Hybridní stavby aneb když se stavby doplňují

Slovo odborníka

Každý stavební materiál má své výhody a nevýhody. Nabízí se proto kombinace materiálů v jedné stavbě, která přinese zjednodušení a zefektivnění v dosažení potřebných parametrů. Parametry, jako je únosnost, životnost, tepelná stabilita, akustika či požární odolnost, nám perfektně splní dostupná cihla, která ve výsledku není vidět a může být i v dřevěném obkladu.

Zároveň lehké dřevěné panely mohou tvořit efektivní opláštění stavby a přinést do realizace částečnou prefabrikaci, rychlost a možnost v čase provést jednoduchou obnovu a změnu vzhledu. Dobrým příkladem kombinace staveb jsou dnes stavby občanské vybavenosti – sportoviště, školky a další, kde svislé konstrukce tvoří zděné materiály a vodorovné přiznané dřevěné masivní prvky. Tedy i například stavby se šikmou střechou jsou krásným příkladem kombinace materiálů.

Milan Rotek
vedoucí Ateliéru produktových specialistů společnosti Wienerberger

Slovo odborníka

Vnímám hybridní stavby jako velmi efektivní řešení nejedné zapeklité situace. Dřevo je sice skvělý materiál, ale ne vždy je možné nebo nutné ho při stavbě používat úplně všude. Hybridní přístup se hodí zejména u domů ve svahu, při rekonstrukcích a přístavbách ke starším domům nebo u velkých staveb, kde je železobetonové jádro (jako výtahová šachta či požární úniková cesta) důležité kvůli statice.

Na začátku návrhu je klíčové zohlednit všechny důležité aspekty: funkci, statiku, akustiku a požární bezpečnost. To pak určí volbu a kombinaci nejvhodnějších materiálů. Otevřenost všech účastníků výstavby ke kombinaci různých materiálů pak umožňuje vytvořit funkční projekty, které umí využít výhod všech použitých technologií.

Ing. Martina Kozelková
Origis s.r.o.

Slovo dodavatelů

V případě této stavby bylo od počátku hodně věcí jinak než obvykle. Přímo propojovat novou dřevostavbu se stávajícím kamenným domkem, k němuž nejsou žádné podklady a nic tam není rovně, navíc v omezeném prostoru, nevyvolá u dodavatele počáteční nadšení. Ale jiný byl i přístup klienta. Z našeho pohledu šlo o ukázkový případ, kdy v podstatě nezáleží na problému jako takovém, klíčový je přístup a kvalita lidí podílejících se na jeho řešení.

Když jsme měli možnost navštívit již zabydlený a užívaný dům a byli vlídně přijati, odcházeli jsme se smíšenými pocity. Na jednu stranu nás moctěší, když je klient spokojen a dům slouží, na druhou stranu se neodbytně vtírá otázka, proč je tvůrčí práce rukama v naší společnosti tak zatracována, dehonestována, a když chce jít někdo „na řemeslo“, považuje se to vlastně za selhání.

To, co dokázali majitelé vytvořit vlastníma rukama, je hodno obdivu a mnohý z nás „profíků“ by se zde mohl učit. A nemáme na mysli jen vlastní řemeslo, ale také cit pro materiál a jeho kombinace, vnímání prostoru a schopnost vymanit se z otroctví současných marketingových trendů. Už dlouho jsme nebyli na návštěvě v domě s tak příjemnou atmosférou a krásnou duší. Budiž uchovány.

Bc. Tomáš Kukla a Ing. Martin Růžička
PENATUS s.r.o.

Otázky pro dodavatele

Stavbu ve svažitém terénu jste vyřešili pomocí hybridní konstrukce. V čem je toto řešení výhodné?

Při stavbě ve svahu se kombinuje zdivo s montovanou dřevostavbou proto, že každý materiál řeší jiný technický problém. Zděná spodní část domu bezpečně odolává tlaku zeminy, vlhkosti a nerovnoměrnému zatížení, zatímco dřevostavba se uplatní v horních, nadzemních částech, kde je výhodná svou nízkou hmotností, rychlou montáží a výbornými tepelněizolačními vlastnostmi. Tato kombinace zajišťuje stabilní založení domu ve svahu, snižuje technická rizika a zároveň umožňuje ekonomickou a energeticky úspornou výstavbu. Hybridní konstrukce byla v tomto případě zvolená i na základě architektonického návrhu.

Já specifika má propojení zděné stavby s dřevostavbou a jak se takové propojení technicky řeší?

Pokud má zděná část plnit stabilizační funkci, tedy zajišťovat prostorovou tuhost celého objektu, je konstrukce dřevostavby kotvena pomocí speciálních prvků navržených na základě statického posouzení. V případě, že zděná část tuto funkci plnit nemá, jako tomu bylo i zde, jsou obě konstrukce vzájemně dilatačně odděleny, ale nejsou konstrukčně propojeny.

Zděná stavba je mokrým procesem, dřevostavba naopak suchým, jak to ovlivňuje přístup k realizaci takového projektu?

V podstatě je každá stavba hybridní, protože se vždy řeší napojení na základovou desku. Ale naši pracovníci mají za sebou mnoho realizací hybridních staveb, většinou bytových domů, kde se často kombinují technologie s využitím betonového schodišťového traktu. Díky tomu víme, že systém hybridní stavby v žádném případě neovlivňuje realizaci. Naopak můžeme využít z každého stavebního systému to nejlepší. Důležité je ale zvládnout logistiku celého procesu tak, aby vše probíhalo podle plánu. Jde vlastně o podobný proces jako při použití litých betonových podlah.

Tomáš Červený
obchodní ředitel, RD Rýmařov s.r.o.

Otázky pro dodavatele

Vestavět dřevostavbu do staré stodoly zní jako velká výzva. Jaké stavební detaily bylo nejtěžší vyřešit?

Samotná konstrukce domu si ze statického hlediska vyžádala velké množství podpor v obvodových stěnách, místy byly původně navrhovány i ocelové sloupy uvnitř stěn. Použití ocelových prvků jsme však minimalizovali na nezbytné minimum a v obvodových stěnách jsou tak nakonec použity výhradně dřevěné sloupy, které nám – na rozdíl od oceli – umožňují snížit tepelné ztráty.

Další výzvou bylo použití masivních dřevěných prvků s větší osovou vzdáleností v prostorech s větším rozponem. Trámy zde neplní pouze estetickou funkci, ale nesou celé druhé podlaží i střechu domu. Skloubit jejich statickou funkčnost s detailem uložení na obvodovou stěnu tak, aby nenarušovaly obálku domu a nevytvářely nadměrné množství tepelných mostů, nebylo jednoduché.

Jedno z hlavních úskalí nastalo po demontáži původního krovu, který do té doby zajišťoval prostorovou stabilitu stěn stodoly. Bylo nutné stěny ztužit a zároveň zajistit, aby nová konstrukce domu původní zdivo nijak nezatěžovala. V kombinaci s navrženým přesahem střechy o délce 2 200 mm – zatímco běžné přesahy se pohybují mezi 500 a 800 mm – šlo o další výraznou konstrukční výzvu.

Tu se podařilo vyřešit vytvořením dodatečného ztužujícího věnce na původních stěnách a v nové stavbě systémem většího množství šikmých a kolmých podpor. Ty opět nenarušují izolační schránku domu a jsou kotveny do staticky i izolačně vyhovujícího purenitu. Aby však výrazný přesah střechy neubíral světlo v interiéru, byla navržena maximální plocha oken v přízemí a částečné prosklení ve střeše.

Jaké výhody v tomto případě přináší dřevostavba oproti jiným technologiím?

Dřevostavba se ukázala být ideálním řešením. V souladu s architektonickým návrhem měla být nová hmota umístěna do prostoru vymezeného půdorysem staré kamenné stodoly a současně jsme neměli ohrozit její základy a statiku. Základovou desku pro novou vnořenou stavbu jsme proto umístili s dostatečným odstupem. Výhodu je, že mokré procesy jsou
v případě dřevostavby omezeny na minimum.

Montované dřevostavby mají také jednu nespornou výhodu, a tou je rychlost stavby. Montáž hrubé stavby je hotová během 2–3 dnů a zbytek jsou již dokončovací práce v řádu několika měsíců. Rychlá stavba je dána precizní přípravou a zpracováním jednotlivých částí domu. Výroba všech dílů probíhá v našich halách v kontrolovaném prostředí a s pomocí nejmodernějších technologií. Díky tomu připravíme všechny části domu s milimetrovou přesností a na místě stavby pak vše do sebe perfektně zapadá. Dřevostavbu je navíc možné postavit kdykoli během celého roku. Jedinou podmínkou je kvalitně připravená základová deska.

Pokud by se někdo chtěl touto realizací inspirovat a postupovat při obnově původního objektu tímto způsobem, na co by si měl dát pozor?

Hlavně by měl vždy podobnou realizaci svěřit někomu, kdo má dostatečné zkušenosti a tým projektantů a konstruktérů, který dokáže vymyslet skutečně dobré řešení. Je potřeba totiž myslet na statiku stávající stavby, krovů, stropních konstrukcí i přesahy střechy. Rozhodně jde o složitější problém, než je výstavba dřevostavby „na zelené louce“.

Naši projektanti se zabývají všemi parametry stavební fyziky, tak aby byl výsledek dokonalý a zachoval estetickou hodnotu vzniklého celku. Základem každé dřevostavby je správný návrh stěny a uspořádání jednotlivých vrstev tak, aby vlhkost uvnitř nekondenzovala, ale mohla se odvětrávat. Dřevostavby MARTINICE GROUP mají do detailu propočtenou statiku, difuzi, akustiku, aby stavba splňovala všechny požadavky na pohodlí a styl i těch nejnáročnějších zákazníků.

Ing. Jaroslav Eder
vedoucí oddělení technické přípravy, MARTINICE GROUP s.r.o.

Slovo odborníka

Dřevěné hybridní konstrukce dnes představují jeden z nejefektivnějších a nejprogresivnějších způsobů moderní výstavby, zejména u vícepodlažních budov. Kombinují statickou stabilitu masivních konstrukcí s lehkostí, prefabrikací a vynikajícími energetickými vlastnostmi dřeva. Díky vysokému stupni prefabrikace vznikají stavební prvky v kontrolovaných podmínkách výrobních hal, což výrazně zkracuje dobu realizace a zvyšuje kvalitu provedení.

Klíčovou roli v těchto systémech hrají sádrovláknité desky fermacell®, které konstrukcím dodávají požární odolnost, vysokou mechanickou pevnost, akustický komfort i stavebněbiologické vlastnosti. Zároveň splňují přísné požadavky na udržitelnou, zdravou a certifikovanou výstavbu, což je dnes zásadní kritérium pro investory i projektanty.

Dipl. Ing. (FH) Jaroslav Benák
vedoucí technického odd., James Hardie Europe