Masivní dřevostavby vynikají svými tepelněizolačními vlastnostmi i specifickým mikroklimatem a oheň v krbu nebo kamnech k nim historicky neodmyslitelně patří. Jak vysvětluje Eva Bervidová z firmy Želetavská kamna, není to jediný důvod, proč se ke kamnům na dřevo vracíme.
„Vedle designu a kvality dnes lidé stále více řeší také energetickou soběstačnost. Kamna na dřevo představují spolehlivý zdroj tepla, který není závislý na dodávkách elektřiny nebo plynu. V době nejistoty a výpadků elektrické energie je pro mnoho rodin důležitý pocit jistoty, že dokážou svůj domov vytopit i v krizových situacích.“
Pokud chceme svou roubenku nebo srub kamny vybavit, návrh topidla by měl být součástí rozvahy v co možná nejranější fázi návrhu. Úpravou dispozice, výběrem vhodného spotřebiče a jeho správným dimenzováním lze totiž vyřešit vytápění nejen jedné místnosti. Nad čím se tedy zamyslet a co řešit, když zasedneme k papíru a začneme plánovat?
1. Rekreace, nebo trvalé bydlení?
Prvním kritériem při výběru vhodného způsobu vytápění obvykle bývá, zda bude stavba sloužit k rekreaci, nebo k trvalému bydlení. Pro volbu způsobu i druhu vytápění je totiž zásadní, jak často a jakým způsobem se bude topit.
U stavby určené k rekreaci bývají praktická především kamna s rychlým náběhem tepla. Dům se po příjezdu rychleji vyhřeje a není nutné udržovat teplotu nepřetržitě. Ideální je doplnit je ještě jiným druhem vytápění, který bude prostor temperovat v době nepřítomnosti. Topidlo na dřevo pak často slouží spíše k navození správné atmosféry.
Pro trvalé bydlení může být výhodnější využít akumulační princip. Kachlová nebo jiná akumulační kamna předávají teplo postupně a umožňují využívat energii z jednoho zatopení delší dobu. I když se pak topí pravidelně, není potřeba tak často přikládat.
obr.: Moderní kachlová akumulační kamna slouží jako primární zdroj vytápění roubenky využívané k trvalému bydlení. Bez potíží vytopí i otevřené patro a dvě ložnice přiléhající k hlavní obytné místnosti. Díky mase materiálu a tepelně izolačním vlastnostem dřevěných stěn v nich stačí zatopit jednou za dva dny. Podlahové topení pak slouží jen jako doplňkový zdroj v době nepřítomnosti majitelů.
Projekt: Daniela Bičišťová
Realizace: JIMBER, Roubené stavby s.r.o.
Foto: Martin Zeman
Tuto návštěvu jsme vám přinesli v S&R 1/2025
2. Primární, nebo sekundární zdroj vytápění?
I když jsou kamna primárním zdrojem tepla, nelze automaticky předpokládat, že jedno topidlo vytopí celý dům. Rozhodující je jeho výkon, tepelná ztráta objektu a především dispozice stavby. V menší roubence s otevřeným obytným prostorem může jedno dobře umístěné topidlo zajistit vytápění celého domu. U většího nebo členitějšího objektu se naopak může vyplatit kombinace kamen s podlahovým vytápěním, radiátory nebo jiným zdrojem tepla.
Jako sekundární zdroj jsou kamna praktická především tehdy, když lze hlavní systém pohodlně regulovat, ale majitel chce využít výhod topení dřevem – například při rekreačním provozu, během přechodného období nebo ke zvýšení tepelného komfortu v obytné místnosti. Výhodou je také možnost rychle zatopit bez nutnosti spouštět celý otopný systém.
U trvale obývané roubenky pak záleží na způsobu užívání a ochotě majitele věnovat se přípravným pracím a starat se o vytápění. Čas vyžaduje příprava dřeva, údržba kamen a spalinové cesty i samotné topení. Odměnou však může být soběstačnost a využívání obnovitelných zdrojů.
obr.: Kachlový sporák slouží jako primární zdroj vytápění roubené chalupy. Tahový systém je vyvedený na chodbu a teplo pak volně stoupá do podkroví. K temperování slouží podlahové vytápění.
Autor projektu: Daniel Vlček
Realizace: hrubá stavba – Haniš srubové domy s.r.o., 2018, www.srubovedomy.cz, dokončeno svépomocí 2020
Foto: Martin Zeman
Tuto návštěvu jsme vám přinesli v S&R 1/2024
3. Kolik tepla vlastně kde potřebujeme?
Tepelný komfort vnímá každý trochu jinak, v základu se ale při dimenzování otopné soustavy můžeme řídit výpočtovými vnitřními teplotami podle způsobu využití prostoru. U obytných místností včetně ložnic se počítá s 20 °C, stejně jako v kuchyni, zatímco v koupelně s 24 °C. U vytápěných vedlejších prostor mohou být hodnoty nižší – například u předsíní a chodeb 15 °C.
U roubenek je přitom důležitý rozdíl mezi teplotou vzduchu a pocitovou teplotou. Sálavé topidlo ohřívá také okolní povrchy, které teplo následně vyzařují zpět do prostoru. Člověku proto může být příjemně i při o něco nižší teplotě vzduchu než v místnosti vytápěné převážně teplým vzduchem.
Při návrhu dispozice domu a vytápění se proto vyplatí počítat s tím, že každá místnost má jiné tepelné nároky. Není nutné vytápět celý dům na stejnou teplotu – správně navržená dispozice, umístění jednotlivých místností a topidla i vhodná regulace mohou vytvořit přirozené teplotní zóny podle způsobu využití.
obr.: Kompaktní kachlová krbová kamna jsou doplňkem, který do roubenky dokáže přinést sálavé teplo a příjemnou atmosféru. Jde o lokální zdroj tepla, který je třeba doplnit dalším topným systémem. Foto: Želetavská kamna
4. Kam kamna umístit?
Ne nadarmo se říká, že kamna by měla být srdcem domu. Ideální poloha topidla je totiž v centru dispozice, aby se kolem něj soustředil veškerý život a teplo mohlo proudit všemi směry bez překážek. Propojení hlavního obytného prostoru s jídelnou a kuchyní je v tomto ohledu velmi výhodné a umožňuje bezproblémovou distribuci tepla do všech nejčastěji využívaných míst. V některých případech však může být praktické i umístění u obvodové zdi, zejména kvůli komínu a přívodu vzduchu.
Roubené části je však třeba dostatečně chránit před žárem. Umístění kamen je třeba řešit již při projektování domu, zejména kvůli přípravným pracím – stavbě komína, umístění přívodu vzduchu, akumulačních příček, případně dalších potřebných instalací. Dodatečně se osazení kamen upravuje velmi obtížně.
5. Jak teplo dostat do dalších místností?
Topidla na tuhá paliva nemusí mít jen lokální charakter. Zejména akumulační kamna s tahovým systémem umístěná v centru domu mohou bez problémů vytopit i další, oddělené místnosti. Vytápění patra pak umožňuje uzavřený systém, takzvaný hypokaust. S distribucí tepla může pomoci také vybudování zděných akumulačních příček nebo instalace teplovodního výměníku. Vytápění patra usnadní otevření prostoru do krovu a galerie, protože teplo přirozeně stoupá vzhůru.
Topidlo umístěné pod schody nebo přímo propojené se schodištěm může být zase dobrým řešením, které umožní vytápět i uzavřené podkroví. Je však třeba vše správně navrhnout. V první řadě je nutné myslet na požární bezpečnost, zejména u dřevěné konstrukce. Teplo také může stoupat příliš rychle a schodiště pak funguje jako komín. Místo rovnoměrného vytápění tak může nastat situace, kdy je u kamen příjemně, v patře přetopeno a v jiné části přízemí chladno.
Umístění přímo pod schody a nevhodné propojení mohou také znamenat obtížnější přístup k topeništi při čištění a servisu. Myslet je třeba také na komín a napojení kouřovodu. Nejde však o neřešitelné problémy. Při správném návrhu lze vytvořit funkční a zároveň estetické řešení. Navíc zejména propojení kamen se schodištěm může být velmi zajímavým oživením interiéru.
obr.: Akumulační mastkový sporák spolehlivě vytopí hlavní obytnou místnost roubenky využívané k trvalému bydlení. Ostatní prostory ale už vytápí tepelné čerpadlo napojené na podlahové topení. Umístění topidla umožnilo montáž komínu zvenku na stěnu.
Realizace: Dřevostavby Bartoš s.r.o.
Foto: Martin Zeman
Tuto návštěvu jsme vám přinesli v S&R 4/2023
6. Jaké topidlo?
Nelze jednoznačně říct, že je některé topidlo lepší nebo horší, protože každé má své výhody i nevýhody. „Dnešní zákazníci už nehledají jen zdroj tepla. Chtějí kamna, která budou přirozenou součástí jejich domova, budou odpovídat jejich životnímu stylu a vydrží desítky let. Proto doporučuji vybírat kamna na celý život – přesně podle vlastních představ, nejen jako řešení na pár sezón,“ doporučuje Eva Bervidová z firmy Želetavská kamna.
Trh je velmi široký a nabízí celou řadu spotřebičů s různým výkonem, vzhledem a v různých cenových relacích. Na co si dát při výběru pozor? „Stejně důležitá jako samotný design je kvalita zpracování, ověřené materiály a jistota, že i za mnoho let budou k dispozici náhradní díly i odborný servis,“ upozorňuje Bervidová. A proč se tím zabývat už při projektování? Každý druh topidla totiž vyžaduje jiný přístup, řešení komína, přípravu stavby i napojení na potřebné instalace.
obr.: Krbová vložka s kachlovým obkladem umístěná pod schody vytopí bez potíží hlavní obytnou místnost i otevřené podkroví. Krb nutně nemusí znamenat moderní design a tradiční kachle mají nejen rustikální ráz, ale také plní akumulační funkci.
Realizace: Roman Střihavka
Foto: Martin Zeman
Tuto návštěvu jsme vám přinesli v S&R 3/2023
7. Na co nezapomenout?
Nedílnou součástí systému vytápění je komín, jehož návrh vzniká současně s výběrem topidla. Už v projektu je potřeba určit typ, průměr, výšku a jeho trasu i umístění v dispozici. Ideální je co nejpřímější vedení s minimem změn směru, parametry komína pak musí odpovídat konkrétnímu spotřebiči a jeho požadavkům na tah a teplotu spalin.
U kamen na dřevo je důležitý také správně navržený kouřovod, tedy napojení kamen na komín. Jeho délka, průměr a případná kolena ovlivňují tah i odvod spalin. Kouřovod musí být rovněž v bezpečné vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. U těsných novostaveb je vhodné řešit také externí přívod spalovacího vzduchu přímo ke kamnům. Ten zabraňuje tomu, aby si topidlo odebíralo vzduch z interiéru. Přívod musí mít dostatečný průřez a musí být navržen podle požadavků konkrétního spotřebiče.
U dřevostavby z masivního dřeva je třeba při navrhování topidla i komínu myslet na požární bezpečnost a dodržet veškeré předpisy. Při prostupu komína stropem, střechou nebo dalšími dřevěnými konstrukcemi je nutné dodržet předepsané odstupy od hořlavých materiálů a správně provést izolaci. Stejně tak je potřeba dodržet požadavky na výšku komína nad střechou a jeho bezpečnou vzdálenost od okolních konstrukcí.
Komín, kouřovod, přívod spalovacího vzduchu i samotná kamna tvoří jeden technický celek, který by měl být navržen a posouzen společně. Pokud najdeme odpovědi na výše uvedené otázky, můžeme si výrazně usnadnit pozdější realizaci stavby i její užívání. Odborníkům – ať už projektantům, kamnářům, nebo stavitelům – se lépe pracuje se zákazníkem, který ví, co chce.
Není potřeba mít promyšlený každý detail, s tím nám odborníci umí pomoci a poradit, důležité je ale mít jasnou představu, jak chceme ve svém budoucím srubu nebo roubence žít a kolik času a energie chceme vytápění věnovat. Jedno je ale jisté – dřevem se topilo a topit bude a nezávislost, kterou poskytuje, je k nezaplacení.
obr.: I krbová vložka může být velmi subtilní a zabírat minimum místa. Její umístění v hlavním obytném prostoru přirozeně oddělilo kuchyni od obýváku. Oboustranné prosklení ale umožňuje užít si oheň z obou stran.
Autor arch. návrhu: Ing. arch. Iva Němcová, Ing. arch. Lukáš Přibyl
Realizace: Finutea s.r.o.
Foto: Jiří Hurt
Tuto návštěvu jsme vám přinesli v S&R 2/2026
Druhy topidel
Plechová, kachlová nebo litinová krbová kamna patří k nejjednodušším způsobům vytápění. Kombinují sálání a konvekci, rychle se rozehřejí a po zatopení dokážou během krátké doby zvýšit teplotu v místnosti. Kvalitní kachlová krbová kamna mohou sálat do místnosti až tři hodiny. Plechová i litinová kamna se oproti tomu rychle zahřejí, ale také rychle vychladnou.
Orientační spotřeba krbových kamen se pohybuje kolem 1–3 kg dřeva za hodinu. Hodí se jak do rekreačních objektů, kde je výhodou rychlý náběh tepla, tak do trvale obývaných domů. Při správném výkonu mohou být hlavním zdrojem tepla, u větších nebo členitějších domů je ale vhodné jejich účinek doplnit další otopnou soustavou.
Kachlová a akumulační kamna stavěná kamnářem produkují především sálavé teplo. Akumulační hmota přijímá energii při hoření a následně ji po několik hodin postupně uvolňuje do interiéru. Spotřeba bývá přibližně 2–5 kg dřeva za hodinu topení, samotné topení však probíhá v kratších intenzivních dávkách. Výhodou je stabilní tepelný komfort a dlouhé sálání po vyhasnutí, nevýhodou vyšší pořizovací cena a pomalejší náběh. Nejlépe se uplatní při trvalém bydlení a při správném návrhu mohou vytápět i celý dům. Nejsou příliš vhodná do rekreačních objektů.
Krbové vložky kombinují sálání a konvekci a mohou být navrženy také s teplovodním výměníkem. Podle provedení dokážou vytápět velký obytný prostor nebo prostřednictvím rozvodů předávat teplo do dalších místností. Spotřeba se orientačně pohybuje kolem 1,5 – 4 kg dřeva za hodinu.
Výhodou je variabilita, nevýhodou složitější návrh a někdy nutnost připojení k elektrické síti. Při navrhování je pak nejdůležitější správně dimenzovat jejich výkon. Mohou sloužit jako hlavní zdroj tepla, zejména pokud jsou součástí promyšleného systému vytápění s akumulační nádrží, soláry, fotovoltaikou nebo tepelným čerpadlem.
Samostatně stojící sporák na dřevo spojuje vytápění s vařením a případně pečením. Teplo předává sáláním i konvekcí a podle konstrukce může mít také akumulační schopnosti. Orientační spotřeba se pohybuje kolem 1 – 3 kg dřeva za hodinu. Výhodný je především tam, kde se kuchyně a hlavní obytný prostor přirozeně propojují. U menších domů může fungovat jako hlavní zdroj, u větších objektů je obvykle vhodné vytápění doplnit.
Kachlový sporák kombinuje funkci sporáku s akumulační schopností kachlové konstrukce. Může teplo uvolňovat ještě dlouho po vyhasnutí, takže je vhodný zejména pro trvalé bydlení nebo tradiční chalupy. Spotřeba se orientačně pohybuje kolem 2–4 kg dřeva za hodinu. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a pomalejší náběh tepla. Při správném návrhu může být i hlavním zdrojem vytápění.
Kamna s teplovodním výměníkem předávají část energie vodě, která následně zásobuje radiátory, podlahové vytápění nebo akumulační nádrž. Spotřeba se podle výkonu pohybuje přibližně mezi 2 a 5 kg dřeva za hodinu. Výhodou je možnost vytápět celý dům jedním zdrojem, nevýhodou složitější systém a závislost na regulaci a oběhovém čerpadle. Největší smysl proto mají především u trvale obývaných domů.
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb