Dřevěnice pod dubem

O půvabu roubenky v Orlických horách se může přesvědčit náhodný kolemjdoucí, turista, ale třeba i vyznavač moderního dobrodružství zvaného geocaching. Stojí totiž pod památným, dvěstě let starým dubem, jehož souřadnice lze pomocí navigačního systému GPS snadno najít. Geocacher, člověk hrající tuto turistickou, navigační a trochu i internetovou hru, pak proto snadno ukrytý cachce (schránku) pod dubem najde. Jen těžko přitom mine dřevostavbu, jejíž příběh si teď můžete přečíst. Pojďte dál...

Lucie Němcová | Kategorie: Návštěvy dřevostaveb | 11.07.2025

Původně jsme naši roubenku stavěli jako víkendové zázemí pro trávení volných chvil, ale během půl roku dojíždění se z ní stal rodinný dům pro trvalé bydlení. V době internetu lze řadu věcí vyřídit přes počítač a není nutné být každý den fyzicky v práci. Navíc jsme se rozhodli, že bydlení na horách spojíme s podnikáním, což si žádá naši každodenní přítomnost.

Chalupa na prodej

O tom, že chceme bydlet v dřevostavbě, u nás bylo jasno. Sport v létě i zimě a přírodu vůbec máme rádi, dřevo k tomu tak nějak patří. Zbývalo proto najít vhodný pozemek. Při jedné projížďce na kole jsme náhodou objevili starou chalupu ke zbourání s nápisem „na prodej". Následovalo setkání s majitelem a koupě byla dohodnuta. Navíc se ukázalo, že vlastník pozemku už v dřevostavbě bydlí a jeho zkušenosti s její stavbou nás pak v mnoha ohledech ovlivnily. Dodnes jsme kamarádi.

Do Ruska daleko

Pátrání na internetu a zhlédnutí referenčních staveb nás pak přivedlo k firmě Pavla Haniše z Hradce Králové, s níž jsme celou stavbu realizovali. Původně jsme chtěli srub, ale správa CHKO nás svým tvrzením přesvědčila, že do místních podmínek patří roubenky a nikoliv srub, který spíše koresponduje s ruskou přírodou. S firmou jsme se proto dohodli na stavbě roubené dřevěnice tak zvaně na klíč. Měli jsme představu jen o tom, že v přízemí chceme velkou světnici s dominantními kachlovými kamny jako společný prostor pro obývák, jídelnu a kuchyni. Vše ostatní zůstalo na bedrech firmy, která si s dispozicemi a vůbec s úpravou projektu velmi dobře poradila a přitom splnila nároky naší rodiny. Pro samotnou realizaci pak bylo třeba připravit základy s vyvýšeným soklem kvůli tisícileté vodě, která tady v roce 1998 napáchala velké škody. Navíc je tu i vysoká hladina spodní vody, takže dům nad terénem, bohužel bez sklepa, je tu namístě. Stavba proběhla pro nás překvapivě rychle, a to i přesto, že roubenka byla pro firmu první zakázkou tohoto typu. Stěhovali jsme se za čtyři měsíce! A právě to se mi líbilo – dodržení termínů, nic kromě počasí nebylo překážkou, práce od sedmi ráno do sedmi večer, férové jednání a evidentní zručnost při práci se dřevem.

Vytápění podle vzoru předků

Vnitřní vybavení je kromě kuchyně, která byla i s jídelním stolem a lavicí vyráběna na zakázku, z běžných nábytkových obchodů a něco i z bazaru jako třeba sedací souprava. Svému účelu slouží a až děti povyrostou, budeme řešit jinou variantu. Pro vytápění jsme zvolili kachlová kamna – opět výroba na zakázku, která jsou naprosto dokonalým zdrojem tepla. Naši předci věděli, proč stála v každé chalupě. Původně jsme měli ve světnici elektrické přímotopy, ale kamna je odsoudila k demontáži. Bez problémů rovněž vytápějí celé horní patro (čtyři pokoje a malé sociální zařízení) pomocí dvou průduchů ve stropě nad nimi a prostřednictvím schodiště. Nahoře je po zatopení v minutě teplo. K jeho regulaci není třeba nic důmyslného – podobně jako za starých časů teplotu v místnosti řídíme otevřením, přivřením či úplným zavřením dveří konkrétní místnosti. V kuchyni a v koupelně je topení v podlaze kvůli ratolesti, ale jinak bychom jej nepotřebovali. Spotřeba energií se tak u nás pohybuje kolem patnácti set korun za měsíc plus deset až patnáct metrů dřeva za sezonu. Topení dřevem upřednostňujeme jednak kvůli úspoře peněz a energií, jednak proto že k takovému bydlení prostě patří. Bydlet v roubence s sebou nese i jiný životní styl, kterému jsme se ani my neubránili. Máte tak díky ní jiný přístup k přírodě, životosprávě, všemu živému a vůbec k životu.

Poučení pro příště

Jsou věci, které bychom dnes řešili jinak, to s sebou nese asi každá stavba domu, ale člověk nestaví dům každý den a bereme to jako ponaučení. Pro trvalé bydlení tří- až čtyřčlenné rodiny bychom v tomto případě upravili rozměr obytné části s technickou v poměru 1:1. Chybí nám totiž větší zázemí pro sezonní sportovní potřeby jako jsou kola a lyže, protože jsme na horách a pro tyhle věci je zapotřebí hodně místa a většina projektů rodinných domů s tak velkým prostorem nepočítá. Technické místnosti malých rozměrů jsou pak hned plné. Proto jsme si také postavili kůlnu na zahradě, kde část těchto věcí skladujeme. Slouží samozřejmě také pro uložení sekačky na trávu a zahradního nářadí.
I když máme parcelu poměrně malou – 900 metrů čtverečních – o zahradu se musíme také postarat. Tím spíš, že na ní stojí starý, památkově chráněný dub, jehož listí ji dokáže celou zasypat.
Dnes s odstupem času musíme dát na slova odborníků – máme opravdu pocit, že by se srub do hor a podhůří Krkonoš či Orlických hor moc nehodil. Tradici tu měly roubené a poloroubené chalupy a tak by to mělo zůstat, pokud se někdo rozhodne pro bydlení v dřevostavbě s viditelným puncem dřeva. Pro srub bychom se přiklonili jedině v případě, že by stál někde u lesa osamoceně.

Radek Beneš
Foto Martin Zeman