Příčka jako důležitý detail dřevostavby. Co je dobré vědět?

Příčka jako důležitý detail dřevostavby. Co je dobré vědět?

Redakce | Středa, 07. červenec 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Zatímco u obvodových stěn dřevostavby řešíme především jejich tepelněizolační schopnosti, u většiny vnitřních nosných stěn a dělicích příček se zaměřujeme hlavně na jejich akustické parametry. Jakých vlastností bychom si u vnitřních sendvičových stěn v dřevostavbě měli všímat? Rozhoduje jenom jejich tloušťka, nebo víc záleží na materiálu a konstrukčním řešení? Jaká specifická místa, tedy detaily, bychom si při výstavbě vnitřních stěn měli pohlídat, aby byl výsledek přesně podle našich představ?

Vnitřní stěny v dřevostavbě musí splňovat hned několik požadavků. Jde-li o stěny mezi různě vytápěnými prostory, je důležitá jejich tepelně-technická charakteristika. Oddělujeme-li dva požární úseky, prim hraje požární odolnost. Bude se příčka nacházet někde, kde reálně hrozí mechanické poškození? Pak to musíme mít na paměti a volit odolnější materiály.

Nejčastěji se ale v rámci rodinného bydlení setkáme s nároky kladenými na jejich akustické parametry – tedy vysokou hodnotu vzduchové neprůzvučnosti příčky. To je totiž zásadní kritérium pro kvalitu a komfort bydlení. I když hotová a omítnutá vypadá každá příčka stejně, jejich vlastnosti mohou být diametrálně odlišné.

V dřevostavbách se nejčastěji setkáme z tzv. lehkými příčkami, zhotovenými nejčastěji ze sádrokartonu, sádrovlákna, popřípadě jiného deskového materiálu. Základní konstrukce (rošt) tvoří vymezující dutinu pro umístění tepelné izolace, v této dutině mezi deskami lze ale také velmi efektivně a jednoduše vést rozvody vody, kanalizace i elektroinstalace.

Jak lehká je lehká příčka


Takovéto sendvičové konstrukce se označují jako lehké proto, že ze statického hlediska je oproti klasickým zděným stěnám jejich váha téměř zanedbatelná. O míře akustického útlumu nerozhoduje jejich tloušťka a váha, pro dosažení odpovídající úrovně vzduchové neprůzvučnosti je důležitá skladba (a to jak konstrukční materiál, tak izolace a v neposlední řadě i obkladové desky) a samozřejmě také nezbytné dodržení příslušných detailů. Při stejné tloušťce mají lehké příčky lepší akustické parametry než klasické zděné (jak cihla, tak pórobeton), navíc díky vyloučení mokrých procesů je jejich montáž rychlejší a čistší.

detail-příčky-v-dřevostavbě

Foto: ISOVER

DETAIL 1: Nosná konstrukce lehké příčky v dřevostavbě


Ve dřevostavbách se můžeme nejčastěji setkat se dvěma způsoby řešení lehkých příček. Tím prvním je dřevěný nosný rám, obdobný tomu, ze kterého jsou vybudované obvodové stěny. Druhým je pružnější ocelová konstrukce z pozinkovaných profilů.

U dřevěných hranolů je třeba dbát na jejich rovinnost ve všech směrech, aby byla geometrie výsledného roštu co nejvíce přesná, také jsou na tom z hlediska akustiky o něco hůře. Pokud je ale vnitřní stěna nosná, nebo respektive pokud přispívá k tuhosti celé stavby, je nezbytné použít nosnou podkonstrukci ze dřeva.

Vnitřní stěna s dřevěnou podkonstrukcíVnitřní stěna s ocelovou podkonstrukcí

 

Zdroj vizualizace: Fermacell

Komentář odborníka


Jaký je rozdíl mezi roštem z dřevěných hranolů a lehkých ocelových profilů v nosné podkonstrukci?

KVH (dřevěná podkonstrukce)

  • podkonstrukce pro nosné a ztužující stěny
  • větší stabilita
  • jednoduché upevnění deskového materiálu pomocí sponek nebo hřebíků
  • dřevo musí být konstrukční podle ČSN s přesně danou vlhkostí
  • přírodní a ekologický materiál
  • lepší tepelně technické vlastnosti

CW/UW (ocelové profily)

  • lepší akustické vlastnosti – „menší akustické mosty"
  • použití jako dělicí konstrukce bez možnosti nosnosti (např. stropu) nebo ztužení celkové stavby
  • jednodušší na zpracování (nůžky na plech)
  • jednodušší vedení instalací (kabelů) v profilech
  • nižší cena

ing-jaroslav-benak-fermacell
Dipl. Ing. Jaroslav Benák
James Hardie Europe GmbH, o.s.

DETAIL 2: Opláštění nosné podkonstrukce dřevostavby


Pro opláštění nosné podkonstrukce se používá deskový materiál různého typu a složení. Plošná hmotnost a ohybová tuhost desek ovlivňuje zásadním způsobem chování celé konstrukce a to jak z hlediska akustiky, požáru, ale i statiky. Pro jednoduché nebo vícenásobné opláštění se používají desky na bázi sádry (sádrokartonové, sádrovláknité) a někdy i dřevní hmoty (cementotřískové, cementoštěpkové, dřevotřískové).

S vyšší plošnou hmotností desky roste i její neprůzvučnost – proto jsou na trhu k dostání desky s různou tloušťkou, hmotností a často se při konstrukci stěny/příčky skládá plášť ze dvou nebo více vrstev desek. Existují i speciální akustické deskové materiály plněné křemičitým pískem, které si dobře poradí i s nízkými dunivými frekvencemi.

Zvukově izolační desky Wolf

obr.: Zvukově izolační desky Wolf využívají principu těžké hmoty v sypké podobě – křemičitého písku, který zcela vyplňuje vnitřní prostor desky a je rozdělen do několika vrstev. Foto: CIUR

Práce s akustickými deskami

obr.: Práce s akustickými deskami je obdobná jako práce se sádrokartonem. Podle video návodů ji zvládne každý zručný kutil. Foto: CIUR

Komentář odborníka


Akustické desky WOLF se často používají při odhlučnění příček, které nemají dobrou akustiku. Návrhem desek do projektu se předejde pozdějším problémům s hlukem. Takové řešení pak ušetří nejen finance, ale hlavně cenný prostor. Účinné řešení je na pouhé 4 cm. Příčka s použitím akustických desek bude mít vyšší útlum s menší tloušťkou.

Pozor bychom si měli dát na prostupy, zásuvky, rozvody, vypínače a jiné detaily zasahující do dělicích stěn. Doporučuji používat speciální zásuvkové krabice, pásky a podobně. Každé oslabení se počítá. Nezapomínejme, že dřevostavby mají své požadavky v normě ČSN 73 0532. Požadavek není omezením, ba naopak. Požadavek supluje to, co by uživatel dřevostavby chtěl mít, ale přiblížit se jeho představám musí dodavatel dřevostavby.

Ing. Marcela Bosáčková
Ing. Marcela Bosáčková
CIUR a.s

Sádrokarton, nebo sádrovlákno?


Zejména ve dřevostavbách se dnes často aplikují na vnitřní stěny a příčky desky ze sádrovlákna, protože na rozdíl od těch nekonstrukčních sádrokartonových (výjimkou je například deska Rigistabil) se tyto desky používají k zavětrování nosných stěn – a vzhledem k jednotnému řešení se tak použijí i tam, kde ze statického hlediska nejsou potřeba.

Přestože jsou obvykle dražší, může být pro jejich použití dobrý důvod. Sádrovláknité desky mají větší stabilitu a zatížitelnost (100 kg na hmoždinku, 60 kg na šroub – pro tl. desky 12,5 mm), vyšší odolnost proti nárazům, lepší technické parametry (akustika, požární odolnost, mechanická pevnost) a je u nich možné odstranit při rekonstrukci povrchové úpravy (nátěry a tapety).

„Zpracování sádrokartonu a sádrovlákna je velmi podobné," vysvětluje Dipl.-Ing. Jaroslav Benák ze společnosti James Hardie Europe. „Sádrovlákno je mnohem tužší a tvrdší, ale i přesto je možno ho naříznout a zlomit jako sádrokarton – obě desky řežeme nožem nebo ruční kotoučovou pilou. Odlišné je spárování a spojování desek, protože sádrovláknité desky se mezi sebou lepí. Zajímavou alternativou jsou sádrovláknité desky fermacell greenline, které absorbují a trvale vážou škodlivé látky a emise – na jejich povrch je ve výrobním závodě aplikovaná účinná látka na bázi keratinu (přírodní ekologický princip založený na čisticí síle ovčí vlny). Aktivně tak zlepšují vzduch v prostoru a zvyšují tak kvalitu bydlení. Funkce je zachována i pod nátěry a obklady stěn," dodává.

sádrokartonové desky v interiéru

obr.: Pokud zvolíte sádrokartonové desky se zvýšenou pevností, není nutné žádným způsobem připravovat podkonstrukci. RigiStabil unese na tzv. Molly kotvu břemena až o váze 80 kg na jeden kotevní bod. Foto: Rigips

sádrokartonové desky

obr.: Sádrokartonové desky jsou také ideálním řešením pro zhotovení obloukových stěn nebo zvlněných podhledů. Desky Glasroc F Riflex jsou oboustranně vyztuženy skelnou rohoží a lze je použít právě na obloukové konstrukce i s nároky na požární odolnost. Foto: Rigips

Otázky pro odborníka


Jak se zorientovat v nepřeberném množství desek ze sádry? Jaké jsou na trhu možnosti a jaké parametry by měly být při výběru rozhodující?

Výběr vhodné desky závisí hlavně na typu prostoru a na parametrech, které od dané konstrukce očekávám, jako jsou požární odolnost, vzduchová neprůzvučnost, vzdušná vlhkost či požadavek na zvýšenou mechanickou odolnost. Na trhu existují i desky, které v sobě výše uvedené vlastnosti kombinují – to je například konstrukční sádrokartonová deska RigiStabil, která se skládá ze speciálního sádrového jádra vyztuženého skleněnými vlákny a obaleného silným papírovým kartonem, případně desky sádrovláknité, jako je Rigidur, vyráběné ze sádry, papírových vláken a minerálních přísad.

Zdenek-Cernosek
Ing. Zdeněk Černošek
Divize Rigips, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s

DETAIL 3: Připojení příčky na okolní konstrukce dřevostavby


Řešení detailů příčky celkovou konstrukci výrazně ovlivňuje – o největší část vzduchové neprůzvučnosti přijdeme netěsnostmi dveří, významnou roli ale hraje právě i napojení příčky na okolní konstrukce. Po celém obvodu konstrukce je nutné podlepit profily podkonstrukce napojovacím těsněním, u vícevrstvě opláštěných konstrukcí je paktřeba tmelit či lepit spáry ve všech vrstvách. Pro snížení vlivu prostupu zvuku je vhodné v místě napojení konstrukce přerušit nebo vynechat vrstvu čisté podlahy a při napojení na boční stěny přerušit průběžné opláštění.

Správné řešení detailu napojení příčky na podlahu

obr.: Správné řešení detailu napojení příčky na podlahu – tedy s přerušením vrstvy čisté podlahy, výrazně ovlivňuje celkovou neprůzvučnost celé konstrukce. Foto: Knauf

Otázky pro odborníka


Jaké jsou nejvýznamnější rozdíly mezi skelnou a kamennou izolací při použití ve vnitřních stěnách dřevostaveb?

Kamenná izolace je pevnější a v příčkách stabilnější. Díky tomu pak lze dosahovat velmi dobrých hodnot vzduchové neprůzvučnosti či chcete-li akustiky jako takové. U skelných izolací je to složitější. Ty kvalitnější (určené také do příček) dosahují obdobných akustických vlastností jako kamenné izolace, ale často se v příčkách objevují i materiály, které do nich nepatří (hodí se třeba na strop či jiné vodorovné konstrukce), a ty se pak mohou různě prohýbat či boulit a z hlediska akustiky ve výsledku nedosáhneme tak dobrých hodnot.

Kde se nejčastěji chybuje při realizaci izolace vnitřní příčky a jak je možné chybám předejít, popřípadě je možné je odhalit až zpětně, když už je příčka hotová a nevyhovuje?

Nejčastější chybou je asi použití izolace, která do příčky nepatří, je příliš měkká (patří do podhledu či stropu, ve svislé poloze se boulí a nikdy se ji nepodaří dotěsnit až k horním profilům), nebo příliš tvrdá (také se nepodaří dotlačit až ke krajům a vzniknou nevyplněná místa).

Většinou je to proto, že „nějaká" izolace na stavbě zbyla, tak se spotřebuje. Odhalit tyto chyby zpětně v podstatě nelze bez demontování příčky, což bývá kámen úrazu – i když si uživatelé domu třeba na akustickou pohodu stěžují, předělání celé konstrukce se většinou brání.

Karel-Sedlacek-Isover
Ing. Karel Sedláček, PhD.
Divize ISOVER , Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

izolace ze skelných vláken ISOVER

obr.: Nejdůležitější je použít takovou minerální izolaci, která je pro izolování příček vhodná. Z kamenných izolací je to například čedičová izolace Isover AKU nebo izolace ze skelných vláken Isover EVO. Foto: ISOVER

kamenná izolace

Foto: ISOVER

Výplňová izolace


Jak už jsme si vysvětlili, lehké příčky jsou tvořeny nosnou konstrukcí ze dřeva nebo kovu, opláštěnou z obou stran deskovými materiály. Deskový materiál působí odrazivě – velkou část hluku do konstrukce nepropustí. S tou zbývající částí je potřeba se vypořádat uvnitř příčky, proto se mezera obvykle vyplňuje akustickou izolací z minerálních vláken, která díky své struktuře omezují přenos zvuku z jedné stany na druhou a tak výrazně přispívají k celkové vzduchové neprůzvučnosti konstrukce.

Díky vyplnění mezery pohltivým materiálem konstrukce příčky funguje jako jeden celek. V praxi se setkáváme s použitými tloušťkami minerální izolace v rozmezí 50 až 100 mm, používají se oba dva typy – tedy jak kamenná, tak skelná vata. Kamenná vata je odolnější proti požáru a má i dobré akustické parametry, izolace ze skelných vláken může mít kromě výborné akustiky i o něco lepší tepelné vlastnosti. „Pro izolace příček se nejlépe hodí izolace v deskách, která je dostatečně tuhá ale přitom pružná, aby se nesesunula. Mechanické kotvení se v příčkách používá výjimečně," vysvětluje Ing. Miroslav Nyč ze společnosti Knauf.

Různé možnosti napojení příčky na podlahu

obr.: Různé možnosti napojení příčky na podlahu a konstrukci stropu. Uvedené hodnoty určují orientačně výslednou vzduchovou neprůzvučnost při daném provedení. Foto: Knauf

Otázky pro odborníka


Do jaké míry mohou zhoršit hodnoty vzduchové neprůzvučnosti špatně připojené příčky?

Obecně průběžné konstrukce z jedné místnosti do druhé jsou vždy zdrojem výrazných akustických ztrát. Ideální je tedy stavět příčky na hrubou podlahu (na OSB desky stropu) a vést je opět až k trámům stropu. Teprve potom provádět čisté podlahy (suché podlahy nebo potěry), podhledy nebo předsazené stěny.

Ne vždy to vše jde zrealizovat, zvláště u připojení v podkroví, ale měli bychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížit. A pokud budeme tyto zásady ignorovat? Vážená vzduchová neprůzvučnost se bude řídit podle nejhoršího z uvedených detailů a ztráta může být až 10 dB od očekávané hodnoty. Zvláště akusticky devastující je postavení příčky na čistou podlahu.

S jakými chybami se nejčastěji setkáváte při realizacích sádrokartonových příček?

Kromě těch uvedených výše jsou to nejčastěji kompromisy při provádění, nedodržování technologických postupů a předpisů. A přitom rozdíl mezi kvalitně a nekvalitně provedenou prací je časově poměrně malý. Chybí těsnící pásky pod profily, lomy konstrukcí nejsou opatřeny výztužnou páskou a nahrazeny velkým množství akrylového tmelu.

Připojení na obvodové konstrukce (štítové stěny), zvláště u větších místností, nerespektuje zvýšené nároky na drobný pohyb nebo přímo dilatace. A protože povrch prodává – budete se na něj velkou část života dívat, jedna rada na závěr. Pokud všechny lomy konstrukcí tmelíte v posledním kroku akrylem, dejte ho tam co nejméně. Případná vlasová trhlina se tak projeví přímo v rohu a ne několik milimetrů od něho.

Miroslav-Nyč
Ing. Miroslav Nyč
KNAUF Praha, spol. s r.o.

Autor článku: Dagmar Česká


casopis-drevo-stavby-3-2021-titulka-200x239

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 3/2021

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč

koupit časopis

 

DaS 3-2021
Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop