Srub podle typového projektu pod štíty Vysokých Tater

Horské prostředí má své vlastní tempo i kouzlo – a občas do něj vstoupí životní příležitost přesně v tu správnou chvíli. Příběh tohoto srubu pod majestátními štíty Vysokých Tater začal přáním Janka a Mirky mít zde vlastní útočiště k odpočinku. Dlouhé a bezvýsledné hledání vhodného pozemku nakonec ukončila šťastná náhoda – parcela byla „láskou na první pohled“ a od té chvíle šlo všechno ráz na ráz.

Karolína Svěcená | Kategorie: Návštěvy dřevostaveb | 27.10.2026

Janko s Mirkou před deseti lety postavili vlastní dům na východě Slovenska. Impulzem k novému projektu se pro Janka stal kamarád, který ho inspiroval k myšlence navrhnout si další stavbu tak, aby kromě vlastního využití nabízela do budoucna také možnost případného pronájmu. Nejprve však bylo nutné najít vhodné místo: oba manželé si přáli pozemek přímo v Tatrách, což se ukázalo jako poměrně nesnadný úkol. „Nabídka vhodných pozemků je tu omezená a ceny jsou vysoké,“ vysvětluje. Hledali proto dlouhé tři roky, než se na ně usmál o štěstí.

Kousek od místa, kde teď sedíme, v té době postupně vyrůstal penzion, jehož majitelé vlastnili i přilehlé pozemky, které původně plánovali ponechat pro budoucí využití. Jejich plány se však časem změnily, a jeden z pozemků se tak nečekaně objevil v nabídce na prodej. Právě v té době na něj Janko s Mirkou narazili – těsně před Vánoci 2023 –, a jak oba přiznávají, byla to láska na první pohled. „Měli jsme opravdu štěstí, je tady nádherný výhled na Tatry i dolů do údolí,“ rozplývá se Mirka.

Od pozemku k dodavateli

O koupi pozemku začali manželé jednat prakticky okamžitě a po Třech králích se jim podařilo smlouvu uzavřít. Souběžně už začali přemýšlet nad podobou budoucí stavby a výběrem vhodného dodavatele. Od začátku chtěli vytvořit místo především pro vlastní odpočinek, přičemž do budoucna nevylučovali ani možnost příležitostného pronájmu.

Při výběru technologie pro ně byla důležitá zejména rychlost a jednoduchost realizace. Od pozemku bydleli přibližně hodinu a půl cesty autem, proto hledali řešení, které nebude vyžadovat jejich každodenní přítomnost na stavbě. Důležitou roli sehrála i rodina. „Naší malé je teď devět let a chtěli jsme mít hotovo, dokud s námi chce ještě trávit čas,“ usmívá se Janko.

Dalším důvodem bylo vnitřní klima a celková atmosféra – lákala je představa masivní dřevostavby a přirozeného prostředí, které dřevo vytváří. Zároveň už jeden zděný rodinný dům měli a tentokrát chtěli vyzkoušet něco úplně jiného. Volba proto postupně směřovala ke srubu. „Myslím si, že materiálem i charakterem se srub do hor přirozeně hodí. Chtěli jsme, aby stavba zapadla do prostředí a zároveň měla atmosféru, kterou od místa na odpočinek očekáváme,“ vysvětluje Janko.

Když už měli jasno ve výběru stavební technologie, následovalo hledání vhodného dodavatele. Inspiraci a zkušenosti hledali v časopisech, recenzích i realizacích jednotlivých firem a následně několik z nich oslovili.

Pro Janka bylo důležité zejména to, aby firma měla zkušenosti přímo se srubovými stavbami a dokázala zastřešit nejen samotnou realizaci, ale i projektovou dokumentaci. Po oslovení více společností jim při konečném rozhodování pomohly pozitivní reference a osobní zkušenost přátel z Košic, kteří si nechali postavit srub od firmy SRUBY RAJEC.

obr.: Jednou ze změn oproti typovému projektu bylo přidání prosklení do druhého štítu, aby všechny ložnice disponovaly výhledem na Tatry. Během naší návštěvy byl bohužel vzdálený obzor v mlze, takže jsme jeho krásu nemohli plně docenit. Foto: Martin Zeman

obr.: Na zahradě za srubem vyrostl wellness domeček s letním posezením a finskou saunou. Foto: Martin Zeman

Slovo dodavatele

Na první schůzku k nám klient přišel velmi dobře připravený – přinesl si celý seznam otázek a naši kolegyni ze znalostí o srubových stavbách opravdu důkladně „vyzkoušel“. Bylo zřejmé, že výběr dodavatele nechce nechat náhodě a zajímají ho i technické detaily. Návštěva našeho výrobního areálu na něj udělala velmi dobrý dojem a on se tak poměrně rychle rozhodl svěřit nám realizaci srubové konstrukce.

Jako základ si majitelé vybrali náš typový srub ANTLER, který jsme upravili podle jejich představ. Během výstavby se původní rozsah spolupráce postupně rozšířil i o další navazující práce, což jsme vnímali jako projev důvěry. O to víc nás těší spokojenost klientů s výsledkem. Pro nás je tato realizace pěkným příkladem toho, že kvalitní výsledek nevzniká jen samotnou výrobou a montáží srubu, ale také dobrou spoluprací mezi klientem a lidmi, kteří se na stavbě podílejí.

Ing. arch. Miloš Bronček ml.
Sruby Rajec s.r.o.

Nezbytné úpravy

Z nabídky dodavatele si manželé vybrali typový srub ANTLER, jehož realizaci si byli i prohlédnout. Podoba typového projektu jim ale dispozičně plně nevyhovovala, a tak bylo zapotřebí udělat několik úprav. Celý srub zvětšili, velkou změnou bylo také prosklení druhého štítu, aby byl ze všech ložnic v patře výhled do krajiny. „Chtěli jsme prostor využít co nejefektivněji, a proto jsme dispozici upravili tak, abychom mohli přidat další ložnici a zároveň vytvořit dostatečně prostornou koupelnu,“ vysvětluje.

A přestože se srub nachází v blízkosti CHKO, na výraznější omezení nenarazili – museli pouze dodržet uliční čáru a stavbu navrhnout maximálně do prvního patra. Původním plánem bylo vyřešit se zvolenou firmou projekt a teprve poté rozhodnout o dodavateli stavby. Janka však přesvědčil profesionální a vstřícný přístup, stejně jako osobní jednání s majitelem firmy. Postupně tak získal důvěru, že jí svěřil nejen projekt, ale i samotnou realizaci srubu.

Vzhledem ke vzdálenosti mezi jejich bydlištěm a místem stavby se rozhodli ponechat hrubou stavbu a související konstrukční práce na jednom dodavateli. Důležité pro ně bylo zejména to, aby byla jasně zachována návaznost jednotlivých prací a odpovědnost za jejich realizaci. Takto přistupovali i k výběru a montáži oken. Janko původně zvažoval, že si je zajistí samostatně, nakonec se však rozhodl využít řešení doporučené dodavatelem srubu. „Vysvětlili mi, že dlouhodobě spolupracují s firmou, která má zkušenosti s osazováním oken do srubových staveb a při montáži zohledňuje přirozené vysychání a pohyb dřevěné konstrukce,“ vysvětluje Janko.

„Naším cílem bylo vytvořit moderní srubový chalet, který by si zachoval autentický charakter masivní dřevěné stavby, ale zároveň působil současně a vzdušně. Proto jsme v interiéru chtěli kombinovat přírodní dřevo s omítanými plochami a moderními materiály a prvky.“

obr.: Do ulice je situována i hlavní terasa v přízemí, se zachováním soukromí pomáhá oplocení. Foto: Martin Zeman

Ráz na ráz

Samotné realizaci předcházel náročný administrativní proces spojený se získáním stavebního povolení. Příprava všech potřebných podkladů, projektové dokumentace a jednotlivých vyjádření si vyžádala poměrně dost času a trpělivosti. „Člověk má někdy pocit, že nejnáročnější bude samotná stavba, ale ještě předtím musí zvládnout zdlouhavou administrativní cestu,“ vzpomíná Janko.

O to větší ale byla radost, když se všechny potřebné formality podařilo uzavřít. Celý proces plánování a samotné realizace srubu měl přitom v porovnání s jinými rychlý průběh. Pozemek manželé koupili začátkem roku 2024 a hned se pustili do přípravy projektu. Koncem srpna přijel Janko do výrobního areálu dodavatele zkontrolovat zkušebně smontovanou konstrukci, v polovině října začala příprava základové desky a začátkem prosince se pak začalo s montáží srubu přímo na pozemku.

„Byla to neuvěřitelná rychlost,“ vzpomíná Janko. Po smontování hrubé stavby následovala realizace střechy a právě u ní začal Janko s obavami sledovat měnící se tatranské počasí. „Napjatě jsem čekal, zda se nepokazí a střechu se podaří dokončit dřív, než přijdou náročnější zimní podmínky,“ dodává. Všechno se nakonec podařilo stihnout a srub byl včas pod střechou. Přes zimu zůstala konstrukce bez oken a dveří, aby mohla přirozeně větrat a projít první fází vysychání a sedání. V dalších pracích se pokračovalo na jaře 2025.

Kromě samotné stavby bylo potřeba průběžně řešit množství technických, administrativních a praktických otázek, přičemž ne všechno se dalo předem předvídat. Jednou z větších výzev bylo zajištění vody. Zatímco elektřina i kanalizace už byly v lokalitě k dispozici, veřejný vodovod zatím vybudovaný nebyl. Jediným řešením proto zůstala vlastní studna.

Ani její realizací se však celý problém nevyřešil. Následný rozbor ukázal, že kvalita vody neodpovídá požadovaným parametrům, a bylo proto nutné navrhnout a doplnit samostatnou technologii na její úpravu a filtraci. „Při stavbě člověk postupně zjišťuje, kolik věcí musí vyřešit mimo samotný dům. Když už máte pocit, že je jeden problém za vámi, objeví se další, se kterým jste původně vůbec nepočítali,“ vzpomíná Janko.

Osvědčená kvalita

Pro návrh interiéru zvolili manželé architekta, se kterým spolupracovali už při stavbě vlastního rodinného domu. „Pamatoval si nás,“ usmívá se Janko. „Kuriózní ovšem je, že i když spolupracujeme už podruhé, ani jednou jsme se nepotkali naživo. Veškerá komunikace probíhala přes e-mail.“ Zajímavým detailem při návrhu interiéru se stalo řešení ložnic v podkroví.

Vzhledem ke sklonu střechy bylo potřeba promyslet umístění postelí tak, aby vznikl dostatečně komfortní prostor nad hlavou a zároveň ložnice působily vzdušně. Architekt proto za čelem postelí navrhl předsazenou stěnu, která postel přirozeně posunula dál od nejnižší části šikminy. „Nakonec jsme toto místo využili i prakticky. V předsunuté části vznikl úložný prostor, takže řešení, které původně vycházelo z dispozice podkroví, nám zároveň přineslo další místo na odkládání věcí,“ vysvětluje Janko.

Po dokončení návrhu interiéru přišla na řadu realizace nábytku na míru. Mirka našla na Instagramu firmu, jejíž práce je zaujala moderním designem a precizním zpracováním. Během dalších jednání se však původní kalkulace a podmínky realizace několikrát změnily, a tak se nakonec rozhodli hledat jiné řešení. V tu chvíli jim pomohlo doporučení známých. Novému truhláři poslali kompletní návrh interiéru a už za pár dní následovalo osobní setkání.

„Velmi rychle se zorientoval v projektu, uměl nám doporučit vhodné materiály a u jednotlivých detailů přemýšlel nad tím, jak je co nejlépe vyřešit. Když během realizace narazil na problém, nepřišel jen s otázkou, ale rovnou i s návrhem řešení. A právě takový přístup jsme při dokončování interiéru velmi ocenili,“ vzpomíná.

obr.: Výběr dodavatele pro záclony a závěsy manžele kvůli širokému cenovému rozpětí vcelku potrápil, nakonec jim však pomohla Mirčina kamarádka, která jim obojí ušila. Foto: Martin Zeman

obr.: Masivní televizní stěna s dekorativním krbem byla Jankovým velkým přáním. Kromě estetického hlediska má i praktické využití, jelikož v sobě ukrývá spoustu úložného prostoru.
Foto: Martin Zeman

obr.: Výrazným vizuálním prvkem je také neobvyklý jídelní stůl. „Jde o plně funkční kulečník. Stačí sundat svrchní desky a dolů přidat nástavce a dá se na něm hrát,“ usmívá se Janko. „Věděl jsem od začátku, že ho tu chci mít, tak se už v návrhu počítalo s dostatečným odstupem od stěn.“ Foto: Martin Zeman

Kombinace technologií

I když při plánování počítali i s možností příležitostného pronájmu, postupně bylo čím dál jasnější, že si srub chtějí ponechat hlavně pro vlastní využití. Tomu přizpůsobili i celý interiér a jeho vybavení. Nejvíc si oba pochvalují samotnou atmosféru stavby. Kombinace masivního dřeva, moderních prvků a klidného horského prostředí vytváří přesně ten pocit, který od svého místa na odpočinek očekávali. „Je tu velmi příjemné vnitřní klima a výborně se nám tu spí. Člověk tu jednoduše dokáže vypnout a odpočinout si úplně jinak než doma,“ shodují se Janko s Mirkou.

Důležitou součástí komfortu se stala také automatizace. Mnohé technologie ve srubu lze ovládat na dálku prostřednictvím telefonu, včetně vstupních dveří. „Je to praktické zejména proto, že tu nebydlíme nepřetržitě. Když potřebujeme umožnit vstup řemeslníkovi nebo někomu ze známých, vyřešíme to na dálku a nemusíme kvůli tomu cestovat,“ vysvětluje Janko. Stejně tak si mohou ještě před příjezdem nastavit jednotlivé technologie tak, aby byl dům připravený na jejich pobyt. Srub je vybavený i kamerovým systémem, který zprovoznili hned po zavedení elektřiny. Krátce nato jim technologie přinesla i jedno překvapení.

„Systém nás upozornil na pohyb, a když jsme se podívali na kamery, uviděli jsme přímo u srubu klidně se pasoucí tucet kusů vysoké zvěře,“ vzpomíná s úsměvem Mirka. I takové okamžiky jim připomínají, že se navzdory modernímu vybavení jejich srub nachází v bezprostředním kontaktu s tatranskou přírodou. Protože jsou na něj zvyklí i ze svého domu, rozhodli se ve srubu instalovat centrální vysavač. Ten bylo samozřejmě zapotřebí plánovat už od projektu a přizpůsobit ho specifikům masivní srubové konstrukce, nakonec se ho ale podařilo úspěšně zakomponovat tak, aby nenarušoval charakter interiéru.

obr.: Zatímco koupelna v přízemí kombinuje přírodní dřevo se šedým obkladem, její dvojče v patře sází na kombinaci jednoduchého obkladu a bílých stěn. Drobný detail na zrcadle pak připomíná, že se manželé svůj chalet rozhodli pojmenovat stejně jako dcerku – Mia. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Lepší než vlastní dům

První noc „v novém“ strávili v březnu letošního roku, kdy měli dokončené zatím jen podlahy, koupelnu a jednu ložnici. „Brali jsme to jako takový křest v bojových podmínkách,“ smějí se. Od té doby se však srub proměnil téměř k nepoznání. Interiér je už prakticky dokončený, zůstává jen pár detailů. Masivní dřevěná konstrukce bude určitou dobu přirozeně vysychat a sedat, proto chtějí některé finální detaily dokončit postupně.

Jedním z posledních plánů je prostor pod schodištěm, kde by rádi nechali vyrobit vinotéku na míru. „Už se těšíme na chvíli, kdy sem přijedeme a nebudeme muset nic řešit. Jen si sedneme a budeme si srub užívat,“ říká Janko. Na otázku, co by po této zkušenosti doporučil budoucím stavebníkům, má přitom připravenou pohotovou odpověď.

„Nestavět,“ prohlásí se smíchem. Hned však dodává, že to je třeba brát s nadhledem. „Přestože samotná hrubá stavba šla velmi rychle, kolem celého procesu budování bylo potřeba řešit mnoho věcí. Třetí dům už rozhodně stavět nebudu,“ uzavírá.

Úplný klid od stavebních prací je však možná ještě nečeká. Po zkušenostech se zařizováním srubu začali přemýšlet i o tom, zda by si časem nezasloužil změnu také jejich rodinný dům. „Za deset let se hodně věcí změnilo a dnes máme paradoxně moderněji zařízený chalet než dům, i když to obvykle bývá naopak,“ uzavírá Janko s úsměvem. „Ještě uvidíme, jestli zůstaneme jen u malování, nebo se nakonec pustíme i do větší rekonstrukce.“

obr.: Místo pod schody mělo původně zůstat nevyužité. Mirce to však přišlo škoda, a tak mají s truhlářem domluvenou dodávku vinotéky. Foto: Martin Zeman

obr.: Předsazené stěny v ložnicích v patře si na první pohled neznalé oko nevšimne, v jejich útrobách se však ukrývají další úložné prostory. Foto: Martin Zeman

Tato dřevostavba soutěží v anketě DŘEVOSTAVBA ROKU 2026

Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tento krásný srub se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku 2026 pod názvem "Šance, která se neodmíta". Zaregistrujte se na našem webu, pošlete hlas a získejte atraktivní ceny...
Hlasování v tomto kole probíhá do 31. 12. 2026

HLASOVAT V ANKETĚ

Technické informace

Zastavěná plocha: 111,95 m²
Užitná plocha: 193,19 m²
Dispozice: 6 + kk
Konstrukční systém: masivní smrková kulatina, v patře montovaná dřevěná konstrukce
Venkovní a vnitřní nátěr: impregnace proti hnilobě a dřevokazným houbám IMPRALIT a lazurový nátěr ALK HS 1000, uvnitř REMMERS
Střecha: betonová krytina TERRAN DANUBIA
Vytápění: tepelné čerpadlo vzduch–voda
Realizace: 2024, Sruby Rajec, s.r.o., www.srubyrajec.cz