„Měli jsme chalupu a díky ní jsme zjistili, jak moc nás baví být v domě se zahradou a něco si pěstovat,“ vzpomíná Lukáš. Chalupa v jižních Čechách ale znamenala jen víkendovou přítomnost a rostlinám se bez pravidelné péče příliš nedařilo. A pak přišel covid.
„Najednou nás bylo pět lidí a pes ve 4 + kk a dva roky jsme byli prakticky zavření na malém prostoru,“ doplňuje Tereza. Začali proto hledat pozemek, jenže většinou naráželi jen na nově rozparcelovaná pole. Do hledání se nakonec vložil i tehdy desetiletý syn. Prohlásil, že ví, ve které obci chce bydlet, aby tak byl blízko kamarádovi ze školy. Sedl ke Googlu – a vhodný pozemek skutečně našel.
„Když jsme sem přijeli, hned jsme věděli, že je to ono,“ říká Tereza. Stála tu podsklepená chatka, jejíž poloha uprostřed parcely ani orientace budoucím plánům nevyhovovaly, takže manželé od počátku počítali s demolicí a novostavbou.
Dva pohledy na dřevostavby
Na tom, z čeho bude nový dům, se manželé zpočátku úplně neshodovali. Tereza byla dřevostavbám nakloněná, Lukáš měl obavy především z možných problémů s vlhkostí. „Já jsem si o nich hodně četla a výhody dřevostaveb se mi líbily,“ vysvětluje Tereza.
Při hledání dodavatele oslovili několik firem. U společnosti ORIGIS je zaujal osobní přístup a možnost řešit pod jednou střechou také projekt. Zpočátku přitom ani nebylo jisté, zda dům skutečně bude ze dřeva. Architektonický návrh vznikal bez definitivně určeného konstrukčního systému – rozhodnout měl až výsledný koncept. A právě ten nakonec nahrál dřevu.
Pro výrazně tvarovaný dům s velkými přesahy se jako vhodné řešení ukázaly masivní CLT panely. Ve hře byl také železobeton, po porovnání konstrukčních skladeb však vyšlo dřevo příznivěji. Lukášovi pomohly překonat počáteční nedůvěru i realizace, které dokazovaly, co všechno současné masivní dřevěné konstrukce zvládnou.
„Ukazovali nám, že se z CLT stavějí i několikapatrové domy. Říkal jsem si, že tam přece také žijí lidé, kteří neřeší každý krok jen proto, že je stavba ze dřeva,“ směje se dnes. Přesvědčil ho i samotný panel – jeho masivnost, pevnost a způsob ochrany konstrukce. Tereza měla ještě jeden důvod: „Mám ráda přiznané dřevo v interiéru.“
Foto: Martin Zeman
Dva pohledy na dům
Zadání pro architektku znělo zdánlivě jednoduše: tři dětské pokoje, ložnice, pracovna a dům bez zbytečně náročných technických řešení. Tereza si původně představovala spíš tradičnější stavbu se sedlovou střechou, výsledný návrh však zamířil úplně jiným směrem. Lukášovi se naopak moderní podoba domu zalíbila. „Když jsem návrh ukázal anglickému kolegovi v práci, byl úplně unešený, že si tady něco takového vůbec smíme postavit.“
Nakonec to manželé berou jako jeden z mnoha kompromisů, které společné stavění přináší. „Já jsem původně nechtěl dřevostavbu a ustoupil jsem manželce. Když potom vznikl návrh, líbil se zase víc mně,“ shrnuje Lukáš. A s nadsázkou dodává: „Stěhovali jsme se z paneláku a vlastně máme takový paneláček na venkově.“ Právě výrazná architektura je přitom jednou z nejzajímavějších vlastností domu. Velké vykonzolované přesahy nejsou jen efektním výtvarným prvkem, ale především konstrukční výzvou, při níž mohl naplno vyniknout potenciál masivních CLT panelů.
Na první pohled: Velké vykonzolované přesahy zaujmou okamžitě – díky nim je dům velmi originální a technicky zajímavý. Foto: Martin Zeman
Jiná tvář: Z ulice je dům celý omítnutý a nabízí tak zcela jinou tvář než ze zahrady. I tak kolem něj ale neprojedete bez povšimnutí. Foto: Martin Zeman
Trochu jiné zadání: Podle původní představy mělo jít o malý domek se sedlovou střechou. Zadání, aby každé ze tří dětí mělo vlastní pokoj a rodiče kromě ložnice i pracovnu, ale architektku vedlo k poněkud jiné podobě domu. Foto: Martin Zeman
Stavět se člověk učí za pochodu
Pro Lukáše a Terezu to byla první zkušenost se stavbou domu a zpětně oba připouštějí, že právě nedostatek vlastních zkušeností ovlivnil řadu jejich rozhodnutí. Některé věci, které by dnes řešili hned na začátku, je tehdy jednoduše nenapadlo otevřít. „Vy jako laik vlastně nevíte, co všechno máte vědět, chtít a rozhodnout,“ říká Tereza. „Netušili jsme ani, jaký typ informací si máme shánět nebo jaká úskalí nás mohou potkat.“
Také původní představa o finančně střídmějším domě se postupně proměnila. Svou roli sehrála samotná architektura, složitější podmínky zakládání, růst cen po vypuknutí války na Ukrajině i náklady na věci, které s vlastním domem zdánlivě přímo nesouvisejí – terénní úpravy, zahradu nebo nový plot. Samotná montáž dřevěné konstrukce přitom postupovala velmi rychle a majitelé vzpomínají, jak během krátké doby začal dům získávat svou výslednou podobu.
Stavba však přinesla i situace, které bylo potřeba řešit za pochodu. Důležitou roli proto postupně získal nezávislý stavební dozor. Ten by dnes manželé doporučili každému, kdo se pouští do svého prvního domu. „Ideálně hned od začátku,“ zdůrazňuje Tereza. Za užitečný prvek realizace považují také tzv. „dny řemesel“ (koordinační schůzky), které ORIGIS během stavby několikrát uspořádal.
Na jednom místě se při nich sešli zástupci jednotlivých profesí, architektka i investor a společně prošli aktuální stav stavby, návaznosti jednotlivých prací a případné změny proti projektu. Lukáš si na tyto dny bral v práci volno. „Bylo dobré, že si každý řekl, co potřebuje a co bude následovat, aby jednotlivá řemesla věděla o změnách a mohla na sebe navázat.“
V kontaktu: Přiznané dřevo na stropě a velké prosklení do zahrady – rodina je tak v bezprostředním kontaktu s přírodou. Foto: Martin Zeman
Menší, zato červená: Obývacímu pokoji vévodí kamna, jejichž výraznou barvu si prosadila Tereza. Rozhodně v přírodním interiéru krásně vyniknou. Foto: Martin Zeman
Slovo dodavatele
Chtěla bych poděkovat majitelům, že mi dali příležitost realizovat takto výjimečný dům. I když jeden z nich zpočátku o dřevostavbě vůbec neuvažoval, přednosti tohoto řešení, které ukázala už studie domu, ho nakonec přesvědčily, aby zvolil právě dům z CLT.
Tato realizace byla krásnou ukázkou toho, co všechno masivní CLT panely v moderní architektuře umožňují. Dokládají to například velké vykonzolované přesahy, které objektu dodávají dynamiku a na jižní straně zároveň zajišťují přirozené zastínění bez dalších viditelných podpěr.
CLT panely se zde nakonec ukázaly jako ideální volba. Jsem ráda, že se majitelé rozhodli přiznat dřevěný strop z CLT, který prostoru dodává příjemnou atmosféru a teplo domova. Mírným limitem pro nás byly tehdejší požární normy, kvůli nimž jsme bohužel nemohli ponechat v interiéru tolik pohledových dřevěných stěn, kolik by si stavba zasloužila. I přes tyto normativní mantinely však vzniklo dílo, na které jsme mimořádně pyšní.
Velmi mě těší také vřelý vztah majitelů k zahradě. Je až neuvěřitelné, jak rychle po předání domu dokázali jeho okolí proměnit v živou zahradu, díky níž celý dům získal skutečně zabydlený charakter.
Ing. Martina Kozelková
Origis s.r.o.
Dřevo, které mělo zůstat vidět
Do výsledné podoby domu postupně vstupovali i sami majitelé. Tereza si například prosadila, aby v obytném prostoru zůstal nezaklopený dřevěný strop. Přestože původně nebyl navržen jako pohledový, dnes právě přiznaná konstrukce dodává místnosti charakter a zároveň zvětšuje její světlou výšku. Více dřeva by si Tereza dokázala představit i jinde. V interiéru však jeho množství limitovaly požárně bezpečnostní požadavky, a tak se nakonec výrazněji prosadilo alespoň venku.
Původní návrh počítal s kompletně omítnutou fasádou, Tereze ale připadala příliš chladná. Část domu proto doplnil sibiřský modřín, který nechávají přirozeně stárnout. „Ze zahrady se mi dům s dřevěným obkladem líbí mnohem víc. Přidal mu na vlídnosti.“ Interiér přitom nevznikal jako přehlídka nového nábytku. Jídelní stůl a židle má rodina už pětadvacet let a řada dalších věcí dostala druhý život.
Některá křesla pocházejí z projektu Oživeno, kde se renovace starého nábytku využívá také jako pracovní terapie. A když došlo na kamna, přišel další z manželských kompromisů. Tereza si představovala velká kachlová kamna, Lukáš byl proti. Výsledek? Kamna jsou menší – ale zato výrazně červená.
Foto: Martin Zeman
Dům, který skoro nepotřebuje topit
Po téměř třech letech bydlení už majitelé dokážou zhodnotit také fungování domu v každodenním provozu. A právě tady se výhody dřevostavby ukazují velmi konkrétně. „V horkých dnech se dům, pokud nejsou tropické noci, nepřehřívá a v zimě se zase rychle vytopí,“ pochvaluje si Tereza.
Dům má podlahové vytápění s tepelným čerpadlem, rodina ale ráda topí také v kamnech a významným zdrojem tepelných zisků je slunce. „Letos v zimě jsme měli tepelné čerpadlo nastavené jen na šestnáct stupňů, ale v domě nebylo nikdy pod dvacet. Hodně nám ho dotápí slunce a teplo se tu krásně drží.“
Lukáš ji doplňuje: „Naopak v létě přes noc dům vychladíme a díky dobré izolaci se přes den ohřívá jen zvolna. Přes 26 °C jsme se už dřív nedostali téměř nikdy. A když jsme teď za tropických dní zapojili ještě chlazení tepelným čerpadlem se žádanou teplotou 24 °C, oteplování se tím ještě o něco zbrzdilo.“
Funguje i dispozice. Každé ze tří dětí má vlastní pokoj v horním podlaží, zatímco rodičovská ložnice je dole na opačné straně domu. Pro Terezu, která pracuje na směny, je takové oddělení obou zón obzvlášť praktické.
Pár drobností by dnes změnili – někde by ubrali kousek chodby ve prospěch pokoje, v obytném prostoru v přízemí by Tereza ocenila ještě jedno otevíravé okno pro rychlé provětrání. Jsou to ale spíš zkušenosti, ke kterým člověk dospěje až každodenním používáním domu.
Foto: Martin Zeman
Dnes už převažuje radost
Největší proměnou prošlo okolí domu. Z pozemku s malou chatkou vznikla během několika let bohatá zahrada, která je pro Terezu stejně důležitá jako samotné bydlení. Návrh svěřili zahradním architektům, s nimiž měli dobrou zkušenost už z dřívějška. „Je mi vždycky líto, když vidím krásný nový dům a kolem něj jen trávník, trampolínu a prolézačku,“ říká Tereza. „Kdo má vztah k přírodě a květinám, tomu bych doporučila nepodcenit ani zahradu a svěřit její projekt odborníkům.“
Lukáš zase nedá dopustit na hospodaření s dešťovou vodou. Na pozemku má velkou akumulační nádrž – a dnes ze zkušenosti tvrdí, že by klidně pořídil dvě další. Právě zahrada nakonec pomohla Tereze definitivně přijmout i dům, k jehož podobě si zpočátku hledala cestu. „Dnes už jsem tu strašně ráda. Interiér jsem si udělala podle sebe, trávím spoustu času na zahradě, chodím se psy do lesa a bydlí se mi tu hrozně dobře.“
Více možností: Zahradu nově doplnil i altán a dává tak majitelům domu na výběr, kde budou trávit čas. Venku ho každopádně tráví hodně a moc rádi. Foto: Martin Zeman
Jako na dlani: Z terasy u Lukášovy pracovny je krásný výhled na společné dílo – zahradu, kterou oba milují. Foto: Martin Zeman
Inspirace pro ostatní
A co by poradili těm, kteří mají svou první stavbu teprve před sebou? Především se připravit a ptát se. Tereza doporučuje nastudovat si co nejvíc informací ještě před začátkem projektu a přizvat si včas nezávislý stavební dozor.
Lukáš pracuje hodně z domu a s úsměvem dodává, že i jemu se v dřevostavbě nakonec bydlí výborně. Rozhodně doporučuje si před podpisem smlouvy popovídat s někým, kdo už má konkrétní stavbu se zvolenou firmou za sebou a ví, co je třeba řešit a na co se připravit.
Určité obavy ze dřeva sice Lukášovi zůstaly, samotného rozhodnutí pro tento konstrukční materiál ale dnes nelituje ani jeden z nich. Tereza jednoznačně oceňuje, že jde o přírodní obnovitelný materiál, i jeho vlastnosti v každodenním provozu. A dům, který vznikl jako kompromis různých představ, dnes vnímá smířlivěji než na začátku. „Uznávám, že je hezký,“ usmívá se. „A může hodně lidí inspirovat.“
S otazníkem: Nabízelo se řešení chodbu zkrátit a využít část prostoru pro zvětšení dceřina pokoje. Chodba by tak ale ztratila přirozené denní světlo. Foto: Martin Zeman
Jemně pastelové: Koupelna jako z Provence… Světlé, něžné tóny jí moc sluší. Foto: Martin Zeman
Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato moderní dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Tak trochu jiný dům". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 2. 11. 2026
HLASOVAT V ANKETĚ
Technické informace
- Typ domu: pasivní
- Zastavěná plocha: 151,3 m2
- Užitná plocha: 184,8 m2
- Dispozice: 6 + kk
- Konstrukční systém: CLT
- Zdroj energie / teplo: tepelné čerpadlo, krbová kamna
- Větrání: řízené větrání s rekuperací tepla
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,103 W/m2K
- Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Lucie Mlýnková
- Realizace: 2023, Origis s.r.o., www.origis.cz
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 5/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
koupit časopis- :
V dřevostavbě se bydlí výborně
„U společnosti ORIGIS nás zaujal osobní přístup a možnost řešit pod jednou střechou také projekt. Rozhodně doporučujeme si před podpisem smlouvy popovídat s někým, kdo už má konkrétní stavbu se zvolenou firmou za sebou a ví, co je třeba řešit a na co se připravit.“
Sdílet obsah
Další návštěvy dřevostaveb
Bydlení v paneláku nemusí být špatnou volbou, nicméně když vám byt začne být těsný a rozhodnete se pro dům, obvykle už není cesty zpět. A jestliže zvolíte masivní dřevostavbu, navíc z voňavého cedru, nemusíte se těšit na vůni dřeva pouze o Vánocích...
Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu profesionálně s sebou přineslo potřebu vybudovat dostatečně velké zázemí jak pro množství psů ve výcviku, tak i pro naši...
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály je cílem mnoha turistů. Já sem ale tentokrát nejedu obdivovat krásy skalních měst. Cesta mě, lokalitě navzdory, zavede na nečekaně klidné místo. „Krásná, krásná..." vítá mě papoušek amazoňan společně se svou majitelkou v prosvětlené hale.
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb