Je-li otopné těleso vystaveno zvýšené vlhkosti, je standardní povrchová úprava radiátorů podle normy DIN 55 900 často nedostatečná. Ne vždy je zapotřebí náročného a nákladného žárového zinkování. Kermi, specialista v oblasti topné a sanitární techniky pro prostorové klima a sprchové kouty, nabízí antikorozní vysoce účinnou ochrannou vrstvu pro otopná tělesa instalovaná v koupelně, sauně nebo wellness (nejen) dřevostavby.

Životní prostor, který lahodí svou křehkou elegancí a vyvážeností. Dřevěný povrch hraje prim a utváří zemitý rámec. Neutrální plochy bílé s akcenty dalších barev přidávají vzdušnost, lehkost, dynamiku a dotváří harmonický celek, který je možné v budoucnu proměňovat podle potřeby.

Řadě stavebníků se pod pojmem dřevostavba vybaví srub. Abychom naplnili představy zájemců o individuální výstavbu z masivního dřeva, navštívili jsme srub, který získal titul nejkrásnější dřevostavba. Jeho majitelé jsou navíc vstřícní a milí lidé a cestu za bydlením ve srubu si s námi ochotně prošli ještě jednou – tentokrát u dobrého čaje a domácích kremrolí.

Od poloviny šedesátých let minulého století se pro zvýšení energetické účinnosti budov využívá vnější tepelněizolační kompozitní systém zvaný ve zkratce ETICS. V průběhu let prokázal svoji vysokou spolehlivost a spolu se stále se zlepšující kvalitou a výkonem se stal i na českém trhu nepostradatelným u dřevostaveb, jejichž fasáda není řešená provětrávanou mezerou.

Sedm let byl pastevcem na horách a vyráběl sýr. Životem v přírodě s chovem koz a koní začala v mládí Petrova emigrace ve Švýcarsku, ze které se po více než čtyřiceti letech vrátil a pustil se v české krajině do rekonstrukce dvě stě let staré poloroubenky. Hned za jejími vchodovými dveřmi čekají návštěvníka mnohá překvapení. Indonéské postele z Bali a ze Sumatry, další ze Srí Lanky, indické sloupy, vyřezávané krajkové rámy, sekretář vyrobený v Kašmíru... Nábytek a další vybavení si Petr nechal posílat z cest po své oblíbené Asii.

„Solo Cabin" je název vítězného projektu soutěže Silent Meditation Forest Cabins, jehož cílem bylo vytvořit pro lotyšské lesy nízkonákladové objekty, v nichž by bylo možné několik dnů bez problémů přežít.

Dřevostavby sice u nás zatím stále nerostou jako houby po dešti, nicméně jejich procento v celkovém počtu nově postavených domů se pomalu, ale s jistotou zvyšuje. Ovšem jaká je skutečnost? Jsou ti, kteří se rozhodli pro bydlení v domě ze dřeva, pouze neinformovaní optimisté, nebo nevěřící Tomášové prostě jen nejsou ochotni přijmout též jinou jistotu než tu zděnou? Říká se, že čin je lepší než jakékoli přesvědčování, ptáme se tedy majitelů několika dřevostaveb, jak hodnotí s odstupem času své rozhodnutí.

S využitím elektrické energie a všemi jejími moderními projevy se naše přirozené prostředí vyvinulo v pevně tkanou síť mnoha zdrojů záření. V jednadvacátém století je už natolik hustá, že se pro většinu lidí stala nepřehlednou. Není divu. Intenzita jejího záření narůstá téměř denně a kumuluje se do podoby potenciální hrozby pro naše zdraví. Generuje totiž elektrosmog. Některé jeho zdroje nedokážeme ovlivnit, ale ty v naší bezprostřední blízkosti, v našem domě, v naší domácnosti, při troše porozumění ano.

Odborníci již dlouho poukazují na to, že české domácnosti větrají málo, a když už, tak velmi nehospodárně. Jak správně větrat při zapnutém topení, pokud to za vás neudělá aktivní větrací systém?

Jak dlouho asi trvalo starému mlynáři Zímovi, než z vlastního lesa ručně vytěžil stromy, opracoval je a postavil z nich roubený vodní mlýn, který se stal jeho živobytím! Bylo to ještě za Habsburků, někdy ve druhé polovině 18. století. Dnes prastaré, památkově chráněné budově postupně vdechuje nový život její současná majitelka, jejíž babička se sem přivdala a maminka dokonce narodila. Trvá jí to už téměř čtvrtstoletí a pořád není hotovo. Přesto její usilovnou snahu ocenila porota soutěže Památka Plzeňského kraje, v níž obdržela hned dvě hlavní ceny – v hlasování odborné poroty i veřejnosti.