Srub jako láska na první pohled

Dana D. Daňková | Kategorie: Návštěvy dřevostaveb | 07.08.2025

Vybrat dodavatelskou firmu pro stavbu srubu nebylo jednoduché

Majitelé srubu, který dnes navštívíme, jsou městští lidé. Chtěli se přestěhovat na venkov, ale první pokus se zděnou vlhkou chalupou nevyšel. Prodali ji, přestěhovali se do města a začali přemýšlet o dřevostavbě. Avšak doba byla jiná — internet byl v počátcích, běžné vyhledávání, jak ho známe dnes, nebylo možné a firem, které se stavěním domů z masivního dřeva zabývaly, bylo ještě pomálu. „Po čase jsme sehnali tento pozemek," vzpomíná majitel,

„byla to náhodná a výhodná koupě, idea nového domu nabyla na obrysech. Vybírali jsme firmu a současně si nechali udělat jednoduchý návrh projektu pro stavební povolení, které jsme začali vyřizovat. Věděli jsme, že půjde o masivní dřevostavbu, ale nebyli jsme rozhodnuti, zda to bude roubenka nebo srub. Nakonec jsme si firmu vybrali — nabídla nám skvělou cenu, líbilo se nám i jejich jednání, byli jsme se podívat také ve firmě, kde jsem si poprvé mohl prohlédnout i osahat dřevostavbu zblízka a úplně jsem se do ní zamiloval."

obr.: Srub nemůže stát kdekoli, toto místo je však pro něj jako stvořené. Foto: Martin Zeman

Když srub vyzrává

Samotná stavba domu pak netrvala příliš dlouho. Nejvíce času zabrala základová deska a výroba domu přímo ve firmě. Jeho sestavení na pozemku bylo již otázkou několika dní. Majitelé si nechali postavit jen hrubou stavbu. Krytinu, podlahy, zateplení, palubky, příčky a vše ostatní dodělávali sami.

„Jako střešní krytinu jsem před deseti lety zvolil cementovláknité desky, což se mi dnes jeví jako nesprávné řešení. Nevadí, že šablony ztratily barvu, ale začínají se loupat, hřebenáče se rozpadají, na jednom místě už úplně chybí. Takže mě čekají buď opravy, nebo výměna. Mně se tehdy krytina velmi líbila, také jsem chtěl, aby svým rázem zapadla mezi zdejší stavby. Zatím ji měnit nebudu, budu dělat jen opravy a časem uvidím...".

obr.: Srub má dnes nepříliš častý roubený štít. Foto: Martin Zeman

Stavba srubu si dlouho sedá

Stavba ze surového dřeva je prvních několik let stále v pohybu, takzvaně si sedá, a tomu je třeba pravidelně přizpůsobovat jednotlivé prvky. V tomto případě nebylo sedání příliš rychlé — po dokončení zůstal dům rok prázdný, nedocházelo tedy k velkým změnám teplot a mohl také přirozeně větrat.

„Hned na počátku jsem seřizoval komín a střechu, na komíně to dělalo asi deset centimetrů, povoloval jsem patky pod sloupy a podobně. Nyní se rozhoduji, že budu tmelit štíty, jsou roubené, dnes se již takové nedělají. Nejsou zatížené, na konstrukci tedy nic netlačí. Kuláče jsou vlastně samostatné, takže nesedaly a zůstaly proto malinko viset. Stáhli jsme je dolů, ale vznikly mezi nimi malé mezery, které je třeba uzavřít. Perfektně fungují i okna, i přes to sedání a neustálý pohyb domu se dají zavírat, otevírat, stejně tak i dveře. Seřizoval jsem pouze dveře do hlavní místnosti a vchodové dveře."

obr.: Krytý vchod a kamenná zvýšená vstupní plocha zajišťují bezpečný a pohodlný přístup do domu. Foto: Martin Zeman

Jak a čím natřít dřevo ve srubu

Srub sice nemá omítky ani fasádu, práce však neubude, dřevo je třeba zevnitř i zvenka natřít. V interiéru je napuštěné včelím voskem rozpuštěným v perchloru, další údržba již spočívá v občasném odstranění prachu a otření stěn.

„Venkovní první nátěr vydržel na severní straně, kde je dřevo kryté, několik let, ale na osluněné straně se začal loupat a prášit. Asi po třech letech jsem tedy dřevo znovu natíral, ale nezlepšilo se to, asi po pěti letech jsem ho ručně přebrousil a natřel jsem ho jinoubarvou, vhodnou na dřevostavby, ale začala se loupat také. Možná, že na dřevě zůstaly zbytky předchozích nátěrů. Potom jsem tedy s natíráním dlouho váhal, až jsem se letos rozhodl, že nátěr znovu obnovím. Zvolil jsem českou barvu Karbolineum Extra, kterou doporučují i památkáři, používá se také na natírání šindelů. Dřevo jsem opatrně obrou sil vibrační bruskou, abych neporušil tu vrchní vrstvu a natřel, zatím jsem spokojený."

Foto: Martin Zeman

Komentář majitelů

Určitě bychom neměnili, jsme s domem velmi spokojeni. Máme tu třeba nižší stropy, než je obvyklé, což na někoho může působit stísněně, nicméně my jsme to tak chtěli, připadá nám to útulné. Původně jsme chtěli roubenku, ale v té době se ještě nebyly příliš rozšířené a jejich ce na byla vyšší. Dokonce jsem uvažoval i o tom, že bych si ji udělal sám. Znal jsem starého tesaře, který je uměl tesat, na stavbu neměl čas, ale nabídl mi, abych k němu šel pracovat, že mě to naučí. Ale pak jsme objevili pana Haniše, zvolili jsme srub a udělali jsme dobře.

obr.: O srub je nutné pečovat — není sice třeba malovat, ale občas je nezbytné očistit stěny — vysát prach ze spár nebo otřít plochy vlhkým hadříkem. Foto: Martin Zeman

obr.: Kuchyně dokonale ladí s charakterem domu, zděná stěna zjednodušila instalaci nezbytných sítí. Foto: Martin Zeman

Výběru topení v roubené stavbě věnujte pozornost

Výběru topení v domě je třeba věnovat velkou pozornost, v roubené stavbě to platí dvojnásob. Nejde jen o tepelnou pohodu, různobarevné plameny a tiché praskání dřeva tam k večernímu posezení prostě patří.

„V zádveří a v koupelně máme ještě podlahové topení, nicméně topíme nejvíce kachlovými kamny s krbovou vložkou, takže podlahové topení s vodním rozvodem využíváme minimálně, radiátory slouží spíše k temperování domu. Srub se v chladných dnech poměrně rychle ohřívá, je výhodné, že nemusíme příliš topit ani na podzim, zvlášť když svítí sluníčko, je tu příjemné teplo. A nahoře v podkroví někdy až horko... Uvažuji, že časem pořídím tepelné čerpadlo, systém vzduch/voda, už jsem začal připravovat místo. Využili bychom ho na topení i na ohřev vody."

obr.: Majitelé si vždy přáli lavici, ale dlouho nemohli najít takovou, která by se jim líbila nebo odpovídala jejich představám. Nakonec ji našli v nabídce truhlářství na Slovensku, kde jim ji také vyrobili na míru. Foto: Martin Zeman

obr.: Živý oheň ke srubu prostě patří, dostatek tepla je další přidanou hodnotou. Foto: Martin Zeman

obr.: Stěny v podkroví jsou částečně obloženy palubkami. Foto: Martin Zeman

obr.: Zbylé spoje po sedání stavby je možné obložit po příčce palubkami nebo, jako v tomto případě, začistit silným lanem. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

Zastavěná plocha: 128 m²
Užitná plocha: 178 m²
Spodní stavba: štípaný beton — imitace kamene
Konstrukce: roubené ze smrkové kulatiny o průměru 20 až 25 cm
Komín: zděný vyvložkovaný
Ošetření dřeva: bochemit
Vytápění, ohřev vody: kachlová kamna s krbovou vložkou a teplovodním výměníkem, elektrokotel napojený na radiátory, bojler
Voda: vlastní studna, obecní vodovod
Podlahy: masivní dřevěné, keramická dlažba
Okna: dřevěná, izolační dvojskla U = 1,1 W/m²K
Dveře: vnější dřevěné euro, vnitřní dřevěné — borovice, s obložkami
Realizace: Haniš srubové domy s.r.o.

masivni-srub-Hanis-pudorysy

mail-ico-poptavka

Máte slabost pro sruby a chtěli byste v něm také bydlet? Zašlete dodavateli dotaz nebo nezávaznou poptávku!

Firma HANIŠ srubové domy s.r.o. je rodinná firma, která se zabývá stavbou celomasivních dřevěných srubů z ručně opracované kulatiny (kanadské sruby) a z hraněného masivu (roubenky, dřevěnice). Za svou více než 14letou historii vybudovala pověst renomované firmy, která má za sebou více než 320 úspěšných realizací, a především spokojených zákazníků. Jako jediná v České republice používá bez příplatku zcela výjimečný, výrobně velmi náročný způsob ručního zpracování srubové kulatiny. Jejich stavby jsou plně certifikovány a standardní záruční doba je 60 měsíců.