Nacházíme se jen kousek od první stavby – doslova co by kamenem dohodil, na stejném pozemku. Dříve tu stávala restaurace, která však dlouho zůstávala zavřená a postupně chátrala. Když se našly prostředky, začala se rýsovat možnost dát místu nový smysl. O tom, že zde znovu vznikne srub, Sylva dlouho nepřemýšlela.
Zkušenosti a ověřený dodavatel
Než se ale mohlo začít stavět, čekala Sylvu dlouhá příprava. Původní budovu bylo nutné zbourat. Na jeden den si objednala bagr, zbytek práce probíhal převážně svépomocí a zabral dva roky.
Současně vznikal projekt a vyřizovala se potřebná povolení. Stavba totiž nebyla zamýšlena jako obyčejná chata, ale od začátku jako objekt určený k pronájmu. S tím souvisely náročnější administrativní požadavky i nároky na hygienické a provozní zázemí. Specifická byla také poloha pozemku – kvůli blízkosti lesa bylo nutné získat výjimku a vzhledem k nedalekému rybníku se stavba řešila také s Povodím Moravy.
Sylva od začátku věděla, že tentokrát chce jít jinou cestou než u svého prvního srubu. Vysnila si světlou, modernější stavbu s velkorysým prosklením, která přitom nechá vyniknout krásu masivní kulatiny. Společně s architektem Jiřím Roubíkem nakonec našli řešení, které splnilo její představy a zároveň respektovalo všechny technické požadavky. Jako hlavní materiál zvolili beskydskou jedli s výraznou kresbou.
Díky zkušenostem z první stavby nenechala Sylva nic náhodě. S návrhem se obrátila na pana Pacáka, s jehož prací byla už dříve velmi spokojená, a termín si zamluvila zhruba rok a půl dopředu. Firma tak mohla po předání projektu začít s výrobou během přibližně měsíce. Samotná výroba srubu pak trvala tři měsíce a Sylva se v průběhu té doby zajela na rozestavěný objekt podívat přímo do výroby.
Rovnou se tam domluvila na drobných změnách – některé věci totiž člověk pochopí až ve chvíli, kdy je vidí v reálném prostoru, nejen na papíře. Potom přišel na řadu přesun na pozemek, montáž trvala pouhé čtyři dny. Následně se dokončovala střecha a osazovala okna. Hrubá stavba byla hotová přibližně za čtyři měsíce.

Foto: Jan Nebřenský

Foto: Jan Nebřenský
Dechberoucí prosklení
Velkorysé prosklení dodává interiéru světlo a otevírá ho okolním lesům. První Sylvin srub je tradičnější a má menší okna, tato stavba je oproti tomu současnější. Neobešla by se bez kvalitních oken a HS portálů, které dodala firma VEKRA.
Architekt Jiří Roubík má s jejími výrobky dlouhodobě dobrou zkušenost a právě takový netradiční projekt spolehlivého dodavatele opravdu potřebuje. Přechod mezi vnitřním prostorem jídelny a pobytovou terasou tvoří HS portál.
Skládá se z pevné části a posuvného křídla, které se pohybuje v podlahové kolejnici souběžně s ní. Vstup na terasu je tak plně bezbariérový díky nulovému prahu s rozdílem výšek pouhých 5 mm.
Výhodou použitého HS portálu je také zeštíhlený hliníkový rám, který téměř neruší přechod mezi dřevem a sklem. V pevné části je sklo uložené přímo do rámu, což zvětšuje prosklenou plochu a umožňuje maximální průchod světla do obytného prostoru.
Všechny další okenní prvky vybrala majitelka společně s architektem ve shodném materiálovém i barevném provedení. Jde o hliníková okna VEKRA Futura Standard s izolačním trojsklem v černé barvě. Hliník je odolný materiál, který dobře obstojí i v náročném provozu a v kombinaci se srubovou stěnou působí velmi čistě. Trojsklo zároveň dostatečně izoluje i ve velkých plochách.

obr.: Prosklená oblouková stěna je to, co srubu dodává specifický charakter. Foto: Jan Nebřenský

obr.: HS portál umožňuje přímé propojení jídelny s terasou bez viditelných bariér. Foto: Jan Nebřenský
Stavba, která zraje
Tím ale práce zdaleka neskončily, spíše naopak. Stavbě bylo potřeba dopřát čas, aby dřevo přirozeně vyschlo a sedlo si. Sylva nespěchala a většinu dokončovacích prací dělala postupně, převážně svépomocí, s ohledem na sedání srubu po dobu tří let.
Jen některé úkoly svěřila odborníkům – například finální podlahy a břidlicové obklady, u kterých sehrála roli i jejich hmotnost: osmdesát kilogramů na metr čtvereční už bylo na Sylvu zkrátka příliš. Zbytek vybavení je ale práce její a jejího partnera, který se stavby aktivně účastnil.
Srub mezitím postupně vyschl a sedl si – i to byla zkušenost z minulého projektu. Na masivní stavbu z vlhkého dřeva totiž nelze spěchat. Čím déle může dřevo přirozeně pracovat, tím méně defektů se na něm později objeví. Uspíšit nelze ani vytápění.
V prvním roce je podle Sylviny zkušenosti potřeba držet teplotu níže, aby dřevo vysychalo co nejpřirozeněji. Příliš rychlé vysušení by mohlo vést k popraskání nebo deformacím. Některé detaily je přitom nutné dolaďovat ještě dnes, protože dřevo stále pracuje. Ale to ke srubům patří.

Foto: Jan Nebřenský
Slovo dodavatele
S investorkou se nám velice dobře spolupracuje, což dokazuje i to, že jsme pro ni dělali už druhý srub. Protože už velmi dobře věděla, do čeho jde, byla druhá realizace podstatně jednodušší. Vše šlapalo jako po drátkách a myslím, že se stavba velice povedla. Výjimečností srubů v Těšíkově je především perfektní dotažení všech detailů až do konce. Investorka zkrátka přesně ví, co chce, a taky toho dosáhne. A protože má smysl pro nevšední detaily, vznikla tady opravdu krásná stavba, ve které je radost relaxovat. Doporučuji každému strávit ve srubu v Těšíkově pár dní a nasát jeho atmosféru!

Pavel Pacák
Sruby Pacák, s.r.o.
Duše v detailu
Čas Sylva využila k postupnému dolaďování interiéru, který pojala moderněji než v případě prvního srubu. Celý koncept, navzdory velkému prosklení, stojí na střídmosti a promyšleném spojení minimalismu s masivní kulatinou.
Při zařizování se Sylva snažila vyhnout jak strohé moderně, tak představě srubu přeplněného typickými dřevěnými dekoracemi. Přehnaně tvarované konce kulatin, řezby ani tradiční ozdoby podle ní nejsou nutné k tomu, aby bylo na první pohled zřejmé, že jde o poctivou masivní dřevostavbu.
Místo toho hledala rovnováhu mezi přirozeným charakterem stavby a současným způsobem bydlení. Dřevo zůstává hlavním prvkem, doplňuje ho však střídmější vybavení a modernější řešení. Výsledkem je srub, který si zachovává atmosféru, ale nepůsobí jako stylizovaná chalupa z jiného světa. Díky prosklení a otevření přízemí do krovu je navíc celý prostor vzdušný a v přímém kontaktu s okolní krajinou.
Objekt je přízemní s vestavěným podkrovím a prosklenou galerií. V přízemí se nachází prostorná kuchyně s jídelním koutem, odkud lze projít přímo na terasu. Srdcem domu však je obytná část.
Její atmosféru dotvářejí kulatá krbová kamna s komínem procházejícím celou výškou galerie. Stěny jsou částečně obloženy břidlicí, která s masivním dřevem přirozeně ladí. Vedle prosklení je výrazným prvkem místnosti také masivní dekorační kmen, který Sylva přátelsky pojmenovala „big boy“.

Foto: Jan Nebřenský

obr.: Citlivě promyšlený a do detailu doladěný moderní interiér doplňuje jako jediná výrazná dominanta masivní kmen, který Sylva pojmenovala „big boy“.
Foto: Jan Nebřenský

obr.: Kulatá krbová kamna prostor příjemně prohřejí a zároveň zajistí tu správnou atmosféru. Foto: Jan Nebřenský
Ve spodní části je podsvícený a opticky podpírá ochozovou galerii v patře. Do patra vede z centrální obytné místnosti dřevěné schodiště s proskleným zábradlím, zakončené ochozem. Odtud se otevírá působivý výhled na celé přízemí i do okolní krajiny s nedalekým rybníkem. Z ochozu se vstupuje do čtyř oddělených ložnic.
Všechny mají díky velkým oknům krásný výhled a poskytují dostatek komfortu i soukromí pro hosty. Návaznost na přízemí zajišťuje břidlicový obklad, podlahová krytina je zde na rozdíl od vinylu v přízemí dřevěná.
Koupelna je plná nápaditých detailů – od obložení z dřevěných špalíků za vanou až po masivní kulatiny využité jako odkládací plochy. Když si jednotlivé detaily prohlížím, nedá mi to a zeptám se: „Vás to opravdu baví, že?“ Sylva se usměje: „Neuvěřitelně. Nejvíc hraní si s interiérem, ale vlastně úplně všechno.“

obr.: Z otevřené galerie v patře se vstupuje do čtyř samostatných ložnic. Foto: Jan Nebřenský

obr.: Cit pro detail a pečlivé provedení je vidět v každém koutě včetně obou koupelen a toalet. Foto: Jan Nebřenský

Foto: Jan Nebřenský

obr.: Každá ložnice je jiná a poskytuje hostům soukromí a nerušený výhled do okolních lesů. Foto: Jan Nebřenský
Neopakovatelná atmosféra a spokojení hosté
Srub si někdy užívá i sama majitelka, slouží ale především hostům. Při zařizování proto musela myslet nejen na vzhled, ale také na odolnost. Kdyby stavěla čistě pro sebe, zvolila by například masivní dřevěnou podlahu v přízemí nebo masivní kuchyňskou linku. U pronajímaného objektu však dává přednost materiálům, které něco vydrží.
Přesto vytvořila interiér domácký, osobitý a velmi příjemný. Dřevo, vůně, prostor a celková atmosféra jsou podle její zkušenosti tím, co si hosté ze srubu odnášejí. Lidé, kteří tu pobývali, mluví o krásném až pohádkovém prostředí a o zážitku, který začíná už samotným domem.
Pobyt ve srubu má samozřejmě i svá specifika. Jedním z nich je akustika. Přestože jsou podlahy, stropy i stěny doplněny akustickou izolací, dřevo a otevřený prostor zvuk poměrně dobře přenášejí. Sylva to ale bere jako jednu z vlastností, které ke dřevu jednoduše patří.
Jsem uvnitř… a jsem venku
Na vnitřní prostor jídelny navazuje rozlehlá terasa s bazénem. HS portál i dřevěná terasa umožňují plynulý, bezbariérový přechod ven. Udržovaná zahrada hostům nabízí vyhřívaný sud, saunu a zastřešenou pergolu, kterou majitelka vybavila osvětlením i nábytkem.
Největší radost ale Sylva má z nerezového bazénu. Jeho pořízení nebylo levné, investice se však podle ní vyplatila. Bazén se snadno udržuje, sám hlídá složení vody a koupání v něm je příjemnější než v bazénu s fólií. Sylva ho s čistým svědomím doporučuje každému, kdo je ochotný do něj investovat.
Večerní světla, kožešiny a posezení vytvářejí prostředí, jehož kouzlo nejlépe vynikne naživo. „Fotografie atmosféru místa úplně zachytit nedokážou,“ posteskne si Sylva. A já jí musím dát za pravdu. I když věřím, že si čtenáři užijí náladu tohoto srubu i z našich stránek, fotografie zdaleka nezachytí všechno, čím oplývá.

obr.: Investice do nerezového bazénu se podle majitelky opravdu vyplatila. Funkčně a citlivě doplnil hlavní pobytovou terasu vedle jídelny. Foto: Jan Nebřenský

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tento srub se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Luxus na Moravě". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 31. 12. 2026
HLASOVAT V ANKETĚ
Technické informace
- Zastavěná plocha: 146,3 m2
- Užitná plocha: 203,92 m2
- Dispozice: 5 + kk
- Konstrukční systém: jedlová kulatina
- Ošetření stěn: v exteriéru tenkovrstvá lazura Remmers / v interiéru bez nátěru
- Střešní krytina: pálená taška Bramac
- Zdroj energie / teplo: podlahové topení, krbová kamna
- Větrání: přirozené okny
- Prosklení: VEKRA – hliníkové rámy – HS portál SLIM, okna FUTURA Standard s izolačním trojsklem, v černé barvě RAL 9005
- Podlahy: přízemí vinyl, patro masivní dřevěná podlaha
- Autor arch. návrhu: Ing. Jiří Roubík, Ph.D., ATELIER 133, www.atelier133.cz
- Realizace: 2020–2025, Sruby Pacák s.r.o., www.srubypacak.cz


Tento článek vyšel v časopisu sruby&ROUBENKY 4/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč
koupit časopis- :
Atmosféra srubu se nedá popsat, musí se zažít
„Díky zkušenostem z první stavby jsem se s návrhem obrátila na pana Pacáka, s jehož prací jsem byla už dříve velmi spokojená, a termín jsem si zamluvila zhruba rok a půl dopředu. Firma tak mohla po předání projektu začít s výrobou během přibližně měsíce.
Samotná výroba srubu pak trvala tři měsíce a v průběhu té doby jsem se zajela na rozestavěný objekt podívat přímo do výroby. Potom přišel na řadu přesun na pozemek, montáž trvala pouhé čtyři dny. Následně se dokončovala střecha a osazovala okna. Hrubá stavba byla hotová přibližně za čtyři měsíce,“ říká Sylva.




Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb