Citlivá rekonstrukce krkonošské chalupy v současném pojetí

Chalupa vznikla pravděpodobně v průběhu 19. století a během let prošla řadou úprav i rozšíření, až získala podobu podnikové chaty, v níž ji zakoupil současný investor. Nevhodné přestavby, nekvalitní materiály i dlouhodobě zanedbaná údržba však stavení výrazně poznamenaly, a rekonstrukce se tak stala nevyhnutelnou. Investor se proto obrátil na architektonický ateliér Mimosa, se kterým už v minulosti spolupracoval.

Architekti připravili dvě varianty: rekonstrukci doplněnou o moderní prvky a současně pojatou novostavbu s velkorysým prosklením. Protože si majitel přál zachovat ducha tradiční krkonošské chalupy, její strmou střechu i nízké stropy v přízemí, zvítězila citlivá rekonstrukce.

obr.: Fotografie chalupy před rekonstrukcí. Zdroj: archiv investorů

Znovuobjevení duše chalupy

---

Brzy se však ukázalo, že z původních konstrukcí půjde zachránit jen minimum. Mnohé části během let ustoupily různým přestavbám a to, co zůstalo, bylo převážně ve velmi špatném technickém stavu. Architekti proto k projektu přistoupili spíše jako k novému hledání ducha tradiční krkonošské chalupy v současném pojetí. Původní objem domu tak zůstal téměř beze změny a na něm – až na pár výjimek – vyrostla zbrusu nová stavba.

Foto: Petr Polák

Něco málo se zachovat podařilo. Ve světnici zůstalo původní roubení, které je dnes zakonzervované pod novým pohledovým obkladem z modřínových fošen. Zbytek chalupy byl nově vyzděn, z exteriéru obložen dřevem a na zadní straně doplněn plechem, zatímco v interiéru se dřevěné povrchy dělí o prostor s omítanými. O něco úspěšnější byla obnova dřevěného trámového stropu ve světnici, ten po obroušení a ošetření zůstal pohledový. 

Největší změnou je tak jeho barva – pro prosvětlení celého prostoru dostal světlý nátěr. Zachována přitom zůstala i původní nízká výška stropu, díky níž interiér stále působí útulně, bezpečně a intimně, přesně v duchu tradičních horských chalup. Strop se navíc stal předlohou pro celé přízemí: architekti nechali vyrobit prkna se stejnou profilací a sjednotili je identickým světlým nátěrem.

Foto: Petr Polák

Respekt k místní architektuře se propsal také do tvaru stavby, od strmého sklonu střechy přes její asymetrické usazení až po seníkový vikýř. Právě tyto prvky historicky pomáhaly horským chalupám odolávat drsným zimám a sněhové zátěži, zároveň díky napojení na nižší roubenou část vznikalo chráněné zápraží.

Foto: Petr Polák

Původní vikýř se však v nové podobě proměnil v jeden ze čtyř plnohodnotných štítů a dnes pomocí lávky propojuje obytnou část s koupelnou v patře. Chalupa si zachovala i tradiční dispoziční trojdělení. Přízemí tvoří světnice doplněná pokojem pro hosty a saunou s hygienickým zázemím, zatímco patro volně navazuje trojicí ložnic.

Foto: Petr Polák

Foto: Petr Polák

Foto: Petr Polák

Foto: Petr Polák

Návrat k přirozenosti

---

Architekti se nemuseli vypořádat pouze s dobově typickými materiály – včetně umakartu z éry socialismu – ale také s několika necitlivými přístavbami. Jednou z nich byla krytá veranda, kvůli níž byl v minulosti výrazně upraven okolní terén. Aby mohla vzniknout „v rovině“, část západního svahu byla odkopána a získaná zemina posloužila k dorovnání místa pod budoucí verandou.

Výsledkem však byl nepřirozeně strmý a nezpevněný sráz, který postupně podléhal pohybům půdy a přispěl k poškození přístavby a tím i celé stavby. Architekti proto nechtěli pouze obnovit chalupu, ale vrátit také okolní krajině její přirozený charakter a pozvolné klesání svahu. Před domem tak vznikla terasovitá úprava terénu doplněná dvojicí kamenných zídek, která citlivě navazuje na charakter okolní krajiny.

Kameny pocházejí přímo ze stavebních prací i z dodatečného odkopání přibližně metrového pásu zeminy kolem domu v místě, kde se v zimě hromadil sníh. Také odtěžená zemina našla nové využití při modelaci svahu – výsledný terén je sice oproti původnímu o něco výše, působí však výrazně přirozeněji a stabilněji.

Foto: Petr Polák

Významnou roli sehrála i poloha stavby v Krkonošském národním parku. Největší omezení přitom překvapivě nesouvisela se samotnou chalupou, ale právě s úpravami okolního terénu. Jen několik metrů od domu totiž rostou chráněné bledule, a realizace tak musela probíhat nejen ve svažitém terénu, ale i v omezeném manipulačním prostoru, aby nedošlo k jejich poškození.

Foto: Petr Polák

Moderní pohodlí

---

Podobně jako v minulosti, i dnes tvoří světnice středobod celé chalupy. Dvojice širokých oken orientovaných na jih a západ přivádí do interiéru po většinu dne dostatek přirozeného světla. Atmosféru hlavního prostoru pro rodinný život podtrhuje velký jídelní stůl navazující na pohodlné posezení s výhledem do krajiny západního svahu. Kuchyňský kout a spíž od sebe odděluje nejen stěna, ale také několik dveří a krátká cesta venkem.

Foto: Petr Polák

Foto: Petr Polák

Veškeré technické a skladovací zázemí totiž architekti umístili do přístavku vloženého mezi chalupu a východní svah. Kromě spíže se zde nachází také prádelna, sklad pro lyžařské a cyklistické vybavení, dílna i technická místnost propojená s umývárnou pro kola nebo psa. Součástí přízemí je rovněž sauna, která vznikla na místě někdejší socialistické přístavby toalet.

Foto: Petr Polák

Prostory v patře jsou velkoryse otevřené až do krovu a všechny tři ložnice disponují výrazným prosklením orientovaným do některého ze zbývajících tří štítů. Interiér díky tomu působí světlým a vzdušným dojmem a zároveň dává vyniknout hambalkovému krovu. Ten se bohužel v původní podobě dochoval jen částečně – několik trámů se podařilo zachránit, většina konstrukce je však nová, včetně neobvyklé růžice podepřené středovým sloupem.

Foto: Petr Polák

Foto: Petr Polák

Přestože chalupa stojí v krajině téměř osamoceně, nabízí svým obyvatelům plný současný komfort. Je napojena na elektrickou síť a vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo země-voda s geotermálním vrtem. Pitnou vodu přivádí nedaleký pramen, zatímco odpadní vody zpracovává vlastní čistička. Veškeré technické zázemí je přitom navrženo tak, aby sloužilo nenápadně, bez rušivých zásahů do atmosféry samotné chalupy.

Foto: Petr Polák

Technické informace

---

• Zastavěná plocha: 234 m²
• Užitná plocha: 306 m²
• Dispozice: 5 + kk
• Konstrukční systém: okolo světnice zachováno původní roubení obložené modřínovými fošnami, zbytek nově vyzděný
• Návrh: Jana Zoubková, Petr Moráček, Pavel Matyska, Eliška Vinklárková, Mimosa architekti, www.mimosa.cz
• Osvětlení: Bulb
• Podlaha a dřevěné obklady stěn: Oakcent
• Dlažby a obklady: Archtiles
• Truhlářské výrobky: Brick
• Interiérové obklady stěn a dveře: AM Interior
• Zámečnické výrobky: Kurel
• Realizace: 2025