„Dlouhá léta jsem bydlela v Praze a nikdy mě nenapadlo, že bych se z města stěhovala. Pak jsem ale potkala partnera, který měl z mládí silné pouto k Brdům a také sen o vlastním srubu. V té době jsme ale stále aktivně pracovali v metropoli a odmítala jsem každodenně složitě dojíždět,“ vzpomíná Olga na první myšlenky o koupi pozemku a stavbě domu. A pak přišel covid. „Zavřel nás ve městě, které bylo velice smutné. Netušili jsme, jak dlouho to může trvat, a tak jsme odjeli na dva měsíce do apartmánu na horách.“ Myšlenky na dřevostavbu na klidném místě tak byly znovu ve hře. Sehnat pozemek v oblíbené části Brd, na kopci s výhledem na skály, nebylo snadné. Nakonec však měli štěstí, jeden se uvolnil a oni ho koupili.
Jasná představa limitovala výběr
„Hodně cestujeme a domy ze dřeva nás poprvé zaujaly ve Finsku. Na rozdíl od partnera jsem odmítala srub z kulatiny – a tady by nám ho beztak postavit nedovolili. Bližší mi byl právě ten finský styl: odlehčená stavba s klasickými tvary, žádný sendvič, ale hranatý masiv.“ Olga si tehdy vzala na pomoc náš časopis a začala hledat odpovídající realizace a tipy na firmy, které za nimi s tály.
„Spoustu věcí jsem se v něm naučila,“ prozrazuje a nalistuje v nejnovějším čísle, které jsem jí přinesla, fotku domu se zašedlým obkladem. „Vidíte ten modřín? Ten v čase mění barvu a to já jsem nechtěla. Proto mám tuhle hodně zasmolněnou polární borovici.“ Finská borovice díky husté struktuře a vysokému obsahu pryskyřice opravdu stárne velmi pomalu a je přirozeně odolnější. „Cenový rozdíl není zase tak velký, když započítáte i to, že to nebudete muset natírat. Venkovní speciální lak by se měl obnovovat tak po deseti letech, uvnitř ani to ne.“
Právě toto dřevo a konstrukce tvořená CLT hranoly, které nesedají, se staly podmínkou, jež významně zúžila výběr dodavatele dřevostavby. Olga s partnerem našli dvě firmy, které kontaktovali, a kromě nabídek se poptali také na realizace. Osobní návštěva klientů s reálnou zkušeností jim hodně napověděla, nakonec je ale přesvědčil vlastní dům zástupkyně firmy Kontio.
„Přesně odpovídal tomu, co jsme chtěli. Vyhovovala nám technologie křížem lepených trámů i možnost ošetření dřeva UV odolným nátěrem s bílým pigmentem, díky kterému nezačne polární borovice tmavnout. Nátěr krásně zakonzervoval barvu čerstvé dřeviny, navíc zůstala přiznaná kresba dřeva. Vzhledem k našemu věku jsme řešili i podmínku rychlé stavby a ekologických materiálů, bylo pro nás také důležité, aby dřevo bylo zdravé a kvalitní, ničím nenapuštěné. Měli jsme vysoká očekávání a jen Kontio bylo schopné a ochotné je splnit.“

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

obr.: Původní představa o srubu z kulatiny nebyla schůdná, ale nesesedavé CLT trámy uspokojily oba. Foto: Martin Zeman
Slovo dodavatele
S paní Olgou jsem si velmi rychle porozuměla nejen po pracovní, ale i po lidské stránce. Je to výjimečná žena s velkým životním nadhledem a zkušeností, která pro mě byla v mnoha ohledech inspirací. Na projektu bylo od začátku patrné, že má o svém domě jasnou představu – její požadavky byly náročné, ale zároveň velmi konkrétní a promyšlené. Díky tomu mohl vzniknout dům, který je nejen krásný na pohled, ale především přirozeně odpovídá životnímu stylu svých majitelů a místu, kde stojí.

Kamila Nábělková
Kontio LogHouses – Finutea s.r.o.
Tři šikovné ženy na scéně
„Oceňovala jsem profesionální jednání paní Nábělkové – je to vynikající manažerka a systematický člověk. Je perfekcionistka, což u dřevostavby potřebujete. Pro mě to jednoznačně znamenalo seriózního partnera. Všechno domluvené dodržela a měla podchycené i lidi v realizační fázi, což v té době a s tím, co jsme slyšeli o jiných firmách, bylo klíčové.“ Přes kamarádku se Olga dostala k architektce Ivě Němcové a společné estetické cítění přineslo další plodnou spolupráci. Pomohla s exteriérem i technologiemi v interiéru, poradila si i se složitou situací svažitého terénu s rozdílem výšky podlah dva metry.
„Když chcete zachovat výhled, nemá to snadné řešení. Sousedé volili schody, ale těch jsme chtěli co nejméně, takže jsme raději vynesli základovou desku nahoru. Část je podsklepená, výškové rozdíly se vyrovnaly terasami a dole opěrným předělem z květníků, aby se svah nesesouval.“ Vstup do domu chtěla Olga bezbariérový, což se určitě osvědčí do budoucna.
„Na nic, co jsme si s architektkou vymyslely, paní Nábělková neřekla ne – nechala si to namalovat a zvážila to. Kvůli vaně v patře si třeba vyžádala i posudek od statika, ale vždy se nám snažila vyjít vstříc.“ Olga ocenila i to, že obě ženy měly díky svým bohatým zkušenostem přirozený respekt pracovníků na stavbě.

Foto: Martin Zeman

obr.: Olga s partnerem si „ukrojili“ kus obýváku ve prospěch kryté terasy, kde tráví mnohem víc času. Foto: Martin Zeman
Problematická doba
Původně plánovali nechat si dům postavit na klíč, ale z důvodů vysoké ceny nakonec zvolili variantu jedné stavební firmy, která se postará o spodní stavbu, v další fázi Kontio postaví dřevěnou konstrukci a pak si stavbu opět převezme původní firma. To ale nakonec nevyšlo. „Přišla válka na Ukrajině a s ní obrovský problém. Museli jsme v průběhu změnit stavbyvedoucího, protože na nás vůbec neměl čas, což stavbu nejen prodlužovalo, ale i prodražovalo.“
Místo za plánované dva roky byl dům dokončen za tři, a to jen díky přátelům, kteří jim představili šikovnou stavební firmu pana Martina Holase. Původně přišel realizovat jen obklady a příčky, nakonec ale kromě zahrady zařídil všechno ostatní, co zbývalo dokončit. „Stálo nás to tři náročné roky života, aby dům vypadal tak, jak jsme chtěli – musíte si to hlídat.“
Barvy a vychytávky
„Teď je trend dělat všechno šedé, ale šedá je na mě smutná. Nebojím se barev,“ prozrazuje Olga poměrně zbytečně – stačí se rozhlédnout po interiéru, který si zařizovala sama. „Trvalo to dlouho, nechtěli jsme žádné umělé materiály, ale zase to muselo být za rozumnou cenu. Tak jsem chodila, hledala a postupně zařizovala – radši jsem si počkala než dělat kompromis.“
Výsledkem je například bezúdržbová velkoplošná dlažba, které Olga říká „sopka“ a kterou propojila i s obložením překvapivě úzké oboustranné krbové vložky. Dále sedačka a křeslo z kůže v barvě chilli papriček, stoly z kamene a keramiky či jídelní stůl vyrobený ze starého dubového dřeva, původně zatopeného vodou, v němž jsou díry po larvách zalité pryskyřicí. „Aby tu té přírody bylo víc, máme nad stolem světla ve tvaru ptáčků. Ta jsme hledali hodně dlouho.“
Ve své pracovně si konečně dovolila vybavení ve stylu Provence a díky architektce využila malý prostor na maximum. Stůl tvořený deskou přes celou šíři místnosti i zapuštěné LED pásky jí podmínky pro práci značně zpříjemňují. Na radu architektky dodržela všude stejnou dlažbu, vděčí jí i za finální řešení schodiště, kde bylo těžké najít realizovatelný úhel, i za velmi praktický a originální tip se „špinavou šatnou“.
„Řešila jsem místo na oblečení, které máte jednou dvakrát na sobě a ještě ho nechcete prát. Ve výsledku jsme ubrali kus ložnice a kromě klasické šatny máme ještě tuhle odkládací.“ Jednou z inspirací z našeho časopisu byly i žaluzie, které se dají libovolně nastavovat shora i zdola.
„Celý život jsem v koupelně měla pračku a nebylo tam denní světlo. Tentokrát jsem si dala podmínku, že musí působit čistě a mít okno,“ prozrazuje mi tajuplně, než otevře dveře do koupelny, která mi vyrazí dech. „Je to italská dlažba od firmy Imola Ceramic, říkám jí ‚ledová tříšť‘. Inspirovala jsem se totiž na ledovci. A abych sem už nepřidávala další dekor ani barvu, nechala jsem si z ní vyrobit i umyvadlovou desku.“ Nechybí tu parní kabina, speciální zkosené zrcadlo na míru, které se nikdy nezamlží, či terasa, na kterou Olga vyjde a vychutnává si dokonalý výhled na údolí a brdské lesy.

obr.: Olga se barev nebojí, což dokazuje i výběrem kuchyňské linky. Velkoplošnou dlažbu, jíž říká „sopka“, použila i na obložení krbu. Foto: Martin Zeman

obr.: Chilli papričky v tomto případě daly název barvě koženého křesla a sedačky. Foto: Martin Zeman

obr.: Vhodné svítidlo Olga a partner hledali dlouho. Jakmile objevili ptáčky, neváhali ani chvilku. Foto: Martin Zeman

obr.: „Ledová tříšť“ inspirovaná ledovcem je skutečně působivá. Foto: Martin Zeman
Inspirace na každém kroku
„Partner chtěl bazén, ale pro mě je to mrtvá voda, i když ráda plavu. Já jsem zase preferovala saunu. A nakonec máme obojí. Jsem ráda, že jsem si u sauny připlatila za cedr, je lepší a mnohem voňavější než olše.“ O vytápění domu se stará tepelné čerpadlo vzduch-voda napojené na podlahové topení ve všech místnostech. Krbem se tu topí jen pro atmosféru, není to potřeba.
Okna si majitelé zvolili zapuštěná, a protože nechtěli široké venkovní kastlíky na žaluzie, řeší ochranu interiéru před přehříváním speciálními blackout závěsy. Fotovoltaiku se rozhodli zatím nerealizovat, ačkoliv přípravu na ni vyvedenou mají. Vzhledem k aktuálním cenám si ale spočítali, že se jim to teď nevyplatí. Další rozhodnutí, které si nemohou vynachválit, je ukrojení části obýváku ve prospěch kryté terasy. Sedí tu téměř v jakémkoliv počasí a skutečně ji využívají na maximum.

obr.: Oboustranná krbová vložka majitelům dopřává pohled na plameny z obou místností. Překvapuje svou subtilností. Foto: Martin Zeman

obr.: Zdánlivě mírné zatočení schodů realizátory pěkně potrápilo. Málem končily uprostřed chodby a z WC by byla jen malá špeluňka. Foto: Martin Zeman

obr.: Zatímco na terasách je také borovice, okolo bazénu je použita odolnější, ale také dražší garapa. Foto: Martin Zeman
Zahrada s geniálním trikem
„Na zahradu už nezbylo moc peněz, ale tady byl jenom jíl, a když už byl hotový dům, nedalo se tu ani chodit,“ vzpomíná Olga. Zahradní architektonické firmy jí úpravy nacenily na milion, tak raději absolvovala online kurz a následně jednotlivé kroky konzultovala se zahradnicí Zuzanou. Olga nechala navézt hlínu, sehnala bagr a společně provedly osazovací práce. Bylo třeba propojit asi sto kubíků navezené zeminy s místním jílem, přičemž byla ze země vydolována spousta kamenů.
Nerudovskou otázku vyřešila zahradnice šalamounsky – vymyslela suchý potok. Když z blízkých skal stéká naráz hodně vody, kamenité koryto ji posbírá a odvede dolů na louku. Uchrání tak nejen zahradu, ale část vody sebere i sousedům, kteří tomuto geniálnímu řešení také tleskají. „V nejhezčím výhledu jsem nechtěla vzrostlé stromy. Místo toho tam mám keltské ohniště s kamenným posezením pro šestnáct lidí, otočené zády k výhledům, protože tu hodně fouká a nechceme zapálit louku. Kameny tvoří bariéru, která větru brání oheň rozfoukat.“
Olga se spokojeně rozhlédne a s úsměvem se ke mně nakloní. „Mám tu motýlí keře a už se nemůžu dočkat, až zase přiletí dlouhozobka, která vypadá jako kolibřík. Je tu krásně. A teď už si snad vydechnu a začnu si konečně užívat procházky po okolí.“

Foto: Martin Zeman

obr.: Výškové rozdíly svažitého terénu byly vyrovnány za pomoci teras. Foto: Martin Zeman

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato moderní dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Ledová tříšť v Brdech". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 6. 7. 2026
HLASOVAT V ANKETĚ
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 199,8 m2
- Užitná plocha: 300 m2
- Dispozice: 5 + kk
- Konstrukční systém: CLT trám Kontio SmartLogTM 205 × 275 mm, rohový spoj na rybinu
- Ošetření stěn: olej Diotrol
- Střecha: mezikrokevní a nadkrokevní izolace, střešní krytina Bramac Tegalit Star zinkově šedá
- Zdroj energie / teplo: podlahové vytápění, tepelné čerpadlo vzduch- -voda, doplňkově krbová kamna
- Větrání: přirozené
- Okna: Internorm
- Podlahy: dlažba, dřevěné
- Autor arch. návrhu: Ing. arch. Iva Němcová, Ing. arch. Lukáš Přibyl
- Realizace: 2021, Finutea s.r.o., www.drevostavby-kontio.cz


Tento článek vyšel v časopisu sruby&ROUBENKY 2/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč



Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb