Cesta za novou roubenkou mě dovedla mimo centrum obce, nahoru na kopec, kde mě přivítali Antonín s Milenou. Jakmile jsme se usadili u stolu, překvapili mě hned první odpovědí na moji obvyklou otázku, když řeč stočili poměrně hluboko do minulosti. „Na tomto místě původně stávala chalupa, kterou můj dědeček koupil v roce 1946,“ začala Milena nesměle a ukázala na zarámovaný originální dekret z té doby, který ustavoval nové vlastníky nemovitostí po odsunutém německém obyvatelstvu.
Protože její dědeček chtěl nemovitost používat jen k rekreačním účelům, vybral si dům v horším stavu, dál od středu obce, aby ty lepší zůstaly budoucím stálým obyvatelům. O dům se pak staral celý život a odvedl na něm spoustu práce. Milenin tatínek však bohužel nedokázal rodinnou chalupu správně udržovat, a tak postupně chátrala. Když ji pak ona s manželem zdědili, nechali si zhodnotit její stav a zjistit, zda má smysl pokoušet se o rekonstrukci. A nakonec padlo rozhodnutí původní zděnou stavbu zbourat a na jejím místě postavit novou roubenku.
Mileně to bylo líto; s láskou vzpomíná, že tu trávila každé prázdniny a Bedřichov pro ni vždycky znamenal únik z reality všedních dní a vůni svobody. A není se co divit – místo je obklopeno lesy a o prázdninová dobrodružství tu jistě nebyla nouze. Chalupa ale byla v opravdu špatném stavu, a aby manželé nepřišli o možnost trávit tu čas, bylo potřeba rady odborníků poslechnout.

obr.: Poloroubená chalupa vyrostla na místě původního zděného domu, který koupil Milenin dědeček v roce 1946 po odsunu německého obyvatelstva. Foto: Martin Zeman
Hledání, které se vyplatilo
Původně si manželé mysleli, že si nechají postavit chalupu tradiční technologií od místního stavitele, při průzkumu na internetu ale Milena narazila na OK Pyrus a zaujala ji stavba z lepených BSH hranolů, která více vyhovovala jejich požadavkům nejen na vzhled – přáli si totiž moderní roubenku. Proto neváhali, kontaktovali pana Koudelku a vyrazili do Brna na první prezentaci.
V tu chvíli všechno zapadlo přesně tam, kam mělo. Projekt sice v průběhu času ještě doznal drobných změn a bylo nutné představy investorů trochu korigovat, ale snadno našli společnou řeč. Třeba Milenin vysněný čtecí koutek zůstal. Stavba z vysušených BSH hranolů byla zkrátka přesně tím, co si manželé představovali, a navíc si s panem Koudelkou sedli i lidsky.
Při návrhu projektant respektoval veškeré místní regulativy, aby stavba vyhovovala jak podle metru stavebního úřadu, tak podle CHKO. A se stavebním povolením opravdu nebyl žádný problém, přestože půdorys úplně neodpovídá původní stavbě.
Celá chalupa se totiž musela o kousek posunout a základy bylo nutné zvednout výš. Původní stavení bylo více zapuštěné do terénu, což způsobovalo, že se v základech držela vlhkost. Za standardních sedm měsíců tak byla stavba povolena a mohlo se začít.

obr.: Montáž celé roubenky z BSH hranolů trvala několik měsíců. Foto: Martin Zeman

obr.: Čtecí koutek v podkroví je Mileniným oblíbeným místem. Není se co divit. Foto: Martin Zeman

obr.: Jednoduché a účelné vybavení a umístění ve štítu v podkroví vytvořilo i z koupelny luxusní prostor pro relaxaci. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman
Nový potok
Demolici původního domu, přípravu základů i všechny zednické dokončovací práce zajistila místní firma pana Takače z Liberce. A co tu majitelé i stavitelé našli, kdykoliv kopli do hlíny? Knoflíky! Původní obyvatelé se totiž živili místní tradiční výrobou a pozemek jich je plný. Roubenka přišla na řadu jako poslední a včetně zastřešení a dokončovacích prací trvala její montáž několik měsíců.
Stavba z vysušených BSH hranolů, přesně obráběných na CNC s trojích, byla čistá a rychlá. Manželé si pochvalují, jak si vše sedlo, a hlavně jak dobře všechno funguje. I s demolicí, získáním stavebního povolení a předcházejícími stavebními pracemi trval celý proces stavby nové roubenky tři roky. Antonín s Milenou sem jezdili na kontrolní dny, jinak na průběh prací dohlížel stavební dozor.
Po roce užívání museli majitelé řešit netradiční problém: nedaleko se otevřelo nové prameniště a potok si našel cestu přes jejich pozemek. Bylo proto nutné vybudovat meliorace, což si vyžádalo odvoz 60 cm zeminy, vybudování odvodňovacího systému a vrácení materiálu zase zpět. Představovalo to nejen náročný stavební ruch pro ně i okolí, ale také velkou investici. Sousedům se za trpělivost odměnili financováním nového povrchu místní komunikace.

Foto: Martin Zeman
Technologie a masivní dřevo
Vybavení interiérů si vymyslela Milena a využila i dekorace z původní chalupy. Dotek jejího dětství je patrný v každém koutku a připomíná příjemné chvíle, které tu strávila. Antonín je zase technický nadšenec a roubenka díky jeho vědomostem skrývá hned několik vymožeností.
Například elektrickou energii dodává sdílená fotovoltaická elektrárna umístěná na jiném domě, který též patří manželům. Výkon společně s baterií zvládne v letním období oba provozy, a ještě je možné přebytky prodávat do sítě.
Samozřejmostí je pak tepelné čerpadlo napojené na podlahové topení, které roubenku temperuje v zimě, když tu majitelé nejsou, a spolehlivě ji vytopí i v době jejich přítomnosti. Krb pak jen navodí příjemnou atmosféru, k dotápění ale nutný není. Antonín tak dokazuje, že v roubence není technika zapovězeným tématem. Moderní technologie se tu mohou potkat s krásou masivního dřeva a fungovat spolu v souladu.

obr.: Roubenka je vybavena nejnovějšími technologiemi – tepelným čerpadlem a podlahovým vytápěním, elektrickou energii zajišťuje sdílená fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm, která je ale umístěná na jiném domě. Foto: Martin Zeman

obr.: Prostornou hlavní obytnou místnost prosvětlila jak okna, tak dveře vedoucí na terasu. Ty umožnily propojení interiéru, zahrady a okolních lesů. Foto: Martin Zeman

obr.: Nová roubenka, na rozdíl od původní zděné chalupy, poskytuje svým majitelům veškerý komfort a pohodlí, které potřebují. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman
Tiché smíření
I když manželé na tomto místě v minulosti strávili hodně času a bylo těžké se s původním domem rozloučit, pobyt v nové roubence si užívají. A na mou otázku, jak moc, mi Antonín odpoví jednoduše a upřímně: „Chtěl bych tady umřít!“ Milena je v popisu svých pocitů zdrženlivější. Pobyt tady jí připomíná dětství, zároveň ale uznává, že jí nová roubenka poskytuje komfortní zázemí, aby si hory mohla opravdu v klidu užít.
Na rozdíl od původní chalupy, kde bylo vlhko, obtížně se vytápěla a pobyt tu byl někdy opravdu dobrodružný. Oba už jsou ve věku, kdy ocení klid a pohodlí, a nová roubenka jim ho poskytne bez kompromisů. Nečekaně se uzavřel i příběh obyvatel, kteří kdysi z původní chalupy odešli.
Antonín s Milenou vzpomínají, že ještě v době, kdy stál původní dům, se tu objevili němečtí turisté a velmi nesměle je požádali, jestli se mohou podívat dovnitř. Ukázalo se, že jsou to potomci původních odsunutých majitelů. Milena ani Antonín neváhali a pozvali je dál. Nechali je projít dům a vyprávět příběh o tom, jak se jejich rodina po odsunu sžívala s novým domovem i jak složité bylo, že došlo k jejímu rozdělení. Část zůstala ve východním a část v západním Německu.
Antonín s Milenou jim nabídli, že si mohou cokoliv z původního vybavení, které tu zůstalo, odvézt. A tak vzniklo přátelství, které trvá dodnes – i ve formě vzájemného navštěvování. A neskončila ani tradice místních všudypřítomných knoflíků. Strýc původních obyvatel totiž na zdejší výrobu navázal a v Německu této krásné tradici dokonce založil muzeum.

obr.: Dekret o postoupení pozemků a nemovitostí po odsunutém německém obyvatelstvu visí na čestném místě vedle krbu. Tehdy se začal psát tento příběh. Foto: Martin Zeman
Slovo redaktorky
Čím víc roubenek navštívím, tím víc oceňuji šíři možností, které dnes různé technologie stavby z masivního dřeva nabízejí. I spektrum milovníků roubenek díky tomu může být velmi široké. Ať už toužíte po moderní roubence jako Antonín s Milenou, nebo milujete ruční práci, náš trh dokáže uspokojit každého zájemce. A to je dobře, protože pobyt v masivním dřevě dokáže měnit životy.
A čím víc stavitelů roubenek potkávám, tím víc si uvědomuji, že jsou to srdcaři, kteří svou práci milují, a jejich stavby zároveň promlouvají specifickým jazykem. Roubenky od rodinné firmy OK Pyrus jsou precizně zpracované, vše sedí, kde má, a zároveň investoři oceňují lidský přístup a velmi přívětivé jednání všech pracovníků. Zkušenosti jasně ukazují, že masivní dřevo jako materiál má ve stavebnictví nezastupitelné místo a dokáže uspokojit i investory, kteří touží po přesnosti.

Martina Máta Nosková

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato roubenka se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Místo plné knoflíků". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 9. 10. 2026
HLASOVAT V ANKETĚ
Technické informace
- Zastavěná plocha: 89,96 m2
- Užitná plocha: 173,37 m2
- Dispozice: 5 + kk
- Konstrukční systém: obvodové masivní stěny z BSH hranolů, zděná část z dutinových tvarovek, podkroví montovaná dřevostavba s příčkami ze sádrokartonu
- Ošetření stěn: v exteriéru přírodní olejový nátěr / v interiéru bez nátěru
- Střešní krytina: Bramac pálená taška
- Zdroj energie / teplo: Sdílená fotovoltaická elektrárna, tepelné čerpadlo, podlahové vytápění, krb na tuhá paliva
- Větrání: přirozené okny
- Podlahy: dubové, keramická dlažba
- Projekt: OK Pyrus, s.r.o.
- Realizace: 2022, OK Pyrus, s.r.o., www.okpyrus.cz


Tento článek vyšel v časopisu sruby&ROUBENKY 3/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč



Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb