Objekty jsme navrhli z běžně používaných sendvičových panelů pro dřevostavby (polystyrenová izolace mezi dvěma OSB deskami) v rozměrech 3 × 1,25 a 5 × 1,25 metrů, ale bez zbytečného ořezu. Vnitřní světlá šířka prostoru po sestavení vychází přesně na 258 centimetrů. Nikdo nám nechtěl ze začátku uvěřit, že lze v takto úzkém prostoru fungovat. Museli jsme si proto sami vyzkoušet na vlastní kůži, jak se v něčem takovém žije. A výsledek po dvou letech? Bydlí se zde skvěle!
Dřevostavba za cenu bytu
Stavby jsou postaveny tak, aby jednotlivě nestály více než průměrný panelákový byt v této lokalitě, tedy přibližně 1,5 milionu. S takovými náklady si pak můžete dovolit i dražší pozemek. Konstrukce je z panelů o tloušťce 21 centimetrů. Fasádu tvoří netradičně sklolaminát, který od panelů odděluje 12 centimetrů široká vzduchová mezera. Díky tomu má dům vzduchový polštář, jež v létě zamezuje přehřívání a v zimě slouží jako větrovka – chrání před ochlazováním větrem.
Dřevostavby bez zbytečností
Materiály i provedení detailů je co nejúspornější. Velká okna jsou do konstrukce zasazena bez rámů, otevíravá jsou pouze malá. Velkoplošně zasklené plochy dodávají interiéru vzdušnost a prostornost. Průhledy ven do zahrady, ale také na vzdálené horizonty, najdeme v obou směrech. Prostor je bez jakýchkoli příček nebo stěn, aby zbytečně nenarůstaly stavební náklady a nepůsobil stísněně. Samozřejmě je možné dispozici flexibilně upravit a předělit, pokud by bylo potřeba. Domy jsou navrženy způsobem, který využívá patentovaný stavební systém pro dřevostavby, ale bez náročných úprav a odpadu. Navíc lze objekty díky principu stavebnice realizovat i bez pomoci těžké techniky.
Stejné a přesto jiné dřevostavby
Na první pohled se z exteriéru obě stavby téměř neliší, rozdíl je ale ve funkci a barevném pojetí interiéru včetně odlišné dispozice. První z nich slouží jako ateliér a uvnitř je proveden v bílé. Topíme zde elektrickými keramickými přímotopy. Druhý objekt je určen pro bydlení, interiér je černý a topení zajišťují pouze kamna na dřevo. Černá barva navozuje sametový pocit, stejně tak teplo z ohně hraje zásadní roli. Je zde pocitově vždy o několik stupňů tepleji. V takovém prostoru se člověk přirozeně zklidní. Na podlaze je přírodní marmoleum, které je velmi příjemné pro relaxaci a chození na boso. Černá barva rámuje výhledy z oken a tvoří z nich živé obrazy. Je to úplný opak oproti vedlejšímu bílému ateliéru, který je neutrální, prosvětlenější a zve ke kreativní práci.
Úspory? Nejen izolace!
Rozvody všeho druhu jsou pohledově přiznané, vedené vně panelů, jelikož je obtížné vést vše uvnitř. Takto je to ale flexibilnější, levnější a jednodušší. Každý z domů má ztrátu kolem 4 kW. Spíše než energetickou úspornost preferujeme malou velikost domů. Pak je snadno vytopíme a šetříme. Nesnažíme se o nízkoenergetické nebo pasivní domy, všeobecná úspora je ve skromnosti stavby. Raději se vyhýbáme složitosti vrstvení speciálních zateplovacích materiálů, které vyžadují dramatické náklady na výrobu a následnou dopravu z daleka, což je v důsledku dost neekologické. Je to skromné řešení ve své filozofii žití a bydlení.
Život bez hromadění
Lidé mají strach dělat věci jinak. Ani pro nás to ze začátku nebylo lehké. Vyžaduje to jiný přístup, naučili jsme se mít míň věcí, ale o to kvalitnějších. To byl také náš záměr: navrhnout domy tak, aby obyvatelé neměli šanci hromadit zbytečné věci.
Sdílet obsah
Další návštěvy dřevostaveb
Rostislav s Petruší trénovali svoji fyzičku na schodišti do třetího patra bytového domu dlouhá léta, až se jednou pohár naplnil a dozrál čas na nový domov; přízemní a pohodlný. Že bude konstrukčně ze dřeva, bylo jasné jako facka, protože dřevostavba je prý „nejlepší barák".
Čas od času naše kroky vedou do dřevostaveb, které jejich majitelé obývají již nějaký ten rok a jsou tedy podrobeny náročnější zkoušce funkčnosti, ale také jsou již útulně zabydlené. Mezi takové patří i malý bungalov na Moravě. Celý dojem umocňuje malebná vzrostlá zahrada, dílo samotných majitelů. Při...
Jaroslav a Helena mají rádi lidovou architekturu. Při stavbě rodinného domu se proto manželé nechali inspirovat okolními chalupami pod Beskydami, ve kterých původně dřevěná část byla obytná a zděné bylo hospodářství s chlévy pro dobytek. Jaroslav vlastní stavení firmu, dům si postavil, jak se...
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb