Víte jak správně vytápět víkendový dům?

Víte jak správně vytápět víkendový dům?

Redakce | Neděle, 19. únor 2023 |

Přidat na Seznam.cz

Nejčastěji se v rekreačních objektech setkáváme s vytápěním elektrickým, protože jeho pořízení vychází z hlediska všech zdrojů nejlevněji, a to je u domů, které v zimě obýváme jen sporadicky, jeden z nejdůležitějších parametrů. Tentokrát se zaměříme na objekty nové nebo čerstvě zrekonstruované, tedy takové, které nemají obří tepelné ztráty a „přídatný“ zdroj tepla se ve velké míře opravdu používá zejména pro temperování v době nepřítomnosti a „předtopení“ ve chvíli, kdy plánujeme dorazit a zatopit v krbu nebo krbových kamnech. I tak je ale v rámci elektrických topidel velký výběr, proto jsme se obrátili na odborníka – Ing. Miroslava Petra ze společnosti Fenix Trading s.r.o., který se v problematice velice dobře orientuje a odpověděl na všechny naše zvídavé otázky.

Považujete kombinaci elektrického vytápění a krbu/krbových kamen za vhodný způsob vytápění rekreačního objektu?

Z hlediska provozních nákladů je jednoznačně doporučeno kombinovat elektrické vytápění s krbem nebo kamny. Elektrické topení hřeje, dokud uživatel nezatopí v krbu, pak se ale samo vypne. Může chatu předehřát před příjezdem majitele, nebo v noci ve vybraných místnostech udržovat útlumovou teplotu, aniž by bylo nutné vstávat a přikládat do krbu.

DrevoaStavby.cz-Vytápění ve srubu

obr. Pořádný srub potřebuje pořádný krb. Přesto by se nemělo zapomínat i na doplňkový zdroj pro temperování objektu, ideálně se vzdáleným přístupem, Foto: Martin Zeman

Je pro rekreační objekt vhodné podlahové vytápění?

Za nevýhodu podlahového vytápění lze považovat jeho malou teplotní dynamiku, což znamená, že čas pro vytopení prostoru je výrazně delší, než mají např. přímotopné nebo sálavé konvektory. Důvodem je nízká teplota topného zdroje (podlahy). Ne nadarmo se podlahové vytápění označuje za „nízkoteplotní systém“. U trvale užívaných objektů je to zanedbatelný jev, u rekreačních objektů, využívaných jen občasně a krátkodobě – typicky o víkendu – už to je vlastnost, se kterou se musí počítat.

Narozdíl od moderních rodinných domů lze předpokládat, že taková chalupa nebo chata nebude dobře zateplená a v takovém případě nemusí být výkon podlahového vytápění dostatečný, aby vyhřál objekt i ve skutečně mrazivém počasí.

DrevoaStavby.cz - Podlahové topení

obr. Podlahové vytápění poskytuje tolik příjemné teplo od nohou – do rekreačních objektů se ale tento nízkoteplotní systém – jako jediný zdroj tepla - úplně nehodí, Foto: Dreamstime

Pokud bychom i tak chtěli do rekreačního objektu podlahové vytápění nainstalovat, s jakými dalšími otopnými prvky by bylo vhodné ho kombinovat, aby se dosáhlo požadované tepelné pohody?

Ideálním doplňkem jsou přímotopné nebo ještě lépe sálavé konvektory, které řeší nejen pomalou dynamiku podlahového vytápění, ale i jeho případný nedostatečný výkon. S vhodnou regulací je uživatel na dálku zapne jen pár hodin před příjezdem, tím se objekt předehřeje a po příjezdu už podlahové vytápění samostatně udržuje tepelnou pohodu. Když výkon podlahy nestačí, konvektory čas od času sepnou a pomohou s topením.

A jaký druh elektrického vytápění je tedy pro rekreační objekty podle vás nejvhodnější?

Konvektory. A to jak přímotopné, tak i sálavé. Tradiční přímotopné konvektory veškeré teplo předávají konvekcí. Charakteristickým je pro ně velmi dobrá dynamika, jsou proto vhodné právě do objektů s občasným nebo nepravidelným využíváním. Pokročilejší jsou sálavé konvektory, u kterých je teplo až z 50 % předáváno formou sálání. Sálavá složka výrazně zvyšuje komfort vytápění, sálavé konvektory tak spojují dynamiku přímotopných konvektorů s komfortem sálavého vytápění.

Pokud mám uvést vhodné produktové řešení, tak u přímotopných je to nový konvektor Ivigo Professional, u sálavých konvektorů jsou to konvektory Solius II. Tyto sálavé konvektory jsou opatřeny digitálním termostatem s týdenním programem a funkcí adaptivně řízeného spouštění, termostat je však možné přepnout také do manuálního režimu.

Zatímco běžný konvektor předá prakticky 100 % energie výhradně konvekcí (prouděním), sálavý konvektor předá min. 50 % tepelné energie sáláním. Kombinuje tak výhody infračerveného sálavého vytápění (úsporný provoz, rovnoměrné rozložení teplot) a konvekčního vytápění (dobrá dynamika, výhodný poměr cena/výkon). Ve směru sálání konvektoru je také částečně eliminován efekt tzv. „studené podlahy“.

DrevoaStavby.cz-Moderní vytápění

obr. Sálavé konvektory mohou být pro rekreační objekt ideálním řešením – před příjezdem obyvatel dokážou rychle natopit na požadovanou teplotu, jsou ale úspornější, Foto: Fénix

Jaké je doporučené umístění sálavých konvektorů nebo i sálavých panelů – vycházím z toho, že přímotopné konvektory je nejvhodnější umístit pod okno. Je tomu u těch ostatních druhů také tak?

Pokud se bavíme o běžných stavbách – tedy ne o situaci, kdy někdo do starého nezatepleného domu osadí nová okna trojsklem – pak prosklené plochy mají prakticky vždy o něho horší tepelně-izolační vlastnosti než samotná stěna, ve které jsou osazeny.

V praxi to znamená, že se vzduch od okenních skel ochlazuje a začne klesat k podlaze. Tím se u okna vytváří slabé proudění vzduchu, které vnímáme jako průvan nad podlahou a které snižuje pocit tepelné pohody od nohou. Proto se radiátory dávají pod okna, aby naopak vytvořily proud stoupajícího teplého vzduchu, který strhne sebou ten studený a nepustí ho dolů.

Takže jakákoliv nástěnná topná tělesa, tedy i sálavé konvektory a sálavé panely, je nejlepší dávat pod okna. Samozřejmě u dnešních staveb je efekt studených oken minimální a umístění topidel přesně pod okna už nemá tak velký význam jako dříve.

Jaká je teplota panelu, když už předává pouze sálavou složku tepla?

Žádný topný panel nepředává teplo pouze sálavou složkou. Vždy je přítomna i konvekční složka, tedy odvod tepla vzduchem, které se od povrchu panelu zahřívá. Je to fyzikální jev, kterému se nedá zabránit a pokud někdo tvrdí, že „jeho panel“ předává teplo výhradně sáláním, neříká pravdu.

K odvodu tepla výhradně sáláním by docházelo například ve vakuu, kde není přítomen vzduch. Vzduch, který topidlo obepíná, dokáže odebrat jen určité množství tepla. Pokud do panelu dodáváte více energie (topný příkon), než kolik vzduch stačí odvádět, začne růst povrchová teplota panelu a s ní také růst sálavá složka. Čím je panel teplejší, tím je sálavá složka vyšší, ale konvekce nikdy úplně nezmizí.

Topné panely s teplotami do cca 500 °C se nazývají „tmavé zářiče“, protože nesvítí. Kolem 800 °C a více začíná kromě tepelného sálání (infračervené záření v neviditelné části světelného spektra) vznikat sálání/záření ve viditelné části spektra – zdroj začíná žhnout a svítit. Proto se těmto topidlům říká „světlé zářiče“. A čím více se teplota zdroje zvyšuje, tím více i svítí. Z toho vyplývá, že čím vyšší teplota, tím více sálání.

Teplotu panelů pro domácnost ale kvůli bezpečnosti omezuje norma na 100 °C a v praxi se reálně pohybuje kolem 80-85 °C. A to je i teplota, při které mají topné panely největší podíl sálavé složky.

Na jak vysokou teplotu je vhodné temperovat objekt v době nepřítomnosti uživatelů?

Teplota temperování závisí hlavně na frekvenci a periodicitě využívání. Prostory, které jsou trvale neobydlené po celý rok, se doporučuje temperovat na teplotu přibližně 5-7 °C, hlavně z důvodu zamezení zamrzání vody v potrubích. Pokud je prostor obýván příležitostně (to jsou např. víkendové chaty nebo chalupy), doporučená teplota temperování místností se pohybuje v rozmezí od 13 do 15 °C.

Samotné temperování prostor by mělo být vždy doplněno alespoň občasným vyvětráním kvůli minimalizaci vlhkosti, která by velmi rychle vedla k šíření plísní a zatuchnutí.

DrevoaStavby.cz-Vytápění jako z chaloupky

obr.Tradiční pec se do roubenky stylově hodí, její natápění je ale zdlouhavé. Pro víkendové bydlení to tak není ten nejideálnější způsob vytápění, Foto: Martin Zeman

Pokud budeme hovořit o nově postaveném rekreačním objektu, tedy s malými tepelnými ztrátami (ne stará chalupa bez zateplení a se starými okny) a budu ho temperovat na 5 °C, je možné říci srovnání, za jak dlouho se dostanu z těch 5 °C na 20 °C, když budu používat: podlahové topení, sálavé topné panely, konvektory nebo sálavé konvektory?

Záleží to na spoustě okolností. Například dřevostavba se nahřeje rychleji než masivní zděný dům, u kterého mají stěny a podlaha vysokou schopnost akumulace. Z těch 5 °C musíte v takovém případě ohřát nejen vzduch v místnosti, ale i ty silné stavební konstrukce a tím se doba k dosažení komfortu prodlužuje.

Nejrychlejší určitě budou konvektory, které vzduch v místnosti ohřejí třeba během 2-3 hodin. Ale pokud jde o masivní zděnou stavbu, vzduch se sice ohřeje, ale stěny jsou stále studené. Jakmile se konvektory vypnou, vzduch se začne ochlazovat od studených stěn a teplota jde v místnosti zase rychle dolů.

Orientačně lze proto uvažovat, že místnost bude vytopena na nějaký ustálený stav za cca 5-6 hodin. U podlahového vytápění se obvykle uvádí růst teploty v místnosti o 1 °C za hodinu, z 5 °C na 20 °C to proto bude odhadem trvat 15 hodin. Sálavé panely budou někde mezi.

Tip na vhodné topidlo – Ivigo Professional

Nový elektrický konvektor je vybaven digitálním programovatelným termostatem, jeho součástí je digitální displej a řídící jednotka s týdenním programem. Komfort užívání zvyšuje pohybový senzor pro snížení teploty při nepřítomnosti osob, funkce „detekce otevřeného okna“, světelný senzor pro automatický útlum jasu displeje (neruší tak například v noci) nebo pádová pojistka, pojistka proti přehřátí a další užitečné funkce (měření spotřebované energie, funkce proti zamrznutí, zamknutí displeje, funkce adaptivního startu).

Součástí balení je závěs pro montáž na stěnu a také plastové nožky, umožňující používat konvektor jako přenosné topidlo. Samotný konvektor obsahuje i integrovanou rukojeť pro jeho snadné přenášení. Novinka je vhodná pro alergiky a astmatiky.

Konvektor Ivigo je standartně vyráběn v šesti základních verzích od 500 W až po 2500 W, velikostně je přitom rozdělen do tří velikostí. Tělo je vyrobeno z válcovaného plechu o tloušťce 0,8 mm a rám je posílen na 1 mm. Barevné provedení je v bílé barvě RAL 9016 včetně mřížky. Topné těleso je z povrchově upraveného hliníku ve tvaru písmene X, tento tvar zajišťuje dokonalou distribuci tepla díky rozšířeným plochám povrchu. Konvektor splňuje standardy kvality CE, TUV a TS EN ISO 9001:2015.

DrevoaStavby.cz - IVIGO přídavné topení

Foto: Ivigo

Slovo dodavatele

Použití spotřebičů na pevná paliva v nepravidelně užívaných objektech má svá specifická rizika. Tím největším je riziko požáru, a to zejména při provozu na maximální výkon po delší dobu nebo opakovaně. Problémem je tedy nejen vysoká teplota, ale i dlouhý provoz. Rizikem paradoxně je i teplota spalin nízká, často v kombinaci s použitím vlhkého dřeva, což podporuje tvorbu dehtu. Z toho důvodu je třeba, zejména masivní zděné komíny, „natápět“ na provozní teplotu pouze s použitím maximálně kvalitního paliva a s dostatkem spalovacího vzduchu – tedy ideálně pod střechou skladované dřevo a samostatný přívod vzduchu z exteriéru.

Z hlediska možného úniku spalin do interiéru by měly být v rekreačních objektech osazeny detektory kouře a CO. Současně je třeba si uvědomit, že na spalinové cesty (komíny) v rekreačních objektech se vztahuje požární zákon č. 133/1985 Sb. a vyhláška č. 34/2016 Sb., tedy předpisy vyžadující revizi spalinové cesty při jejím uvedení do provozu a následně kontrolu 1 x za dva roky a čištění 1 x ročně. Revizi a kontrolu musí provést kominík, čištění je možno provést svépomocí. Neplnění této povinnosti se považuje za porušení zákona a může být pokutováno.

Důležitý je v této souvislosti nikoliv nákup potvrzení o revizi nebo kontrole od potulného všeuměla, ale aktivní činnost směřující k zabránění vzniku požáru, poškození zdraví osob a zvířat (otrava spalinami) a škod na majetku. Je proto vhodnější orientovat se na podstatu věci, tj. objednat si kominíka, který skutečně odvede dobrou práci a spalinovou cestu vyčistí a zkontroluje, což reálně minimalizuje možnost následných problémů. Pokud do objektu dochází stále tentýž kominík pravidelně, jakékoliv riziko se ještě více snižuje.

Často se lze setkat s názorem, že nerezové komíny jsou z nějakého důvodu „méně vhodné“ než komíny zděné (náchylnější na výběr vhodného paliva, omezení z hlediska teploty spalin, vhodný pouze pro určité druhy dřeva, a podobně). Tyto názory se nezakládají na pravdě a obvykle jsou vedeny komerčními zájmy. Komíny, tak jako i jiné výrobky, jsou prostě lepší a horší, a to bez ohledu na materiál, ale podle toho, kdo a jak je vyrábí. Hodně v této souvislosti napoví cena a renomé dodavatele nebo zhotovitele.

Přestože se provozní vlastnosti při ustáleném provozu neliší v závislosti na materiálu komínu, je třeba u komínů zděných počítat s náročnějším roztápěním a delším vychládáním než u komínů nerezových. Bez ohledu na typ komínu a připojeného spotřebiče současná legislativa povoluje pouze spalování dřeva bez příměsí dalších látek (zbytky nátěru, nebo laku a podobně). Samozřejmostí je zákaz spalování komunálního odpadu.

Ing. Valtr Sodomka
Ing. Valtr Sodomka
foto: APOKS
(asociace pro optimalizaci komínů a spalování, z.s.)

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zdravé bydlení”

Více článků »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop