Finále ankety Dřevostavba roku 2017

Když se Zuzana a Otto rozhodli stavět, přáli si, aby se mohli stěhovat velmi brzy. To v případě domu z masivního dřeva zase není takový problém. Stavba byla zahájena počátkem února 2016 a 21. června téhož roku se již mohli stěhovat – dům byl až na drobnosti hotový.

Smrk nemusí znamenat méně než cedr

Roubenka je postavena s vysušeného lepeného smrkového dřeva, sedání stavby bylo proto minimální. „Museli jsme pouze nepatrně seřídit dveře, jinak bylo vše v pořádku," vysvětluje Zuzana. „Z hlediska materiálu jsme však příliš na výběr neměli. Manžel chtěl původně cedr, ale protože jsme byli limitováni časem (mohli jsme zůstat v našem původním bytě, než postavíme dům) a na cedr bychom museli čekat dva roky, zvolili jsme smrk. Pravdou je také, že cena cedrového domu by byla výrazně vyšší. I dům ze smrkového dřeva byl celkem finančně náročný, protože je poměrně velký. Ovšem hlavním ukazatelem byl čas. Tuto variantu nám doporučil i majitel stavební firmy – bungalov je velmi dlouhý a trámy takových rozměrů je možné zhotovit pouze z lepených profilů. Navíc jde o dřevo lepené a vysušené, stavba je tedy stabilní. Když byl dům hotový, byli jsme za toto rozhodnutí rádi.

Dřevo je krásné...

... a to jak samo o sobě, tak ve spojení s jinými materiály. „Dřevěný dům byla pro nás jasná volba. Nám se velmi líbí kombinace dřeva, kamene a skla, navíc sem na toto místo se dřevěný dům velmi hodí. Nadto manžel má dřevo rád a má k němu silný vztah, protože vyrostl v lese. To byl také jeden z důležitých důvodů pro stavbu domu ze dřeva. Líbí se nám, jak to v něm voní, když vejdeme dovnitř. A pocitově se tu cítíme lépe – když se tu v zimě topí na stejnou teplotu, jakou jsme mívali ve zděném bytě, je tu příjemněji.

Zahrada s ovocným sadem

Kolem domu už je pěkně vzrostlá zahrada s květinovými záhonky, část je vyčleněna pro sad. „Je zde něco přes třicet ovocných stromků, sad jsme si s manželem oba přáli. Měl by tu být také bazén, máme na něj připravené všechny potřebné přípojky, ale zatím v plánu není. Dokud jsme pouze dva, stačí na relaxování po návratu ze zaměstnání nebo po práci na zahradě ideálně vířivka. Celá zahrada zatím není hotová, příští rok bychom chtěli vybudovat jezírko, takže upravený trávník je zatím pouze v sadu, do okolí domu budeme ještě zasahovat."

Úprava zahrady je zde celkem pracná, kultivaci ztěžuje velmi kamenitá půda. Vždy je nejdříve třeba místo vyčistit, kameny jsou pak opět v zahradě využity na vytváření valů a členicích ploch.

Důvody k pořízení masivní dřevostavby mohou být různé. V tomto případě šlo o vůni dřeva a lásku na první pohled. Ale cesta od „chtěli bychom" k „máme" bývá často delší. Majitelé srubů či roubenek jsou totiž, kromě jiného, nejen cílevědomí, ale také rozvážní. Výsledek ovšem stojí vždy za to.

Původně měl být rodinným sídlem velký zděný dům. Paní Jana se ale zamilovala do srubu. „Sruby jsem viděla v časopise a prostě jsem se do nich zamilovala. Po čase jsme na výletě viděli poutač firmy, která sruby stavěla, jeli jsme se tam tedy podívat a začali přemýšlet o srubu na víkendy. Už jsem nechtěla zděný dům, chtěla jsem srub."

„Já jsem s dřevostavbou souhlasil," doplňuje manželku Sergej. „Pocházím po mamince z Irkutské oblasti od Bajkalu, tatínek je z Ruska a přirozenou ruskou stavbou je přece dřevostavba. Dřevěný dům je mi tedy velmi blízký a příjemný, se srubem jsem proto souhlasil. Ustoupili jsme od velkého projektu zděného a postavili jsme dřevostavbu. A mohu říci, že jsem s tímto svým rozhodnutím spokojený a už bych se nechtěl vrátit do živobytí v cihle. I když je cihla materiál pro zdravé bydlení. Ale myslím, že živé dřevo je živé dřevo, nic se mu nevyrovná."

Nechť vznikne srub

A pak už šlo vše docela rychle. Soused udělal základy, dřevo bylo objednáno, manželé Sergej a Jana požádali o změnu stavby před dokončením – ze zděné na srub, a mohli začít.

Na stavbu se především Sergej dobře připravil. Studoval stavby, které jsou v kraji domovem, první roubenky, ovšem současně chtěl moderní dům. „Našel jsem fotografii z počátku 19. století, na ní byla stará dřevěná stavba. Byla rozdělena na větší obytnou část napravo a menší hospodářskou část nalevo. Využitý byl i půdní prostor, protože střecha byla vyšší. S projektantkou Pavlou Burou jsme pak zpracovali velmi podobný návrh. Chtěl jsem, aby srub byl zvnějšku tradiční, protože jsme v Beskydech, máme tu les, ale uvnitř měl být maximálně komfortní tak, jak to dnešní doba nabízí. Proto je tu moderní kuchyňská linka, zabudovaná a a harmonicky vložená do sruboviny, takže sem přirozeně zapadá. Snažili jsme se společně s manželkou, protože ona je ta, která má cit pro estetiku."

Do srubu se vchází přes zádveří, přízemí pak vyplňuje společný obytný prostor s jídelnou a kuchyní. Jídelně dominuje velký bytelný stůl. „Já jsem chtěla velký stůl," říká Jana, „my jsme oba jedináčci a chtěli jsme se u něj celá rodina scházet. A to se mi povedlo..."

Živé dřevo

Srub je postaven se syrového smrkového dřeva, na sedání byli manželé připraveni. „Celá stavba sedala, praskala, v noci jsme to slyšeli, občas nás to probudilo. Ale to k syrovému dřevu patří, není to žádná překážka v bydlení. Když je člověk šikovný, udělá si potřebné úpravy sám, není to nic těžkého. Protože zde vanou silné větry, zatmelili jsme také spáry mezi kuláči." Na první pohled složitě vypadá také napojení zděné příčky na srubovou stěnu v kuchyni. „Původně napojená nebyla," vysvětluje Sergej, „napojili jsme ji až před dvěma roky. Osm let tam byl vzduchový prostor zakrytý lištou, čekali jsme, až sedání skončí. Nejvíce sedal srub první tři roky, pak už sice méně, ale raději jsme ještě počkali. Ale v rozích je stejně vidět, že stavba pracuje – dýchá, mikroprasklinky tu vždy budou. Ale to podle nás ke dřevu patří."

V domě jsou instalovány elektrické podlahové otopné rohože, v každém pokoji je pak počítač, který řídí mikroklima. „Dnes bych se určitě rozhodl pro vodní podlahové topení, tepelné čerpadlo vzduch/voda, doplnil bych je solárními panely, a možná ještě dodatečným zásobníkem na teplou vodu o objemu 300 litrů, protože když přijedou děti a vnuci, je spotřeba teplé vody větší. Nyní platíme za topení, vaření a provoz všech spotřebičů zálohu na elektřinu 7 900 Kč měsíčně, spotřebujeme cca 36 MWh. Dnes bych se díky moderním technologiím rozhodl jinak."

Příště už jinak

Stavební technologie se vyvíjí velmi rychle, dnes by dům podle svých slov postavil zcela jinak. Jisté však je, že by to byla opět dřevostavba ze syrového dřeva. „Poněkud váhám, ale dnes by možná byl dům z cedru pro jeho příznivý vliv na lidské zdraví. Má antiseptické a léčivé účinky. Časem bychom chtěli postavit saunu s kuchyní a s odpočinkovým pokojíkem. A ta by již měla být z cedru."

Jediná velká oprava čeká severní stranu domu, kde došlo k poškození dřeva vlivem povětrnostních podmínek. „Udělali jsme přesah střechy pouze 1,2 metru," vysvětluje Sergej, „v horách by však měl být přesah větší, aby byla dřevostavba z návětrné strany chráněná. Takto nebyly kuláče kryté a dřevo začalo na koncích degradovat. Chystáme se to opravit. Ovšem není to chyba firmy, ale moje a projektantky. Měl jsem tehdy také strach, že když bude přesah větší, tak by mohl vítr nadzvednout nebo poškodit střechu... Ale je to zkušenost..."

Když si Martin v roce 2004 vyhlédl louku, na níž by postavil dům, nebyla to ještě stavební parcela. Musel počkat zhruba pět let na změnu územního plánu. Dost času na to, aby si s partnerkou Lucií rozmysleli podobu svého budoucího domova do všech detailů.

A domov to neměl být ledajaký, měl to být rovnou srub. Dokonalý srub. Proto vyrostl nejdříve jeden, řekněme třeba testovací. „První srub jsem začal stavět s kamarádem v roce 2009," vysvětluje Martin, „chtěl jsem si vyzkoušet výhody, nevýhody a specifika takové stavby. Druhý srub jsem stavěl (s řadou získaných zkušeností) již pro svou rodinu."

V souladu s přírodou

Hlavní ideou Martina a Lucie bylo maximální využití přírodních materiálů – na střeše měl být přírodní štípaný kámen, izolace konopná, příčky hliněné, okna dřevěná... ovšem během stavby bylo nutné udělat řadu ústupků, ať již z důvodů technologických nebo finančních. Vnitřní příčky tedy například nejsou hliněné, ale z pórobetonu.

Ovšem parapety jsou žulové, mezi kládami je vložena izolace z konopí, ve střeše je dřevovláknitá izolace, jako střešní krytina byla použita štípaná šedá břidlice, lehčí, než původně zvolený druh kamene... Lucie také nechtěla, aby dům působil jako tmavá chata, proto je zde velké množství prosklených ploch, orientovaných na jihozápad, a příčky jsou kvůli prosvětlení v bílé barvě.

Ne vše se podaří napoprvé

Na pozemek není přivedena voda ani plyn, pouze elektřina. S tím bylo třeba počítat již od počátku stavby a na základě těchto skutečností dimenzovat septik a zajistit vlastní studnu a přítok vody. Pragmatické sdělení se při Martinově vyprávění mění v pravé dobrodružství.

„Máme vlastní studnu, vrt je hluboký asi 28 metrů, ale jsou z něj napájeny všechny tři sruby, které zde stojí. Přívod vody byl trochu komplikovaný – někdo z řemeslníků zapomněl v našem domě zavařit hlavní přívodní trubku, která je pod kuchyní. Po instalaci kuchyňské linky a prvním natlakování začala voda téct pod celým domem. Hlavní potrubí nebylo možné vykopat a zavařit dodatečně bez nezbytné demontáže kuchyňské linky a rozbití podlahy včetně podlahového vytápění. Naštěstí jsem do domu nechal zavést druhé záložní potrubí, bylo zabudováno z druhé strany stavby. Kvůli této chybě je nyní vedení od vrtu k domu dlouhé ne 10, ale asi 250 metrů."

Dvoupodlažní srub překvapí při vstupu otevřeným prostorem se zrcadlovou posuvnou šatní stěnou v délce přes čtyři metry, ve které se odráží mohutná srubová kulatina v přírodním odstínu z protilehlé strany. Na velkou otevřenou předsíň navazuje chodba, odkud vedou dveře na toaletu a do koupelny a která se dále otevírá do obytného prostoru s moderní kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem. Přímo odtud pak vedou schody do patra, kde jsou dva dětské pokoje, pracovna, ložnice, koupelna, WC a šatna.

„Velkou starost mi dělaly schody," vysvětlujeMartin, „nechtěli jsme srubové, takže na horním rameni posledního schodu je kluzná plocha, po níž se podle potřeby a míry sedání schodiště posouvá. Dalším problémem byly posuvné dveře, vedoucí z obytného prostoru na terasu. Nad nimi jsou jen dvě klády celé a jedna poloviční a ty roznášejí zatížení břidlicové střechy. Následkem vysychání dřeva v obvodové konstrukci došlo k podvěšení osmimetrové prosklené stěny. Proto bylo nezbytné klády sešroubovat a na dvou místech podložit. Zpevnění stěny jsme vyřešili posuvným portálem v hliníkovém rámu, protože hliník je lehký a pevný.

Rám je ve stejném barevném odstínu, jako dřevěné rámy oken." Podlahy v patře jsou z lehčeného betonu, na němž je položena plovoucí podlaha. Pro ten se Martin rozhodl proto, aby zatížení stěn v přízemí nebylo spolu s hmotností střechy příliš velké.

S lehčeným betonem byly sice problémy, ale i přes veliký obsah polystyrenu je instalované podlahové topení plně funkční.

Z jednoho polínka krb nevytopíš...

Primárním zdrojem vytápění srubu je kanadská krbová vložka. „Hrubá stavba byla postavena v roce 2012 a dům si stále ještě sedá, přestože již ne příliš," pokračuje Martin, „nyní máme rezervu ještě asi pět centimetrů. Samozřejmě nejrychleji dům sedal, když jsme začali topit, celkově to bylo asi 17 centimetrů. První rok, kdy srub sedal nejrychleji, jsme topili pouze minimálně, aby byl rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou co nejmenší a dřevo vysychalo pozvolna.

V opačném případě by se mohly tvořit velké praskliny."

Jelikož při provozu krbového topidla dochází k vysoušení vzduchu a následně nežádoucímu rychlému vysychání obvodových stěn, je nezbytné při topení krbem nebo krbovou vložkou také udržovat v dřevostavbě optimální vlhkost. K tomuto účelu slouží zvlhčovač.

„Pro vytápění byl do daného prostoru zvolen jako optimální bezroštový systém spalování, který spolu s katalytickou jednotkou (keramická vložka, hluboká sedm centimetrů, kterou prochází odchozí spaliny) zajistí velice úsporný provoz krbové vložky. Odchozí spaliny jsou katalyzátorem zadrženy, tudíž dochází k prodloužené době hoření a současně i k dosažení výborných emisních výsledků s nejnižším obsahem spalin. Intervaly přikládání se díky katalyzátoru prodlužují až na 16 hodin. Horní podlaží domu je vytápěno teplovzdušnými rozvody s instalovaným pomaloběžným ventilátorem s filtry. Ovšem v případě nutnosti vytápění celého objektu je pochopitelně potřeba dosáhnout dostatečné distribuce tepla i do nejvzdálenějších prostor, proto jsou otáčky ventilátoru řízeny automaticky dle teploty. Součástí teplovzdušného rozvodu je i teplovodní výměník s funkcí bypass, napojený na akumulační nádrž s objemem 1000 litrů, která je zdrojem teplé vody pro podlahové topení a TUV. Při topení v krbu je voda v nádrži nahřívána krbem. Dalším zdrojem vytápění je tepelné čerpadlo vzduch/voda a záložním zařízením je elektrická patrona v nádrži. Celkové náklady na energie v domě činily za rok 2015 asi 25 tisíc korun plus čtyři kubíky dřeva."