Přestavba městského brownfieldu byla rozdělena do tří etap, během nichž postupně vyrostla nová čtvrť včetně občanské vybavenosti. Během poslední etapy, finalizované koncem roku 2025, vznikly tři bytové domy – jedním z nich je právě zmíněná dřevostavba. Přestože jsou vícepodlažní dřevostavby v zahraničí stále běžnější součástí rezidenční výstavby, v českém prostředí jde zatím spíše o ojedinělé realizace.
I proto představuje projekt v Pardubicích důležitý pilotní krok. Volba dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu rozhodně nebyla náhodná. Investor Linkcity tím navazuje na udržitelnou strategii své mateřské společnosti Bouygues, která se zavázala do roku 2030 realizovat třetinu svých projektů ze dřeva. „Použití dřeva ve stavebních konstrukcích je jednou z cest, jak posunout náš odpovědný přístup k výstavbě zase o krok dál,“ uvádí Kristýna Zavrtálková, generální ředitelka developerské společnosti Linkcity.
„Projekt Nová Tesla v Pardubicích reprezentuje celou řadu zelených řešení, proto nám rozhodnutí zařadit bytový dům ze dřeva do konceptu nové městské čtvrti dává smysl a je pomyslným vrcholem celé revitalizace.“ Dřevostavba přitom není jediným udržitelným prvkem projektu. V předchozích etapách developer využil nízkouhlíkový beton se sníženou uhlíkovou stopou, zelené střechy nebo fotovoltaické panely.
Foto: Štěpán Bartoš
Foto: Štěpán Bartoš
Úzká spolupráce mezi odborníky a investorem
Na projektu se od počátku podíleli odborníci specializovaní na dřevostavby a celý návrh vznikal v úzké spolupráci s investorem. Vzhledem k pilotnímu charakteru realizace zabralo značné množství času zejména prověřování konstrukčních, akustických i ekonomických parametrů stavby. Právě díky koordinaci developera, architektů a techniků bylo možné návrh nejen průběžně optimalizovat, ale také ověřit jeho využitelnost pro budoucí rozsáhlejší bytovou výstavbu.
Výsledkem technických analýz byla mimo jiné volba hlavního konstrukčního systému. „Jako konstrukční systém jsme na základě technické rešerše a diskuse s Linkcity zvolili masivní CLT panely, které vynikají vysokou únosností, pevností a požární odolností. Dřevěné plochy jsou v interiéru částečně přiznané na stropech obytných místností a představují základní prvek interiérů bytů,“ vysvětluje architekt Pavel Horák ze studia prodesi/domesi, které stojí za architektonickým a technickým řešením projektu. Stabilitu objektu a jeho ztužení pak zajišťuje prefabrikované betonové jádro, které zároveň plní požárně bezpečnostní a komunikační funkci domu.
Foto: Lina Németh
Foto: Lina Németh
Foto: Lina Németh
Elementární třípodlažní kvádr
Na tuto technicko-konstrukční logiku navazuje i samotná architektonická podoba stavby. Realizovaný návrh vychází z dimenzí nastavených územním rozhodnutím a vizuálně přirozeně zapadá do nové okolní zástavby. „Bytový dům má podobu elementárního třípodlažního kvádru s plochou střechou a fasádou, kde se střídá světlá omítka doplněná o dřevo v hlubokých výřezech lodžií,“ pokračuje architekt.
Foto: Štěpán Bartoš
V přízemí se nachází společné zázemí domu doplněné o tři bytové jednotky. Do vyšších podlaží vede komunikační jádro se schodištěm a výtahem, které zpřístupňuje byty ve druhém a třetím patře. Ty nabízí vždy čtyři byty různých dispozic, přičemž všechny jednotky disponují lodžií zapuštěnou do hmoty objektu. Právě hluboké výřezy lodžií dodávají jinak strohému objemu potřebnou plasticitu a zároveň přirozeně odkazují na hlavní konstrukční materiál domu.
Foto: Lina Németh
Benefity dřevěného bytového domu
Jelikož dřevo jako konstrukční materiál figurovalo v projektu už od samého počátku, bylo možné celý návrh optimalizovat tak, aby jeho přednosti maximálně využil. „Tato skutečnost nám umožnila efektivně pracovat s rozpony i tloušťkami stěn a navrhnout dispozice bytů různých velikostí tak, aby byly pro budoucí majitele co nejkomfortnější a zároveň ekonomicky efektivní,“ přibližuje Pavel Horák.
Samotný dřevěný bytový dům má podle developera oproti konvenčním stavebním materiálům snížit uhlíkovou stopu až o 20 %, což ho začleňuje do širší strategie snižování environmentální zátěže celé lokality. Tomu odpovídá i způsob využití dřeva napříč celým domem. V interiéru se uplatňuje především na pohledových stropech bytů, v exteriéru pak v obložení lodžií.
Právě jeho přiznané použití podtrhuje charakter domu a propojuje ho s konceptem celé Nové Tesly, která postupně vznikla jako udržitelná městská čtvrť. Projekt tak neukazuje pouze proměnu někdejšího průmyslového areálu, ale i směr, kterým se česká rezidenční výstavba – pomalu, ale prokazatelně – posouvá.
Foto: Lina Németh
Otázky na architekta
V čem byl tento projekt z vašeho pohledu pilotní? Co jste během návrhu nebo realizace řešili poprvé?
Pro nás to byla první zkušenost s návrhem bytového domu. Zároveň to tehdy byla naše první zakázka pro velkou developerskou společnost. Tedy úplně jiný způsob komunikace a spolupráce než s koncovým klientem. V té době to byl úplně první bytový dům, který se v ČR projektoval ve dřevě. My jsme dostali možnost řešit konstrukci, dispozice i vnější architekturu, což byla skvělá zkušenost.
Proč jste zvolili právě CLT panely v kombinaci s prefabrikovaným betonovým jádrem? Jaké další varianty jste zvažovali a proč jste je nakonec opustili?
Zvažovalo se více variant. Posuzovali jsme ekonomickou a technickou efektivitu sloupkové konstrukce versus CLT. Cenově se tyto dvě technologie tolik nelišily, tudíž jsme zvolili modernější, jak rádi říkáme „high tech přístup“, tedy CLT panely v kombinaci s betonem. Věřili jsme, že na to lidi uslyší, což se také potvrdilo.
Betonové jádro jsme zvažovali monolitické, ale vzhledem k tomu, že VCES má poblíž Pardubic vlastní výrobu PREFA, rozhodli jsme se nakonec pro progresivní řešení – kombinovat CLT panely s prefabrikovaným betonovým jádrem. Mělo to i estetický benefit – vnitřní povrchy betonu zůstaly pohledové, CLT jsme zachovali viditelné na stropech.
Jak se projekt ekonomicky vyvíjel během návrhu? Potvrdily se původní předpoklady, nebo bylo nutné některá řešení optimalizovat?
Optimalizaci jsme se věnovali po celou dobu procesu navrhování. Ekonomická stránka byla zásadní už proto, že šlo o pilotní – zkušební projekt, na kterém si developer chtěl ověřit celkovou náročnost takové stavby. Myslím, že se nám projekt podařilo ekonomicky, technologicky i konstrukčně udržet na velmi dobré úrovni. Optimalizace ceny dokonce dopadla o několik procent lépe vůči počátečnímu předpokladu.
Jak velký podíl stavby byl prefabrikovaný a jak probíhala koordinace výroby, dopravy a montáže?
Hlavní výhodou prefabrikace v tomto případě nebyla výše ceny, ale její přesnost a předvídatelnost. Zároveň bylo toto řešení přínosem z hlediska udržitelnosti. Výroby PREFY (beton) i Story Enso (CLT) se nachází poblíž, a tudíž se materiál nepřevážel na velké vzdálenosti. Veškerá logistika a montáž na místě byly pro obyvatele sousedních domů příjemnější, než když se stavěly okolní zděné domy.
Na které konstrukční detaily jste z hlediska akustiky kladli největší důraz?
Velkou pozornost jsme věnovali mezibytovým příčkám, které musí být tenké, aby neubíraly prostor, ale zároveň musí akusticky fungovat. Stejně tak jsme se zaměřili na stropy. Ve výpočtech jsme šli 5 až 10 procent nad normu tak, abychom si byli opravdu jistí, že budoucí obyvatelé budou mít správný akustický komfort. Jak víme od obyvatel domu, vše dopadlo nad očekávání.
Pokud byste tento dům navrhovali znovu s dnešními zkušenostmi, co byste změnili?
Byli bychom v návrhu odvážnější. Z hlediska skladeb bychom ještě lépe optimalizovali. Nicméně dnes už víme, že to byl pragmaticky zvolený model. Hodně jsme se naučili a z těchto zkušeností vycházíme u dalších projektů.
Co projekt znamená pro české stavebnictví? Vnímáte Novou Teslu jako ojedinělý pilotní projekt, nebo už jako začátek běžné developerské praxe? A co dnes podle vás nejvíce brání většímu rozšíření vícepodlažních dřevostaveb v České republice?
Začalo to jako ojedinělý projekt, který tehdy neměl obdoby. Pro náš tým byl bytový dům zcela nové měřítko, a tak jsme k tomu přistupovali. Dnes už takovou stavbu považujeme za něco uchopitelného, řešitelného... Už víme, že je taková stavba s naším know-how zvládnutelná.
A co brání dalšímu rozvoji?
První zkušenosti jsou pro developery zásadní a vyžadují svůj čas. Nějakou dobu zabere, než developerská společnost takovou stavbu uskuteční a následně zhodnotí. Věřím, že k dalším projektům už budou velcí hráči přistupovat pružněji. Tomu určitě přispěje sdílení zkušeností, kterému se my věnujeme v rámci Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, kde se potkáváme s managementem UBM, Skansky, Linkcity, YIT, Syneru, JRD a dalších developerských společností.
Ing. arch. Pavel Horák
spoluzakladatel architektonicko-realizačního ateliéru prodesi/domesi
Foto: Lina Németh
Foto: Lina Németh
Technické informace
- Zastavěná plocha: 322 m2
- Užitná plocha: 763 m2
- Návrh: prodesi/domesi – Ing. arch. Pavel Horák a Ing. arch. Michael Šilar
- Projekční tým: Jan Švarc, Zbyněk Brož (prodesi/domesi)
- Investor: Linkcity Czech Republic a.s.
- Zhotovitel: VCES a.s.
- Dodavatel dřevěné konstrukce: Taros Nova a.s.
- Počet bytů: 11
- Rok projektu: 2022
- Rok dokončení: 2025
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
koupit časopis
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb