Věděli předem, že se tu jistý developer chystá přeměnit bývalý zemědělský areál na stavební parcely. Počkali si sice dva tři roky, ale nakonec si svou krásnou téměř čtvercovou parcelu vybírali mezi prvními. „Mohli jsme si vybrat jakýkoliv pozemek,“ vzpomíná Viktor, „tak jsme zvolili ten, co je blízko škole a prodejně potravin a jako bonus máme z ložnice v patře krásný výhled na Brdy, za které každý večer zapadá slunce.“
Volba nakonec padla na CLT panely
Na začátku nebyli definitivně rozhodnuti jen pro dřevostavbu. „Absolvovali jsme dvě nebo tři schůzky se známými architekty a nechali si poradit. Byli dřevostavbám otevření, ale většinou doporučovali spíše zděné domy. Zkušenost jsme měli s obojím – Annini rodiče bydlí v dřevostavbě, moji ve zděných domech. Nakonec jsme se po konzultaci s mým kamarádem od dětství Lukášem Pejsarem rozhodli pro masivní dřevěné CLT panely Novatop.“
Viděli ho u Lukáše doma i u dalšího známého a líbilo se jim, že to je rychle postavené a zeď nemá takovou tloušťku, takže prostor uvnitř bude větší. Konstrukci ze dřeva jednoznačně vítali – Viktor jako astmatik nechtěl řešit vlhkost či plísně, oba mají rádi přírodu a dřevo se jim líbí.
Lukáš je navíc dobře zná a sám má malé děti, takže věděl, co budou jako rodina potřebovat. Mohli si od něj nechat zpracovat pouze projekt a stavět s někým jiným, ale nakonec si vybrali právě jeho firmu. „Nešlo o typový projekt, od začátku vznikal individuálně podle našich potřeb a přímo na míru naší parcele. Já jsem původně nechtěl patro, představoval jsem si delší přízemní dům. Nakonec jsem ale ustoupil, protože by to stavbu prodražilo a ubralo prostor zahrady.“
Dobré načasování
Když už se konečně akce rozběhla, šlo všechno velmi rychle a rodina dnes v domě bydlí už čtvrtým rokem. Projekt začali připravovat během první vlny covidu, takže se jich období prudkého zdražování sice dotklo, ale ne v plné míře. „Lízlo nás to tak z půlky,“ hodnotí Viktor. Komplikace tehdejší doby se odrazily hlavně v tom, že museli čekat na tepelné čerpadlo o více než půl roku déle, než bylo původně plánováno. „Nakonec jsme kvůli tomu strávili pár týdnů u tchyně a tchána, protože nejstarší syn už nastupoval do školy, takže jsme potřebovali být tady.“
Stavba po řemeslech
Firma 3AE realizovala pouze hrubou stavbu z Novatopu včetně krovu a provizorního zakrytí střechy fólií. „Do měsíce měli hotovo. Přijeli k desce, během týdne stál dům a pak už dodělávali jen truhlařinu na střeše. Bylo to rychlé, všechno klapalo.“ Zbytek si Viktor koordinoval sám prostřednictvím jednotlivých řemeslníků. „Tehdy jsem vlastně vůbec nevěděl, do čeho jdu, byla to výzva. Lukáš mi ale říkal, že to zvládnu,“ směje se.
Přibylo mu prý kvůli tomu několik vrásek navíc, ale svého rozhodnutí nelituje. „Byla to obrovská škola. A navíc jsem ji později mohl využít při obnově shořelé skautské základny u Rožmitálu.“ Právě tam se mu hodily zkušenosti, které si vyzkoušel na vlastním domě. „To, co jsem pokazil tady, jsem jim tam mohl ušetřit.“ Finanční úsporu, jíž díky vlastní koordinaci dosáhl, ale Viktor považuje za významnou a řešil by to tak i znovu.
Technologie a energetika
Dům je vybaven tepelným čerpadlem vzduch–voda, rekuperací a krbem. Ten slouží spíš pro atmosféru. „Dneska bych krb udělal menší. Když v něm člověk zatopí, je tu hned velké vedro, neb je dům dobře izolovaný. Nakonec v něm děláme jen malý ohýnek a za chvíli ho zase necháme vyhasnout. Když však přijdeme vymrzlí a chceme se hned zahřát, tak funguje skvěle.“
Rekuperaci si nemohou vynachválit. „Známí nám říkali, že budeme muset zvlhčovat vzduch. My ale nemáme problém se suchým vzduchem, nikdo z nás nemá dýchací potíže, a hlavně nevstáváme do vydýchaného prostředí.“ Jen v koupelně je podle něj někdy proudění vzduchu trochu znát. „Když člověk vyleze mokrý ze sprchy, tak cítí, že ho to lehce ovane. Ale musí se na to opravdu soustředit, aby to postřehl.“
Dům od začátku dosahoval energetické třídy A a díky dodatečné instalaci fotovoltaiky je podle Viktora dokonce aktivní. Pasivní dům přitom nebyl původním cílem. Tepelné čerpadlo pořizovali hlavně kvůli dotačnímu programu – dávalo jim ekonomicky smysl. „Před covidem byly tak nízké ceny elektřiny, že se nevyplatilo, ale nakonec jsem si původní elektrokotel nechal v projektu nahradit.“ Podařilo se jim získat dotace jak na tepelné čerpadlo, tak na fotovoltaiku i zelené střechy.
Praktická: Otevřená terasa je odskočená od úrovně terénu. Díky tomu pod ní vznikl praktický úložný prostor. Foto: Martin Zeman
Kontaktní: Rodina si chválí, že kvůli rekuperaci nemusí větrat, to ale neznamená, že si neužívá pohodlného kontaktu se zahradou. Foto: Martin Zeman
Střechy tří druhů
Místní regulativy předepisují sedlovou střechu, což dům v horním patře splňuje. Na přízemní úrovni se pak nachází tři ploché střechy – dvě jsou osazené zelení, třetí pokrývá kačírek a fotovoltaika. Protože se nacházejí přímo v úrovni oken pokojů, řešili Anna s Viktorem i jejich vzhled. „Nechtěli jsme, aby se nám od nich odráželo horko nebo aby při pohledu z oken působily rušivě.“ Zelené střechy přitom nepovažují za úplně bezúdržbové. „Mohly by vypadat líp. My jsme ale řešili hlavně zahradu a střechy si tak trochu žijí vlastním životem.“
Kombinace: Na domě najdete tři druhy střech: sedlovou, dvě ploché zelené a jednu plochou s kačírkem a FVE. Foto: Martin Zeman
Každý kout využitý
Rodina se od začátku snažila využít každý kousek úložné plochy. Mezi domem a garáží se kromě kryté terasy nachází i venkovní sklad, ale některé věci je praktičtější ukládat přímo uvnitř domu. Jedním z míst, která návštěvníky zaujmou, je bezesporu schovka v dětském pokoji. Její vznik ale původně nebyl plánovaný.
„Myslím, že to byl můj nápad,“ přemýšlí Viktor. „Projektant Libor navrhl řešení zpřístupnění původně zaslepeného místa pod střechou a nad koupelnou, kde vznikl volný trojúhelníkový prostor a byla by škoda ho nevyužít.“ Zatím tam nadšeně lezou děti, včetně návštěv, a až odrostou, bude z toho sklad. „Nedá se tam úplně komfortně spát, protože je tam horší větrání.“
Schovka: Prostor nad koupelnou prozatím slouží jako schovka pro děti. Jednou z něj může být malý šikovný sklad. Foto: Martin Zeman
Šikovný: Místo pod schody může posloužit i jako špajz – pětičlenná rodina potřebuje každý kout. Foto: Martin Zeman
Slovo architekta
Od začátku jsem dům navrhoval pro konkrétní rodinu, pozemek a způsob života. Individuální stavba měla maximálně využít potenciál téměř čtvercového pozemku a nabídnout pohodlné zázemí pětičlenné rodině. Důležitým tématem bylo umístění domu vůči zahradě a okolní zástavbě – výhled směrem k Brdům a západní slunce z ložnice patřily mezi největší kvality místa. Lokalita se však měla dál zastavovat, proto je dům komponován tak, aby si zachoval intimitu a zároveň se přirozeně otevíral do zahrady.
Původní představa investora směřovala spíše k přízemnímu domu. Nakonec jsme zvolili kompaktnější dvoupodlažní řešení, které lépe pracuje se zastavěnou plochou, náklady i místními regulativy. Sedlová střecha v horním patře reaguje na požadavky území, zatímco přízemní části domu doplňují ploché střechy. Tato členitá hmota není samoúčelná, ale vychází z provozu domu.
U rodinného domu pro tři děti nestačí jen pěkný obytný prostor, dům musí dobře fungovat každý den. Proto jsme pracovali s vestavěnými úložnými místy, šatnou, spíží pod schody i s prostorem nad koupelnami, který se podařilo proměnit ve „schovku“ pro děti a do budoucna v praktický sklad.
Konstrukce z Novatopu umožnila rychlou výstavbu, subtilnější skladby stěn a přinesla do interiéru přiznané dřevo. Světlý nátěr CLT panelů a trámů byl zvolen tak, aby interiér zůstal vzdušný, klidný a nepůsobil těžce. Velké prosklení směrem na terasu dovoluje, aby se jídelna, obývací část a venkovní posezení v létě přirozeně spojily do jednoho celku. Zároveň
je terasa mírně vyvýšená nad terénem, takže rodina má zahradu doslova na dlani a pod terasou vznikl další praktický prostor pro ukládání.
Mám radost, že se při realizaci podařilo udržet základní myšlenku domu – jednoduchý, funkční a poctivý rodinný dům, který není postavený na efektech, ale na každodenním používání. Pro mě je vždycky nejdůležitější, když dům nepůsobí jako prázdná realizace, ale jako místo, které má svůj rytmus a život.
Ing. arch. Lukáš Pejsar
3AE s.r.o.
Interiér ve vlastních rukou
V interiéru jsou přiznané trámy a dřevo je natřené velmi světlým odstínem. „Věděli jsme, že dřevo časem žloutne. Otestovali jsme různé nátěry na deskách a nakonec jsme šli do nejsilnějšího bílého nátěru, aby stěny působily světle.“ Při navrhování domu se poučili i u tchána s tchyní, kteří mají malou šatnu. „Viděli jsme, že běžná velikost šatny není pro převlékání tří dětí komfortní, a tak jsme v návrhu požadovali větší a nyní jsme za ni moc rádi.“
Interiérového designéra si nenajali, o zařízení domu se postarala Anna. Významnou investicí uvnitř domu se stala kuchyně na míru značky Nolte od studia ELZA – jak jinak než se skříňkami až ke stropu. „Krásně se tam vejdeme oba a díky pultu vidíme na děti a můžeme s nimi pořád komunikovat.“ Nemůžou si vynachválit i digestoř integrovanou ve varné desce – když se pravidelně čistí filtry, funguje bezvadně. Stejně tak jsou spokojeni i s odemykáním vchodových dveří otiskem prstu.
Foto: Martin Zeman
Světlý: Barvu nátěru si nejprve vyzkoušeli na vzorcích, a nakonec zvolili velmi světlý odstín, díky němuž je interiér lehký a vzdušný. Foto: Martin Zeman
Foto: Martin Zeman
Sladěná: Oblibu ve světlých tónech Anna s Viktorem nezapřou. A koupelně takové odstíny rozhodně sluší. Foto: Martin Zeman
Projekt zahrady zároveň s domem
Ačkoli je zahrada hotová teprve zhruba rok, mysleli na ni od začátku. „Její studii jsme řešili současně s projektem domu. Muselo se pracovat s tvarem domu, terasami i tím, kudy budeme chodit do vesnice.“ Lukáš jim doporučil architektku Lindu Fišerovou z Lianna Garden Design, která s ním všechno ladila.
Bylo nutné vypořádat se se svažitým terénem, který nakonec vyřešili opěrnou zdí – a právě v ní se nachází i důležitá branka se schody. „Je to zkratka do obce, používáme ji každý den. Děti tudy chodí do školy, my do vesnice.“ Přímo u domu se rozhodli svah nesrovnávat a otevřenou terasu mají oproti zahradě vyvýšenou.
„Nevadí nám to. Máme z ní zahradu jako na dlani, navíc pod ní vznikl praktický prostor na skladování dřeva a dalšího materiálu.“ Viktor zmíní nádrž na dešťovku a automatickou závlahu a pak, mezi řečí o robustní zdi k sousedům, si vybaví ještě jednu výhodu: „Nemuseli jsme řešit bazén, děti si můžou doběhnout k babičce.“
Foto: Martin Zeman
Spolupráce: Zahradní architektka od začátku spolupracovala s projektantem domu, aby výsledek dobře fungoval. Foto: Martin Zeman
Krytá: V létě rodina využívá převážně tuto terasu, aby se skryla před parným sluncem. Díky krytému prostoru také prochází z garáže do domu suchou nohou. Foto: Martin Zeman
Co by dnes udělali jinak?
„Víc bych si pohlídal střechu nad garáží,“ má Viktor okamžitě jasno. U té totiž ještě řeší reklamaci. A s nadsázkou přidává stavebnické rčení: „Rovná střecha je buď ta, do které teče, nebo ta, do které teprve poteče.“ Hodila by se i o kousek větší technická místnost a Viktora stále neopustila jeho idea přízemního domku. „Pořád se mi líbí takový ten dlouhý jednopodlažní jezevčík.“ Uznává ale, že by měl i nevýhody: větší zastavěnou plochu, vyšší náklady a nutnost přepracování celého projektu. A kromě toho… „Přišli bychom o ty výhledy.“
Co by ostatním doporučili?
„Máme blízko k přírodě, takže nám dřevostavba dává mnohem větší smysl než zděný dům. Dřevo je skvělé kvůli izolačním vlastnostem, kvalitě vzduchu, i tomu, jak vypadá. Není náročné na údržbu, a navíc máte doma kus přírody.“ A protože člověk většinou dům staví na celý zbytek života, má Viktor pro budoucí stavitele ještě jeden vzkaz: „Odrazoval bych je od typovek – i když je to starost a práce vymyslet s projektantem individuální řešení, přizpůsobit si projekt vlastním potřebám a představám je důležité. Dům je pak součástí vás, spojíte se s ním.“
Jim se to každopádně podařilo – a to i díky dvěma mužům na svém místě. „Musím fakt pochválit Lukáše, že náš dům takhle dobře navrhl, a projektanta Libora, že ho pečlivě přichystal pro stavbu. Oba skvěle zakomponovali naše představy a byli ochotní nám ve všem vyjít vstříc.“
Romantický: Výhled z ložnice přímo na západ nabízí každý večer romantickou podívanou. Foto: Martin Zeman
Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Využitý do posledního kousku". Hlasujte do 7. 9. 2026 v tomto kole a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketěTechnické informace
Typ domu: nízkoenergetický
Zastavěná plocha: 182,26 m2
Užitná plocha: 208,33 m2
Dispozice: 5 + kk
Konstrukční systém: panely NOVATOP Solid (CLT), stropy z KVH a BSH nosníků, střecha Steico JOIST
Zdroj energie / teplo: TČ vzduch–voda, krbová kamna, FVE s bateriovým úložištěm
Větrání: nucené s rekuperační jednotkou
Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,151 W/m2K
Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Lukáš Pejsar
Realizace: 2022, 3AE s.r.o., www.3ae.cz
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
koupit časopis- :
Dům je součástí nás
„Máme blízko k přírodě, takže nám dřevostavba dává mnohem větší smysl než zděný dům. Dřevo je skvělé kvůli izolačním vlastnostem, kvalitě vzduchu, i tomu, jak vypadá. Není náročné na údržbu, a navíc máte doma kus přírody. Musím fakt pochválit Lukáše, že náš dům takhle dobře navrhl, a projektanta Libora, že ho pečlivě přichystal pro stavbu. Oba skvěle zakomponovali naše představy a byli ochotní nám ve všem vyjít vstříc.“
Sdílet obsah
Další návštěvy dřevostaveb
Dům na okraji malebné obce pod svahy Bílých Karpat na první pohled připomene klasický moderní zděný dům. Pod fasádou ze silikátových omítek a vláknocementových desek se však skrývá sendvičová konstrukce dřevostavby. Díky tomu byla hrubá stavba domu hotová už za tři měsíce od zahájení a dům...
.jpg)
Ivana a Bronislav jsou nadšenými vyznavači zimních sportů a především vášnivými lyžaři, není tedy náhoda, že si svou roubenou chalupu s vůní cedrového dřeva nechali postavit přímo pod sjezdovkou, na místě s krásnými výhledy na okolní vrcholky hor. I přesto, že jim chalupa poskytuje útočiště hlavně přes...
Hlavní tah na České Budějovice se nekompromisně zařezává do zvlněné krajiny a nekonečný zástup aut se plazí do táhlého stoupání. Odbočku do polí téměř minu. Už jen pár zatáček a krčení čela, když vyhlížím dům. Pak vypnu motor, kolem se rozprostře ticho a já zůstanu chvíli jen tak sedět. Rohatí...
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb