Ing. Radim Löwe, Ph.D. (*1990)
- Vystudoval Provoz a řízení myslivosti, Lesní inženýrství a Techniku a zpracování dřeva v lesním hospodářství na České zemědělské univerzitě v Praze (2011-2021)
- ERASMUS na Sveriges lantbruksuniversitet (2014)
- Proděkan pro vnější vztahy a marketing Fakulty lesnické a dřevařské ČZU
- Zástupce vedoucího Katedry lesnických technologií a staveb FLD ČZU
Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze jste vystudoval obor Lesní inženýrství a následně zde pokračoval i doktorským studiem. Co vás vedlo k výběru tohoto oboru?
Studoval jsem víceleté gymnázium v Kolíně, takže jsem nebyl vyhraněný jedním konkrétním směrem. Bavila mě biologie i matematika – i když je to možná trochu neobvyklá kombinace. Při rozhodování o dalším studiu sice hrála roli rodinná tradice v myslivosti, zároveň mě ale lákalo i lékařství. Podal jsem si proto přihlášky na obě fakulty a nakonec nastoupil na Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové.
Po roce jsem ale zjistil, že biologie člověka pro mě není tou správnou cestou. Mnohem blíž mi byla příroda, což se odráželo i v tom, jaká témata mě po celý ten rok přitahovala. Rozhodl jsem se proto změnit směr a přešel jsem na lesnickou fakultu. Tady jsem i zůstal a jsem spokojený.
obr.: Radim Löwe. Foto: archiv FLD
Měl jste už během studia jasno, že na univerzitě chcete zůstat i nadále?
Na začátku to rozhodně nebyl plán. Spíš se to postupně vyvinulo díky několika důležitým momentům. Jednak tu byly – a stále jsou – zajímavé stipendijní programy, díky nimž jsem začal působit jako mladý vědecký pracovník. Dostal jsem se k různým projektům, vědě a obecně k tomu, co se na fakultě skutečně děje. To byl první impulz. Druhým byla možnost zapojit se nejprve brigádně a později na částečný úvazek na marketingovém oddělení.
Díky prezentačním akcím jsem fakultu poznal jako celek a mohl se podílet na komunikaci témat směrem k uchazečům. To mě nadchlo – bavilo mě o práci fakulty mluvit s lidmi a být součástí jejího života. Postupně jsem tu získal další úvazek a celý ten proces se přirozeně rozjel. Důležitou roli sehrál také program Erasmus ve Švédsku. Styl výuky tam byl výrazně jiný než tehdy u nás – už na bakalářském stupni byla samozřejmostí práce s aktuálními vědeckými články, což u nás neplatilo. Naučil jsem se s odbornými texty pracovat, vyhledávat zdroje a opírat se o současné výzkumy, což mi výrazně pomohlo v dalším směřování. Právě tahle zkušenost byla impulzem při mém rozhodování pokračovat na doktorátu.
Když zmiňujete studijní pobyt ve Švédsku, jaký vliv měla tato zkušenost na vaše další studium a profesní směřování?
Půlroční studium ve Švédsku pro mě bylo skvělou zkušeností a rozhodně bych ho doporučil každému. Nešlo jen o samotné studium, ale i o navazování kontaktů, které vám často zůstanou na celý život. Kromě práce s vědeckými články mě zaujal i samotný systém výuky. Na rozdíl od našeho modelu s velkým množstvím paralelních předmětů jsme se ve Švédsku věnovali vždy jen jednomu předmětu po dobu dvou až tří měsíců – člověk měl prostor jít opravdu do hloubky. Možnost kombinovat seminární práce s terénními aktivitami a plně se soustředit pouze na jedno téma byla velmi inspirativní.
Zahraniční zkušenosti ale nebyly jen o Erasmu. Využil jsem i letní školy a stáže, například v Jihoafrické republice, Rusku nebo USA. Právě tam člověk získá širší perspektivu – nejen odbornou, ale i kulturní. Tyto zkušenosti mě ovlivnily jak v oblasti nových technologií v lesnictví, tak v tom, jak o těchto tématech mluvit směrem k veřejnosti. Ten přesah je podle mě zásadní. Nejde vždy o jednu konkrétní věc, kterou si odvezete, ale o způsob myšlení, inspiraci a schopnost přenášet dobré příklady do našeho prostředí.
V současnosti na fakultě působíte mimo jiné jako pedagog a výzkumník se zaměřením na lesnické technologie, lesní bioekonomiku, lesní pedagogiku a komunikaci v lesnictví. Jaké výzvy aktuálně v těchto oblastech vidíte?
Jednu z hlavních výzev vidím v oblasti lesnické osvěty. Dříve byl lesník v obci váženou autoritou, dnes se tento respekt postupně vytratil – a mediální obraz lesnictví, například v souvislosti s kůrovcovou kalamitou, tomu příliš nepomohl. O to důležitější je systematicky pracovat s veřejností a srozumitelně vysvětlovat, co práce v lesnictví a dřevařství obnáší a proč je pro společnost zásadní. Silným nástrojem je v tomto směru lesní pedagogika, která staví na přímém zážitku v lese, nejčastěji s dětmi. Stěžejní je pozitivní emoce a vytváření vztahu k lesu – vzdělávací rovina je sice důležitá, ale bez emocí nefunguje.
Kapacity těchto aktivit jsou však omezené a ne vždy zapadají do formálního školského systému. Proto se snažíme vytvářet i metodické materiály a programy, se kterými mohou učitelé pracovat samostatně. Tomu odpovídají i změny ve studijních programech na naší fakultě. Před několika lety jsme zavedli předmět Lesnická osvěta a lesní
pedagogika, jehož jsem garantem. Studenti se v něm učí nejen základy lesní pedagogiky, ale i komunikaci s médii, práci s veřejností, organizaci akcí lesnické osvěty a přípravu tiskových zpráv. Jde o dobrovolný předmět, přesto o něj roste zájem – z původních několika studentů jsme dnes na zhruba čtyřiceti.
Další velkou výzvou jsou technologie v lesnictví. Po kůrovcové kalamitě a v kontextu klimatické změny se mění druhová skladba lesů. Čekají nás intenzivní výchovné práce s rozsáhlými mladými porosty na obnovených kalamitních plochách. Zároveň čelíme nedostatku pracovní síly, takže se neobejdeme bez mechanizace. Harvestorová technologie proto zůstává nezbytná – nesmíme ale zapomínat na její správné a kvalifikované využívání. Výzvou je také její další vývoj, aby si poradila s výchovou mladých porostů i vyšším zastoupením listnatých dřevin, na které není primárně stavěná.
Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2022 ubývá vysokoškolských studentů na technických oborech a naopak roste zájem o obory přírodovědné. Pozorujete nárůst zájmu o studium také u lesnických a dřevařských oborů?
U nás je to trochu složitější než prosté dělení na technické a přírodovědné obory. Lesnictví i dřevařství stojí někde na pomezí – mají silnou technickou složku, ale zároveň výrazný přírodovědný základ. Tyto oblasti od sebe jednoduše nejde oddělit. Fakulta navíc nenabízí jen lesnictví a dřevařství, ale také například myslivost, arboristiku nebo taxidermii. Právě u posledních dvou zmíněných dnes registrujeme velmi výrazný nárůst zájmu – dokonce takový, že kapacitně nejsme ani zdaleka schopni přijmout všechny uchazeče.
Naším vlajkovým programem zůstává lesnictví, kde je dlouhodobě nejvyšší počet studentů. U dřevařských programů ale v posledních letech rozhodně nepozorujeme úbytek – naopak za poslední tři roky zaznamenáváme nárůst počtu přihlášek. Je ale potřeba dodat, že nepřijímáme všechny uchazeče a přijímací řízení počty přirozeně redukují Díky tomu si můžeme studenty vybírat a dbát na kvalitu přijatých uchazečů.
Zajímavá je také genderová skladba studentů – na celé fakultě je zhruba 65 % studentů a 35 % studentek, v některých programech (jako je např. taxidermie) je však poměr opačný. Celkově tedy platí, že o studenty nouzi nemáme. Zájem o studium u nás roste, a pokud by byl ještě vyšší, umožnilo by nám to vybírat ze širšího spektra uchazečů, což by bylo přínosné jak pro kvalitu studia, tak pro budoucnost oboru jako celku.
Do vaší pravomoci také spadá agenda spolupráce akademické půdy s praxí. Pro jaké subjekty je určena a jaké formy nabízíte?
Spolupráce s praxí je pro nás dlouhodobě zásadní a v posledních letech se velmi dynamicky rozvíjí. Otevření jsme v podstatě komukoli – nejen firmám z lesnicko- -dřevařského sektoru, ale i samosprávám či dalším subjektům. Díky šíři našich studijních programů, výzkumu a odborného zázemí dokážeme nabídnout opravdu široké portfolio forem spolupráce. Jednou z nejčastějších a nejdostupnějších cest je zapojení praxe do studentských závěrečných prací.
Každoročně sbíráme návrhy témat z praxe, která následně distribuujeme na jednotlivé katedry. U většiny těchto podnětů se podaří najít vhodného vedoucího práce a vypsat téma do systému pro výběr studenty. Pro praxi jde o jednoduchý způsob, jak řešit konkrétní problém nebo otázku, a to i v situaci, kdy není prostor pro rozsáhlejší zakázkový výzkum. Firmy často motivují studenty i finančně – například oceněním nejlepších bakalářských či diplomových prací. Částky v řádu desítek tisíc korun jsou pro studenty silným impulzem a zároveň pomáhají přitáhnout kvalitní studenty k aktuálním tématům z praxe.
Velmi atraktivní formou spolupráce jsou také studentské soutěže. Skvělým příkladem je soutěž organizovaná ve spolupráci se Správou železnic, v jejímž rámci studenti navrhovali dřevěnou železniční zastávku. Vítězné návrhy byly dotaženy až do realizace – jednou z nich je zastávka Chřenovice-Podhradí. Podobně fungovala i soutěž ve spolupráci se Střední lesnickou školou v Liptovském Hrádku, kde naši studenti navrhovali dřevěnou lávku do místního arboreta.
Vedle toho samozřejmě realizujeme i klasické formy spolupráce, jako jsou společné výzkumné projekty, smluvní výzkum, marketingové spolupráce nebo zapojení odborníků z praxe do výuky. Pokud se na nás jakýkoli subjekt obrátí s nápadem nebo zájmem o spolupráci, dokážeme jej zapojit do naší databáze partnerů a v pravý čas propojit s konkrétním projektem.
Jak se podle vás mění požadavky firem na dovednosti absolventů?
Požadavky firem na absolventy se skutečně mění. My se na ně samozřejmě snažíme reagovat, ale s ohledem na akreditační systém a pevně stanovené studijní programy to není vždy jednoduché. Příkladem může být program Myslivost a péče o životní prostředí zvěře, kde jsme se původně soustředili spíše opravdu jen na myslivost a péči o zvěř, ale chybělo tam více lesnických předmětů. Jedná se totiž o úzce propojené oblasti, a proto jsme nakonec reflektovali zpětnou vazbu praxe a program upravili.
Přidali jsme více předmětů zaměřených na pěstování lesa, hospodářskou úpravu a těžbu dříví, aby studenti získali širší znalosti a lepší praktický základ. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nelze vyhovět všem individuálním požadavkům firem – každá má jiné preference. Důležitější je proto připravit studenty jako zodpovědné a flexibilní odborníky schopné přizpůsobit se konkrétním situacím a nástrojům až přímo v praxi. Vysoké školy nemohou pokrýt kompletní portfolio všech nástrojů a postupů, které se ve firmách používají. Proces změn studijních programů navíc není okamžitý – akreditace vyžaduje propracovaný návrh. Proto se zpětná vazba od firem sbírá, vyhodnocuje a následně se provádí větší, systematické úpravy programu, nikoliv rychlé dílčí změny.
Spolupráce s firmami také představují výstupy v podobě metodik, aplikací, softwarů a dalších aplikovaných výstupů. Je mezi nimi nějaký, který vám udělal obzvlášť radost?
Naše portfolio výstupů pro praxi je dnes opravdu široké – pokrývá lesnictví, dřevařství i navazující oblasti. Snažíme se totiž, aby univerzita nebyla jen o vzdělávání a výzkumu, ale i o šíření znalostí a výstupů do praxe – např. prostřednictvím každoročně vydávaného Newsletteru pro praxi. Pořádáme také různé akce, například Lesnický nebo Dřevařský den, kde představujeme nové výsledky, diskutujeme s odborníky a sbíráme zpětnou vazbu. Moc mě těší, jak velký mají tyto akce ohlas – přestože nabízíme i online přenos, lidé přicházejí osobně.
Pro širší veřejnost vydáváme časopis Listy z lesa, který představuje náš výzkum, praktické výstupy, různé aplikace, podcasty, videa, ale i recepty ze zvěřiny či obsah pro děti. Dále jsme vyvinuli aplikace Klíšťapka nebo TreeZ, jež prakticky propojují vědu s každodenním životem. Pozitivní reakce na tyto aktivity nás utvrzují, že mají smysl, a dokud o ně lidé mají zájem, chceme v nich pokračovat. Poměrně aktuálním úspěchem jsou prototypy sjezdových lyží vzniklé ve spolupráci s firmou Kästle.
Dřevěná jádra se vyráběla v našich laboratořích a náš student Jan Zabystřan se v rámci své bakalářské práce podílel na jejich testování. Po laboratorním ověření šla jádra do firmy, kde vznikly prototypy, a ty pak závodní lyžaři testovali přímo na horách s monitorováním výkonu. Při testech nevěděli, zda jde o jejich původní lyže, nebo nové jádro, aby výsledky nebyly ovlivněny. Projekt se vydařil – prototypy fungují. Věříme proto, že tyto lyže mohou uspět i ve Světovém poháru či na olympiádě, protože jsou krásnou ukázkou, jak se výzkum přenáší do praxe s reálným globálním dopadem.
obr.: Jedním z aktuálních úspěchů propojení akademické půdy s praxí jsou dřevěná jádra pro lyže Kästle. Foto: archiv FLD
Fakulta se také podílí na vzniku různých strategických dokumentů jako např. Surovinová politika pro dřevo. Jak výrazný vliv má na výslednou podobu těchto dokumentů?
Naše fakulta Surovinovou politiku pro dřevo iniciovala, a u vzniku jsme proto byli od samého začátku. První setkání proběhlo na ČZU a naše fakulta následně sloužila jako centrální zázemí pracovní skupiny, která dokument připravovala. Aktivně se do práce zapojoval i náš pan děkan a mohli jsme tak ovlivňovat podobu materiálu. Jsme rádi, že dokument vznikl, a nyní je zásadní, aby proběhla jeho implementace. Cílem dokumentu je zajistit dlouhodobě dostatek dostupného dřeva v ČR, zvýšit podíl využívání českého dřeva v tuzemsku a navyšovat produkci výrobků ze dřeva s vyšší přidanou hodnotou.
Jednotlivé kroky, například minimální podíly dřeva ve veřejných stavbách, mají zajistit, že české dřevo bude viditelné a systematicky využívané. Samozřejmě je možné jednotlivé detaily dále upravovat, ale pro začátek je zásadní mít alespoň základní rámec. Pracovní skupina stále funguje a zahrnuje všechny stěžejní subjekty včetně tří ministerstev, takže se i přes změnu vlády budou její členové nadále snažit tuto politiku prosazovat.
Ve shodě s vizí dřeva jako trvale obnovitelné suroviny aktuálně realizujete projekt moderní dvoupodlažní stavby s názvem Lesovna FLD. Jaké konstrukční řešení a technologie budou při stavbě využity?
Lesovna je unikátní výukový projekt pro naše studenty dřevařství a příbuzných studijních programů. Jedná se o dvoupodlažní dřevostavbu z CLT panelů a BSH hranolů, s pochozí zelenou střechou a vertikálními porosty na fasádě. Ve spodním podlaží bude učebna s vnitřní i venkovní zastřešenou částí, v prvním patře pak velká místnost pro setkávání studentů, spolků či pro pořádání seminářů a workshopů ve spolupráci s našimi partnery z praxe.
Ti projekt zároveň výrazně podporují – rozhodli jsme se jít cestou dílčích výběrových řízení a podpory projektu např. formou darování dříví, takže se na stavbě podílí celkem 20 subjektů. Chceme tak ukázat, jak mohou univerzity spolupracovat s firmami a jak praxe aktivně přispívá ke vzdělávání budoucích absolventů. Na návrhu se z části podíleli i studenti – součástí vybavení jsou i interiérové prvky navržené v rámci výuky, čímž stavba propojuje praktické vzdělávání s kreativitou.
Jaké nové kapacity a vybavení nabídne Lesovna studentům, výzkumníkům a partnerům z praxe?
Stavba bude sloužit i jako „živá laboratoř“. Studenti zde při výuce uvidí konstrukční řešení, přiznané rozvody i systémová čidla s dataloggery, jejichž data lze využít ve výzkumu vědců i závěrečných pracích našich studentů. Cílem je, aby mohli přímo sledovat funkčnost stavby a veškeré procesy v ní probíhající, což umožní názornou demonstraci fungování budovy i přímo během výuky.
Jedním z posledních projektů, na kterých se FLD podílela, byla desková hra Forestry (v češtině vyjde pod názvem Letokruhy, pozn. red.), jejímž cílem je přiblížit rozmanitost práce lesníků a udržitelné obhospodařování lesů. Co především by si z ní hráč měl odnést?
Měli jsme velkou radost, že nás oslovil autor, pan Michal Peichl, se zájmem zapojit nás jako odborné konzultanty. Spolupráce trvala přes dva roky – hru jsme zkoušeli, upravovali pravidla pro zachování herní atraktivity a zároveň jsme do ní mohli vložit odborné prvky z lesnictví a dřevařství. Cílem bylo ukázat, že les není jen o těžbě dříví, ale že vyžaduje péči, obnovu porostů, ochranu biodiverzity a hospodaření s vodou, a že dřevo je unikátní přírodní obnovitelný materiál, který je třeba zhodnotit a efektivně využít pro společnost.
Hra byla uvedena na světovém veletrhu Spiel Essen v Německu a zaznamenala velký úspěch – překvapilo nás, kolik lidí si ji tam zahrálo a následně i množství pozitivních recenzí, které se objevilo. Nyní je v prodeji, plánuje se expanze do USA, Brazílie, Belgie a dalších zemí. Už byla přeložena do několika jazyků, prodalo se jí přes 14 000 kusů a v Česku ji vydá Mindok začátkem roku 2026. Oceňujeme, že pan Peichl s námi konzultoval každou fázi, a podařilo se nám tak propojit kvalitní herní zážitek s osvětou o lesnickém a dřevařském světě – což je přesně to, co jsme chtěli předat.
obr.: Desková hra Forestry v průběhu testování a přípravy doplňujícího odborného materiálu. Foto: archiv FLD
obr.: Představení hry Forestry spolu s jejím autorem Michalem Peichlem. Hra vznikala od roku 2021 a na trh byla uvedena v říjnu 2025. Foto: archiv FLD
V rámci funkce proděkana pro vnější vztahy a marketing stojíte „v první linii“ mezi fakultou a okolním světem. Zasazujete se tedy o prezentaci fakulty a budování povědomí o moderním dřevařství a udržitelném stavebnictví – vidíte posun v tom, jak jsou vědecké obory ve společnosti vnímány?
Je velmi těžké zhodnotit konkrétní posun, protože naše aktivity jsou rozsáhlé – pořádáme desítky akcí ročně, kde prezentujeme aktuální témata, kterými se zabýváme. Cílem je být vidět a ukázat, co náš obor společnosti přináší. Dotazníkové šetření ČZU ukázalo, že právě lesnictví (FLD) je s univerzitou mezi lidmi spojováno nejčastěji, což je důkaz, že naše práce má viditelný dopad. A často je vidět, že na regionální bázi, kde působí lidé, kteří umí komunikovat s veřejností, mají lesnické obory vyšší prestiž – místní si jich váží a považují je za důležité. Národně ale povědomí klesá, zejména ve velkých městech, kde jsou tyto profese vnímány spíše jako postradatelné.
Lidé často nerozumí tomu, odkud se bere dřevo, jak se hospodaří v lesích a kolik různých činností lesníci pro zajištění všech funkcí lesa pro společnost vykonávají. To ukazuje, jak moc je důležitá osvěta a komunikace. Ve chvíli, kdy nás osloví novináři, je velmi důležité reagovat včas a poskytnout srozumitelné a relevantní informace. Díky tomu můžeme přispět k objektivnímu a vyváženému zpracování tématu a zajistit, aby veřejná debata vycházela z ověřených dat a odborného kontextu. Právě taková komunikace a transparentní přístup pomáhají budovat pozitivní obraz oboru a udržet jeho důležitost v očích veřejnosti. Marketing a schopnost prezentovat fakta proto dnes výrazně utváří vnímání celého sektoru.
Spolu s několika dalšími partnery jste připravovali dokument Stavby s vůní dřeva, který měl premiéru koncem ledna na kanále Prima ZOOM. Co by si z něj diváci podle vás měli odnést?
Že dřevostavby v Česku nejsou jen rodinné domy, ale i veřejné a výškové stavby realizované po celé republice. Film ukazuje konstrukční řešení, možnosti výběru a zároveň odbourává obavy z požáru, vlhkosti či špatné akustiky. Během natáčení jsme se spojili s odborníky z praxe, hasiči, pojišťovnami i laboratořemi testujícími CLT panely, aby bylo jasné, že dřevostavby jsou moderní, bezpečné a zdraví prospěšné stavby.
obr.: Film Stavby s vůní dřeva se natáčel na mnoha různých lokacích po celé České republice a nabídne divákům ucelený vhled do moderního stavění ze dřeva. Foto: archiv FLD
Dokument vznikal ve spolupráci s řadou dalších partnerů. Jak dlouho trval jeho vývoj od počátečního nápadu až po jeho uvedení?
První myšlenka obsahu filmu proběhla v červnu 2023. Celá výroba, od natáčení přes střih po postprodukci, běžela až do října 2025, kdy byl film odevzdán do televize k premiéře. Volně navazuje na náš předchozí dokumentární film Lesy budoucnosti, který končil těžbou dříví. Nyní chceme ukázat, jak se dřevo dá využívat udržitelně – s ohledem na uchování uhlíku, recyklaci a praktické využití v českých dřevostavbách.
obr.: Slavnostní vyhlášení výsledků studentské soutěže Stavby s vůní dřeva proběhlo na podzim během 4. ročníku konference Wood Camp Live ADMD. Foto: archiv FLD
Když hovoříme o dřevostavbách – od loňského roku se FLD (společně s naším časopisem) stala spolupořadatelem studentské soutěže Stavby s vůní dřeva. Co je podle vás jejím největším přínosem pro studenty, který by mohl sloužit jako motivace pro účast?
Jako hlavní motivaci vidím propojení se světem praxe – návrhy posuzuje odborná komise složená z architektů, projektantů či zástupců asociací a samospráv, takže ti nejšikovnější studenti získají jejich pozornost a mohou si takto otevřít cestu do profesního života. V letošním roce proběhlo vyhlašování vítězů na akci Wood Camp Live organizované ADMD, kde měli možnost osobně prezentovat své návrhy a následně i diskutovat s lidmi z praxe.
Soutěž zároveň nabízí atraktivní finanční odměny – vítěz každé kategorie získal 50 tisíc korun, což je pro studenty motivací i investicí do sebe. I když zatím nemůžeme hodnotit dlouhodobý dopad soutěže, atraktivita podle mě spočívá v její tradici (loni se konal 12. ročník, pozn. red.) a v unikátním zaměření čistě na studentské návrhy z univerzit v Česku i na Slovensku. Obecně mi přijde pro studenty motivující účastnit se soutěží, ve kterých mohou získat finanční odměnu.
V případě této soutěže vidím přidanou hodnotu v popularizaci dřeva jako domácí obnovitelné suroviny, což může motivovat k účasti například studenty architektury či stavebních fakult. Podle mě jde o skvělou příležitost, jak design a konstrukční řešení dřevostaveb studentům přiblížit, zakomponovat do jejich profesní dráhy a inspirovat je k dalšímu zapojení do tohoto oboru.
obr.: Spolupráce s praxí může mít různé formy – pro studenty navíc může představovat motivaci v podobě finanční odměny. Foto: archiv FLD
Jak vy osobně vidíte budoucnost dřeva v kontextu udržitelného rozvoje? Vidíte nějaké „game changery“, které mohou dřevařství během pár let zásadně změnit?
Jsem přesvědčený, že musíme v maximální míře využívat současné technologie a inovace. Dřevo sice umíme zpracovávat tradičně, ale zároveň potřebujeme hledat i nové cesty, jak ho využít netradičně a efektivně. Dnes už nepotřebujeme pouze rovné a dlouhé kmeny, dříví umíme efektivně mechanicky i chemicky zpracovat a následně ho zase „poslepovat“ do výrobku, který je svými vlastnostmi například pro využití ve stavbách ještě vhodnější než „dlouhý trám“.
Aktuální výzvou je zpracování listnatých dřevin pro konstrukční prvky dřevostaveb. Na fakultě se proto věnujeme hledání způsobů, jak listnaté dřevo využít – například pomocí kompozitů nebo izolačních vrstev, a zároveň vyvíjíme biolepidla, která by zajišťovala pevnost a stabilitu těchto materiálů, tak jako například v LVL deskách. Nyní je vhodná doba na výzkum, testování a hledání cest, aby budoucí těžby ze smíšených porostů byly využitelné efektivně a přímo v Česku, bez nutnosti významného podílu dovozu dříví ze zahraničí.
Rozhodujícím krokem může být právě schopnost zpracovat do konstrukčních prvků listnaté dřevo – to by mohlo znamenat zásadní posun a nový impuls pro celý sektor. Lesnictví se pomalu transformuje směrem k pestřejším smíšeným porostům s různými druhy a věkovými kategoriemi dřevin, takže musíme zajistit, aby i dřevozpracující sektor dokázal tyto změny reflektovat a různé dřeviny využívat.
Děkuji za rozhovor
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 1/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb