Ve čtvrtek 3. září se v kampusu České zemědělské univerzity v Praze otevřela budova, která chce vyprávět příběh dřeva od lesa až po moderní veřejnou stavbu. Lesovna Fakulty lesnické a dřevařské ČZU vznikla podle návrhu studia Mjölk architekti a na její realizaci se mimo univerzity samotné podílely více než dvě desítky partnerů z lesnického a dřevozpracujícího sektoru.
Slavnostního otevření se vedle vedení univerzity a fakulty zúčastnili také předseda vlády Andrej Babiš, ministr zemědělství Martin Šebestyán, ministr školství Robert Plaga, architekt Jan Mach ze studia Mjölk architekti, zástupci odborné veřejnosti a řada partnerů, kteří se na vzniku stavby podíleli. V projevech přitom mnohem častěji než samotná budova zaznívalo téma jejího širšího významu – pro studenty, výzkum, české dřevařství i stavebnictví.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Učit se z reality, nejen z učebnic
„Říkáme o ní, že je živou učebnicí. A není to fráze. Budova sama bude učit,“ řekl při slavnostním otevření děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU prof. Ing. Róbert Marušák, PhD. Právě tato myšlenka stojí v samém základu projektu. Konstrukce Lesovny jsou záměrně přiznané a budova je vybavena 52 čidly a senzory, které budou dlouhodobě sledovat její chování v reálném provozu – mimo jiné vlhkostní režim, teplotu a další parametry dřevěných konstrukcí. Získaná data se následně stanou součástí výzkumu i výuky.
„Studenti budou sledovat chování konstrukcí i vlastnosti dřeva. Budou se učit z reality, nikoliv jen z učebnic,“ pokračoval děkan. Výuka spojená s Lesovnou přitom nezačíná až jejím otevřením. Studenti se zapojili už do jejího vzniku – navrhovali monitoring konstrukce, řešili interiérové prvky a chodili se učit přímo na stavbu. „Přesně tak si představujeme moderní vysokoškolské vzdělávání propojené s praxí od prvního dne,“ shrnul Róbert Marušák.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Od českého lesa k české stavbě
Jedním z témat, která během slavnostního otevření zaznívala opakovaně, bylo efektivnější využívání českého dřeva. Lesovna je v tomto směru názornou ukázkou cesty, kterou může domácí obnovitelná surovina projít – od vytěžené kulatiny přes moderní konstrukční materiály až po veřejnou budovu s vysokou přidanou hodnotou. Ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán, MBA připomněl, že větší materiálové využívání domácího dřeva patří mezi poslání české surovinové politiky.
„Naším cílem je, aby obnovitelná přírodní surovina nekončila v zahraničí, ale aby byla zpracována tuzemskými firmami,“ uvedl. Právě příklady úspěšných realizací, mezi které Lesovnu zařadil, mohou podle něj přispět k většímu zájmu o využívání dřeva ve stavebnictví.
Lesovna tuto myšlenku převádí do konkrétních čísel. V její nosné konstrukci je použito 405 m³ českého dřeva, na výrobu konstrukčních prvků bylo zpracováno téměř 1 000 m³ kulatiny. Díky prefabrikaci CLT panelů a BSH nosníků přitom montáž celé nosné dřevěné konstrukce trvala pouhých 19 dní.
O širším uplatnění dřeva ve stavebnictví mluvil také předseda vlády Andrej Babiš. Ve svém projevu připomněl možnosti moderních technologií a prefabrikace, díky nimž lze podle něj ze dřeva stavět rychle, efektivně a kvalitně. Zdůraznil ale také význam domácího zpracování dřeva: „České dřevo je materiál pro moderní české stavebnictví, pro inovace, pro dostupnější a rychlejší bydlení, ale i pro český průmysl. Je na nás, abychom jeho potenciál dokázali naplno využít, aby z českých lesů nevycházela jen surovina, ale především výrobky a stavby s vysokou přidanou hodnotou.“
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Starý materiál, nové možnosti
Dřevo samozřejmě není novým stavebním materiálem. Rektor ČZU prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D. proto už při zahájení stavby použil pro Lesovnu označení „retro inovace“. Budovy ze dřeva lidé stavějí po tisíciletí, současné technologie ale tomuto tradičnímu materiálu otevírají nové možnosti. Lesovnu proto vnímá jako experimentální prostor, který může pomoct měnit zavedené postupy a hledat nové cesty současného stavebnictví. „Tato budova dokazuje, že stavět lze i jinak, než je doposud běžně zavedené,“ shrnul Michal Lošťák.
Zajímavě na jeho slova navázal pohled architektů. Zatímco o Lesovně se během slavnostního otevření opakovaně mluvilo jako o experimentální či demonstrační stavbě, Ing. arch. Jan Mach z Mjölk architekti její výjimečnost obrátil naruby: „My to z našeho úhlu pohledu architektů vnímáme jako standard, který by bylo dobré tady v České republice dělat běžně.“
Možná právě mezi těmito dvěma výroky se dobře ukazuje současná pozice dřevostaveb. To, co je dnes ještě příkladem toho, že „stavět lze i jinak“, by se postupně mohlo stát běžnou součástí české stavební kultury.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Lesovna není jen učebna
Jan Mach při otevření připomněl, že zadání Lesovny se od běžných univerzitních budov lišilo. Neměla být jen místem pro výuku, ale také prostorem, kde budou studenti rádi trávit čas, setkávat se a rozvíjet své aktivity i mimo výukový program. Právě taková místa budou podle něj s proměnou způsobu vysokoškolské výuky stále důležitější.
Tato představa se propsala i do samotné architektury a způsobu, jakým se budovou prochází. Dvě podlaží propojuje schodiště vedené venkovním prostředím, takže člověk při pohybu mezi jednotlivými částmi Lesovny znovu vstupuje do kontaktu s počasím a okolní krajinou. Jak Jan Mach s nadsázkou poznamenal, může na něj cestou trochu zapršet nebo zasvítit slunce.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
„Protože je to přece jenom Lesovna. Není to učebna.“ Na ploše 581 m² tak vzniklo zázemí nejen pro výuku a výzkum, ale také pro odborná setkání a studentský komunitní život.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Když spolupracuje univerzita s praxí
Významnou součástí příběhu Lesovny je také způsob, jakým vznikala. Na její realizaci se finančně, materiálově i technologicky podílelo 24 partnerů z praxe. Jejich příspěvky pokryly 10,5 % nákladů stavby, jejichž celková výše činila 49,38 milionu korun.
Právě propojení univerzity, výzkumu a firem ocenil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Robert Plaga, Ph.D. „V této budově se zrcadlí úzká spolupráce s praxí, inovace, flexibilita vysokých škol a jejich celospolečenská relevance,“ uvedl.
Lesovnu tak vnímá jako konkrétní příklad toho, jak může moderní vysoká škola propojovat vzdělávání, výzkum a praktické zkušenosti. Nakonec přidal přání, které může při slavnostním otevření nové budovy znít trochu paradoxně: „Skvělá zpráva by byla, kdybychom se tady na takovéto akci potkali naposledy, protože to bude natolik standardní způsob spolupráce vysokých škol s vědou a praxí, že nebude třeba na něj upozorňovat.“
Právě tady se jeho pohled zajímavě potkává s předchozími slovy Jana Macha. Zatímco architekti by rádi viděli jako standard samotný způsob stavění, Plaga mluví podobně o spolupráci, která k takovým projektům vede.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Otevřením to teprve začíná
Přestřižením pásky příběh nové budovy nekončí. Vlastně teprve začíná. Lesovna bude v následujících letech poskytovat data o tom, jak se její dřevěná konstrukce chová v reálném provozu. Fakulta chce zkoumat nejen konstrukční a fyzikální vlastnosti stavby, ale také působení prostředí budov z přírodních materiálů na člověka. Objekt má být zároveň otevřen odborné veřejnosti, školám a partnerům fakulty.
Možná právě v tom spočívá jeho největší hodnota. Lesovna není hotovým exponátem, který má pouze dokazovat, že ze dřeva to jde. Je místem, na kterém se bude dál ověřovat, zkoumat a učit, jak ze dřeva stavět ještě lépe.
U slavnostního otevření jsme nechyběli a k Lesovně se ještě vrátíme. V některém z následujících vydání časopisu DŘEVO&stavby se podrobně zaměříme na její architekturu, konstrukční řešení i použité technologie.
Zdroj fotografií: Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU)
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb