Začínáme stavět: <small>Jak se vyznat v konstrukcích dřevostaveb</small>

Začínáme stavět: Jak se vyznat v konstrukcích dřevostaveb

Jiří Kuthan | Pondělí, 09. prosinec 2019 |

Přidat na Seznam.cz

Dřevěný dům, dřevostavba – termín dnes natolik rozšířený, že nenechává nikoho na pochybách, jaký druh materiálu se v plášti domu skrývá. Přesto bychom se mohli dohadovat o drobných nuancích – zatímco dřevěným domem označíme bez váhání srub či roubenku někde v horách, za dřevostavbu můžeme považovat i stavbu, která má sice nosnou konstrukci dřevěnou, ale ve skladbě jejích stěn najdeme i materiály, které už se dřevem nemají nic společného.

V našem zeměpisném pásmu se jako jeden z prvních stavebních materiálů používalo dřevo. Dochované nálezy z doby osidlování našeho území dokumentují, že dřevo se používalo pro stavby srubové, kůlové, palisádové domy a zemnice nebo podzemnice.

Tradiční masivní dřevostavby: sruby a roubenky

Pro obytné i hospodářské účely se běžně stavěly plně masivní konstrukce, které dnes označujeme jako roubenky nebo sruby se stěnami postavenými technikou roubení. Jednotlivé trámy jsou kladeny vodorovně na sebe a v rozích jsou spojovány různými typy tesařských vazeb, které zajišťují stabilitu konstrukce.

Oba typy však odlišuje konstrukční detail spojení v rozích stavby. Zatímco pro roubenky se používá v rozích vazba s přeplátováním trámů, tzv. na „rybinu", sruby mají vazbu v rozích s přesahy.

Často se za sruby považují stavby, které používají jako stavební materiál kulaté dřevěné klády bez kůry, roubenky jsou pak konstruovány z opracovaných hraněných profilů.

drevostavba-roubenka-rohovy-spoj-na-rybinu-zdobene-zhlavi-tramu

Obr.: Typický rozdíl mezi roubenou a srubovou konstrukcí: zatímco roubenka má na rozích hladké přeplátování, sruby vyniknou typickými přesahy v rozích. Foto: Haniš srubové domy

drevostavba-srub-z-kulatiny-konstrukce-drevostavby-rohovy-spoj-presah-klad-drevena-terasa

Stavby z masivního dřeva se většinou nezateplují, jednak proto, že dřevo je samo o sobě izolantem, jednak proto, aby vynikla krása dřeva. Na zvýšené požadavky na energetickou náročnost budov reagují výrobci integrací tepelné izolace do pláště stavby, vznikají tak vlastně roubené dvoustěny s vloženou izolací, které splňují normové požadavky pro nízkoenergetické domy.


moderni-roubenka-exterier-zahrada
 

Moderní masivní dřevostavby: CLT panely

Někde na přechodu mezi srubem či roubenou a panelovou konstrukcí, o níž bude řeč později, stojí poměrně nová technologie CLT panelů (cross-laminated timber). Velkoformátové panely se vyrábějí z křížem vrstvených dřevěných lamel (musí být minimálně tři), které jsou k sobě lisovány a lepeny, nebo spojovány kolíky či šrouby, takže panel získává potřebné vlastnosti, aby mohl splnit hlavní nosnou funkci ve stavbě.

drevostavba-clt-panely-z-verstveneho-masivniho-dreva-konstrukce-sten

Obr.: Z křížem lepených dřevěných panelů lze konstruovat nejen obvodové a vnitřní stěny, ale i střechy a nahradit tak tradiční krovový či vazníkový systém. Foto: Novatop

drevostavba-clt-panely-z-verstveneho-masivniho-dreva-konstrukce-strechy

CLT panely se vyrábějí v halách a pomocí sofistikovaného softwaru řezány na míru konkrétnímu projektu. Používají se na stěny, stropy a případně i na střešní konstrukce dřevostaveb. Jsou dodávány ve dvou pohledových kvalitách – konstrukční (nepohledová) a pohledová. Pohledová kvalita je zvlášť estetická a používá se tam, kde vynikne jemná přírodní struktura masivního dřeva ve velké ploše.

Zvláště v německy mluvících zemích se místo zkratky CLT používá označení BSH (Brettsperrholz).


drevostavba-z-vrstveneho-masivniho-dreva-clt-panely-stavba
 

Hrázděné konstrukce: spíše historická záležitost

V oblastech s menším množstvím dřeva se používala úspornější hrázděná konstrukce konstruovaná z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Takto vzniklá nosná kostra se pak vyplňuje materiálem bez nosné funkce – nejčastěji mazaninou nebo vepřovicemi, později i pálenými cihlami.

hrazdena-drevostavba-exterier

Obr.: Tradiční hrázděné domy jsou v současné době většinou historickými památkami, s novostavbou stavěnou touto technologií se dnes setkáme spíše výjimečně. Foto: Zoja Skopalová

hrazdena-drevostavba-stavba

Na českém území se začala hrázděná konstrukce používat koncem 15. století s příchodem německých přistěhovalců především v severních a západních Čechách. V současnosti se staví velmi zřídka, spíše v souvislosti s tzv. eko-domy, kde výplň dřevěného hrázdění tvoří sláma. Pravý hrázděný dům je dnes spíše výjimkou. Velmi blízko má k principu hrázděného domu těžký dřevěný skelet, o němž bude řeč dále.


hrázděný dům dřevostavba
 

Ohňový patent

Výstavba dřevěných domů byla ovlivněna požáry, které vypukly ve velkých městech. Na území habsburského soustátí vydala roku 1751 císařovna Marie Terezie tzv. Ohňový patent, který stanovil zcela nové zásady požární ochrany a zejména nařizoval stavbu domů z nehořlavých materiálů.

Budovy z masivního dřeva se proto od té doby stavěly pouze na vesnicích, v horských oblastech, případně jako církevní stavby. S technickým a technologickým pokrokem se v průběhu 19. století a na začátku 20. století začaly používat další stavební materiály jako je beton, železobeton, ocel.

Skeletové dřevostavby: dobrodružství začíná

S postupným rozvojem stavebnictví se začínají na konci 19. století objevovat nové konstrukce domů na bázi dřeva, z nichž prakticky žádná neupadla v zapomnění, spíše naopak: i „nejstarší" moderní systém zvaný Two by four starý více než sto let prochází neustálým zdokonalováním a dal vzniknout i dalším technologiím, které se mezi sebou různě prolínají nejen po stránce konstrukční, ale i terminologické.

Zmíněný systém Two by four vznikl v USA a postupně se rozšířil do Evropy a Austrálie. Jeho označení (dva krát čtyři) označuje příčný průřez sloupků 2 × 4 palce. Vznik tohoto systému umožnil rozvoj kovových spojovacích materiálů a pokles jejich cen, protože do té doby se kovové části staveb vyráběly ručním kováním. Tento konstrukční systém navázal na hrázděné konstrukce, jen jako výplň se místo cihel a kamenů začala používat tepelná izolace a pro opláštění velkoformátové desky.

V Evropě se pro tento typ konstrukce používá termín „sloupkové" nebo „kostrové" a jedná se o tzv. lehký skelet. Nosná konstrukce je z hraněného dřeva, v posledních letech se používají také KVH hranoly nebo lehké a přesné I-nosníky se stojinou.

Původně byla kostra stavby zhotovena z hranolů a jednotlivé prvky spojené tesařskými vazbami – plátováním, čepováním, přeplátováním. V současné době se prvky kostry spojují sponkami nebo hřebíky, takzvaně sbíjejí.

Ztužení stěn v rovině stěny zajišťují konstrukční desky připevněné na nosnou kostru hřebíky nebo sponkami. Opláštění dřevěné kostry obvodových stěn z vnější strany zabezpečuje ochranu nosné dřevěné konstrukce proti povětrnostním vlivům a je schopno plnit protipožární funkci. Z vnitřní strany obvodové stěny či stropu se umisťuje parozábrana, nebo parobrzda. Konstrukce je možné doplnit předstěnou zavěšenou na pomocném roštu, v kterém je možné vést rozvody inženýrských sítí.

drevostavba-two-by-four-lehky-dreveny-skelet-konstrukce-drevostavby

Obr.: Rozdíl mezi těžkým a lehkým skeletem je patrný i na první pohled. Z konstrukčního hlediska spočívá hlavní rozdíl v tom, která část konstrukce je nosná – u těžkého skeletu jsou to sloupy a průvlaky, u lehkého sloupky i jejich opláštění. Foto: Dreamstime

drevostavba-tezky-dreveny-skelet-konstrukce-drevostavby

Systém je velice flexibilní a umožňuje stavbu objektu prakticky na přání zákazníka se snadnou možností provádění dodatečných změn a snadné a přehledné montáže stavby. Tato konstrukce se používá především pro stavbu rodinných domů.

Pro občanské stavby, ale i pro rodinné domy se používají také skeletové konstrukční systémy založené na vytvoření skeletu ze sloupů a průvlaků (používá se především lepené lamelové dřevo) spojených vzájemně ve styčnících pomocí kovových úhelníků, trnů a svorníků. Konstrukce se kompletuje nenosnými obvodovými plášti a dělicími konstrukcemi stropu a příček. Vzhledem k tomu, že dřevěné prvky jsou dva až tři a půl krát hmotnější než u lehkého dřevěného skeletu, říká se této konstrukci „těžká" neboli těžký skelet.


drevostavby-two-by-four-lehky-dreveny-skelet-konstrukce
 
drevostavba-tezky-dreveny-skelet-kostrukce-drevostavby-rodinny-dum-proskleni-pole-web
 

Panelové dřevostavby: z výroby rovnou na staveniště

Zatímco skeletové dřevostavby se konstruují z jednotlivých stavebních prvků přímo na stavbě, tak zvané panelové dřevostavby vznikají z větší části ve výrobní hale a hotové velkoplošné díly (panely) tvořící nejčastěji obvodové stěny a stropy se pak pouze montují k sobě na připravené základové desce. Setkat se tak můžeme i s termínem montovaná dřevostavba, přestože jde o označení systému výstavby, nikoliv vlastní konstrukce. Německé označení Fertighaus („hotový dům") je tak pro tuto technologii výrazně trefnější.

vyroba-stenoveho-panelu-drevostavby-ve-vyrobni-hale

Obr.: Největší výhodou panelových dřevostaveb je vysoký stupeň prefabrikace: vlastní výroba probíhá v halách, na staveništi se pak hotové díly, často osazené otvorovými výplněmi a opatřené finálními úpravami povrchů, jen montují. Foto: ELK

stavba-panelove-drevostavby-sestavovani-stenovych-panelu-na-stavbe

Nejčastější variantou konstrukce panelu je rám z hranolů vyplněný izolací a opláštěný velkoformátovými deskami. Aby byla vlastní montáž na staveništi co nejrychlejší a tedy i nejefektivnější, snaží se výrobci o maximální dokončenost panelů – mají zabudovaná okna a dveře, dokončenou fasádu, často i vnitřní povrchy.


panelova-montovana-drevostavba-haas-fertigbau-typovy-projekt-drevostavby
 

Komentář odborníka

Rozmanitost konstrukčních řešení, přerušená tradice výstavby dřevostaveb v 50. letech 20. století, vliv stavitelství a terminologie ze zahraničí vede k nejasnému pojmenovávání (zatřídění) konstrukčních systémů moderních dřevostaveb. Pro laika může být orientace na současném trhu náročnější, protože obor má dynamický nárůst, a to s sebou nese i určitou živelnost v terminologii.

Každé konstrukční řešení má své výhody i nevýhody, jak při výstavbě, tak i při užívání a udržování budovy. Důležité je ale vždy kvalitní příprava dokumentace, použití vhodných certifikovaných materiálů a navržení správného konstrukčního řešení.

ing-jitka-berankova-drevarsky-ustav

Ing. Jitka Beránková, Ph.D.
Dřevařský ústav

 

S jakými termíny se ještě můžeme setkat?

Sendvičová dřevostavba

Sendvičová dřevostavba – nejde o konstrukční systém, ale spíše o charakteristiku skladby obvodové stěny složené z několika vrstev různých materiálů, tedy jakéhosi sendviče. Většinou se tímto označením myslí sloupková konstrukce, sendvičem je však i panelová dřevostavba a de facto i roubená dvoustěna s vloženou izolací.

Rámová dřevostavba

Rámová dřevostavba – nejedná se o rámovou konstrukci z hlediska statického, ale o stavbu ze stavebních dílů – rámů. Jde vlastně o variantu lehkého skeletu. Může být stavěna přímo na stavbě nebo tzv. panelovou výstavbou.

Prefabrikovaná dřevostavba

Prefabrikovaná dřevostavba – označení pro systém výstavby. Prefabrikace spočívá ve výrobě jednotlivých dílců v hale a jejich montáži na staveništi.

Konstrukce dřevostaveb, materiály a jejich kombinace

Určitý zmatek v terminologii dokazuje, že realita předstihuje teorii. Existuje několik typů konstrukcí, řada materiálů a nepřeberné množství kombinací při projektování a realizaci dřevostaveb. Všeobecně však rozvoj dřevostaveb umožnilo především využití nových stavebních materiálů, jako jsou lehké lepené nosníky tvaru I se stojinou z desek OSB nebo tvrdou dřevovláknitou deskou, lepené lamelové dřevo a další moderní materiály.


moderní dřevostavba s rovnou střechou
 

Nejčastěji stavěné konstrukce dřevostaveb

Největší rozmach v současnosti zažívají sloupkové dřevostavby (rámové, sendvičové). Dokazují to statistiky Českého statistického úřadu, podle nichž stoupl podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů z jednoho procenta v roce 1999 až na současných cca 15 %, ročně se staví už přes 2000 domů na bázi dřeva. Z konstrukčního hlediska se nejvíce staví lehký rámový skelet – přes 80 % všech dřevostaveb, z toho panelové dřevostavby o třetinu vedou v počtu postavených domů nad staveništní montáží.


moderni-drevostavba-na-klic-jubilee-haas-fertigbau-chanovice
 

Připravila: Zoja Skopalová
Redakčně upraveno pro web

Přečtěte si další články na téma konstrukce dřevostaveb

DaS 5-2019
Jiří Kuthan

Baví mě vše kolem počítačů a internetu. Od tvorby webů jsem se přesunul k tvorbě obsahu a momentálně pronikám do tajů dřevostaveb, abych věděl, jakou si pro sebe postavit. Pokud právě neladím obsah tohoto webu, utíkám do přírody, kde dobíjím energii při pozorování ptáků.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop