Kamenná fasáda dřevostavby - umělý, nebo přírodní kámen?

Dana D. Daňková | Pondělí, 22. červenec 2019 |

Říká se, že fasáda je tváří domu, v našem případě dřevostavby. Hovoříme-li o kamenných fasádních obkladech, neznamená to však nutně, že tak domu dodáme takzvanou „poker face". Kámen má mnoho variant a provedení a kamenná fasáda nemusí ve výsledku působit tvrdě a chladně.

Přírodní nebo umělý kámen prostě zdobí

Přírodní nebo umělý kámen jsou dalšími materiály v našem seriálu věnovaném fasádním obkladům. Ve světle mnoha dalších možností obkladových materiálů se, stejně jako v jiných případech, nabízí otázka – proč právě kamenná fasáda?

Kamenná fasáda je praktická i hezká

Fasáda musí být nejen estetická, ale velmi důležitá je praktičnost, odolnost vůči mechanickému poškození a povětrnostním vlivům a snadná údržba. Kámen navíc spojuje moderní aspekty architektury s historií – patří mezi nejstarší tradiční stavební materiály a jeho využití na moderní fasádě mu dává další obsah.

Obr.: Obkladové prvky kamenného obkladového aglomerátu lze pravidelně skládat nebo kombinovat s jinými materiály. Foto: Wild Stone

Obecně je možné obkládat fasádu prvky z přírodního nebo umělého kamene dvěma způsoby – lepením, nebo mechanickým připevněním k nosnému roštu. Těžší prvky nebo zámkové obklady jsou obvykle připevňovány mechanicky.

Obr.: Ukázka kotvení obkladu pomocí dvoubodového zámku. Obklad tvoří samonosnou, samosvornou konstrukci, což jej odlišuje od závěsných fasádních obkladů. Konstrukčně je fasádní plášť vysoce soudržný a stabilní. Foto: Centrum chytrých fasád

„Obklady jsou montovány suchou cestou pomocí šroubovaných spojů na rošt, do kterého je v případě potřeby možné vložit tepelnou izolaci," vysvětluje Petra Dvořáková z Centra chytrých fasád. „Řešíme jimi buď aktivně provětrávanou, nebo difuzně otevřenou fasádu podle typu použitého obkladu a konstrukčního řešení. Obklady mají dvoubodový zámek, což zvyšuje bezpečnost a stabilitu fasádního pláště."

Obr.: Skladba fasádního pláště odvětrávané fasády. Foto: Novabrik

V systému obkladů je pamatováno také na detaily (rohy, kouty, osazení otvorů a podobně), které eliminují vznik tepelných mostů a přispívají k dokonalému vzhledu fasády. Umělý i přírodní kámen má velmi dobré akumulační schopnosti.

Přírodní kámen

Přírodní kámen je na fasádách využíván nejčastěji ve formě pásků či panelů, efektně působí také štípané prvky nepravidelných tvarů. Při výběru tohoto druhu fasádního obkladu je třeba brát v úvahu jeho (v případě robustnějších obkladových prvků) poměrně vysokou hmotnost. Při aplikaci – tedy kotvení nebo lepení – je důležitá nosnost použitých kotvicích prvků, kvalita lepidla, pečlivá příprava povrchu, typ použité tepelné izolace a podobně.

Obr.: Lehčený kámen nepodléhá povětrnostním vlivům, je stálobarevný a nevykazuje žádné solné výkvěty. Foto: Novabrik

Mezi nejčastěji používané druhy patří pískovec, břidlice, opuka, travertin, ale třeba i andezit, žula, kvarcit či mramor. Obložit lze jak celou fasádu, tak její části, případně obklad kombinovat s jinými materiály – omítkou, dřevem, kovem a podobně.

Obr.: Žula, případně mramor různých barev se upravují leštěním, kresba i odstín kamene vyniknou zvláště ve velkých plochách. Foto: BeF Home

Přírodní kámen je nenasákavý, mrazuvzdorný a odolný vůči povětrnostním vlivům a své vlastnosti s časem významně nemění. Určitou nevýhodou může být jeho obtížnější dostupnost, náročná technologie zpracování, navíc jde o vyčerpatelný přírodní zdroj. Všechny tyto aspekty mají vliv na vyšší cenu materiálu.

"Vlastnosti přírodního kamene jsou víceméně dané a neměnné, naopak umělý kámen je možné do určité míry upravovat."

Vlastnosti přírodního kamene jako strukturovaného materiálu jsou dány nejen konkrétní horninou, ale i způsobem opracování a finální povrchovou úpravou. Odlišnosti však mohou nastat i v rámci jednoho druhu horniny, v závislosti na podmínkách se mohou lišit především ve vzhledu a kvalitě. V případě výběru kamenného obkladu pro exteriér bychom měli přihlédnout také k výskytu dané horniny v lokalitě.

Ohýbaný kámen

Novinkou posledních let je takzvaný ohýbaný kámen. Desky z přírodního kamene o tloušťce několika milimetrů jsou od masivu oddělovány speciální technologií a poté spojeny pomocí pojiva s nosnou tkaninou. Takto vzniklé kamenné tapety si zachovávají přirozenou strukturu materiálu, pohledově jsou k nerozeznání od masivního kamenného obkladu, je možné je tvarovat podle podkladu. Výhodou je také nízká hmotnost, což usnadňuje jejich přepravu i manipulaci.

Obr.: Přírodní obkladová břidlice FLEXI – SLATE je technologickou novinku nové generace. Obkladové desky z přírodního kamene jsou silné pouze 2,5 mm a tvarově flexibilní, obklad se tedy přizpůsobí podkladu bez rizika poškození lícové strany. Foto: Magicrete

Umělý kámen

V případě fasádních obkladů je umělý kámen kvalitní imitací přírodního kamene s širokým okruhem uplatnění. Dřevostavby nevyjímaje. „Kamenné fasády mají s dřevěnými stavbami úzkou spojitost. Poctivý kamenný obklad, ať už z přírodního či umělého materiálu, má nejen lahodit našemu oku, ale musí být především účelný. Opravdu bytelná kvalitní fasáda dokáže lehkou konstrukci dřevostavby staticky zabezpečit a zvýšit stabilitu domu až o 35 procent," říká Ing. arch. Šárka Křivinková z firmy Novabrik Czech.

Podle evropských norem (ČSN EN 15286 (721460)) je za umělý kámen považován betonový výrobek, jehož vzhled a povrch je cíleně upraven tak, aby se co nejvíce podobal přírodnímu kameni.

Proto je umělý kámen různě povrchově upravován probarvením, štípáním, zaléváním oblázků a následným vymýváním povrchu, pískováním a podobně. Aby byla podoba s přírodním kamenem co nejvěrnější, používají se při výrobě a povrchovém opracování také speciální kameniva, jako třeba křemičité sklářské nebo slévárenské písky pro napodobení pískovce. Přidávané materiály musí být odolné vůči alkalickému působení betonu a proti povětrnostním vlivům.

Díky novým technologiím je možné umělému kameni dodat i vzhled a charakter keramiky, dřeva či jiného materiálu. Umělý kámen je na trhu nabízen pod různými obchodními názvy, jednotlivé druhy se liší složením a způsobem výroby.

Výchozím materiálem pro výrobu umělého kamene pro fasádní použití je lehčený beton z přírodního kameniva spojeného silikátovým pojivem nebo syntetickými pryskyřicemi. Beton je obohacen o další složky, které upravují požadovaným způsobem vlastnosti finálního výrobku. Výhodou umělého kamene je ve srovnání s přírodním kamenem výrazně nižší hmotnost, širší paleta dezénů, barev a povrchových úprav věrných originální předloze, současně je finančně dostupnější.

Obr.: Funkční obkladový materiál LITE-PANEL sdružuje řešení vnější tepelné izolace a finální fasádní obklad. Jako tepelněizolační materiál je použita polyuretanová pěna, vnější povrch tvoří odolná vrstva z kompozitního betonu o tloušťce 1 až 3 mm se vzhledem kamene. Foto: Magicrete

Zatímco vlastnosti přírodního kamene jsou víceméně neměnné, umělému kameni můžeme přídavnými surovinami či povrchovou úpravou cíleně dodat mrazuvzdornost, otěruvzdornost, protiskluzovou úpravu či různé stupně nasákavosti a podobně. „Obklad z umělého kamene je možné zvláště v exteriérech a prostředí se zvýšenou vlhkostí finálně ošetřit speciálním hydrofobizujícím nátěrem," říká Tomáš Jirák ze společnosti WIL D STONE. „Nátěr je vhodný na lehčený kamenný obklad, nevytváří lesklý povrch a nemění vzhled materiálů."

Seriál věnovaný fasádním obkladům

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10