předpremiéře spojené se slavnostním křtem. Zástupci partnerských organizací symbolicky pokřtili CLT panel s vypáleným názvem filmu dřevěnými hoblinami a zhlédli výsledek společné práce. Na stanici Prima ZOOM měl dokument premiéru 25. ledna, o tři dny později následovala repríza. Film bude uveden také na festivalech zaměřených na dokumentární tvorbu, popularizaci vědy, architekturu a udržitelnost. Díky tomu může oslovit široké publikum napříč profesemi i generacemi.
DOKUMENT V ČÍSLECH
- 28 měsíců trvaly přípravy partnerství, scénáře a natáčení filmu
- 8 250 km bylo najeto během natáčení
- 31 lokací se dostalo do filmu
- 33 subjektů spolupracovalo na jeho vzniku
- 198 hodin zabraly grafické práce
- 102 osob zastupujících partnerské organizace zasáhlo do obsahu dokumentu
- 1 336 hodin trvalo zpracování ve střižně, což se rovná téměř
- 167 pracovním dnům
- Rozpočet přesáhl 1 milion korun
Zkušený tým
Scénáře a režie filmu se – stejně jako u snímku Lesy budoucnosti – ujala dokumentaristka Jana Škopková s dlouholetou praxí z České televize i dalších televizních stanic, kde působila jako redaktorka a dramaturgyně. Produkci vedl René Šír spolu s týmem společnosti lifeREPORT production, kde se dlouhodobě zaměřují na hodnotová témata z oblasti životního prostředí, společnosti a vědy. Díky jejich citu pro obraz, rytmus a vyprávění nabízí snímek nejen informační obsah, ale i výraznou vizuální kvalitu, kterou doplňuje hlas herce Matěje Anděla provázející diváka celým filmem.
Cesta ke vzniku začala na FLD návrhem základní kostry scénáře. Ta vymezila odborný rámec a určila klíčová témata, která měla ve filmu zaznít. Režisérka následně propojila jednotlivé okruhy do uceleného příběhu a hledala rovnováhu mezi vědeckou přesností a srozumitelností pro širokou veřejnost. FLD zároveň vytipovala lokality vhodné pro natáčení.
Vybrané dřevostavby musely být vizuálně atraktivní a současně reprezentovat šíři oboru – od výroby a výzkumu až po samotné uživatele staveb. Ve filmu se tak objevují historické objekty, altány, chaty, rodinné domy i administrativní budovy, školy, prodejny či vícepodlažní bytové domy. Celkem se na jeho vzniku podílelo 33 subjektů, včetně investorů, realizačních firem a výzkumných pracovišť.
obr.: Štáb dokumentu zavítal přímo do výrobní haly firmy NEMA, kde nahlédl do výroby prefabrikovaných panelů a nafoukání dřevovláknité izolace. Foto: archiv
Foto: archiv
Foto: archiv
Foto: archiv
Od nápadu k realizaci
Samotná výroba dokumentu trvala bezmála dva a půl roku. První komplikace se objevily už při vyjednávání spolupráce a licenčních podmínek. Na základě předchozí dobré zkušenosti probíhala jednání o televizním vysílání původně s Českou televizí, nepodařilo se je však dovést do finální fáze schválení scénáře. Štáb se proto obrátil na televizi Prima, která téma dřevostaveb a udržitelného stavebnictví přijala jako aktuální společenské téma. Přesto uplynul více než rok, než se podařilo uzavřít smlouvy a přistoupit k prvním natáčecím dnům.
Samotné lokace přinesly další organizační výzvy. Byly rozeseté napříč republikou, a štáb tak často vyrážel v nočních hodinách, aby dorazil na místo brzy ráno, nebo musel přespat přímo v terénu. Během jednoho dne bylo možné natáčet maximálně na dvou místech, a to jen tehdy, pokud byla vzdálena do půl hodiny jízdy. Zachytit správný záběr totiž vyžaduje mnohonásobně více času, než kolik mu nakonec připadne ve výsledné stopáži. Náročné byly především záběry zachycující podstatu dřevostaveb a atmosféru, již vytvářejí. Například při natáčení v bistru ve Vraňanech musel štáb čekat až do zavírací doby, aby mohl objekt zachytit i s konstrukčními detaily.
Výzvou bylo také filmově uchopit vícepodlažní stavby tak, aby divák porozuměl jejich konstrukční logice i architektonické kvalitě. Samostatnou kapitolou bylo plánování vstupů všech spolupracujících aktérů. K obsahu filmu a scénáři se v průběhu příprav vyjadřovalo více než sto osob z partnerských organizací, což znamenalo řadu kol úprav a konzultací. Klíčové bylo najít rovnováhu mezi odborností, přesností a srozumitelností sdělení – a právě to se stalo hlavní výzvou i pro postprodukci, která finální podobu filmu dotáhla do konce.
Foto: archiv
Lesy budoucnosti
Dokument Stavby s vůní dřeva přímo navazuje na snímek Lesy budoucnosti z roku 2023. Ten fakulta věnovala příběhu lesa a aktuálním tématům, která s ním souvisejí. Jedním z nich byla kůrovcová kalamita a klimatická změna, jež oslabovala vitalitu českých lesů a podle prognóz se měla v dalších letech znovu projevit. Dalším tématem byla snaha rehabilitovat obraz lesníka v očích veřejnosti a připomenout jeho nezastupitelnou roli v péči o krajinu.
Důležitým impulzem bylo také zpřístupnění současných vědeckých poznatků široké veřejnosti – od využití hydrogelů v boji se suchem přes rozluštění genomu kůrovce až po nové technologie obnovy lesa. Film končí výrobou surového dříví a Stavby s vůní dřeva na tento moment plynule navazují, přičemž sledují další fázi: zpracování materiálu a jeho cestu do stavební praxe.
Foto: archiv
Dřevo není experiment
Hotový dokument ukazuje, že Česká republika je na dřevostavby technologicky dobře připravena. Má kvalitní projektanty, výrobce i realizační firmy a dávno zde nevznikají pouze rodinné domy, ale také vícepodlažní budovy na vysoké architektonické i technické úrovni. Podle tvůrců tak nejde o otázku možností, ale spíše o míru odvahy investorů a veřejného sektoru.
Film nepracuje s abstrakcemi ani s reklamními slogany – sází na něco mnohem silnějšího. Divák prochází konkrétními stavbami, naslouchá jejich uživatelům i odborníkům, kteří se dřevostavbám věnují celý profesní život. Hasiči rozptylují obavy ohledně požární odolnosti, pojišťovny hodnotí rizika, investoři otevřeně mluví o ekonomice projektů a výzkumníci podkládají životnost materiálu daty. Výsledkem je snímek, který nenabízí líbivá ujištění, ale argumenty – a posouvá diskusi o dřevostavbách od předsudků k ověřeným faktům.
obr.: Dokument sleduje cestu dřeva jako stavebního materiálu od prvotního zpracování na prkna, fošny, hranoly a další výrobky až po hotovou stavbu, a provede tak diváka celým procesem. Foto: archiv
obr.: Dokument vezme diváka také na UCEEB ČVUT, kde ho výzkumníci provedou požární zkouškou a představí senzorový systém měřící vlhkost v konstrukčních materiálech. Foto: archiv
Slovo partnera
Film Stavby s vůní dřeva je určitě skvělý počin a parádní prezentace oboru. Osvěty není nikdy dost! Je podle mě hezky poskládaný – obsahově i didakticky – a slouží jako přehledný úvod do oboru, technologií a všeho kolem moderních dřevostaveb. Uvedení filmu v televizi jsme využili k příjemnému setkání našeho týmu a koukali se společně. Ohlasy, které se ke mně dostaly, jsou prozatím velmi pozitivní. Těšíme se na pokračování!
Pavel Horák
prodesi/domesi
Slovo partnera
Film Stavby s vůní dřeva hodnotím velmi pozitivně a považuji ho za důležitý příspěvek k osvětě o dřevostavbách. V době, kdy se často mluví o udržitelnosti a kvalitě bydlení, dokáže srozumitelně a lidsky přiblížit, proč je dřevo materiálem, který má v moderním stavebnictví své pevné místo.
Za jeden z největších přínosů považuji to, že film poutavou formou popisuje celý proces vzniku „domů s vůní dřeva“ – od semínka a růstu stromu přes zpracování suroviny až po finální dům. Divák tak získá realistický obraz toho, kolik knowhow, řemesla a zodpovědnosti se za kvalitní masivní dřevostavbou skrývá. Právě tento kontext je klíčový: ukazuje, že výsledná kvalita není náhodou, ale součtem správných rozhodnutí a pečlivé práce napříč celým řetězcem.
Velmi oceňuji také edukativní rozměr filmu – pomáhá bourat předsudky, které mezi lidmi o stavbách ze dřeva stále přetrvávají. Týká se to zejména témat, jako je ekologická stopa, požární
bezpečnost, zdravotně příznivé vnitřní prostředí nebo finanční stránka realizace a provozu. Film navíc ukazuje dřevo v širších souvislostech jako materiál budoucnosti: nejen tradiční, ale i technologicky vyspělý, s velkou variabilitou využití a s potenciálem reagovat na aktuální potřeby
stavebnictví.
Jsme velmi rádi, že jsme jako firma OK PYRUS byli osloveni ke spolupráci a mohli jsme ve filmu představit náš výrobní segment masivních dřevostaveb a sdílet zkušenosti z praxe. Věříme, že podobné projekty pomáhají zvyšovat důvěru veřejnosti v dřevostavby a přispívají k tomu, aby se dřevo vnímalo jako plnohodnotná, moderní a perspektivní cesta kvalitního bydlení.
Otakar Koudelka
OK PYRUS, s.r.o.
Slovo partnera
Film Stavby s vůní dřeva je podle mě vůbec prvním počinem tohoto druhu, který má ambice plošně oslovit širokou laickou veřejnost. Hlavní pozitivum filmu vidím v tom, že informace předkládá lehce stravitelnou formou a vždy v širším kontextu od pěstování dřeva až po užívání stavby. Jsme velice hrdí, že jsme mohli být jedním z hlavních partnerů filmu, který se setkává s velmi pozitivním přijetím.
Jiří Skřipský
NEMA
Partneři projektu
Dokument by nemohl vzniknout bez silné odborné i produkční spolupráce. Poděkování proto patří všem partnerům, kteří se na jeho realizaci podíleli – ať už poskytli natáčecí lokace, knowhow, finanční, či jinou formu podpory. Jmenovitě se jedná o společnosti NEMA, Stora Enso Wood Products Ždírec, Penny Česká republika, Kloboucká lesní, Lesy České republiky, Slavia pojišťovna, Dřevozpracující družstvo Lukavec, SENZOMATIC, Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), Univerzitní centrum energeticky efektivních budov UCEEB ČVUT a Lesy ČZU. Mediálním partnerem byla i společnost PRO VOBIS (časopisy DŘEVO&stavby a sruby&ROUBENKY). Poděkování za spolupráci patří také České spořitelně – projektu Dostupné bydlení, OK Pyrus, Arcibiskupským lesům a statkům Olomouc, Městským lesům Hradec Králové, Hasičskému záchrannému sboru ČR, Hospodářské komoře ČR, Farmě Hanč Vraňany, Střední odborné škole – Centru odborné přípravy a Gymnáziu v Praze, Základní škole Slatiňany, paní Jitce Pilátové a obcím Horní Stropnice a Veliny.
Autor článku pro časopis DŘEVO&stavby: Karolína Svěcená a Ing. RADIM LÖWE, Ph.D.
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb