Rodinný dům se dvěma apartmány pro hosty s dokonalým výhledem stál za čekání

Jak to celé začalo?

Petr (P): Pocházím z východních Čech, takže jsem celé dětství a i později v dospělosti často jezdil lyžovat do Pece. Jeden známý ekonom říká: „Měli byste investovat tam, kam vás to táhne, kde to máte rádi.“ A tak jsem dostal nápad…

Marcela (M): Já jsem sice z Prahy, ale taky jsme jezdili do Krkonoš, dokonce na sousední chatu, takže jsme k tomu místu měli blízko oba. Navíc máme rádi hory, v zimě i v létě. Já jsem vyrostla v paneláku a nikdy jsem neměla vztah k domům. V Praze v jednom žijeme a vím, kolik je okolo něj práce, takže jsem na to nebyla úplně nastavená. Jako děti jsme nejezdily pravidelně nikam na chalupu – nutí vás to jezdit pořád na jedno místo a já ráda poznávám i jiná. Manžel se ale pro projekt nadchnul a postupem času mě dostal na svou stranu.

Jak se vám podařilo sehnat tak dokonalý pozemek?

(P): Sháněli jsme ho dlouho, možná pět let. Původně jsme měli vyhlídnutý jiný, na Hnědém vrchu, kousek od chalupy, kam jsem jezdil v dětství s rodiči. Majitel ho ale nakonec prodal někomu jinému, a tak jsme hledali dál. Pak nám makléř doporučil tento a ten se už podařilo koupit – i s rozhodnutím o umístění stavby a se studií, což bylo de facto to nejlepší. Pozemek se nachází v KRNAPu a výstavba je tu silně regulovaná. Nic nového už tu nepostavíte, můžete jen zrekonstruovat stávající objekt v souladu s regulacemi.

(M): Pozemek je výš ve stráni, orientovaný na jih, s krásným výhledem, a byl v podstatě poslední, který se pro novostavbu vyčlenil a vešel do regulace. Navíc je dostupný autem v létě i v zimě. Museli jsme si sice vybudovat kousek příjezdové cesty, ale dojedeme až k chatě. Na ten předchozí bychom si museli pořídit skútr nebo si pronajmout rolbu.

obr.: Petrovi a Marcele se podařilo sehnat dokonalý pozemek v místě, kam je srdce táhlo od dětství. Štěstěna rozhodně stála při nich. Foto: Martin Zeman

Jak moc vás omezila studie, se kterou jste ho koupili?

(M): Museli jsme se rozhodnout, jak to uchopíme. Původní majitel plánoval část domu pronajímat, takže byl dost velký. My jsme zamýšleli, že dům budeme využívat jen pro rodinu a naše hosty. Ze studie nevyplývalo, že to má být dřevostavba, mohl to být i zděný dům, daná byla v podstatě maximální zastavěná plocha a přesné umístění objektu. Zmenšit jsme ho ale mohli.

(P): Naštěstí jsme spolu se studií „zdědili“ i pana architekta Rosu, jehož manželka nám pak navrhovala interiéry. Na schůzkách jsme si ujasňovali představu a bavili se i o tom, co do daného místa v Krkonoších zasadit. Pan Rosa má velké zkušenosti s realizací projektů v této lokalitě. Získali jsme od něj kontakty na stavební firmy i dodavatele dřevostavby.

Takže vám právě architekt doporučil dřevostavbu?

(M): Nechtěli jsme klasickou roubenku, ale on nás přesvědčil, že to bude něco jiného, něco, co bude spojovat moderní bydlení s klasikou a bude v souladu s okolní přírodou. Přišlo mi hezké mít něco odlišného než zděný dům, který máme v Praze. Pan architekt nás propojil s firmou Kontio, dodavatelem dřevostaveb, a začali jsme ladit návrh, jak by mohl dům vypadat.

(P): Jeli jsme se na jednu jimi realizovanou stavbu podívat a líbila se nám. Skládané lepené trámy, které používají, jsou opravdu hezké – nesedají, jsou čisté, nemají spoje jako u srubů. I barva dřeva se nám líbila, tak jsme se rozhodli do toho jít. Pak jsme strávili dlouhý čas projektováním. Vnitřní dispozice jsme oproti studii uzpůsobili našim požadavkům, jen obálku domu jsme nechali stejnou.

obr.: S interiérem si nechali poradit od designérky a s výsledkem jsou naprosto spokojeni. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Váš dům ale není čistá dřevostavba. Jak je řešený?

(M): Je ve výrazném svahu a má tři podlaží – spodní, spolu s východní štítovou stěnou, je železobetonové. Na této konstrukci je postavena dvoupatrová dřevostavba z finské borovice, v níž se nachází hlavní obytné prostory domu. V železobetonovém suterénu jsou umístěny apartmány pro naše návštěvy, sauna a technické zázemí domu.

(P): Projekt k realizaci domu byl výzvou. Bylo třeba zpracovat celkový projekt na dům a zároveň i samotný projekt od Kontia na dřevostavbu, kdy jeden na druhý měl perfektně navazovat. Stavební realita ale bývá jiná…

obr.: Výsledek je kombinací železobetonového suterénu a jedné štítové stěny, doplněných dřevostavbou. Foto: Martin Zeman

Chtěli jste dům na klíč?

(P): Ano, hledali jsme místní realizační firmu, resp. generálního dodavatele, abychom nemuseli jednotlivé práce koordinovat my. Sháněli jsme firmu se stavebními zkušenostmi v Krkonoších. Nakonec jsme si vybrali 3K Stavby z nedaleké Svobody nad Úpou.

(M): Byli znalí místních poměrů, měli důležité kontakty i velmi dobré reference. S firmou 3K Stavby jsme byli spokojeni. Nakonec to byli oni, kdo stavbu aktivně hnal dopředu, a trochu nás i tlačili k včasným rozhodnutím.

Foto: Martin Zeman

Jaké komplikace jste museli řešit?

(P): Pozemek jsme koupili v prosinci 2018. Stavební řízení není v tomto místě úplně jednoduché, a tak nám stavební povolení vydali až v březnu 2020 – v době, kdy právě začínala pandemie covidu. Stavbu jsme nakonec zahájili až o rok později. Kvůli následné energetické krizi jsme během realizace měnili koncept vytápění. Původní ideou byl plyn, který zde nebyl zaveden, takže jsme museli nechat postavit plynovou přípojku. Nakonec jsme plynové vytápění ještě doplnili tepelným čerpadlem vzduch–vzduch.

(M): Rozpočet narůstal, stavební firmy neměly dostatečné kapacity. Z důvodu obecného zdražení stavebního materiálu i omezení dodávek jsme byli občas nuceni dělat úpravy projektu, které celý proces zdržovaly. Navíc je stavební sezóna v Krkonoších kvůli počasí výrazně kratší než jinde. Potřebovali jsme například do konce jedné stavební sezóny dostat dům pod střechu, což se nakonec povedlo a v říjnu 2022 jsme měli uzavřenou hrubou stavbu.

obr.: Dřevo s kovem v tanečním objetí – harmonie sama. Foto: Martin Zeman

Jak jste vybírali netradiční odstín fasády?

(M): Kvůli povětrnostním podmínkám, které tu panují, jsme museli dřevo dobře povrchově ochránit. Čím je nátěr tmavší a hutnější, tím více dřevo chrání. My jsme ale chtěli uvnitř i venku nechat viditelnou strukturu dřeva.

(P): Původně jsme zamýšleli bezbarvý nátěr. Radili jsme se s odborníky a ti nás od „přírodního“ odstínu trochu zrazovali a navrhovali bílý. Výsledek je nakonec kompromisem, kdy jsme smíchali bílý a bezbarvý odstín.

obr.: Výsledný odstín ochranného nátěru je namíchaný půl na půl z bílé a bezbarvé. Foto: Martin Zeman

Přinesla kombinace konstrukčních materiálů nějaké komplikace?

(P): Výrazně se podepisuje na vytápění – jinak musíte topit ve spodním, železobetonovém patře a jinak nahoře v dřevostavbě. Tepelné zisky a ztráty jsou v železobetonu a ve dřevě úplně jiné. Ve spodním patře se teplo naakumuluje a vydrží, dřevostavbu mnohem rychleji vytopíte, ale také rychleji vychladne. Když chceme v suterénu vytopit apartmány pro hosty, trvá to několik dní, takže musíme vytápění plánovat dostatečně dopředu. Naštěstí vše můžeme nastavit a regulovat přes dálkové připojení.

(M): Nastavení tepelné pohody a ekonomika vytápění jsou pro nás stále bolavou patou. Topíme hlavně tepelným čerpadlem, ale jakmile teplota klesne pod –2 °C, čerpadlo nestíhá a spíná vestavěný elektrokotel. Do budoucna chceme sesynchronizovat tepelné čerpadlo s plynovým kotlem, aby při větším mrazu převzal roli hlavního zdroje tepla on.

obr.: Za tu dlouhou cestu to rozhodně stálo! Foto: Martin Zeman

Vy tedy užíváte hlavně dřevostavbu?

(P): Ano, obývák, jídelna, kuchyně i ložnice v patře... to všechno je v dřevostavbě. V obytném prostoru máme hodně skla a otevřených výhledů, dřevo betonovou stavbu skvěle doplňuje a působí odlehčeně. Apartmány ve spodním patře využíváme pro příležitostné návštěvy širší rodiny a přátel.

(M): Měli jsme strach, když jsme viděli subtilní tloušťku dřevěných trámů, i když víme, že ve Finsku je zima, takže vědí, co dělají. Pro jistotu jsme si ale objednali širší než navržené. Teď ale řešíme spíš příliš velké teplo – právě i kvůli prosklení. V dolním patře máme rekuperaci, možná by se hodila i v ostatních prostorech… V suterénu máme žaluzie – kvůli soukromí, sněhu i z bezpečnostních důvodů, protože z pokojů se vychází přímo na louku. V dřevěné části by to ale nebylo hezké a chtěli jsme si zachovat výhledy.

obr.: Tady se musí spát jako v bavlnce. Petr s Marcelou se sem z Prahy těší jako do lázní. Foto: Martin Zeman

Jak dlouho jste ještě dolaďovali, než jste mohli začít bydlet?

(M): Zařizování interiéru včetně výroby nábytku trvalo asi rok. Probíhalo ale souběžně s dokončováním stavby. Návrhy vnitřního vybavení jsme měli spolu s paní architektkou Rosovou připravené s časovým předstihem. Vizualizace, které nám dodala, vypadaly jako fotka našeho současného interiéru. Spolupracovali jsme se šikovným truhlářem z Trutnova, který nábytek podle jejích návrhů vyráběl. Závěrečné detaily už jsem si pak ladila sama, bavilo mě to. Když stojíme v obýváku, stále nemůžeme uvěřit tomu, že je to skutečnost. Má to tu na nás terapeutické účinky. Nedávali jsme si sem ani televizi – v létě sedíme na terase a díváme se do zeleně, v zimě u krbu nebo sledujeme osvětlenou sjezdovku.

(P): Bylo to opravdu dlouhé, od koupě pozemku celkem pět a půl roku. Na začátku se náš syn ptal, jestli tady bude moct slavit 18. narozeniny, a nakonec mu bylo 22, když jsme dům dokončili. Nejvíc nám to prodloužilo povolovací řízení a shánění stavebních kapacit. Máme dům na krásném místě, které s sebou nese komplikace.  Když si tím člověk neprojde, tak výsledek ani nedocení – nám to rozhodně stálo za to. S čím jsme do toho šli na začátku, to se zrealizovalo. Výsledek je úžasný, designově dřevo do interiéru krásně zapadá, a když sem přijedeme z Prahy, z práce, tak máme pocit, že jsme jako v lázních. Neměnili bychom.

obr.: Na terase tráví Petr s Marcelou spoustu času – a není divu. Ty neuvěřitelné výhledy na krkonošské hřebeny za to rozhodně stojí! Foto: Martin Zeman

obr.: Televize v tomto obýváku chybí. Počkat, naopak! Nechybí ani trošku. Foto: Martin Zeman

Technické informace

• Zastavěná plocha: 160 m²
• Užitná plocha: 346 m²
• Dispozice: 6 + kk
• Konstrukční systém: CLT trám Kontio SmartLog 275 × 275 mm, rohový spoj Neo Corner
• Ošetření stěn: Pavel Ehl, nátěr značky Teknos
• Střešní krytina: mezikrokevní izolace, střešní krytina PREFALZ ALU
• Zdroj energie / teplo: podlahové vytápění, krbová kamna, tepelné čerpadlo vzduch–vzduch, plynový kotel
• Větrání: přirozené, rekuperace (spodní patro)
• Podlahy: dlažba, dřevěné
• Autor arch. návrhu: Ing. arch. Michal Rosa, Ing. arch. Martina Rosová
• Projekt: Jansa Projekt s.r.o.
• Realizace dřevostavby: 2023, FINUTEA – realizace s.r.o., www.drevostavby-kontio.cz
• Generální dodavatel: 3K Stavby s.r.o., www.3kstavby.cz

Dagmar Digma Čechová

Další články redaktora

Další návštěvy dřevostaveb

V objetí lesa

Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli, úzká silnička se docela prudce svažuje. Teprve až na samém konci stojí několik novostaveb. Jan a Alice žijí s...

Na rekonstrukci chaty nedošlo. Srub byl pro Petra s rodinou láska na první pohled

Vracet se každý den na místo, kterému můžete bez nadsázky říkat „domov“, je bezpochyby jednou z největších životních radostí. Nechat se každý den přivítat vůní majestátních kulatin, ze kterých je dům postaven, i krásou okolní přírody, stojí za to i ve chvíli, kdy to máte do práce trochu z ruky....

Zadání mladé rodiny znělo jasně, chceme dřevostavbu s maximální otevřeností obytného prostoru

Vliv denního světla na dynamiku architektonického prostoru je nesporný. Zatímco svítidla jsou inertní součástí architektury, přirozené světlo jako tvůrčí nástroj umí měnit její charakter v toku času a naplnit objekt nesrovnatelnou emocionální hloubkou. Pokud architekt obratně zachytí proud světla...

Další návštěvy