Vlastně ani nevím, kdy přesně se rozhodlo, že náš nový dům bude dřevostavba. Asi je to prostě tak, že se začnete trochu koukat kolem, a pokud netrpíte předsudky, velmi brzy se to ukáže jako jedna z možností. Od první chvíle jsme chtěli dům v pasivním standardu, z počátku hlavně z ideového hlediska, a čím víc informací jsme si postupně zjistili, tím více se to stávalo vědomou, racionální volbou. Tak jsme zamířili na veletrh FOR PASIV, kde jsme vpadli do prvního stánku, kterým byl tandem architektonického ateliéru ARCHCON a realizační firmy DŘEVOSTAVBY BISKUP.
Popovídali jsme si, ukázali nám svoje skladby, realizace, z nichž jedna nás vyloženě nadchla, a pak jsme si šli po svém. Celý den jsme procházeli jednotlivé vystavovatele a nakonec jsme se s jistotou vrátili na začátek. Všechno do sebe totiž krásně zapadalo – nadchla mě jejich precizní technologie výstavby, zkušenosti s pasivními domy, podobný vkus i celkový přístup. A co teprve, když nás pozvali do právě rozestavěného domu, kde to úžasně vonělo dřevem!
Důsledná projektová příprava
Rychlost výstavby byla jedním z prvních argumentů, který nás u dřevostaveb zaujal. Dnes, po vlastní zkušenosti, se pod tuhle pravdu mohu jen podepsat. V průběhu výstavby jsem pochopil, že rychlost je důsledkem velmi pečlivé projektové přípravy, která zabere více času, než je tomu u jiných technologií. Díky tomu pak ale stavba běží jako na drátkách, každý přesně ví, kdy přijde jeho chvíle, a nevznikají zbytečné prostoje. Třeba okna – ta se objednávala ještě dávno předtím, než byly panely vůbec vyrobené. Projekt jasně definoval jejich rozměry, přesná technologie výstavby pak garantovala, že přesně sednou.
Sousedi stavěli dům z cihel. Až po dokončení hrubé stavby se měřily otvory a objednávala okna, na která se čekalo čtyři dlouhé měsíce. S tím samozřejmě souvisí i to, že musíte mít všechno promyšlené dopředu, při vlastní stavbě už není prostor na nějaké improvizace. My se ženou jsme třeba v projektu rozhodli, že nechceme uvnitř žádné pohledové dřevo na stěnách. A když jsme pak v určité fázi přišli do rozestavěného domu, kde stěny ještě nebyly zakryté, přišlo nám to líto. Realizační firma s námi ochotně prodiskutovala, co by finančně, technicky i časově znamenalo teď zadání změnit, a nakonec jsme se domluvili, že to necháme, jak to je.

Skryté: Architektům se nakonec podařilo prosadit pohledové dřevo alespoň na zastřešení terasy, kde je kryté před deštěm a nebude tak třeba ho ošetřovat. Výsledek působí velmi příjemně. Foto: Martin Zeman

Kontrasty: Hmotové i materiálové řešení stavby je poměrně lapidární. Jednoduchou funkcionalistickou formu zjemňují a oživují tyrkysové rámy oken a vstupní dveře. Svahy okolo domu drží na uzdě dřevěné opěrné stěny, které si Petr zhotovil sám. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman
Slovo architektky
Fascinovalo mě, jak měli Lucka a Petr skvěle připravené zadání a zpětné vazby na konzultace. Od začátku jsme hlídali užitnou plochu domu a optimalizovali každý centimetr – tak přišel nápad na schodiště ve středu domu a pomocné místnosti, do kterých se vstupuje přes koupelny. Tím, že je dům maximálně racionální a kompaktní, krásně nám vycházela optimalizace do pasivního standardu a následně i během realizace blowerdoor test na úžasných 0,15 h-1. Funkcionalistický styl domu jsme podtrhli tyrkysovými okny a zútulnili dřevěným záklopem terasy. Zastřešení terasy při pohledu z obytného prostoru vizuálně potlačuje vysoké domy na horizontu.

Ing. Irena Truhlářová
ARCHCON atelier, s.r.o.
Vymodlená elektrická přípojka
V době, kdy jsme si plácli a pustili se do architektonické studie, už jsme měli koupený pozemek. Bydleli jsme tady ve městě v bytě a chtěli jsme zůstat ideálně co nejblíže centru, protože nás moc nelákala představa za vším dojíždět. Když jsem se doslechl, že se tady možná budou prodávat dva pozemky, hned jsem kontaktoval majitele. Jednalo se sice o stavební parcelu, velmi prudký jižní svah ovšem signalizoval, že výstavba tady nebude úplně jednoduchá. Blízkost centra ale jasně rozhodla.
Pozemek nebyl zasíťovaný a já to v tu chvíli neřešil, protože jsem počítal s tím, že až najdeme firmu, se kterou budeme chtít stavět, bude času dost. A s vodou a kanalizací to tak opravdu bylo, ale s elektrickou přípojkou jsme si užili svoje. Její zřízení trvalo neuvěřitelný rok a půl, takže prakticky po celou dobu výstavby si musela realizační firma vystačit s prodlužovačkou od sousedů. Když už totiž konečně došlo k fyzickému zhotovení přípojky, další čtyři měsíce se čekalo, než nám na ni umístí elektroměr. Proto radím – elektřinu řešte co možná nejdříve, včera bylo pozdě.

Jako na dlani: Z hlavního obytného prostoru a hlavně z terasy se rozprostírá krásný výhled na město. Petr přiznává, že první měsíc ponastěhování se rodina cítila trochu odhaleně, pocit ale rychle odezněl a teď už na umístění svého domu vidí jen samá pozitiva. Foto: Martin Zeman
Studie na první dobrou
Původní záměr byl postavit dům co nejvýše na pozemku. Věděli jsme, že auta budou muset zůstat dole, za krásný výhled a zahradu na jižní straně to ale rozhodně stálo. Umístění domu se však nelíbilo hornímu sousedovi, architektovi, kterému bychom tím „vlezli do výhledu“. Usiloval tedy o to, aby nám na stavebním úřadě nařídili stavět dole u ulice. Naštěstí už tu nějaké domy stály a jeho požadavek tak nebyl ničím podložený. Došli jsme nakonec ke kompromisu, sestoupali jsme níže alespoň o pár metrů a nechali tak část zahrady ještě vzadu za domem. Zpětně to hodnotím pozitivně – jsme tu alespoň trochu krytí a za domem máme místo, které v parném létě využíváme.
Z několika prvních variant studie jsme oba se ženou okamžitě sáhli po té, která se nakonec realizovala – s centrálním schodištěm a knihovnou, která je takovým srdcem celého společného prostoru. O něco později, než je běžné, se nakonec dělal i Feng Shui rozbor, který zpracovala architektka Tereza Svobodová. Protože už byla dispozice hotová a měnit jsme ji nechtěli, dělaly se jen nějaké drobnější dílčí úpravy v rámci rozvržení jednotlivých pokojů. Za rok a půl od prvního setkání byl hotový projekt včetně stavebního povolení a mohlo to celé vypuknout.

Praktický: Carport zůstal hezky dole u ulice. Na jeho střeše jsou fotovoltaické panely, které zásobují elektřinou dům a zajišťují nabíjení elektromobilů. Dlážděná cestička za brankou pozvolna stoupá k domu. Foto: Martin Zeman
Komplikovaný přístup na pozemek
Z počátku jsem byl hodně naivní a představoval jsem si, že základy s pomocí příbuzného zedníka udělám sám. Poměrně rychle mi ale došlo, co přesně to znamená a že by to neúměrně prodloužilo dobu výstavby, nehledě na nejistý výsledek. Naštěstí mi v realizační firmě poradili, na koho se mohu obrátit. V srpnu tak byly základy připravené a v září mohli přijít „smontovat“ dům. V březnu jsme se pak stěhovali.
Umístění domu v horní části parcely se samozřejmě ukázalo jako velký oříšek. Dodavatel si udělal provizorní cestu z panelů, pomocí které dostával materiál a těžkou techniku nahoru. Carport tak musel počkat na druhou etapu výstavby, až bude možné cestu demontovat. Po jejím odstranění zmizela možnost se k tomu dostat autem, což nám samozřejmě čas od času komplikuje
život i teď. Veškeré materiály pro dokončovací práce na domě i zahradě se tak musely vozit hezky ručně na kolečku.
A co teprve, když jsem začal shánět firmu na opěrné stěny okolo domu! Všichni se mi vysmáli, že tam tolik betonu a kamení rozhodně nejsou schopní dostat. Nakonec jsem našel systém dřevěných opěrných stěn, které jsem si realizoval sám. I terasu jsem dělal já, hodně věcí na carpotu taky. Vyřádil jsem se i v interiéru vyrobil jsem postele pro děti nebo třeba svítidla nad stolem a kuchyňskou linkou.
Slovo dodavatele
Na tento dům a spolupráci nejde vzpomínat jinak než v dobrém. Přístup na pozemek byl sice výzvou, ale ne neřešitelnou, postoj investorů ukázkový, takže jedinou kaňkou na kráse bylo vykradení stavby. Naštěstí poškození domu jako takového bylo řešitelné a zdrželo nás minimálně. Velice rádi jsme se následně vrátili na druhou etapu výstavby garážového stání. I když nám Petr „nechal“ dělat jen dřevěné prvky, vše ostatní zvládl sám. Klobouk dolů! Redakční návštěva byla třešničkou na dortu v podobě krásného a velmi příjemně stráveného dne. Neocenitelná je pro nás otevřená zpětná vazba o chování pasivního domu, za což velmi děkuji! Je příjemné vidět, že Lucka a Petr jsou nadmíru spokojeni.

Jaroslav Jiruška
DŘEVOSTAVBY BISKUP s.r.o.
Inteligentní elektroinstalace jako samozřejmá volba
Součástí architektonické studie byl i návrh interiéru, nábytek na míru vyráběl a montoval truhlář Mikeš, který s tímto projekčně-realizačním duem obvykle kooperuje. Kuchyni a některé další kusy nábytku pro nás pak ještě připravil pan Stanislav Doskočil, se kterým byla také skvělá spolupráce. Díky tomu vypadá výsledek hodně podobně ideovému konceptu, který nás s manželkou hned chytil za srdce.
Od úplného začátku jsem taky hned věděl, že dům bude mít inteligentní elektroinstalaci Loxone. Ta sdružuje a automatizuje ovládání nuceného větrání s rekuperací, venkovních žaluzií, vytápění, ohřevu vody, fotovoltaiky, světel i zabezpečovacího systému. Já sám jsem pak strávil měsíce jejím nastavováním tak, aby dům fungoval přesně podle mých představ. Třeba zvonek dole u branky – když někdo zazvoní a Loxone podle čidel pozná, že nikdo není uvnitř, krátce prohoukne alarm, abychom o návštěvníkovi věděli, i když jsme na zahradě. Teď už do toho zasahuji jen velmi zřídka, protože všechno funguje perfektně.

Pohledové dřevo: V průběhu výstavby Petr se ženou zalitovali, že nezvolili pro stěnu za televizí pohledové dřevo. Úprava v průběhu výstavby by však byla nákladná i časově náročná, a tak to nakonec zůstalo podle původního plánu. Foto: Martin Zeman

Multifunkční: Za obývacím pokojem se nachází ještě jedna „místnost“, která je zatím s hlavním obytným prostorem zcela propojená. Momentálně slouží jako dětský koutek, do budoucna je však připravená na případné oddělení a změnu funkce. Foto: Martin Zeman

Na míru: Tak dlouho Petr sháněl vhodná svítidla nad stůl v jídelně a nad ostrůvek kuchyňské linky, až se rozhodl, že si je vyrobí sám přesně podle svých představ. Foto: Martin Zeman

Srdce domu: Od první skici se středobodem domu stala knihovna, která tvoří v hlavním obytném prostoru nezpochybnitelnou dominantu. V levé části se za vysokými posuvnými dveřmi ukrývá vchod do spíže. Foto: Martin Zeman
Město jako na dlani
Když jsme se nastěhovali, nádherně to tu vonělo dřevem. Ještě několik měsíců to komentovala každá návštěva, která překročila práh. My jsme to bohužel po nějaké době úplně přestali vnímat. S klimatem v domě jsme ale naprosto spokojení, nucené větrání s rekuperací nám tu automaticky udržuje neustále čerstvý vzduch. V zimě je možná trochu sušší, ale zatím jsme neměli potřebu to řešit, vlhkost jen výjimečně klesá pod 40 %. Překvapilo nás také, jak málo je potřeba topit – v rámci jednotlivého dne i v délce topné sezóny. Některé místnosti v patře netopí téměř vůbec. Při nepřítomnosti v zimních mrazech dům vychladl zhruba o 1,5 °C, v letních vedrech se pak oteplil o 0,3 °C za 24 hodin.
S domem i jeho umístěním jsme naprosto spokojení. Bydlet v centru města má samozřejmě své nevýhody, klady ale rozhodně převládají. Navíc jsme tady tak trochu „nad věcí“ – ulice dole pod námi je slepá, takže sem zajíždí opravdu jen rezidenti. Umístění domu výše na parcele nám tady otevřelo tenhle krásný výhled. Je pravda, že zhruba měsíc po nastěhování jsem měl pořád takový nepříjemný pocit, že jsem tady jak exponát v zoo, ale strašně rychle to odeznělo. Vždycky se nám líbil takový ten rakouský koncept zahrad bez plotů, a i když si to kvůli
psům nemůžeme dovolit, vlastně se tomu charakterem našeho pozemku hodně blížíme.

Světlo shora: Za knihovnou je šikovně schované schodiště do patra. Aby na něm byl dostatek přirozeného světla, je nad ním umístěný světlík. Foto: Martin Zeman

Útulná: Retro dlažba v kombinaci s epoxidovou stěrkou koupelně sluší. Aby bylo v dispozici co nejméně chodeb, prádelna a technická místnost jsou přístupné pouze přes horní a spodní koupelnu. Foto: Martin Zeman

Příjemná: Ložnice rodičů našla své místo šikovně na východní straně dispozice, takže solární zisky nejsou příliš velké a místnost je tak přirozeně chladnější. Zvýšený parapet zajišťuje potřebnou intimitu. Foto: Martin Zeman

Šikovné ruce: Postele, které korespondují s původním návrhem interiéru, vyrobil Petr pro své dvě děti sám. Foto: Martin Zeman
Technické parametry
- Typ domu: pasivní
- Užitná plocha: RD – 145,6 m2, krytá terasa – 33,3 m2, carport se skladem – 59,5 m2
- Zastavěná plocha: RD – 91 m2, krytá terasa – 33,3 m2, carport se skladem – 67 m2
- Dispozice: 5 + kk
- Konstrukční systém: masivní dřevěné třívrstvé šroubované panely DEKPANEL
- Zdroj energie / teplo: elektrické topné kabely + stropní panely (ložnice)
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,132 W/m2K
- Větrání a dochlazování: řízené větrání – kompaktní jednotka Nilan K XL s rekuperací
- Další vybavení: technologie s inteligentním řízením Loxone, FV systém na střeše carpotu 9,96 kWp + baterie
- Okna: dřevohliník
- Autor studie a projektu: 2020–2021, ARCHCON atelier, s.r.o., www.archcon.cz
- Realizace: 2021–2022, DŘEVOSTAVBY BISKUP, s. r. o., www.drevostavbybiskup.cz



Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 2/2026
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 119 Kč
koupit časopis
- :
S domem jsme naprosto spokojeni
Zamířili jsme na veletrh FOR PASIV, kde jsme vpadli do prvního stánku, kterým byl tandem architektonického ateliéru ARCHCON a realizační firmy DŘEVOSTAVBY BISKUP. Popovídali jsme si, ukázali nám svoje skladby, realizace, z nichž jedna nás vyloženě nadchla, a pak jsme si šli po svém. Celý den jsme procházeli jednotlivé vystavovatele a nakonec jsme se s jistotou vrátili na začátek. Všechno do sebe totiž krásně zapadalo – nadchla mě jejich precizní technologie výstavby, zkušenosti s pasivními domy, podobný vkus i celkový přístup. A co teprve, když nás pozvali do právě rozestavěného domu, kde to úžasně vonělo dřevem! S domem i jeho umístěním jsme naprosto spokojení.




Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb