Příčka jako důležitý detail dřevostavby. Co je dobré vědět?

Redakce | Středa, 07. červenec 2021 |

Zatímco u obvodových stěn dřevostavby řešíme především jejich tepelněizolační schopnosti, u většiny vnitřních nosných stěn a dělicích příček se zaměřujeme hlavně na jejich akustické parametry. Jakých vlastností bychom si u vnitřních sendvičových stěn v dřevostavbě měli všímat? Rozhoduje jenom jejich tloušťka, nebo víc záleží na materiálu a konstrukčním řešení? Jaká specifická místa, tedy detaily, bychom si při výstavbě vnitřních stěn měli pohlídat, aby byl výsledek přesně podle našich představ?

Vnitřní stěny v dřevostavbě musí splňovat hned několik požadavků. Jde-li o stěny mezi různě vytápěnými prostory, je důležitá jejich tepelně-technická charakteristika. Oddělujeme-li dva požární úseky, prim hraje požární odolnost. Bude se příčka nacházet někde, kde reálně hrozí mechanické poškození? Pak to musíme mít na paměti a volit odolnější materiály.

Nejčastěji se ale v rámci rodinného bydlení setkáme s nároky kladenými na jejich akustické parametry – tedy vysokou hodnotu vzduchové neprůzvučnosti příčky. To je totiž zásadní kritérium pro kvalitu a komfort bydlení. I když hotová a omítnutá vypadá každá příčka stejně, jejich vlastnosti mohou být diametrálně odlišné.

V dřevostavbách se nejčastěji setkáme z tzv. lehkými příčkami, zhotovenými nejčastěji ze sádrokartonu, sádrovlákna, popřípadě jiného deskového materiálu. Základní konstrukce (rošt) tvoří vymezující dutinu pro umístění tepelné izolace, v této dutině mezi deskami lze ale také velmi efektivně a jednoduše vést rozvody vody, kanalizace i elektroinstalace.

Jak lehká je lehká příčka

Takovéto sendvičové konstrukce se označují jako lehké proto, že ze statického hlediska je oproti klasickým zděným stěnám jejich váha téměř zanedbatelná. O míře akustického útlumu nerozhoduje jejich tloušťka a váha, pro dosažení odpovídající úrovně vzduchové neprůzvučnosti je důležitá skladba (a to jak konstrukční materiál, tak izolace a v neposlední řadě i obkladové desky) a samozřejmě také nezbytné dodržení příslušných detailů. Při stejné tloušťce mají lehké příčky lepší akustické parametry než klasické zděné (jak cihla, tak pórobeton), navíc díky vyloučení mokrých procesů je jejich montáž rychlejší a čistší.

Foto: ISOVER

DETAIL 1: Nosná konstrukce lehké příčky v dřevostavbě

Ve dřevostavbách se můžeme nejčastěji setkat se dvěma způsoby řešení lehkých příček. Tím prvním je dřevěný nosný rám, obdobný tomu, ze kterého jsou vybudované obvodové stěny. Druhým je pružnější ocelová konstrukce z pozinkovaných profilů.

U dřevěných hranolů je třeba dbát na jejich rovinnost ve všech směrech, aby byla geometrie výsledného roštu co nejvíce přesná, také jsou na tom z hlediska akustiky o něco hůře. Pokud je ale vnitřní stěna nosná, nebo respektive pokud přispívá k tuhosti celé stavby, je nezbytné použít nosnou podkonstrukci ze dřeva.

Zdroj vizualizace: Fermacell

DETAIL 2: Opláštění nosné podkonstrukce dřevostavby

Pro opláštění nosné podkonstrukce se používá deskový materiál různého typu a složení. Plošná hmotnost a ohybová tuhost desek ovlivňuje zásadním způsobem chování celé konstrukce a to jak z hlediska akustiky, požáru, ale i statiky. Pro jednoduché nebo vícenásobné opláštění se používají desky na bázi sádry (sádrokartonové, sádrovláknité) a někdy i dřevní hmoty (cementotřískové, cementoštěpkové, dřevotřískové).

S vyšší plošnou hmotností desky roste i její neprůzvučnost – proto jsou na trhu k dostání desky s různou tloušťkou, hmotností a často se při konstrukci stěny/příčky skládá plášť ze dvou nebo více vrstev desek. Existují i speciální akustické deskové materiály plněné křemičitým pískem, které si dobře poradí i s nízkými dunivými frekvencemi.

obr.: Zvukově izolační desky Wolf využívají principu těžké hmoty v sypké podobě – křemičitého písku, který zcela vyplňuje vnitřní prostor desky a je rozdělen do několika vrstev. Foto: CIUR

obr.: Práce s akustickými deskami je obdobná jako práce se sádrokartonem. Podle video návodů ji zvládne každý zručný kutil. Foto: CIUR

Sádrokarton, nebo sádrovlákno?

Zejména ve dřevostavbách se dnes často aplikují na vnitřní stěny a příčky desky ze sádrovlákna, protože na rozdíl od těch nekonstrukčních sádrokartonových (výjimkou je například deska Rigistabil) se tyto desky používají k zavětrování nosných stěn – a vzhledem k jednotnému řešení se tak použijí i tam, kde ze statického hlediska nejsou potřeba.

Přestože jsou obvykle dražší, může být pro jejich použití dobrý důvod. Sádrovláknité desky mají větší stabilitu a zatížitelnost (100 kg na hmoždinku, 60 kg na šroub – pro tl. desky 12,5 mm), vyšší odolnost proti nárazům, lepší technické parametry (akustika, požární odolnost, mechanická pevnost) a je u nich možné odstranit při rekonstrukci povrchové úpravy (nátěry a tapety).

„Zpracování sádrokartonu a sádrovlákna je velmi podobné," vysvětluje Dipl.-Ing. Jaroslav Benák ze společnosti James Hardie Europe. „Sádrovlákno je mnohem tužší a tvrdší, ale i přesto je možno ho naříznout a zlomit jako sádrokarton – obě desky řežeme nožem nebo ruční kotoučovou pilou. Odlišné je spárování a spojování desek, protože sádrovláknité desky se mezi sebou lepí. Zajímavou alternativou jsou sádrovláknité desky fermacell greenline, které absorbují a trvale vážou škodlivé látky a emise – na jejich povrch je ve výrobním závodě aplikovaná účinná látka na bázi keratinu (přírodní ekologický princip založený na čisticí síle ovčí vlny). Aktivně tak zlepšují vzduch v prostoru a zvyšují tak kvalitu bydlení. Funkce je zachována i pod nátěry a obklady stěn," dodává.

obr.: Pokud zvolíte sádrokartonové desky se zvýšenou pevností, není nutné žádným způsobem připravovat podkonstrukci. RigiStabil unese na tzv. Molly kotvu břemena až o váze 80 kg na jeden kotevní bod. Foto: Rigips

obr.: Sádrokartonové desky jsou také ideálním řešením pro zhotovení obloukových stěn nebo zvlněných podhledů. Desky Glasroc F Riflex jsou oboustranně vyztuženy skelnou rohoží a lze je použít právě na obloukové konstrukce i s nároky na požární odolnost. Foto: Rigips

DETAIL 3: Připojení příčky na okolní konstrukce dřevostavby

Řešení detailů příčky celkovou konstrukci výrazně ovlivňuje – o největší část vzduchové neprůzvučnosti přijdeme netěsnostmi dveří, významnou roli ale hraje právě i napojení příčky na okolní konstrukce. Po celém obvodu konstrukce je nutné podlepit profily podkonstrukce napojovacím těsněním, u vícevrstvě opláštěných konstrukcí je paktřeba tmelit či lepit spáry ve všech vrstvách. Pro snížení vlivu prostupu zvuku je vhodné v místě napojení konstrukce přerušit nebo vynechat vrstvu čisté podlahy a při napojení na boční stěny přerušit průběžné opláštění.

obr.: Správné řešení detailu napojení příčky na podlahu – tedy s přerušením vrstvy čisté podlahy, výrazně ovlivňuje celkovou neprůzvučnost celé konstrukce. Foto: Knauf

obr.: Nejdůležitější je použít takovou minerální izolaci, která je pro izolování příček vhodná. Z kamenných izolací je to například čedičová izolace Isover AKU nebo izolace ze skelných vláken Isover EVO. Foto: ISOVER

Foto: ISOVER

Výplňová izolace

Jak už jsme si vysvětlili, lehké příčky jsou tvořeny nosnou konstrukcí ze dřeva nebo kovu, opláštěnou z obou stran deskovými materiály. Deskový materiál působí odrazivě – velkou část hluku do konstrukce nepropustí. S tou zbývající částí je potřeba se vypořádat uvnitř příčky, proto se mezera obvykle vyplňuje akustickou izolací z minerálních vláken, která díky své struktuře omezují přenos zvuku z jedné stany na druhou a tak výrazně přispívají k celkové vzduchové neprůzvučnosti konstrukce.

Díky vyplnění mezery pohltivým materiálem konstrukce příčky funguje jako jeden celek. V praxi se setkáváme s použitými tloušťkami minerální izolace v rozmezí 50 až 100 mm, používají se oba dva typy – tedy jak kamenná, tak skelná vata. Kamenná vata je odolnější proti požáru a má i dobré akustické parametry, izolace ze skelných vláken může mít kromě výborné akustiky i o něco lepší tepelné vlastnosti. „Pro izolace příček se nejlépe hodí izolace v deskách, která je dostatečně tuhá ale přitom pružná, aby se nesesunula. Mechanické kotvení se v příčkách používá výjimečně," vysvětluje Ing. Miroslav Nyč ze společnosti Knauf.

obr.: Různé možnosti napojení příčky na podlahu a konstrukci stropu. Uvedené hodnoty určují orientačně výslednou vzduchovou neprůzvučnost při daném provedení. Foto: Knauf

Autor článku: Dagmar Česká

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00