Byl jednou (ne)jeden investor, který zvolal: „To je on!“ Konečně totiž objevil inzerát na „ten pravý“ pozemek pro svůj budoucí dům. Ideální vzdálenost na dojíždění do práce, správné metry, v okolí nic rušivého, občanská vybavenost dostatečná, cena příznivá… Pro jistotu si v katastru nemovitostí ověřil, že je parcela skutečně stavební, nenachází se v žádném ochranném pásmu či památkové zóně a nevisí na ní žádné věcné břemeno či zástava.
Přístupová cesta a inženýrské sítě byly vyřešeny, místní územní plán a platné regulativy umožňovaly realizovat jeho představu o budoucím domě, a tak se ze zájemce brzy stal šťastný majitel. A jak to bylo dál? Zde je otazník více než namístě.
Nutný pohled pod povrch
Ještě před pořízením pozemku se vyplatí pořídit pár testů, které ho prověří do hloubky. Nemá-li současný vlastník co skrývat, měl by vám testování umožnit. Vás to sice bude stát pár tisíc, ale ve výsledku vám to může ušetřit mnohem větší náklady i starosti.
obr.: Přirozený geologický profil podloží ukazuje vrstvení zemin a hornin, jejichž vlastnosti jsou důležité pro návrh založení stavby.
Co přesně stojí za to (nebo je dokonce povinné) si zjistit?
Radonový index
Každý stavební pozemek má tzv. radonový index – nízký, střední nebo vysoký. U stávajících budov se v praxi používá krátkodobé orientační měření nebo přesnější dlouhodobé, které probíhá zpravidla několik měsíců – ideálně v topné sezóně, kdy jsou koncentrace nejvyšší. Orientační představu, jak je na tom vaše oblast, zjistíte na radonových mapách, konkrétní hodnota se stanovuje měřením přímo na pozemku a slouží jako podklad pro návrh ochranných opatření.
U novostaveb je řešení radonu standardní součástí projektu – každý, kdo dnes novou stavbu s obytným či pobytovým prostorem navrhuje, totiž musí stanovení radonového indexu pozemku zajistit. Počítejte tedy, že chcete-li stavět, budete muset projektantovi výsledky měření radonu na vašem pozemku doložit. Bez stanovení radonového indexu totiž nelze správně navrhnout skladbu základové konstrukce.
Radon V ČÍSLECH
- průměr v ČR: cca 120 Bq/m³
- doporučení WHO: 100 Bq/m³
- referenční úroveň v ČR: 300 Bq/m³
- podíl na ozáření člověka: cca 50 % (z přírodních zdrojů)
- odhad: cca 900 úmrtí ročně v souvislosti s radonem
Co je radon a v čem může být nebezpečný?
Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající rozpadem uranu v horninách, který se do domu dostává primárně z podloží. Menší podíl radonu může pocházet i ze stavebních materiálů nebo z vody, v běžných podmínkách je však dominantním zdrojem právě podloží.
Radon prostupuje netěsnostmi v základové konstrukci a následně se může hromadit v interiéru. Jeho zákeřnost tkví v tom, že je bez barvy, chuti i zápachu, takže jeho přítomnost nelze odhalit jinak než měřením.
Z hlediska ozáření obyvatel je radon vůbec nejvýznamnějším přírodním zdrojem – tvoří zhruba polovinu dávky, kterou během života přijmeme. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, hned po kouření. Riziko roste s koncentrací i délkou expozice a u kuřáků se výrazně násobí.
obr.: Kvalita vnitřního prostředí přímo ovlivňuje naše zdraví a je tedy velmi vhodné mít o ní přehled.
Česká republika je riziková země
Česká republika navíc vzhledem ke svému geologickému podloží patří mezi země s nejvyšším výskytem radonu v budovách. Analýzy odhadují, že je u nás každý rok zodpovědný za předčasnou smrt zhruba 900 lidí. Průměrná koncentrace v českých domácnostech se pohybuje kolem 120 Bq/m³, což překračuje doporučení WHO, které je stanoveno na hodnotu 100 Bq/m³.
Klíčovým zákonem stanovujícím limity, respektive tzv. referenční úroveň radonu, je Atomový zákon č. 263/2016 Sb. včetně jeho aktualizací a příslušných vyhlášek, jejichž dodržování spadá do gesce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Referenční úroveň pro objemovou aktivitu radonu ve vzduchu v pobytových a obytných místnostech staveb prošla v uplynulých letech několika změnami.
Hodnota platná pro rok 2026, a to jak pro novostavby, tak pro stávající budovy, je 300 Bq/m³ (becquerel na metr krychlový). Technické normy (ČSN 73 0601) sice doporučují pro novostavby navrhovat opatření tak, aby koncentrace radonu byla co nejnižší, ideálně v hodnotách 100–200 Bq/m³, nicméně hodnota, kterou česká legislativa připouští, je trojnásobkem ideálního doporučení WHO.
CO ZNAMENÁ 300 Bq/m³?
Bq (becquerel) je jednotka aktivity radioaktivní látky v soustavě SI a vyjadřuje jednu radioaktivní přeměnu za sekundu. V místnosti s koncentrací 300 Bq/m³ tedy v každém kubíku vzduchu proběhne za sekundu 300 radioaktivních přeměn. Radon má poločas rozpadu 3,82 dne a rozpadá se za emise alfa záření na pevné produkty (polonium, olovo, vizmut), jejichž vdechování poškozuje plicní tkáň a způsobuje rakovinu plic. Nebezpečí tedy představují zejména jeho dceřiné produkty, které se vážou na prachové částice a po vdechnutí emitují v plicích alfa záření.
Ochranná opatření proti radonu
Ochrana proti radonu se u stávajících staveb zaměřuje na utěsnění cest pronikání radonu z podloží a zvýšení ventilace, zatímco u novostaveb se preventivně řeší už ve fázi návrhu. Obecně zahrnuje radonové (resp. hydroizolační) vrstvy pod základovou deskou, důsledné řešení prostupů a detailů a případně i odvětrání podloží (pasivní nebo aktivní). Konkrétní opatření vychází z radonového rizika pozemku zjištěného právě při provedeném průzkumu. Dobře navržený systém dokáže koncentraci radonu výrazně snížit.
Důležité je si ovšem říct, že výsledná koncentrace nebezpečného radonu v interiéru nezávisí jen na podloží a konstrukci, ale i na intenzitě a kvalitě větrání. Právě výměna vzduchu nakonec rozhoduje o tom, zda se radon v interiéru hromadí, nebo naopak účinně odvádí. To je dalším důvodem, proč se vyplatí zvážit pořízení rekuperace (resp. řízeného větrání) – ochranu v základech nenahradí, ale může výrazně pomoct snížit koncentraci tohoto nežádoucího plynu ve vašem domově.
obr.: Založení objektu nad terénem s průlezným prostorem pod domem – tzv. crawl space – může z hlediska radonu představovat výhodné řešení, pokud je mezera dostatečně odvětraná. Proudění vzduchu totiž může pomoct odvádět radon z podloží ještě předtím, než pronikne do obytného prostoru.
Inženýrskogeologický průzkum
Dalším důležitým zjištěním je půdní profil – tedy co přesně se na místě, kde plánujete stavět, nachází. Jinak se totiž zakládá dům na pevné skále, jinak na štěrku a úplně jinak na jílovitém nebo navážkovém podloží. A právě proto potřebuje projektant vědět, co je pod ním.
Inženýrskogeologický průzkum (nazývaný zkráceně IGP) proto zjišťuje složení a vlastnosti zeminy, její únosnost, stlačitelnost a orientačně třeba i hladinu podzemní vody. IGP není legislativně povinný, v praxi je však u novostaveb standardem. Jeho výsledkem je totiž zpráva, podle které se navrhuje konkrétní vhodný způsob založení domu – může tedy mít zásadní vliv i na rozpočet stavby.
V praxi se průzkum obvykle provádí formou sond nebo vrtů do několika metrů hloubky, pro rodinný dům se udávají 2–3 vrty do hloubky 3–6 metrů. Od zjištěných hornin se odvíjí i výsledná cena práce – vrtat do skály je logicky podstatně náročnější než do jílu. Tyto sondy či vrty často odhalí věci, které byste jinak zjistili až ve chvíli, kdy by mohlo být pozdě – například nehomogenní vrstvy, navážky nebo podmáčené podloží.
Není výjimkou, že se na první pohled bezproblémový pozemek nakonec prodraží jen proto, že se na něm musí dům založit jinak, než investor původně počítal. A rozdíl může být klidně ve stovkách tisíc.
obr.: Podloží je vhodné nejprve prozkoumat. Později už ho nezměníte.
Zkušenost majitelů s nevyhovujícím pozemkem
Jak to vypadá v praxi? Připomeňme si na tomto místě redakční návštěvu, kde právě skladba podloží udělala investorům pověstnou čáru přes rozpočet. Petr s Petrou dlouho sháněli na jižní Moravě vhodný pozemek, na němž by si mohli postavit ekologickou dřevostavbu, s využitím udržitelných zdrojů, které lze i recyklovat, a jednou tak po nich nezůstane hromada betonu. Dlouho křižovali okolí, až konečně narazili na rozlehlou zaplevelenou parcelu vedle staré cihelny – pozemek končil srázem, takže bylo možné na tuto stranu dům výrazně prosklít bez rizika nežádoucích kolemjdoucích… zkrátka přesně to, co hledali!
Jenže vzápětí zjistili, že právě tuhle parcelu kdysi cihelna využívala k těžbě jílu a pro navážení nepovedených kusů, což místní obyvatele inspirovalo k odkládání stavební sutě a dalších nepotřebných odpadů. Plánovat dům na bývalé skládce tak pro investory znamenalo nejen nejprve provést důkladný rozbor podloží, ale ve výsledku ke stavbě i muset využít piloty a ohromnou masu betonu.
Hydrogeologický průzkum
Zatímco inženýrskogeologický průzkum odpovídá na otázku, na čem by měl dům stát, ten hydrogeologický řeší, jak se na daném pozemku chová voda – tedy faktor, který může zásadně ovlivnit nejen založení domu, ale i jeho dlouhodobé fungování. Sleduje výskyt podzemní vody, její hladinu, směr proudění i vsakování. Tyto informace jsou pak kromě spodní stavby zásadní i pro řešení vlhkosti, odvodnění pozemku nebo hospodaření s dešťovou vodou.
Podcenění podzemní vody přitom patří k častým problémům, jak jsme také viděli na redakční návštěvě. „Tady se z vrchu tlačí hodně vody,“ ukazoval mi na okraji Zlína Aleš. „Základy svého domu pod ní vidět nechcete, ale byl to boj s větrnými mlýny – vyčerpáte ji a hned je zpátky.“ Nakonec bylo nutné vybudovat drenážní systém a vodu z retenční plochy přečerpávat dále od domu, do zahrady.
„Udělal jsem si radost novou hračkou – koupil jsem v akci kalové čerpadlo. Byly dva stupně nad nulou a já jsem tady odčerpával vodu.“ Komplikace se spodní vodou se nakonec promítly i do harmonogramu stavby. Právě podobným situacím může včasný průzkum předejít – nebo na ně alespoň připravit.
Hospodaření se srážkovou vodou
Součástí hydrogeologického průzkumu bývají i vsakovací zkoušky, jejichž výsledkem je koeficient vsaku (kv), klíčový hydrogeologický parametr udávající rychlost [v m/s], jakou zemina propouští srážkovou vodu. Právě ten si může při schvalování projektu vyžádat příslušný odbor životního prostředí, aby mohl dle vodního zákona rozhodnout o konkrétním řešení nakládání se srážkovými vodami ze střech a zpevněných ploch.
Základní princip je přitom jasný: srážkové vody by měly být likvidovány přímo na pozemku stavebníka, a to přednostně vsakem – právě proto je dobré vědět, jakou schopnost vsakování vaše podloží má.
Pokud to geologické podmínky umožňují, dešťová voda se zachytává a zasakuje přímo na pozemku prostřednictvím vsakovacích objektů, jako jsou vsakovací jámy,
štěrkové vrstvy nebo plastové vsakovací bloky. Tento způsob je z hlediska legislativy i provozu nejvýhodnější. Například u jílovitých nebo jinak málo propustných zemin může být podloží z hlediska vsakování hodnoceno jako nevhodné a nelze do něj odvádět celý objem srážkových vod.
V takovém případě je nutné navrhnout alternativní nebo kombinované řešení, typicky retenční nádrž, která vodu zadrží a následně ji řízeně odvádí – do dešťové kanalizace nebo jiného schváleného systému, pokud vsakování na pozemku není možné. V praxi často dochází ke kombinaci obou přístupů – část vody se zasakuje a část je nutné zadržet nebo odvést jiným způsobem. Konkrétní řešení může opět poměrně významně ovlivnit výslednou výši potřebné investice.
TIP NA ČLÁNEK: Sbírání dešťovky je trendy
obr.: Podzemní nádrže na zadržování dešťové vody je ideální naplánovat a zrealizovat v co nejranější fázi výstavby.
Náklady, které mohou významně šetřit
Výše zmíněné průzkumy sice znamenají investice v řádu nižších desítek tisíc korun, ale s největší pravděpodobností by na ně stejně dříve či později došlo – jen v okamžiku, kdy už by jejich výsledky přinášely spíš komplikace než klid. Zjistit ještě před koupí, že by se na daném pozemku stavba zkomplikovala, prodražila nebo že bude vyžadovat zvláštní opatření, vám může ušetřit nejen peníze, ale i řadu budoucích starostí.
Podloží přitom neovlivňuje jen způsob založení domu, ale v dlouhodobém horizontu i kvalitu vnitřního prostředí a celkové fungování stavby. Vyplatí se proto nepodlehnout jen dojmu z lokality, výhledu nebo ceny, ale položit si i méně romantickou otázku: skutečně vím, na čem stavím?
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb