Jak větrá odvětrávaná fasáda

V našem zeměpisném pásmu se nejčastěji používají dva typy fasád – kontaktní a odvětrávané. Zatímco u kontaktní fasády na sebe všechny vrstvy těsně navazují (na obvodovou stěnu se připevní desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka), odvětrávaná fasáda je konstruována tak, že mezi obvodovou stěnou a vnějším obkladem je vzduchová mezera, tvořená roštem, široká minimálně 40 mm.

Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má vliv na účinnější odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů a v letním období odvětrává nárůst teploty obvodových zdí. Odvádění vlhkosti funguje na podobném principu jako funkční prádlo.

Žádná nebo jen minimální vlhkost se nesmí dostat z interiéru do konstrukce, a naopak přebytečná vlhkost se musí dostat z konstrukce ven. To je důležité nejen pro příjemné vnitřní klima, ale hlavně proto, aby vlhkost v domě neškodila.

obr.: Vláknocementové desky James Hardie jsou novinkou na českém trhu, i když první výrobky s touto značkou byly uvedeny na trh v Austrálii a USA už v polovině 80. let minulého století. Desky jsou tenké, ale přitom stabilní, odolné proti nárazu, nesmršťují se, nebobtnají a nepraskají ani za extrémních klimatických podmínek. Foto: James Hardie

Jaká je vlastně ta fasáda?

Provětraná, větraná, odvětraná či odvětrávaná? Všechny tato pojmy se běžně používají, ale kdo se v tom má vyznat? Zdravý selský rozum napovídá, že se jedná o jedno a totéž. Ano, je to tak. Mezi obvodovou zdí a finálním obkladem na roštu je vzduchová mezera, kterou proudí vzduch a tím se odvětrává neboli provětrává fasáda.

Pro tento typ fasády se také používá označení „zavěšená fasáda", v tomto případě se ale jedná spíše o vyjádření způsobu uchycení finálního obkladu, kterým je právě zavěšení.

obr.: Průřez odvětrávanou fasádou. Foto: James Hardie

Odvětrávané fasády na všechny typy budov a domů

Odvětrávané fasády se používají pro rekonstrukce i novostavby rodinných domů, administrativních budov, občanských, průmyslových i zemědělských objektů. Jejich výhodou je především:

• tepelná izolace – tepelný útlum fasády sníží v létě přehřívání interiéru způsobené slunečním zářením,
• komínový efekt proudícího vzduchu v mezeře zajišťuje neustálý odvod vodních par,
• zavěšená fasáda chrání před přímými účinky povětrnosti,
• široký výběr finálních obkladů,
• při rekonstrukcích eliminace nerovného povrchu roštem.

obr.: Velkoformátové obklady dávají architektům možnost variabilního ztvárnění finálního povrchu stavby. Na snímku je dobře vidět, jak dokážou různý formát a barva výrazně utvářet charakter rodinný domů. Foto: CETRIS

Z čeho je složena odvětrávaná fasáda

• obvodová stěna,
• tepelná izolace (může být zabudovaná i v konstrukci),
• protivětrná fólie,
• nosný rošt pro fasádní desky (dřevěný, ze systémových profilů na bázi hliníku či pozinkovaného plechu, případně lze použít kombinovaný rošt, kotvy, UNI spojky, dřevěné latě),
• fasádní desky.

obr.: Příklad odvětrávané fasády. Foto: CETRIS

Z čeho se vyrábějí fasádní desky

Fasádní desky (obklady) se většinou vybírají podle vzhledu, ceny a také podle vlastností - odolnost vůči prachu, znečištění, růstu mechu atd.:

• cementovláknité nebo cementotřískové desky, které jsou jednou z možností, jak vytvořit zavěšenou odvětranou fasádu s atraktivním vzhledem, s dlouhou životností, přijatelnými pořizovacími hodnotami
• keramické nebo kamenné pásky,
• fasádní dřevěné profily nebo velkoplošné dřevěné panely,
• porcelánové, kovové, skleněné obklady
• zelená fasáda – zavěšené panely osázené rostlinami.

obr.: Rodinný dům s odvětrávanou fasádou obložený cementotřískovými deskami CETRIS s výbornou odolností vůči povětrnostním vlivům, mrazu, solím a stupněm hořlavosti A - nehořlavá. Foto: CETRIS

Připravila: Zoja Skopalová