Sedání srubů a roubenek – od centimetrů k milimetrům

Otázky pro odborníka

Vaše firma se kromě roubenek zabývá také stavbou srubů z kulatiny. U této technologie počítáte se sedáním až kolem 15–18 cm na patro. Jak se tak výrazný pohyb konstrukce promítá do samotného návrhu stavby?

Sedání masivní dřevostavby je nutné řešit už od samého začátku návrhu. Klíčové je správně stanovit podchodnou výšku tak, aby stavba při kolaudaci splňovala požadavky předpisů a zároveň nabízela komfortní bydlení, zejména pokud má sloužit k trvalému užívání. Už ve fázi projektu je proto třeba počítat s následným sedáním konstrukce.

Důležité je také navrhnout dostatečné dilatační prvky u oken a dveří a správné napojení vnitřního zdiva na obvodové stěny. Naše společnost má zpracovanou knihu detailů, se kterou projektanti pracují už od prvního návrhu. Poskytujeme ji také klientům, kteří si chtějí stavbu dokončit svépomocí.

obr.: Schodiště, vertikálně uložené sloupy a zděné stěny jsou místa, kde je potřeba se sedáním stavby počítat. Foto: Martin Zeman

Které konstrukční detaily jsou u masivních srubů z hlediska sedání technologicky nejnáročnější?

Jsou to především místa, kde se setkávají různě uložené konstrukce nebo odlišné materiály. Typicky jde o napojení schodiště na stropní konstrukci u vícepatrových domů a osazení oken a dveří do srubové stěny. Důležité je také správné provedení inženýrských sítí a u vícepodlažních domů jejich přechod přes strop. Dalším podstatným detailem je napojení zděné stěny, pokud je součástí projektu. Ta nesmí být vyzděna až těsně pod strop.

obr.: Proces sedání zvládne s manuálem od výrobce každý. Foto: Martin Zeman

Na webu zmiňujete technologickou přestávku a postupné vysychání stavby. Co se může stát, pokud investor tento proces podcení nebo chce dokončení interiéru výrazně urychlit?

Zásadní chybou je příliš brzké vytápění stavby. Kvůli nestálé teplotě a nerovnoměrnému vysychání mohou vznikat výrazné výsušné trhliny, které snižují tepelněizolační vlastnosti domu a později se jich nelze zbavit. Dalším projevem mohou být problémy s napojením vnitřního zdiva a příček na obvodovou stěnu. Technologická pauza zároveň zajistí, že se k dokončovacím pracím přistoupí až ve chvíli, kdy má stavba „nejbouřlivější“ období za sebou a je výrazně stabilnější.

Foto: Martin Zeman

Musí se stavba pravidelně kontrolovat a seřizovat? Dokáže si s tím poradit laik?

Ano, musí. Pro naše klienty máme zpracovaný návod k užívání i manuál, podle kterého lze stavbu zejména v počátečním období správně a dostatečně kontrolovat.

obr.: Na sedání stavby se musí myslet už při projektování. Je potřeba spočítat výšku stropů tak, aby po skončení procesu splňovaly předpisy a byly příjemné pro pobyt. Foto: Martin Zeman

Vnímáte dnes u zákazníků větší zájem o autentický „živý“ srub s přirozeným sedáním, nebo spíše o technologicky stabilnější varianty masivních dřevostaveb?

Zájem o tyto stavby se pohybuje v určitých vlnách. Jsou roky, kdy je poptávka po srubech vyšší, a roky, kdy je naopak minimální. Sruby tvoří přibližně jednu čtvrtinu z naší celkové roční produkce. Zbytek jsou poloroubenky nebo roubenky z lepeného hranolu.

Tomáš Sedláček DiS.
ředitel KANADSKÉ SRUBY TÁBOR s.r.o.

Otázky pro odborníka

---

Ve vaší firmě stavíte výhradně z technicky vysušených BSH hranolů a uvádíte, že díky tomu odpadá technologická přestávka na sednutí stavby. Jak zásadní rozdíl to představuje oproti stavbě
klasických roubenek z mokrého dřeva?

Hlavním rozdílem je rychlejší dokončení hrubé stavby i interiéru. Protože roubenka téměř nesesychá, lze montovat kuchyně, obklady, schodiště nebo sádrokartonové konstrukce bez čekání na „usazení“ domu. Klienti se tak mohou nastěhovat o mnoho měsíců dříve. Odpadá také nutnost takzvaného popouštění stavby a tmelení výsušných puklin a spár, které vznikají při vysychání dřeva.

Další výhodou je vyšší statická spolehlivost této technologie. BSH hranoly mají homogennější vlastnosti a vyšší únosnost než běžné rostlé dřevo, což umožňuje navrhovat větší otevřené prostory a prosklené plochy. V neposlední řadě přinášejí také lepší vzduchotěsnost a tepelnou stabilitu. Přesně opracované BSH hranoly do sebe lépe zapadají, čímž se eliminuje profukování i vznik netěsností, a tím se snižují náklady na vytápění domu.

obr.: Roubenky z vysušených BSH hranolů sedají v řádu milimetrů. Foto: Martin Zeman

V objetí lesa

 

Do jaké míry dnes podle vás CNC opracování a milimetrová přesnost výroby mění tradiční pohled na roubenky jako na stavby, které musí několik měsíců „pracovat“?

Tradiční představa roubenky byla po generace spojena s tím, že dům musí po dokončení ještě dlouhé měsíce „žít“ – sesedat, vysychat a postupně si hledat svou definitivní podobu. Moderní technologie však tento pohled výrazně proměňují. Díky CNC opracování a použití BSH hranolů se z roubenky stává mimořádně přesná stavba, která si zachovává krásu a přirozenost dřeva, ale zároveň eliminuje většinu jeho dřívějších limitů.

Je zajímavé sledovat, jak se mění i samotní zákazníci. Ještě před několika lety jsme na prvních schůzkách vysvětlovali, co BSH hranoly vlastně jsou. Dnes k nám lidé často přicházejí velmi dobře informovaní, znají výhody technicky vysušeného dřeva i milimetrové přesnosti CNC výroby a vědí, že moderní roubenka už nepotřebuje dlouhé období sesedání jako tradiční stavby z rostlého dřeva. Doufáme, že k této změně vnímání přispívají také naše přednášky a videa, která sdílíme na našem YouTube kanálu.

obr.: Roubenky z BSH hranolů stojí na pomezí mezi tradiční výstavbou z rostlých trámů a prefabrikací. BSH omezuje nevýhody tradičních staveb a lze tak uspokojit i zákazníky, kteří preferují přesnost. Foto: Martin Zeman

Podle dostupných informací u BSH hranolů prakticky nedochází k sesychání, praskání ani kroucení. Znamená to, že už dnes lze masivní roubenku dokončovat bez speciálních dilatačních detailů a kompromisů v interiéru?

BSH hranoly skutečně posunuly moderní roubenky o velký krok dál. Díky technickému vysušení a vrstvené konstrukci je jejich sesychání, praskání i kroucení ve srovnání s tradičním rostlým dřevem minimální. Přesto je důležité nezapomínat, že jde stále o masivní dřevo – živý přírodní materiál, který reaguje na okolní prostředí. Dřevo lze s určitou nadsázkou přirovnat k houbě: i když je dokonale vysušené a tvarově stabilní, stále pracuje se vzdušnou vlhkostí, kterou dokáže přijímat i znovu uvolňovat.

V průběhu ročních období tak dochází k drobným objemovým změnám konstrukce. U roubenky z BSH hranolů se bavíme maximálně o 1,5 centimetru na výšku celého domu – tedy o změně, kterou běžný obyvatel prakticky nezaznamená. Moderní roubenky proto už nepotřebují složité kompromisy v interiéru ani dlouhé čekání na „usazení“ stavby.

Některé konstrukční detaily však zůstávají důležité. Okna a dveře se stále osazují do speciálních labyrintů umožňujících drobný pohyb konstrukce a například komín musí být oplechován kluzným způsobem. Nejde už ale o řešení velkých deformací, spíše o respekt k přirozenému chování dřeva jako přírodního materiálu.

obr.: Přesto je potřeba počítat s tím, že dřevo neustále pracuje – přijímá vlhkost a zase vysychá. Foto: Martin Zeman

Dá se tedy říct, že BSH technologie proměnila možnosti současného roubeného stavění?

Určitě. Moderní BSH roubenky umožňují mnohem čistší a odvážnější architekturu. Velké prosklené stěny, HS portály nebo subtilní rámy lze osazovat s vysokou přesností a bez obav z pozdějšího kroucení konstrukce či nerovnoměrného sedání. Významnou výhodou je také samotná montáž. CNC opracování zajišťuje vysokou přesnost jednotlivých prvků, takže okna a dveře do konstrukce přesně zapadají.

Minimalizuje se potřeba dodatečných úprav na stavbě a výrazně klesá riziko problémů, jako jsou netěsnosti, deformace rámů nebo komplikované seřizování v dalších letech užívání. Právě spojení tradičního materiálu s moderní technologií dnes umožňuje vytvářet roubenky s velkorysými prosklenými plochami a současnou architekturou, které by byly u klasického masivního roubení technicky mnohem složitější nebo výrazně limitované.

obr.: Díky stabilitě stavby z BSH hranolů je možné do návrhu zahrnout velkorysé prosklení, HS portály a okna s minimálními rámy. Foto: Martin Zeman

Má podle vás moderní roubenka z BSH hranolů ještě stále charakter tradiční „živé“ dřevostavby, nebo už se technologicky blíží přesné prefabrikované konstrukci?

Moderní roubenka z BSH hranolů podle nás stojí na velmi zajímavém pomezí mezi tradičním řemeslem a současnou technologií. Na jedné straně nabízí přesnost, stabilitu a technickou vyspělost, kterou si ještě před několika desetiletími bylo u roubenek těžké představit. Na straně druhé však stále zůstává skutečnou masivní dřevostavbou se vším, co k tomu patří – vůní dřeva, přirozeným vzhledem, tradičními tesařskými spoji, schopností regulovat vlhkost i jedinečnou atmosférou masivního materiálu.

Stavba stále reaguje na změny prostředí, jen mnohem kultivovanějším a předvídatelnějším způsobem. Dá se říct, že moderní roubenka už technologicky částečně vstoupila do světa přesné prefabrikace. CNC opracování a milimetrová přesnost výroby přinášejí kvalitu, rychlost a technickou čistotu, která byla dříve typická spíše pro moderní montované systémy. Přesto si roubenka zachovává svou podstatu: není to anonymní konstrukce z průmyslových materiálů, ale dům z masivního dřeva, který má charakter, přirozenost a schopnost stárnout s elegancí.

Ing. Hynek Koudelka
zástupce ředitele OK PYRUS, s.r.o.

Otázky pro odborníka

Při stavbě roubenek používáte několik typů dřeva – novohradský smrk, severskou borovici a kanadský cedr. Jak zásadně se tyto materiály liší z hlediska sesychání a sedání hotové stavby?

Ze smrku, borovice i cedru stavíme z vysušených hranolů z lepeného dřeva, které jsou tvarově velmi stálé, takže stavba sedá jen v řádu milimetrů. Pro milovníky staveb z rostlých trámů nabízíme také roubenky z rostlého cedrového dřeva. To se, na rozdíl od ostatních běžně dostupných materiálů, vyznačuje vysokou hustotou, a proto si konstrukce i tak sedá minimálně.

Proč má kanadský cedr tak výjimečné vlastnosti?

Ovlivňují to dva faktory – přirozené vlastnosti cedrového dřeva, které je specifické vysokou hustotou, a také podmínky, ve kterých roste. Těžba probíhá v Kanadě, ve vysokých nadmořských výškách a v náročných klimatických podmínkách. V takovém prostředí stromy rostou pomaleji, dřevo má vyšší hustotu a je tvarově stálejší. Dalším důležitým faktorem je způsob zpracování. Dovezený materiál dosoušíme v našich sušárnách na potřebnou vlhkost.

obr.: Díky vlastnostem cedru je možné stavět bez technologické pauzy. Foto: Martin Zeman

Jaký je rozdíl v technologických detailech stavby z rostlých cedrových trámů a z lepených hranolů?

Pohyb stavby z rostlých cedrových trámů sice není nijak zásadní, přesto se technologie od lepených hranolů liší. Je potřeba počítat s každým centimetrem pohybu stěn. Projevuje se to například při osazení oken a dveří. Stejně tak je nutné pracovat s vertikálními prvky, jako jsou sloupy nebo schodiště, příčkami, instalovaným vybavením, obklady a dalšími detaily tak, aby se s pohybem stavby počítalo.

U lepených hranolů toto odpadá. Na rozdíl od jiných běžných materiálů a technologických postupů ale nemusíme dodržovat pauzu při výstavbě, protože pečlivá příprava dřeva a naše stavební technologie umožňují dokončit roubenku rychleji.

Foto: Martin Zeman

Jak velké sedání může investor u jednotlivých materiálů v prvních letech provozu reálně očekávat?

Podle našich zkušeností sedá rostlé cedrové dřevo zhruba o 1 % na patro, což ve výsledku představuje přibližně 3 cm během jednoho až tří let. Celá stavba se tak velmi rychle stabilizuje – na rozdíl od místních materiálů, které mohou v rostlé podobě sedat až o 15 cm.

Pro budoucí majitele roubenky z rostlých trámů máme zpracovaný kompletní manuál, který je provede prvními lety po výstavbě. Díky stálosti cedru se však tohoto procesu nikdo nemusí obávat. Lepené hranoly mají velmi podobné vlastnosti bez ohledu na použitý materiál. Liší se proto hlavně estetikou, trvanlivostí, cenou a způsobem následné údržby. Cedr se totiž na rozdíl od jiných materiálů vůbec nemusí natírat.

obr.: Rohové spoje, uložení oken a dveří – to jsou detaily, kde se musí s pohybem stavby předem počítat. Foto: Martin Zeman

Do jaké míry ovlivňuje výsledné sedání stavby samotná dřevina a do jaké míry způsob zpracování materiálu?

Zpracování je zde zásadní. Řízeně vysušené dřevo pracuje výrazně méně než syrové a během procesu se nejen stabilizuje jeho objem, ale zamezí se i defektům, které při přirozeném vysychání vznikají. Technologie výroby lepených hranolů navíc podporuje stabilizaci dřeva a ustálení jeho vlastností.

Díky tomu roubenky z lepených hranolů sedají v řádu milimetrů bez ohledu na materiál a zároveň nevykazují obvyklé defekty způsobené kroucením trámů ani výsušné praskliny. Oproti tomu rostlé trámy z různých materiálů vykazují velmi rozdílné vlastnosti, kanadský cedr pak patří v tomto směru k nejstabilnějším dřevinám dostupným na českém trhu.

Alan Karela
CEDAR HOME