Malý a praktický srubový dům si sám nakreslil

Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo rybařit v indiánských rezervacích. A když nás kamarád, který měl úklidovou firmu ve Vancouveru, vzal do horského městečka Wistleru, kde jeden z domů patří i senátorovi Kalifornie, a viděli jsme, co všechno se dá ze dřeva postavit, nádherné sruby, opravdu paláce na břehu jezera, tak nás to chytlo doopravdy a začali jsme o našem srubu víc přemýšlet. Tam jsem nakreslil jeho první skicu.

Helena Petáková | Kategorie: Návštěvy dřevostaveb | 10.07.2025

Tady pod Ještědem se pozemek shání už těžko, tedy jak komu. První jsme si našli v Jizerských horách, ale dům z kulatiny nám tam postavit nepovolili. S roubenkou z hraněných trámů by problém nebyl, protože to je klasická jizerská chalupa. Jenže to se stalo před sedmi lety a dnes už přímo v centru Jizerek veliký srub stojí!

Teď se tedy díváme na Ještěd z druhé strany, přes louky, kde se pasou koně, krásné místo. Měli jsme štěstí, část svého pozemku nám nakonec prodala kamarádka, ale jinak v okolí kvalitní pozemky skoupili developeři a rozprodávají je na malé parcely. Snad menší, než je ta naše, a to je co říct. Sami bychom potřebovali kousek přikoupit.

Z původní skici mnoho nezbylo

V zahraničí jsme viděli nejrůznější sruby, ale museli jsme se přizpůsobit našim poměrům. Nakonec jsme zvolili nejjednodušší možnou variantu – čtverec s komínem uprostřed, aby všude bylo teplo, klasickou sedlovou střechu... Mohly v ní být i vikýře a získali bychom v podkroví prostornější místnosti, ale to se dá časem napravit. Srub jsem si sám nakreslil a projektant mě v pár věcech usměrnil, aby dům odpovídal předpisům. Největší změnou jsou pro mě sloupy, na které jsem úplně zapomněl. Ten uprostřed hlavní místnosti roznáší váhu stropu po celé šířce domu, další jsou v podkroví a podepírají střechu. Zase o trochu místa k bydlení méně...

Rychlost je výhoda staveb ze dřeva

Stavební firmu Drevodom Rajec jsem objevil náhodu na reklamních stránkách jednoho z telefonních operátorů. Za půl roku jsme měli projekt, zaplacenou zálohu, v únoru začala firma na Slovensku dřevo zpracovávat a sedmého května, den po získání stavebního povolení, už tu byl kamion a za týden byla hrubá stavba hotová. To bylo v roce 2005, stěhovali jsme se na Vánoce 2007, protože rok a půl jsem na srubu pracoval ještě sám.

S firmou jsem velmi spokojený, ve všem mi vyšli vstříc. Stejně tak s truhlářem panem Hronem, který nám dělal okna a dveře. Rozměrově musí být přizpůsobené sedání domu, aby se za pět let mohla provést konečná úprava, což se právě děje. Zavírat a otvírat všechno jde, nikde nic nepraská, takže co musím kontrolovat, jsou jen spáry nad okny. Na jaře jsem zrovna jednu frézoval, v rohu chybí ještě nátěr.

Interiér prošel mýma rukama

Mnoho jsem se naučil od svého dědy a táty. Ačkoliv oba se živili něčím jiným, dřevem byli posedlí – zřejmě jsem něco z toho podědil i já. V období, kdy jsem dům stavěl, už mi bohužel ani jeden z nich nemohl poradit a tak co jsem nevěděl, to jsem vyčetl v knihách a časopisech. V přízemí je podlaha rozdělená zhruba na polovinu. Jednu tvoří dlažba se zabudovaným podlahovým topením a druhou klasická dřevěná podlaha z modřínových fošen.

V patře je všude borovice, opět jsou to fošny šroubované na dřevěný rošt. Na stropech v přízemí jsou pohledová prkna, na stropech v patře kombinace OSB desek a sádrokartonu. Veškerá izolace domu je provedena kamennou nebo ovčí vlnou. Oproti projektu jsem všude nějaký centimetr přidával, přece jen jsme na horách...

Minimální údržba dřeva

Stavební firma nám doporučila také řemeslníky, kteří ručně srubovinu obrousili. Následoval hned první nátěr, podruhé jsme natírali až loni, protože čerstvé dřevo by se nemělo natírat všemi vrstvami najednou. Každý rok srub omývám napěněnou mýdlovou vodou a pomocí tlakového čističe celý dům ostříkám. Smyje se prach a je cítit, jak dřevo pookřeje a rozsvítí se. Doporučují to nejen odborné knihy, ale viděli jsme to u našeho známého ve Vancouveru – majitelé srubů si jeho firmu najímali nejen na úklid interiéru, ale právě i na mytí zvenku.

Vytápění dřevostavby

Žijeme tady ve výšce 500 metrů nad mořem, často silně fouká vítr, letos jsme zažili mínus 28 stupňů, přesto jsme zimu uvnitř nepocítili. Trochu víc jsme museli topit, než jsme srub po třech letech vyspárovali, ale nijak výrazně. Máme ústřední topení s elektrickým kotlem, v přízemí jsou dva radiátory a v podkroví je radiátor v každé místnosti. Elektrické topení ale využíváme jen, když nejsme doma, nebo po ránu, abychom nevstávali do vychladlého bytu. Po většinu roku nám na vytápění vystačí krbová vložka. Spotřebu dřeva máme minimální – tak čtyři až pět kubíků za zimu. Srub je malý a dřevo je výborný izolant.

Dřevostavba je splněný sen

Jenom bych ten náš srub o něco zvětšil, alespoň metr na délku tady chybí, ale to člověk pozná až později. Bydleli jsme už v menším pronajatém bytě a tady se dvěma dětmi se srovnáme určitě lépe. Spíš není kam schovat veškeré příslušenství, které patří k domu nebo k mým koníčkům – jsem rybář, myslivec, mám letecké modýlky... Alespoň jsem si pro sebe zabral jednu místnost v podkroví.

Vzpomínám, jak jsme ve Švédsku leželi pod širákem a říkali si, že bychom na takovém místě chtěli bydlet ve svém srubu. Představoval jsem si, že koupím kus lesa, vymýtím paseku... Všude to už nejde, ale třeba v Kanadě ještě ano. Sen se nám splnil jen částečně, člověk musí mít rozum. Dětem by se bez kamarádů dobře nežilo. Ale spokojeni jsme tu všichni.

Technické parametry

SPODNÍ STAVBA: betonová základová deska
STAVEBNÍ SYSTÉM: přízemí srubová kulatina, patro – štíty dřevěný záklop, trámový rošt + izolace, OSB + štuk
KROV: klasická sedlová konstrukce, krokve z hraněných trámů, přiznané kleštiny a pozednice z loupané kulatiny
STŘEŠNÍ KRYTINA: betonová Bramac, Moravská taška plus
VSTUPNÍ DVEŘE: dřevěné, drátkovaný smrk, tlakově aplikovaná lazura
OKNA: dřevěná, drátkovaný smrk, tlakově aplikovaná lazura
ZASKLENÍ: dvojité okno plněné argonem s antireflexní vrstvou
PODLAHY: dřevo modřín, borovice + dlažba
TOPENÍ: elektrokotel + lokální zazděná vložka Jotul
POZEMEK: 800 m²
ZASTAVĚNÁ PLOCHA: 56 m²
OBYTNÁ PLOCHA: 90 m²
REALIZACE: Drevodom Rajec s.r.o., www.drevodomrajec.cz