Malý bungalov, velký příběh aneb jak mladý pár zvládl stavbu svépomocí

Redakce | Čtvrtek, 28. srpen 2025 |

Znáte to, jak si člověk u nějakého výrobku říká, jestli by si ho ten prodávající opravdu koupil? Tak tenhle dům je ukázkou toho, kdy ano. Tomáš si ho totiž nechal postavit od firmy Wolfhaus, v níž pracuje bezmála deset let. Ale nemyslete si, neměl všechno zalité sluncem. Potýkal se s problémy na úřadech i s nespolehlivými řemeslníky.

Mladý manželský pár Tomáš a Nelli ze severních Čech si pozemek pořídil již před lety. Bylo to náhlé vzplanutí. Na pozemku ale chyběla voda, kanalizace, elektřina, a k tomu přes něj vedlo ochranné pásmo vysokého napětí. Prvních pár let neměli manželé naspěch, a tak se začalo s přípojkami, jejichž vyřizování se protáhlo na cca 2 roky. „Stavební úřad povolil přípojku vody, ale projekt kanalizace ztratil a celý proces se musel opakovat. Elektrika byla sranda," vzpomíná Tomáš.

Myšlenka na postavení domu se tak začala psát až s očekáváním přírůstku do rodiny a potřebou vlastního bydlení místo podnájmu v rušném centru města. Otázky, z čeho nebo s jakou firmou se bude stavět, nebyly na místě. Tu správnou firmu totiž Tomáš již nějakou dobu reprezentoval. Otázkou spíše bylo, co a za kolik.

Oblíbená typovka jako základ

Koncern Wolfhaus, kde Tomáš pracuje, ročně po celé Evropě postaví přes 600 domů, od malých typových přes bytové domy a administrativní budovy až po luxusní individuální projekty, například přímořské vily v Itálii. „My jsme šli cestou typovky Dům do L. Bungalov byl pro nás jasnou volbou, věděli jsme, že chceme dům bez schodů. Tom jednoho dne přinesl hotový projekt a oznámil mi, že ho takhle podal na stavební úřad," uvádí Nelli bez výčitek. „Byla jsem čerstvě těhotná, chodila do práce, do toho se předělával dům po dědovi, a mně se to navíc líbilo."

„Chtěli jsme dispozici východ-západ," vysvětluje Tomáš a ukazuje velkým kuchyňským oknem, kde večer pozorují západy slunce. „Protože je pozemek úzký a cca čtvrtina je v ochranném pásmu vysokého napětí, maximálně jsme využili jeho šíři. Dokonce nám sousedi dali souhlas k menším požárním odstupům, bez kterého by se celá realizace zkomplikovala. Na sousedy máme štěstí, to se musí nechat."

Oproti typovému provedení s přístupem od severu byl s ohledem na větší zádveří upravený obývací pokoj a klasickou sedlovou střechu nahradila pultová, vhodná pro extenzivní výsadbu. Velký důraz byl kladen na úložné prostory a světlost místností. „Společný podnájem v centru města byl super, ale tmavý," vysvětluje Tomáš. „Chtěli jsme do domu pustit maximum světla a zvýšit pocit vzdušnosti. Díky vysokým oknům a obývacímu pokoji s bezmála čtyřmetrovými stropy se to myslím povedlo."

obr.: Střecha byla jednou z hlavních změn oproti typovému projektu. Nejen že není klasicky sedlová, ale majitelé si hlavně přáli zelenou. Přestože žijí ve srážkovém stínu v Českém středohoří, rostlinám se tu daří dobře a střecha je v podstatě bezúdržbová. Foto: Martin Zeman

Špatný odhad

„Praxe mě naučila: dělej, co umíš, a co neumíš, neuč se na svém. My bohužel takové štěstí neměli," zmíní Tomáš velké úskalí, které je potkalo. „Nepříjemnou zkušeností byl pro nás odhadce pro hypotéku. Zřejmě zarputilý odpůrce dřevostaveb náš dům ohodnotil s několikatýdenním zpožděním, a ještě na podstatně míň, než bylo naše očekávání nebo spíš reálná možnost dům v požadovaném standardu od Wolfa postavit. Já jsem náklady odhadl na +/- 5 %, zatímco on se netrefil o 2,1 mil."

Místo domu na klíč tedy s Wolfem uzavřeli smlouvu na individuální rozsah, což firma zákazníkům standardně umožňuje. „Věděl jsem, že dokončit dům v požadovaném standardu svépomocí a s omezeným rozpočtem nebude žádná sranda." Tomáš dále přiznává, že je v jádru pohodlný člověk, který by radši zaplatil víc a měl jistotu v partnerovi, který ručí za celé dílo bez výmluv a s plnou zárukou.

„Dodělávat dům po večerech, v době volna a přicházet o první synovy kroky se mi nechtělo, ale nic jiného nám nezbývalo. Všema deseti bych si objednal dům na klíč. Z praxe vím, kolik starostí při realizacích máme, projekcí počínaje a řemeslníky konče. Jsme pro zákazníky ohromný nárazník. Dokončit dům svépomocí a ušetřit DPH za to 100 % nestojí."

obr.: Přehřívání určitě brání i světlé materiály. Na domě nenajdete antracit nebo tak populární RAL 7016. Foto: Martin Zeman

Máte materiál? A můžeme ho vidět?

Hypotéku nakonec získali, stačilo už jen stavební povolení. I tam měl ovšem stavební úřad kvůli personálním problémům 9 měsíců zpoždění, což znamenalo zásadní komplikaci. „Syn Max manželku plně zaměstnával a nějak jsme se nestihli dohodnout na interiérech. Navíc pak přišlo období nedostatku stavebního materiálu, covid a válka na Ukrajině. Taky se změnila legislativa PENB a možnost získat dotaci ze Zelené úsporám. S těmi penězi jsme docela počítali," připouští Tomáš.

Foto: Martin Zeman

Roky 2020 a 2021 byly velmi turbulentní. Krize na trhu se dřevem skokově zdražila vstupní materiály a jejich dostupnost byla nejistá. Dřevo přes noc zdražilo o třetinu, v koncernu se bojovalo o každý kamion dřevovlákna. Polystyren zdražil nebo vůbec nebyl. „Pro zákazníky se kupoval po bazarech. I náš dům dorazil z fabriky bez polystyrenu a kupoval jsem ho pak někde v Liberci. Začátek války na Ukrajině zase znamenal problémy s plynem, italské keramičky omezovaly výrobu a na dlažby se čekalo i šest měsíců – zkrátka, doba nám opravdu nepřála."

Otazníky ohledně standardů a technologií

„Nejsem milovník řízeného větrání, ale přesto jsme si nechali udělat přípravy hrubých rozvodů a počítali s tím, že samotné technologie budeme instalovat podle finančních možností a pouze, pokud budou opravdu potřeba. Klimatizaci jsme si nechali namontovat po cca ¾ roce bydlení a využíváme ji částečně i k topení v přechodných obdobích." Větrací jednotku s rekuperací namontovanou zatím nemají, ale v plánu je. „Po roce užívání víme, že je u menších novostaveb opravdu nezbytná. Dnes stavíme opravdu vzduchotěsné stavby, na hranici pasivu, proto je třeba do nich čerstvý vzduch nějak dostat."

Nelli se také těší, až nebude muset poslouchat hluk provizorně napojeného ventilátoru na vzduchotechnické rozvody. „Protože situace s vydýchaným vzduchem byla neúnosná, Tom ji provizorně vyřešil instalací větráku s časovačem. Máme přenosný měřák CO2 a ten nám zejména v zimě ukazoval opravdu astronomická čísla. Proto nám časovač na dvě hodiny v noci ventilátor zapne a hladina CO2 tak klesne na přijatelných 600 jednotek. Rekuperační jednotka bude ale tišší a dokáže na hodnotu CO2 reagovat."

obr.: Součástí hlavního obytného prostoru je sedací parapet a zeď ze starých cihel, která Tomáše zaměstnala na dost dlouho. Foto: Martin Zeman

Příjemné klima v dřevostavbě

O teplo se kromě klimatizace stará tepelné čerpadlo vzduch/voda s podlahovým topením. Rodina si občas přitopí krbovými kamny, ale spíš pro atmosféru. „Paradoxem je, že je podlaha i přes podlahové topení pocitově chladná, zřejmě tím, jak je dům dobře zateplený. Když do podlahy pustíme vyšší teplotu vody, aby byla příjemně teplá a manželka spokojená, je v celém domě moc horko," přidává Tomáš další zkušenost. „Nohy si ohřeju, jenom když pár dní opravdu mrzne," potvrzuje jeho zkušenost Nelli.

obr.: Hlavní vstup do domu byl v typovém prostoru zakreslený jinde, majitelé si však přáli prostornou vstupní halu, a tak dispozici změnili. Foto: Martin Zeman

Chlazení v podlaze by nevyužili – o to, aby se dům v létě nepřehříval, se tu starají velké přesahy střechy (v plánu jsou i žaluzie) a také zelená střecha. Přestože žijí v nejsušší oblasti republiky, zalévat ji museli jen při založení, teď už využívá vodu pouze z občasných dešťů, a protože se střešní plášť nepřehřívá, je v domě skvělé klima i v létě, které si navíc po instalaci klimatizace mohou ještě zpříjemnit.

„Přehřívání určitě brání i světlé materiály. Na domě nenajdete antracit nebo tak populární RAL 7016," říká Tomáš. „Na obložení atik jsme použili světlé desky cetris z bazaru – oproti dřevěným palubkám jsou tyto cementotřískové desky méně náročné na údržbu, přirozeně šednou. Na okna jsme zvažovali tmavě zelenou nebo rubínově červenou – a ta nakonec vyhrála." Vnitřní rámy jsou pak i vzhledem k malým místnostem bílé.

obr.: V obývacím pokoji parkuje i Tomášovo jízdní kolo. Je nejen vášnivý cyklista, ale i sběratel starých vozítek všeho druhu. Obývací pokoj je otevřený do stropu a vzdušný, takže působí větší, než skutečně je. Foto: Martin Zeman

Po práci zas práci...

Nelli svého muže chválí, jak je šikovný a nebojí se práce. Sám s kamarády dělal zelenou střechu, dřevěné obklady z modřínu, podhledy, chodníčky, terasu i parapety – kvůli kuchyňskému dokonce upravil i obvodovou příčku. „Když jsme přišli do domu a viděli ten výhled, došlo nám, že tam chceme sedací parapet. Ještě ten den jsme s tátou snad do půl druhé v noci upravovali otvor, aby se dalo jinak osadit okno. Rodiče mi tu hodně pomohli."

Tom vyrobil i terasu a markýzu včetně ocelových držáků. „Z té mám velkou radost. Máme ji nově, sehnal jsem ji levně a ocelové držáky si udělal na míru." V obýváku za krbem přistavěl ke stěně ještě jednu, klasickou zděnou, a nazývá ji Zeď nářků. „Vytváří tam alespoň nějakou akumulaci. Sehnal jsem si staré cihly, očistil je a po večerech stavěl. Ta zeď je 4 m vysoká, cihel tam padlo zhruba 600. Zabralo to dost času, nejsem zedník a docela jsem se s tím pral."

A proč staré cihly? „Nové se mi nelíbí, nemají žádný příběh. I chodníčky okolo domu mám ze starých vyřazených dlaždic, na kterých je ještě od dětí nakreslený skákací panák. Mám staré věci rád – i stará kola a motorky." Tomášova vášeň pro cyklistiku se mimochodem otiskla i do speciálně vyrobených průduchů rekuperace s motivem kola, které s nimi dokonce sdílí obývací pokoj.

obr.: Bungalov pod názvem Dům do L je jedním z oblíbených typových projektů firmy a vyhovoval základním požadavkům: žádné patro, hodně prosklených ploch a velká terasa. Foto: Martin Zeman

... i čas na legraci

Na otázku, zda řešili akustiku v domě, Tomáš odpoví, že jenom proto, aby nerušili okolí. S venkovním hlukem prý problém nemají a další člen rodiny je teprve na cestě, takže se spolu potomci zatím neperou a nekřičí. Nelli ho se smíchem doplní: „My nemáme čas si ani povídat, tak nevíme, jaká je tady akustika." Že umějí brát věci s nadhledem, se ukáže i při hodnocení celkové délky stavby. „Tři týdny hrubá stavba a fasáda, technická část další dva tři měsíce, pak jsme čekali na vyzrání betonových podlah," vzpomíná Tomáš a dodává:

„Díky tomu, že se zavřely italské fabriky a nebyly dlažby, ten beton vyzrál opravdu dobře. Truhlář měl rok zpoždění – no, technologické přestávky tu byly opravdu dodržené, to se musí nechat." Když mi vysvětluje, že u boční terasy je ponechán velký přesah střechy a připravený přívod vody i kanalizace, aby se z ní v případě potřeby velmi rychle mohl stát vejminek nebo zimní zahrada, Nelli se smíchem rychle reaguje: „Volím zimní zahradu, žádného rodiče tady nechci. Maximálně, že by tam jednou Max šoupnul nás."

obr.: Stačí nakouknout pootevřenými dveřmi a chce se zívnout a uvelebit v tom měkkém obláčku, že? Foto: Martin Zeman

Co by dnes udělali jinak?

Nelli by na všechno předem chtěla vizualizace interiérů. „Měli jsme jenom koupelnu a u ostatních věcí, třeba u truhláře, jsme se pak dohadovali, jestli jsme se opravdu domluvili takhle. Když nám tři měsíce nebral telefon a pak bez ohlášení přivezl nějakou skřínku, nevěděli jsme, jestli jásat, nebo brečet."

Tomáš by si nechal větší odstup od některých profesantů, dům by tím zjednodušil i zlevnil. „Na půlce bych udělal klasický vazník se sedlovou střechou a keramickou taškou a půdní prostor. Zelenou střechu bych nechal jen nad menší částí domu a místo podlahových výdechů vedl domem přiznané potrubí spiro. A manželce bych na úkor koupelny prodloužil šatnu."

Svůj dům ale mají rádi a život v něm si chválí. „Je to sice menší bungalov, ale já jsem za to ráda," říká Nelli. „Ve větším domě se jen hromadí věci. A užívám si ten pocit prostoru, který mi dopřávají vysoké stropy a dvě velké terasy." A Tomáš je právem hrdý na to, že i když si nemohl dovolit dům na klíč, dotáhl veškeré práce podle firemních detailů. „Je to prostě trošku upravená typovka ve standardu."

obr.: Koupelnový obklad je vše, jen ne nudný. V nepravidelném vzorci si zajímavě pohrává s geometrickými tvary. Foto: Martin Zeman

Technické informace

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 224 m²
• Užitná plocha: 132 m² + terasy 36 m² a 18 m²
• Dispozice: 4 + kk
• Konstrukční systém: Ultra Mega Vand 360 mm
• Zdroj energie / teplo: tepelné čerpadlo vzduch/voda, podlahové topení
• Větrání: příprava na nucené větrání
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,12 W/m2K
• Autor arch. návrhu a projektu: Wolf system
• Realizace: 2021, Wolf system, www.wolfhaus.cz

Zdroj: WOLF SYSTEM

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR DIGMA ČECHOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00