„Zkuste si vzpomenout – kolem kolika dřevostaveb jste dnes prošli?“ ptá se na začátek Ing. Libor Hrubý z Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). Jestli jste se zamysleli a v duchu se snažili počítat, ušetřete si čas. Pokud jste zrovna neprocházeli skanzenem, kde se dřevo příliš neskrývá, správnou odpověď nejspíš neznáte a znát ani nemůžete. Pravděpodobně jich ale bylo mnohem více, než si myslíte. Jen jste o tom nevěděli.
Hurá na mamuta!
Nebojte se, nechceme vás tahat do pravěku, ačkoli… klidně bychom mohli. Už tehdy se totiž dřevo využívalo jako konstrukční materiál. Uveďme si dva dochované důkazy. V roce 2019 archeologové u Kalambo Falls v Zambii našli dva opracované dřevěné kmeny, záměrně spojené vysekaným zářezem. Datování ukázalo stáří nejméně 476 000 ± 23 000 let. Ačkoli přesně nevíme, k čemu sloužily (autoři uvažují o zvýšené plošině, chodníku či základu obydlí), nález je označován za nejstarší známý doklad konstrukčního využití dřeva. A jsme ve starší době kamenné (paleolit), hluboko před vznikem Homo sapiens.
Tento objev sesadil z tehdejšího světového prvenství nám bližší, tuzemský nález – neolitickou dubovou studnu z Ostrova na Chrudimsku, nalezenou při záchranném archeologickém výzkumu před stavbou D35 v roce 2018. Dnes je součástí expozice Východočeského muzea v Pardubicích, jež ji označuje jako nejstarší dřevěnou studnu v ČR a nejstarší dendrochronologicky datovanou archeologickou konstrukci v Evropě. Měla půdorys 80 × 80 cm a výšku 140 cm. Tvořily ji čtyři dubové rohové sloupky s pravoúhlými drážkami, do nichž byla zasazena prkna v sedmi řadách. Známe dokonce její přesné stáří: dřevo rohových kůlů bylo pokáceno v zimě 5259 př. n. l. nebo na jaře 5258 př. n. l., desky jsou nejméně o tři roky mladší.
Zdá se tedy, že ani doba kamenná nebyla zdaleka jen kamenná. Naše pozvání ale mířilo na Dolní Moravu, kde můžete 13 m vysokého mamuta potkat dnes. Uvnitř obřího těla se skrývají dvě patra, schodiště, prolézačky, tunely a další herní prvky. Jeho nosnou kostru přitom tvoří dřevěná příhradová konstrukce z KVH a BSH hranolů, doplněná ocelovými prvky. Ačkoli mamut asi nebude úplně typickou odpovědí na otázku, co všechno se dnes ze dřeva staví, představuje docela efektní ukázku faktu, že možnosti tohoto stavebního materiálu leží mnohem dál než u zahradního domku.

obr.: Mamut v Mamutíkově parku na Dolní Moravě představuje ukázku atypické dřevěné konstrukce, která se svým výsledným vzhledem vymyká tradičnímu pojetí dřevostaveb. Přestože je dřevo klíčovým konstrukčním materiálem, jeho použití není na první pohled patrné. Objekt tak názorně ukazuje možnosti dřeva při realizaci tvarově výrazných staveb. Návrh, projekci i samotnou realizaci objektu zajišťovala společnost TAROS NOVA a.s.
Dřevo nemusí být vidět
A jak je to s tím počtem dřevostaveb, okolo kterých procházíte? Nevíte to ani vy, ani my. Na první pohled se to totiž nemusí poznat. Schválně si tipněte: který z následujících domů na další stránce je podle vás dřevostavba? Máte vybráno? Hned se dozvíte, jestli je váš tip správný.
Nejprve se zastavme u toho, co to vlastně dřevostavba je. Jaká je její definice? Technická norma ČSN 73 2810 uvádí pojem „dřevěná konstrukce“, definovaný jako „nosná stavební konstrukce, jejíž konstrukční prvky a části jsou převážně ze dřeva anebo materiálů na bázi dřeva“.

„Možná právě tady vzniká jedno z největších nedorozumění. Veřejnost si totiž často plete vzhled domu s jeho konstrukcí,“ upozorňuje Libor Hrubý. „Dřevostavba ale není architektonický styl. Rozhodující není to, co vidíme na fasádě, ale konstrukční systém, který se za ní skrývá. Dům může být omítnutý, obložený cihlou, kamenem nebo jiným materiálem, a přesto jeho nosnou konstrukci tvoří dřevo. A samozřejmě to platí i obráceně: dřevěná fasáda ještě dřevostavbu nedělá.“
Tak co, změníte svůj tip? Zde je pravda:
A: Jedná se o dřevostavbu obloženou cihlovými pásky, z níž jsme vám přinesli redakční návštěvu v roce 2024. (Foto: Martin Zeman)
B: SŠ Českobrodská v Praze – na první pohled se zdá být celá dřevěná, ale dřevostavba to není. (Zdroj foto: ADMD)
C: MŠ Olešnice – jedná se o dřevostavbu s hladkou omítkou. (Foto: NEMA)
D: Těžko říct, netušíme. Na fasádě vidíme kámen, omítku, sklo, kov a dřevěné stínění, ale z čeho je nosná konstrukce, nepoznáme. (Foto: Dreamstime)
Jestli jste se tedy na začátku článku pokoušeli spočítat, kolik dřevostaveb jste dnes cestou minuli, už asi chápete, proč jsme vám tvrdili, že správnou odpověď nejspíš neznáte. Dřevo zkrátka nemusí být vidět, aby plnilo jednu z hlavních rolí v nosné konstrukci.
Co přesně ale znamená „převážně“?
Lesy ČR v závěrečné zprávě projektu Databáze certifikovaných stavebních dílů, detailů a dřevostaveb z roku 2025 pod pojmem dřevostavba označují „stavbu, jejíž svislé nosné konstrukce jsou ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva“ a dále uvádí: „I zděné stavby mohou zahrnovat v nosné konstrukci dřevěné prvky. Například dřevěné stropy a dřevěné konstrukce střech. Tyto a jiné konstrukční systémy však dřevo nikdy nepoužívají pro svislé nosné konstrukce. V této úrovni rozlišujeme mezi stavbou zděnou, příp. jinou, a dřevostavbou. Samozřejmě i dřevostavba jako taková může mít konstrukce stropů i střech ze dřeva a většinou tomu tak je. Pro zatřídění stavby mezi dřevostavby je však jediným kritériem materiál použitý na svislé nosné konstrukce.“
Zdůrazňují přitom nutnost stanovení přesné definice. Letošní tisková zpráva o naplňování Surovinové politiky pak uvádí, že MZe ve spolupráci s odborníky ustálilo definice pojmů „stavba na bázi dřeva“ a „dřevostavba“ – jejich přesné znění však ve zprávě zveřejněno není.
Dřevo je všude. Jen jsme si toho nevšimli
Situace v oboru dřevostaveb se poměrně rychle mění. „Už dávno nehovoříme jen o rodinných domech,“ připomíná Libor Hrubý. „Dnes může být dřevostavba školou, školkou, bytovým domem, administrativní budovou, sportovní halou, mostem, rozhlednou nebo třeba nástavbou panelového domu.“ Ze dřeva vznikají také výrobní objekty, parkovací domy či lávky pro pěší a stále častěji vstupuje do konstrukcí v kombinaci s betonem nebo ocelí.


obr.: Dřevobetonový silniční most v Třebíči – při projetí po něm nepoznáte rozdíl. Foto: ADMD
Velký potenciál pro dřevěné stavění představují také rekonstrukce. „Díky nízké vlastní hmotnosti jsou dřevěné konstrukce ideální pro nástavby panelových i zděných domů nebo přístavby škol, nemocnic či administrativních budov,“ vychází Libor Hrubý z četných zkušeností investorů, kterým právě lehkost dřevěné konstrukce umožnila či výrazně usnadnila potřebné kapacitní rozšíření objektu. „Tam, kde by těžké materiály znamenaly složité zesilování základů, dřevo nabízí elegantní řešení.“ Dřevo se tak postupně stává běžnou součástí veřejného prostoru – a ne vždy o tom víme.


obr.: Původně třípodlažní objekt v Praze-Hloubětíně, který investor přestavěl na polyfunkční budovu a společnost VEXTA na něj realizovala lehkou dřevěnou nástavbu 4. NP se šesti byty. Foto: ADMD
Možnosti současných konstrukčních systémů jsou navíc překvapivě široké. „Dřevo si výborně rozumí s moderní architekturou, ale stejně dobře zvládá i rekonstrukce historických objektů,“ uvádí Hrubý. „Díky přesnému opracování lze vytvářet organické tvary, zakřivené konstrukce nebo velká rozpětí, která byla ještě před několika lety obtížně realizovatelná.“
Velkou výhodou je také možnost kombinace dřeva s dalšími materiály. Moderní stavby dnes běžně využívají dřevobetonové stropy, ocelové prvky nebo hybridní nosné systémy. „Cílem není prosazovat dřevo za každou cenu, ale použít vždy takový materiál, který je pro konkrétní část stavby nejvhodnější. Budoucnost stavebnictví bude patřit chytré kombinaci vlastností různých materiálů.“
Když mluvíme o současných dřevostavbách, možná bychom měli nejprve upřesnit ještě jednu věc: co vlastně myslíme slovem „dřevo“. Představa prken a trámů, z nichž se staví chata, je totiž pro dnešní velké dřevostavby asi stejně zavádějící jako představa, že každý dům ze dřeva musí jako dřevěný také vypadat.
DŘEVO 21. století
- CLT (cross laminated timber) – velkoformátové panely z několika křížem skládaných a lepených vrstev lamel; stěny, stropy, střechy.
- BSH (glulam) – lepené lamelové dřevo s lamelami orientovanými rovnoběžně; nosníky, sloupy, velká rozpětí i zakřivené konstrukce.
- LVL (laminated veneer lumber) – konstrukční materiál z lepených dýh s vysokou pevností; nosníky, sloupy, stěny.
Společné mají jedno: nejde o „pár prken“, ale o průmyslově vyráběné konstrukční prvky s definovanými a kontrolovanými vlastnostmi, s nimiž může projektant při statickém návrhu přesně pracovat.
Lehké neznamená slabé
Že lehká konstrukce nemusí být slabá, ukazuje například studie publikovaná v únoru 2026, v níž vědci přepočítali existující desetipodlažní železobetonový bytový dům ve Švédsku na konstrukčně srovnatelnou variantu z masivního dřeva. Rozdíl byl ve vlastní hmotnosti i maximálním zatížení:
- ŽELEZOBETON 3 073 t (max. zatížení podpor 728 kN)
- MASIVNÍ DŘEVO 587 t (max. zatížení podpor 303 kN)
Obě varianty přitom splnily požadavky na únosnost, použitelnost i celkovou stabilitu. Neznamená to samozřejmě, že lze železobetonovou konstrukci jednoduše nahradit dřevěnou v poměru 1:1 nebo že je dřevo pro každou stavbu výhodnější. Jednotlivé materiály mají rozdílné mechanické vlastnosti a návrh musí zohlednit mimo jiné průhyb, vibrace, akustiku či požární bezpečnost. Uvedené srovnání ale dobře ukazuje jednu z vlastností, díky nimž se dřevo uplatňuje právě u nástaveb a vícepodlažních budov: vysokou únosnost při nízké vlastní hmotnosti.
Dalším zajímavým parametrem je rozpon. Lepené lamelové dřevo umožňuje překlenout bez vnitřních podpor i mimořádně velké prostory. Příkladem je konstrukce dnešní MEO Areny v Lisabonu, postavené pro Expo 1998, jejíž dřevěné oblouky dosahují rozpětí až 114 metrů. Právě BSH se proto uplatňuje například u sportovních a víceúčelových hal, bazénů či dalších velkorozponových staveb.

obr.: Richmond Olympic Ovalv Kanadě je jedním z příkladů využití dřeva pro velká rozpětí – tento stadion zastřešuje konstrukce s 15 kompozitními oblouky z lepeného lamelového dřeva a oceli o rozpětí 100 metrů. Mezi nimi jsou osazeny prefabrikované dřevěné panely WoodWave. Foto: Duncan Rawlinson / Wikimedia Commons, CC BY 2.0
A co výška stavby ze dřeva?
Když je dřevo vhodné pro nástavby právě díky své nízké hmotnosti, nabízí se další otázka: jak vysoko s ním vlastně můžeme jít? Také tady se možnosti v Česku nedávno výrazně posunuly. Od srpna 2025 umožňuje příloha K normy ČSN 73 0802 navrhovat standardním normativním postupem „čisté“ dřevostavby s požární výškou až 18 metrů, zatímco u kombinovaných dřevostaveb je hranicí 22,5 metru. Ani tím ale možnosti dřeva nekončí. Vyšší stavby lze navrhovat s využitím individuálního požárně-inženýrského přístupu.
„V zahraničí se přitom běžně setkáváme s dřevěnými a hybridními budovami, které mají deset, dvacet i více podlaží,“ připomíná Libor Hrubý. A právě tady začíná být důležité ono rozlišování, co vlastně označujeme za dřevostavbu. S rostoucí výškou totiž nastupují stále častěji hybridní konstrukční systémy, v nichž dřevo spolupracuje s betonem či ocelí a každý materiál plní tu funkci, pro kterou se nejlépe hodí.

Jak vysoko lze vystoupat s celodřevěnou nosnou konstrukcí, ukazuje norský Mjøstårnet. Budova vysoká 85,4 metru a otevřená v roce 2019 je dodnes nejvyšší dokončenou stavbou světa s celodřevěnou nosnou konstrukcí. Má 18 podlaží a její konstrukční systém využívá zejména lepené lamelové dřevo a CLT panely. Ani tady ovšem „celodřevěná“ neznamená, že v budově nenajdeme jiné materiály – například podlahy v horních podlažích jsou betonové. Označení se vztahuje k nosnému konstrukčnímu systému.
A pokud dovolíme dřevu spojit síly s dalšími materiály, můžeme vystoupat ještě podstatně výš. Atlassian Central v australském Sydney letos v srpnu dosáhl konečné konstrukční výšky 182,6 metru. Jeho dřevěnou konstrukci doplňuje ocelový exoskelet a betonové jádro; po dokončení plánovaném na rok 2027 půjde o 39podlažní kancelářskou budovu. V současnosti je označován za nejvyšší dřevo-ocelovou hybridní věž na světě.
Od zahradní chatky jsme se tedy dostali do výšky přes 180 metrů. Možná už začíná být jasné, proč jsou hranice dřevěného stavění čím dál méně o materiálu samotném a stále častěji otázkou toho, jak jej dokážeme navrhnout a vhodně kombinovat.

obr.: Atlassian Central v Sydney letos dosáhl konečné konstrukční výšky 182,6 m. Jeho dokončení je očekáváno v roce 2027 a aktuálně je označován za nejvyšší dřevo-ocelový hybrid na světě. Foto Sardaka / Wikimedia Commons, CC0
Největší mýtus o dřevostavbách?
Ještě před několika lety jsme se u větších budov ptali: dá se to vůbec postavit ze dřeva? Dnes se otázka stále častěji obrací: proč by to ze dřeva být nemělo? Ne proto, že by mělo za každou cenu nahradit beton, ocel nebo zdivo. Jak jsme ostatně viděli, současné stavebnictví stále častěji využívá právě chytrou kombinaci materiálů.
„Technologie máme. Projektanti s nimi umějí pracovat, výrobci potřebné prvky vyrobit a stavební firmy je dokážou realizovat,“ shrnuje Libor Hrubý. „Možná tedy největší překážkou rozvoje dřevostaveb už dávno není technologie. Je jí naše představivost.“ A možná právě proto je největším mýtem představa dřevostavby samotné.
Dokud si pod tím slovem představíme především chatu, srub nebo rodinný domek, budeme se stále divit školám, mostům, halám či výškovým budovám ze dřeva. Přitom by na nich možná vůbec nic překvapivého být nemělo. Dřevo je zkrátka stavební materiál. Jeden z mnoha – a zároveň jeden z těch, se kterými se dnes dá dojít zatraceně daleko.




Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb