Již od roku 2005 se v poslední květnovou neděli pravidelně otevírají dveře běžně nepřístupných podstávkových domů u našich německých sousedů. Na tuto zavedenou tradici navázala destinační agentura Lužické hory a zorganizovala již 2. ročník podobné akce i na území Lužických hor, Šluknovského a Frýdlantského výběžku, a to o den dříve, tedy v sobotu 24. května.
V letošním roce se domů otevře něco málo přes 30 podstávkových domů. Zájemci mohou navštívit podstávky na rozsáhlém území – od Děčínska přes Podještědí, Frýdlantský výběžek až po Kokořínsko. Krom jednotlivých domů bude připraven i další program, například od 10 hodin komentovaná prohlídka Šmilovského uličky v Rumburku a výstava pohlednic s podstávkovými domy v Krompachu.
Foto: destinační agentura Lužické hory
Fenomén podstávek
Podstávkový dům, který je charakteristický pro lidovou architekturu česko-německo-polského trojmezí, se datuje hluboko do historie. Poznáte ho jednoduše a na první pohled – vně roubení předstupuje dřevěná konstrukce ze svislých dřevěných sloupů spojených nad oknem do oblouku. Dalším poznávacím znamením jsou také dělená okna, která jsou většinou šesti- nebo čtyřtabulková, různorodě zdobené nebo poskládané bednění štítu, kamenná podezdívka a v minulosti zejména břidlicová střecha. Domy se stavěly přízemní, ale častěji převládaly stavby s roubeným či hrázděným patrem, někdy doplněné pavlačí.
obr.: Podstávkový dům v Království nabídne návštěvníkům prohlídku stavby v rekonstrukci a seminář o hliněných omítkách. Foto: destinační agentura Lužické hory
Podstávky samotné pak měly hlavně praktický význam. Jak roubení vysychá, může se časem začít „rozjíždět" nebo dojít k poklesu stěn a tím k deformaci střechy nebo patra. Díky podstávce se ale konstrukce domu odlehčila, protože podepřela horní patro, případně střechu, a byla tak i jednodušší výměna poškozených trámů. Den otevřených dveří podstávkových domů je ideální příležitostí tento fenomén představit.
Foto: destinační agentura Lužické hory
Co o podstávkách říká encyklopedie lidové architektury?
- Podstávka se skládá ze sloupků s pásky a z ližiny (vaznice), obvykle segmentovitě vykrojené. Obepíná dům zpravidla ze dvou až čtyř stran a nese hrázděné nebo roubené patro. U boční stěny může nést i stropní trámy přízemí, častěji je však ližina položena výše, takže pak nese jen patrovou stěnu a stropnice jsou uloženy na stěně přízemní. Tektonická funkce podstávky jako podnože patra časem ustupovala estetickým zřetelům, takže dnes jsou u průčelních stěn často bohatě vyřezávané, někde i barevně odlišené. Výjimečně je jimi členěn dům také v patře.
- Podstávky jsou rozšířené v severních Čechách, kde je ale zapotřebí je odlišovat od české přístěnné sloupové podpěrné vazby, známé hlavně ze středního Pojizeří. Česká podpěrná vazba obvykle jen podpírá stropnice. Nelze ovšem vyloučit případy, kdy česká konstrukce stejně jako lužická nese patro, nikoli stropnice. Sloupy podstávky stojí dnes převážně na nízké kamenné podezdívce. Dříve stávaly na kameni, prahovém trámu nebo byly zapuštěny do země. Místní zvláštností v některých oblastech, zejména jihozápadně od Dubé, je podstávka pouze v patře.
- Domy konstruované s podstávkou jsou rozšířené v oblasti styku roubené a hrázděné konstrukce v severních Čechách, dále v Sasku, v Lužici a v Dolním Slezsku. Nejstarší doklady o její existenci na našem území jsou z přelomu 15. a 16. stol. Vytváří tedy rozsáhlý areál, který je společným kulturním statkem všech částí Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.
- V německé literatuře je podstávka označována jako Umgebinde, v české se pak vyskytují termíny podpora, podpěra, nosná vazba, podvázka, přídruba, stolice, obvaz a jiné.
Tuhle hrázděnku jsme navštívili my
Podívejte se i na povedenou rekonstrukci poloroubené historické chalupy a nebo na citlivou rekonstrukci venkovské poloroubenky v podobném stylu.
Přátelské setkání i výměna zkušeností
Přínosem pro návštěvníky bude možnost nejen si prohlédnout běžně nepřístupné objekty, ale také se seznámit s jejich majiteli. Organizace prohlídek je totiž zcela v jejich gesci a je na nich, zda vás provedou celým domem, nebo jeho částmi, případně umožní prohlídku jen zvenku. Protože se ale jedná i o domy v různém stavu, je možné setkání využít k výměně zkušeností s rekonstrukcí a diskusím nad technologiemi.
Otevřené totiž budou domy v původním stavu, v rekonstrukci i po dokončené rekonstrukci. Otevřené podstávkové domy budou i v obcích, jako je například Jítrava, v Prysku, Chřibské, která je malebnými podstávkami proslavena, v Kopci i v Doubici, na hranici Lužických hor a Českého Švýcarska. Nově budou zájemci moct zavítat také do vzdálenějších koutů a poznávat podstávky třeba na Kokořínsku – dveře otevřou v Brocnu i v malebných Snědovicích.
obr.: Odboje čp. 84 (Kamenický Šenov), bývalý hostinec U Ryšánků, místními též nazývaný Ryšánkova hospoda. Foto: destinační agentura Lužické hory
Někteří majitelé návštěvníkům i letos přichystali zajímavý program, ať už seminář o hliněných omítkách, nebo workshop kosení trávy a naklepávání kosy, či prohlídku permakulturní zahrady. Na většině míst bude pro návštěvníky připraveno drobné občerstvení i komentované prohlídky. Proto se návštěva vyplatí jak milovníkům lidové architektury, tak běžným návštěvníkům regionu.
Až na výjimky budou domy otevřeny v sobotu od 10 do 17 hodin, před návštěvou si ale raději ověřte čas otevření na webu. Je možné také navštívit domy u našich německých i polských sousedů, které se otevřou v neděli 25. 5. 2025, a seznámit se tak s přístupem za hranicemi.
obr.: Podstávkové domy jsou unikátním fenoménem euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a den otevřených dveří umožní zájemcům prohlídku běžně nepřístupných objektů a možnost pohovořit si s jejich majiteli. Foto: destinační agentura Lužické hory
Autor článku: Martina Máta Nosková a Alžběta Němcová pro časopis sruby&ROUBENKY
Den otevřených dveří podstávkových domů se koná dne 24. 5. 2025. Pořadatel: DMO Lužické a Žitavské hory, z.s., Foto: destinační agentura Lužické hory
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb