Jakákoli rekonstrukce starého domu připomíná pohádku s dobrým koncem. Je zachován genius loci, příběhy bývalých majitelů žijí dál v práci, kterou vložili do půdy či do stavby. A k rekonstrukci přistupují většinou takoví investoři, kteří mají k minulosti místa úctu, chtějí ji zachovat a dále na ni navazovat.
Rekonstrukce roubenky proběhla v kraji předků
Michal a Jitka neměli v úmyslu koupit chalupu za každou cenu, prioritou totiž v jejich případě nebyla nemovitost, ale místo, zmíněné Kokořínské údolí. „Naše rodina zde má své chalupářské kořeny, žijí a podnikají tady i naši příbuzní," vypráví Michal.
„Důležité pro mě bylo také vrátit se do krajiny svého dětství a velmi jsem si přál, aby se toto místo stalo důležitým i pro moji ženu a mé syny." Poloroubenka, kterou v roce 2011 koupili, nesplňovala sice nároky na bydlení, vyhovovala však prioritní podmínce manželů – nacházela se v místě, po kterém toužili...
„Výhodou byla i skutečnost, že jsme předchozí majitele znali, byli to chalupáři, kteří chaloupku využívali od konce čtyřicátých let, a jejich syn se rozhodl nemovitost prodat. Historie stavby sahá až do roku 1898, jak dokládá vytesaný letopočet nad sklepem. Chalupa se nachází v bývalých Sudetech, o původních obyvatelích tedy nic nevíme. Jedinou osobní památkou na ně je několik letitých dřeváků, které jsme našli ve staré peci."
V roubence z 19. a 21. století
Nově postavená chalupa není zcela přesnou kopií té původní, nebylo to ani možné – předchozí stavba byla velice malá, navíc postavená přímo na skále bez základů, neměla sociální zázemí. V patře byla výška stropu 170 cm a technický stav byl tak špatný, že pouhá oprava nedávala smysl.
„Náš další postup byl od počátku jasný," pokračuje Michal. „Postavíme nový dům, respektující místní stavební architekturu i materiály, jenž současně poskytne moderní bydlení, odpovídající dnešním standardům. Mělo jít o propojení 19. a 21. století a vzhledem k tomu, že objekt nebyl památkově chráněn a jednalo se o novou výstavbu, doufali jsme, že toto propojení bude možné."
Vzhledem k tomu, že se chalupa nachází v chráněné krajinné oblasti, bylo nezbytné respektovat požadavky úřadů. „Musím konstatovat, že jednání s nimi probíhalo velice dobře a bez větších problémů. Patrně k tomu pozitivně přispělo i naše rozhodnutí maximálně zachovat původní ráz chalupy."
Z kritérií při výběru spolupracovníků upřednostnili Michal s Jitkou dvě základní. „Zásadní byly pro nás dobré reference a dlouhodobé zkušenosti s tímto specifickým druhem staveb, který kromě architektonické a projektové přípravy následně vyžaduje také kvalitní stavební provedení s velkou dávkou improvizace a kreativity. Ke dvěma výše uvedeným požadavkům sám ještě přidávám další dvě z mého pohledu důležité vlastnosti – lásku k řemeslu a lásku k roubenkám."

obr.: Původní stav roubenky před rekonstrukcí. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Zděná část domu s izolací, připravená na položení dřevěných trámů. Z původní stavby zbyl jen komín. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Celkový pohled na lokalitu, chaloupka je jejím organickým elementem. Na zděné části stavby již roste otesávané roubení z borovice. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Upravené původní sklepy ve skále a pískovcové štuky. Jde o typický stavební prvek na Kokořínsku. Foto: Roman Střihavka a majitel
Otázka pro majitele roubenky
Jak jste spokojeni se stavbou? Udělali byste dnes něco jinak?
Technicky a konstrukčně bychom opravdu nic neměnili. Jen jsme ještě oproti původnímu plánu adaptovali půdu pro letní bydlení. Jako problém vidím třeba poměrně náročný systém vsaků pro dešťovou vodu, který jsme realizovali a jenž je již po třech letech nefunkční. Někdy je méně více...
obr.: Úprava původních sklepů do nové podoby. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Vyplnění spár je provedeno původní recepturou – hliněná mazanina vyztužená slaměnou řezankou a připevněná dubovými kolíčky. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Vnitřní dispozice stavby. Konstrukce příček je zhotovena z KVH hranolů. Foto: Roman Střihavka a majitel
Chalupa k celoročnímu bydlení
Nový dům měl v co nejvyšší míře respektovat genia loci původní stavby. Bylo však také nutné ho zvětšit tak, aby zajistil zázemí pro všechny členy rodiny a vytvořil i prostor pro ateliér staršího syna.
Podmínkou byl také vysoký standard odpovídající nárokům na moderní bydlení – kuchyně, sociální zázemí, způsob vytápění, veškeré instalace i čistička odpadních vod musely tento požadavek splňovat. Obecně však investoři ctili klasické materiály – dřevo, cihlu, kámen, hlínu a kov.
„Dlouho jsme přemýšleli, zda pro vnitřní stěny zvolit hliněné omítky. S odstupem času musím říci, že to bylo dobré rozhodnutí," potvrzuje Michal.
Z původní chalupy zůstala zachována pouze černá kuchyně a nádherný pískovcový komín, jejž se Michal s Jitkou rozhodli zachránit i přesto, že jeho oprava vyžadovala ohromné úsilí. Jak dokazuje výsledná stavba, jejich přístup přinesl své ovoce.

obr.: Zkratka k roubence po svahu. Svah byl zpevněn a osázen, jeho hranu a schody lemují kamenné sloupy, přivezené ze Šluknovska, nástupní část je uvozena hatěmi. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Zeď se vstupními dveřmi je obložena smíšeným zdivem z pískovce a cihel – kámen je z původní roubenky, cihly jsou také původní, ručně dělané. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Původní černá kuchyně s nově kovanými vraty, která jsou ukázkou precizní kovářské práce. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Detail stropu atelieru – konečná podoba. Ateliér, který je stylizován do tvaru obrácené lodě, doplňuje deskové obložení. Foto: Roman Střihavka a majitel

obr.: Detail cihelné podlahy. Foto: Roman Střihavka a majitel

obr.: Stropní trámy s detailem tesařské práce. Foto: Roman Střihavka a majitel
obr.: Finální stav interiéru – původní komín, přiznané trámoví, některé stěny v patře jsou opatřeny hliněnými omítkami a stropy natřeny přírodními oleji. Foto: Roman Střihavka a majitel
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 90 m²
- Užitná plocha: 170 m²
- Projekt: Ing. arch. Petra Zajíčková, Ing. Alois Flesar
- Realizace: Roman Střihavka


Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb