Dřevostavbu ze slaměných Ekopanelů spojili s pekárnou

Opuštěné domy časem tíží okolí jako otevřená rána – rozpadají se, chřadnou a lidé kolem nich jen mlčky chodí a uhýbají pohledem. Přesně takovou stavbu měli architektka Eliška s partnerem roky za souseda: jen pár kroků od jejich vlastního prahu stál dům s propadlou střechou a rozpadající se azbestovou krytinou. Přestože objekt reálně ohrožoval své okolí, pro ně znamenal příležitost. Jejich vlastní bydlení jim nevyhovovalo a hned vedle měli parcelu, která zoufale potřebovala pozornost. Namísto ruiny vznikl dům podle jejich představ – rána se zacelila a na jejím místě vyrostla nová, živá tkáň.

Karolína Svěcená | Kategorie: Návštěvy dřevostaveb | 30.09.2026

První komplikace se objevila už při koupi pozemku. Starý dům byl v rámci dědického řízení rozdělen mezi řadu dědiců, přičemž jedna část dokonce patřila neznámým vlastníkům a byla ve správě státu. Partneři se však nenechali odradit. A i když to zpočátku možná vypadalo jako neřešitelná situace, pozemek i dům se jim nakonec podařilo získat.

Parcelu bylo nutné sanovat a starý objekt odstranit, Eliška si tak mohla splnit přání a navrhnout nový dům sama úplně od základů. Volba konstrukčního systému byla jednoznačná: „Dřevostavba pro mě byla jasná volba, jedná se o jediný obnovitelný konstrukční materiál. Navíc mi přišlo přirozené zvolit dřevo v našem prostředí, kde ho máme dostatek.“

Při volbě ostatních materiálů do skladby stěny sáhli po přírodních materiálech – slaměných Ekopanelech, dřevovláknité izolaci i hliněných omítkách. Optimalizaci energetické koncepce stavby si vzal na starosti Eliščin partner.

Podle zavedeného tvaru

K podobě nového domu přistoupila Eliška přímočaře. Vycházela z tvaru původní stavby, jejíž hmotu zachovala. Významnou roli tak sehrála poloha parcely ve staré vesnické zástavbě, která přirozeně vymezila mantinely návrhu.

„Místní urbanistická struktura vznikala organicky, takže okolnosti domu už byly jednoduše dané a měnit nešly, ale to jsme ani nechtěli,“ vysvětluje. „Na druhou stranu jsme se nesnažili původní stavbu napodobovat a zvolili jsme současné prvky, jako je například velkoformátové prosklení. Pouze fasádu orientovanou směrem do obce jsem pojala tradičněji.“

Přestože si dům Eliška navrhovala sama, během projektování konzultovala s kolegy. Chtěla si totiž ověřit, že novostavba bude do okolní zástavby přirozeně zapadat. „Stavba díky své poloze úzce navazuje na okolní domy a ty jsem nechtěla nijak narušit.“

Zvenčí tak dům působí střídmě – má jednoduchý obdélníkový půdorys, sedlovou střechu s výraznými přesahy a tradiční hmotové řešení. Kvůli výhledu na přilehlé jezero bylo hlavní velkoformátové prosklení umístěno do štítu orientovaného na západ, přestože to s sebou přineslo riziko přehřívání interiéru.

„Počítali jsme s tím, takže jsme si pořídili mohutné závěsy, což trochu pomáhá,“ usmívá se Eliška. Otevřený charakter domu se promítá i do jeho vnitřního uspořádání. Dispozice je rozložena do tří podlaží, nejvyšší patro s tím obytným propojuje galerie, světlíky přivádí denní světlo i na severní stranu.

obr.: Poloha domu, orientace i velikost byly podmíněny okolní zástavbou i výhledem na přilehlé jezero. Výsledek nabízí propojení moderního komfortu a tradiční architektury. Foto: archiv majitele

Výhled: Jedním z hlavních požadavků na nový dům bylo zachovat výhled na přilehlé jezero. Jeho směrem jsou proto situovány hlavní společenské prostory bytu v patře – obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní a pracovna na galerii v podkroví. Foto: archiv majitele

Moderní: Zatímco do vsi se dům uzavírá, jezeru nastavuje svoji modernější tvář. Má to ovšem svou cenu – směřování proskleného štítu na západ v létě způsobuje přehřívání interiéru.
Foto: archiv majitele

Uzavřený: Ze severní strany působí dům sevřeně, což posilují velké přesahy střechy. Uvnitř je ale překvapivě světlý díky vhodně umístěnému prosklení a využití světlíků. Foto: archiv majitele

Vlastními silami

Další velkou výzvou se ukázalo být stavební povolení. „Nebyl to problém specificky našeho domu, ale spíše systému povolování staveb na Slovensku,“ povzdechne si Eliška. „Během vyřizování dostali projekt postupně tři referenti a každý z nich měl nové a odlišné požadavky. Celý proces trval asi dva roky, přesto nikoho z nich nezajímala architektura stavby ani její materiálové řešení.“

Jakmile se konečně podařilo stavební povolení získat, mohli se pustit do realizace. Eliška si jakožto architektka dům nejen sama navrhla, ale společně s partnerem se rozhodli řídit výstavbu prostřednictvím osvědčených subdodavatelů, jedním z nich byla i firma Ekopanely. „Seznámila jsem se s nimi v Belgii na akci European Strawbale Gathering. Od té doby je všemožně používám a nechápu, proč to nedělají všichni,“ usmívá se.

Oceňuje především jejich vlastnosti – od nosnosti přes zvukovou izolaci až po schopnost udržovat přirozenou úroveň vlhkosti v interiéru. „Je pro mě důležitý i fakt, že se jedná o lokální produkt s poctivým a čitelným výrobním procesem, který znám a pracuji s ním už dlouhé roky.“

Podobně zvolili i další dodavatele a nelitují. „Spolupráce se subdodavateli byla bezproblémová. S většinou se znám z realizací pro jiné klienty, kde celý proces provází jistá míra stresu, ale v tomto případě vládla uvolněná atmosféra a vedli jsme konstruktivní dialog.“

Ukázalo se, že se vydali správným směrem. Samotná realizace totiž ve srovnání se zdlouhavým povolovacím procesem postupovala rychle. „První fáze, tedy výstavba dřevěné konstrukce, proběhla velmi svižně. Když máte dobře připravený statický projekt a svěříte ho do rukou kvalitní realizační firmy, jde o rychlý a vděčný proces,“ vzpomíná. S nástupem dalších profesí se sice tempo zpomalilo a koordinace byla náročnější, ale jak Eliška s úsměvem dodává, byli na to dva.

„Jasně že jsme během výstavby narazili na další problémy, ale nešlo o nic zásadního, co by se na stavbě běžně neřešilo,“ krčí rameny. „Z mého pohledu jsme měli hotovo poměrně rychle, asi za rok a půl.“

Překvapení: Přízemí domu má otevřený charakter, díky čemuž je možné ho kdykoliv podle potřeby upravit. V současnosti je rozděleno na dvě části a v jedné z nich je umístěn multifunkční vzdělávací prostor. Foto: archiv majitele

Prostorná: Kuchyňský kout s ostrůvkem poskytuje dostatek prostoru pro veškeré kuchyňské náčiní, přitom je vše stále po ruce. Estetickým i funkčním středobodem je akumulační sporák, který zároveň slouží jako doplňkový zdroj tepla. Foto: archiv majitele

Spojení: Schodiště propojuje všechna tři patra a funguje tak zároveň i jako velký světlovod. Foto: archiv majitele

Promyšlený: „Z hlediska zařízení interiéru jsme volili jednoduché, ale materiálově kvalitní kusy,“ vysvětluje Eliška. „Řadu věcí jsme měli možnost promyslet od úplného počátku navrhování, díky čemuž jsme nakonec ušetřili čas i peníze.“ Foto: archiv majitele

Síla zkušenosti

Do nového domu se mohli nastěhovat v dubnu 2024. Jak Eliška s úsměvem vzpomíná, stěhovali se ve chvíli, kdy byl v domě funkční alespoň záchod. Po dvou letech bydlení jsou ale s výsledkem naprosto spokojeni. „S dřevostavbami a přírodními materiály mám své zkušenosti, takže jsem šla na jistotu,“ přiznává. „Nevidím důvod v našich podmínkách stavět běžný rodinný dům z jiného typu konstrukce, už jen kvůli příznivému poměru ceny realizace a užitné hodnoty stavby. Navíc je možné využít lokální materiály, minimálně v případě dřeva.“

Budoucím stavebníkům by doporučila věnovat maximální pozornost především přípravě projektu. „Levný projekt znamená prodraženou stavbu. Projektová příprava by měla probíhat minimálně tak dlouho, jak dlouho se bude stavět,“ míní. „V našich podmínkách jsou projektanti stále velmi levní ve srovnání s tím, co poskytují a za co nesou odpovědnost.“

Stejně důležité je podle ní dopřát čas i vlastním představám o budoucím bydlení. Nechat je uzrát, zvyknout si na ně a s odstupem vyhodnotit, zda jde skutečně o cestu, kterou se chcete vydat. Posledním zásadním aspektem je flexibilita samotného návrhu. „Není v silách nikoho z nás předpokládat, jak se život vyvine, a dům by měl být schopný na tyto změny reagovat,“ uzavírá.

„Jednou dům možná získá jiného majitele, který by si ho měl být schopen bez větších zásahů přizpůsobit svým potřebám. Proto je důležité vnímat vlastní požadavky s určitým nadhledem a navrhnout dům tak, aby dokázal dobře sloužit i v dalších životních etapách nebo jiným uživatelům.“

Oáza: Ložnice je podobně jako zbytek interiéru zařízená v duchu jednoduchosti a důrazu na kvalitní materiály, čímž poskytuje klidné místo na dobití energie pro každý den. Foto: archiv majitele

Výroba: Druhá část přízemí v sobě ukrývá voňavé překvapení – pekárnu. Všudypřítomné aroma dřeva tak příjemně doplňuje vůně čerstvě pečeného chleba a dalších dobrot. Foto: archiv majitele

Splynutí: Architektonické začlenění domu do okolní zástavby se Elišce povedlo skvěle. Hotovo však ještě nemají – zbývá dokončit okolí domu. Péči o zeleň sice svěřili zahradní architektce, okolí pozemku ale nabízí hned několik prvků, na které chtějí reagovat. Například sousedící potok. Foto: archiv majitele

Slovo dodavatele

S architektkou Eliškou Turanskou spolupracujeme již delší dobu a na naší spolupráci si nejvíce ceníme jejího komplexního přístupu. Nevnímá stavbu pouze jako projekt na papíře, ale provází ji od prvního návrhu až po samotnou realizaci a řešení detailů přímo na stavbě. Právě důraz na detail rozhoduje o tom, zda se podaří naplnit původní architektonickou myšlenku.

Velmi si vážíme také jejího citlivého přístupu k rekonstrukcím a využívání přírodních a recyklovaných materiálů. Ekopanely, přírodní izolace nebo hliněné omítky pro ni nejsou módním trendem, ale přirozenou součástí promyšleného návrhu, který respektuje původní stavbu i potřeby jejích uživatelů.

Projekt, který představujeme v tomto čísle časopisu, je krásnou ukázkou toho, jak lze propojit kvalitní architekturu, poctivé řemeslo a moderní přírodní materiály do funkčního a esteticky nadčasového celku. Jsme rádi, že jsme mohli být jeho součástí jako dodavatel stavebního materiálu.

Věříme, že naše spolupráce s Eliškou Turanskou bude pokračovat i na dalších zajímavých projektech, které budou inspirací pro investory i odbornou veřejnost a ukážou, že přírodní materiály mají v současné architektuře své pevné místo.

Jan Bareš
EKOPANELY CZ, s.r.o.

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026

Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato moderní dřevostavba se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Snídat a večeřet na terase!". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 2. 11. 2026

HLASOVAT V ANKETĚ

Technické informace

Typ domu: nízkoenergetický
Zastavěná plocha: 153,5 m²
Užitná plocha: 291,4 m²
Dispozice: 6 + kk (obytná část)
Konstrukční systém: dřevěná sloupková konstrukce s výplní z přírodních izolantů, příčky a vnitřní obklad Ekopanely
Zdroj energie / teplo: kotel na pelety, akumulační sporák
Větrání: přirozené
Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,13 W/m2K
Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Eliška Turanská
Realizace: 2022–2024