Pěstování na všechny způsoby

S tatínkem se sice v mnohých názorech na zahradu neshodneme, ale to nám nebere společnou radost z pobytu v ní. Já mám ráda neučesanou přírodní džungli, divoké trvalky, které se nejraději přesévají samy, louku a nestříhané keře co nejbližší přírodě. Můj tatínek přináší do zahrady řád.

Přírodu zdatně krotí, vyznává jasně oddělený prostor pro okrasu a užitek, přičemž ale obojímu věnuje stejnou péči. Má radost z každého nového květu na skalce i z rajčete ve skleníku. Hledá zajímavé plodiny i kultivary, testuje, zkouší a ono to bujně roste, kvete a plodí. Aby se ale všem rostlinkám dobře dařilo, potřebují k tomu mít svůj pečlivě připravený prostor.

Záhony pro okrasu i užitek

---

Jak už jsem naznačila výše, můj tatínek vyznává poměrně striktní rozdělení zahrady na její okrasnou a užitkovou část. Pokud je vám takovýto koncept blízký a vyhovuje vám, není na tom nic špatného. Pokud ale ne, můžete být v klidu. Trendem dnešní doby je užitkovou a okrasnou část prolínat a řídit se více pohodlím a přístupností. Záhony pro pěstování zeleniny vedle pobytové terasy nebo ohniště? Proč ne? Každá zahrada je prostorem pro své majitele, a jak si ho vybudují, je jen na nich. A vůbec nemusí platit to, že užitkové rostliny jsou nehezké. Vždy je to hlavně o úhlu pohledu.

Při tvorbě zahrady je ale určitě důležité se zamyslet, co všechno budeme pěstovat, jaké záhony budeme potřebovat a jaké vlastně existují možnosti. Právě záhony totiž často vedle trávníku a pochozích ploch zabírají v zahradě nejvíce prostoru. Dalším krokem je si rozmyslet, kde by měly být umístěné a jak daleko od domu. Zkusme na chvíli přestat přemýšlet v zajetých kolejích a podívat se na zahradu trochu jiným způsobem.

Co vyžaduje nejvíc pozornosti, a tím pádem to potřebuji mít nejblíž domu, a co naopak nepotřebuje každodenní péči a je možné to posunout hlouběji do zahrady? Člověk je totiž tvor líný, a čím víc si práci a přístup ztížíme, tím víc nás to obecně bude otravovat a tím větší je pravděpodobnost, že z toho nakonec vyjdeme neúspěšně.

obr.: I užitková zahrada může být krásná. Foto: Dreamstime

Zahradu si proto můžeme rozdělit na zóny podle toho, jak daleko jsou od domu. Přímo kolem domu je ideální prostor na zónu intenzivně udržovanou, čím více se pak od domu vzdalujeme, tím mohou být plochy extenzivnější. Tento princip funguje skvěle v permakulturních zahradách, ale stejně snadno je přenositelný i do zahrad běžných. Nad dostupností a jednoduchostí je dobré se zamyslet úplně na začátku, ještě než začneme řešit tvary, architekturu i přesné umístění každé rostlinky.

obr.: Oddělení pochozích a pobytových ploch od záhonů je možné provést několika způsoby. Výrobci nabízejí celou řadu obrubníků z různých materiálů. Ideální je zvolit takový, který esteticky sedí k dlažbě a příliš nevyčnívá. Foto: Wienerberger s.r.o.

Architektura zahrady

---

A teď se pojďme podívat na záhony, hlavně ty v terénu, trochu jinýma očima – z nadhledu. Obzvláště trvalkové záhony dokážou naší zahradě dodat specifický ráz a vytvořit neopakovatelnou atmosféru. Než je osázíme, pojďme se podívat na jejich tvary a umístění. Obecně platí, že rovné linie a pravé úhly vytváří formálnější, modernější vzhled zahrady, organické tvary založené na kruzích zase přinášejí uvolněnější, přírodnější vyznění. Ve všech případech je však výhodné pracovat se záhony v terénu v závislosti na celku, ne jako s jednotlivými osamocenými plochami.

Rozdělení jednotlivých pobytových ploch, oddělení bazénu od trávníku, vytváření jednotlivých zákoutí a „pokojíčků“ – to všechno umějí trvalkové záhony mnohem rychleji, než dorostou keře a stromy. Zároveň jsou proměnlivé: při správném osázení budou dělat radost po celý rok – i v zimě.

obr.: Tvar záhonů ovlivňuje vyznění celé zahrady. Proto je dobré se nad jejím plánem pořádně zamyslet, ať už sami, nebo ve spolupráci se zahradním architektem. Foto: Dreamstime

Co se týká údržby, jsou právě trvalkové záhony, stromy a keře plochou, která se dokáže postarat sama o sebe. Největší péči potřebují v prvních letech – občasné vypletí nebo zálivku, ale potom co se trvalky rozrostou a zapojí, nevyžadují zálivku ani v období sucha, protože si dokážou sáhnout pro vodu i hodně hluboko do půdy. Jakými konkrétními trvalkami si záhony osázíme, pak záleží v první řadě na klimatických podmínkách, půdě, ale také na preferencích každého zahradníka.

obr.: Trvalkové záhony vyžadují nejvíce péče v prvních letech po založení, přitom ale dokážou vytvořit v zahradě neopakovatelnou atmosféru po opravdu dlouhou dobu. Foto: Dreamstime

Pokud plánujeme pěstování zeleniny, jsou terénní záhony vhodné hlavně pro plodiny, které nepotřebují pravidelnou každodenní péči. Při realizaci jakýchkoliv terénních záhonů je také dobré myslet na jejich oddělení od pochozích a pobytových ploch. Téměř neviditelná je ocelová pásovina zapuštěná do země, vhodné jsou i různé druhy obrubníků – s jejich pomocí je také možné záhony trochu vyvýšit oproti pochozí ploše. Berme ale tyto prvky čistě jako funkční, ne jako ozdobné, aby zbytečně nepřitahovaly pozornost.

Vyvýšené záhony pro snadnější péči

---

V poslední době se v českých zahradách stále více prosazuje trend vyvýšených záhonů. Pamatuji si dobře, že můj tatínek o nich mluvil už mnoho let zpátky, když ještě zdaleka nebyly tak oblíbené, a také postupně časem nějaké na zahradě vybudoval. Princip je jednoduchý a podobný pěstování rostlin v jiných pěstebních nádobách, jen záhony oproti květináčům nebo truhlíkům nemají dno, proto v nich nedochází k hromadění nadbytečné vody.

Zvýšené záhony jsou skvělou alternativou k těm běžným, protože péče o rostliny v nich není tak fyzicky namáhavá – není nutné se ohýbat k zemi, trápit záda a klouby. Obzvláště péče o jednoletou zeleninu a plodiny je pak mnohem snadnější. Šikovný kutil si je snadno dokáže postavit sám, na trhu je ale celá řada výrobců, kteří je nabízejí už hotové, z různých materiálů.

Vyvýšené záhony je také možné skládat do sestav. Každý si tak může zvolit, co je jeho srdci blízké. Ať už zvolíme na jejich stavbu dřevo, nebo jiný materiál, není třeba je skrývat. Naopak – i vedle terasy udělají parádu a není nad to, když si můžeme při posezení s přáteli nebo rodinou rovnou uzobávat z výpěstků – ať už to jsou jahody, rajčata, nebo ředkvičky.

Zároveň když jsou po ruce, mnohem snadněji se udržují, ať už jde o sázení, sklizeň, pravidelnou zálivku, nebo pletí. Pokud plánujeme zavést do zahrady automatickou závlahu, právě vyvýšené záhony si s ní dobře rozumí, protože vysychají rychleji a rostliny nemají šanci si sáhnout pro vodu hlouběji do nižších vrstev půdy.

obr.: Vyvýšené záhony se vyrábí z celé řady materiálů. Nejčastější je dřevo, ale na trhu jsou dostupné i betonové stavebnice, například tento typ VARIO, které jsou trvanlivější.
Foto: PRESBETON

V čem všem ještě pěstovat?

---

I na zahradě mého tatínka je možné najít celou řadu pěstebních nádob – truhlíků a květináčů různých velikostí a s různým účelem. Pěstuje v nich obvykle jednoletky nebo rostliny, které nemohou zůstat přes zimu venku. Ale i ve větších nádobách je možné pěstovat trvalky, nebo dokonce keře a malé stromy, které jsou schopné přezimovat na místě. Tvarově se větší květináče mohou podobat vyvýšeným záhonům, ale rozdíl je zásadní – mají uzavřené dno pouze opatřené otvorem pro odtok vody.

Vyrobené mohou být z celé řady materiálů od betonu přes keramiku a plast po kov, dřevo a kámen a jsou tvarově velmi variabilní. V zahradách se také můžeme setkat s různými DIY nebo recyklovanými nádobami, protože fantazii se meze nekladou. V tomto případě opravdu záleží čistě na estetickém cítění jejího majitele. Můj tatínek například používá i keramické nádoby od kamaráda výtvarníka. Zahrada tak může získat velmi osobitý charakter.

Nejvýhodnější je ale umisťovat je tam, kde nemáme přímo přístup k zemině, ale kde chceme, aby nám něco rostlo – na terasy, chodníčky, předzahrádky, ke vstupu do domu, a velké využití najdou hlavně na balkónech a střešních zahradách. Důležité je si ale uvědomit, že budou potřebovat pravidelnou péči a zálivku, protože čím menší je květináč, tím častěji ho musíme navštívit s konví. V parném létě a na slunci to může být i vícekrát denně. „Líní“ zahradníci, jako třeba já, si proto pečlivě promýšlejí, kam a co postaví, nebo využijí automatickou závlahu – obzvláště do velkých květináčů.

Už předtím, než si pěstební nádoby pořídíme, bychom měli přemýšlet nad tím, co v nich budeme pěstovat. Pro jednoletky a rostliny, které budeme na zimu stěhovat dovnitř, jsou nejvýhodnější menší, lehčí nádoby, se kterými se snadno manipuluje. Pokud si přejeme větší a těžší nádoby, jako jsou třeba betonové květináče, je třeba počítat s tím, že budou muset zůstat na místě po celý rok. Proto je nutné, aby byly odolné proti mrazu a vydržely kdejaký rozmar počasí. Pak je v nich možné pěstovat i trvalky, menší keře, nebo dokonce stromy.

obr.: Rostliny na zahradě je možné pěstovat v celé řadě pěstebních nádob. Ty ale vyžadují náležitou a častou péči. Foto: Dreamstime

Jakkoliv, hlavně pro radost

---

Zahrada je místem, kde by měl její majitel v první řadě najít radost. A pro každého je radostí něco jiného. A ať už jste lenoch jako já, vášnivý pěstitel jako můj tatínek, nebo cokoliv mezi tím, dopřejte si v zahradě to, co vám tu radost opravdu přinese.

Nemusíte přece plnit kvóty na počet vypěstovaných cuket, šlechtit anglický trávník, pokud vám to nedává smysl, nebo každý den obíhat s konví desítky okrasných květináčů místo toho, abyste si hodili nohy nahoru. Anebo naopak právě všechno to ve své zahradě dělat můžete. A to je na ní právě to krásné – je možné ji přizpůsobit každému na míru.

obr.: Velké květináče jsou obzvláště vhodné na terasy, balkóny nebo i střešní zahrady – všude tam, kde není možný přímý přístup k půdě. Tento je odlehčený, vyrobený z tenkostěnného betonu v řadě LITE. Foto: PRESBETON

obr.: Zahradě sluší i různé DIY pěstební nádoby – fantazii se meze nekladou a zahrada tak získá osobitý ráz. Foto: Dreamstime