V roubence bydlí Maléřovi od roku 2002. „Dům je stavěný tradiční technologií tak, jak tu domy stavěli i naši předkové," vysvětluje Stanislav Maléř, „tedy roubené trámy spojené v rozích na rybinu, a navíc zajištěné dubovými kolíky. Na kamenné podezdívce je dvojitá hydroizolace, ale tu naši předkové neměli a pokládali prahový trám přímo na kameny, později používali například asfalt."
Obvodové stěny jsou ze smrkových trámů, pouze spodní rám je z jedlového dřeva. Dřevo je, tak, jak to má být, ze zimní těžby, zbavené běžné vlhkosti, a tedy surové, roubenka první roky pracovala – vysychala a sedala. Spáry jsou zvenku vyplněny konopným provazem, mezi trámy je vložena ovčí vlna. „Ovčí vlnou jsou izolována také okna, musí být velmi dobře vyčištěná a kvalitně zpracovaná, do nekvalitní vlny by se mohli dát moli. Nakupujeme ji v obchodě s dekami, kde se šijí přikrývky a fusaky pro děti, je správně vyčiněná a dobře se s ní pracuje."
TIP NA ČLÁNEK: Spára u roubenek jako znaménko krásy aneb jak se změnila technologie řešení tohoto detailu?
Dobře promyšlená dispozice
Během stavby ani po jejím dokončení nenastaly žádné problémy a neobjevily se nedostatky, Maléřovi se podle svých slov připravili na to, co taková stavba obnáší a co je čeká. „Požadavky jsme měli spíše skromnější, šlo o to, aby celá rodina byla spokojená a bydlela dobře a zdravě. V přízemí je společný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, další pokoj sloužil nejprve jako ložnice, ale když se narodily děti, udělali jsme z něj hernu, a ložnici přesunuli do podkroví. Tam je nyní ještě jeden větší pokoj, a dále koupelna a WC. Teď uvažujeme, že ložnici přestěhujeme opět do přízemí na místo herny, tam, kde byla dříve. Ale půjde spíše pouze o změnu účelu místností, vybavení se, až na drobnosti, příliš měnit nebude."
Nejoblíbenějším místem v domě je společný prostor, ale do výčtu posléze přibývají i pokoje v podkroví, jen koupelna by možná mohla být menší a šatna zase větší... Nicméně s domem jsou majitelé i po letech spokojeni. „Za výhodné považujeme určitě otevřené schodiště v obytném prostoru, které je součástí interiéru. Je umístěno vedle krbových kamen, v zimě tedy teplo stoupá do podkroví, jež díky tomu není třeba dodatečně vytápět, celý dům vyhřejí jen krbová kamna. Nic bychom neměnili, pouze bychom zřejmě udělali tvrdou podlahu. Tehdy jsme zvolili klasickou smrkovou, protože jsme chtěli stejnou podlahu, jaká v roubenkách dříve bývávala, ale je měkká a pro větší zátěž, například když jsou děti malé, málo odolná."
Roubenka odolala povodni
V interiéru po obvodu stěn jsou umístěny mřížky, které slouží k provětrávání domu. Osvědčily se zvláště při povodni v roce 2009, kdy domem protekla řeka Jičínka. „Tehdy jsme zvenčí vytáhli z obvodových stěn izolační konopné provazy, odstranili podlahové lišty a víčka ventilačních otvorů, které odvětrávají izolační prostor mezi venkovní dřevěnou stěnou a vnitřním zděným obkladem," vzpomínají Maléřovi. Vzniklý průvan dům vysušil. Dřevo vodu přirozeně přijme, a když se okolní vlhkost sníží, zase ji odevzdá.
„Na okolních zděných domech jsou možná dodnes ještě mapy, ale na roubence nebylo poznat, že tam voda byla. Navíc používáme do výšky 20 až 30 cm nad zemí proti vlhkosti a zatékání tvrzený polystyren, až potom dáváme vatu. Je to dobré řešení, kdyby vata nasákla vodou, už by nevyschla, bylo by nutné ji odstranit a izolaci opravit."
TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavby v souboji s vodou neprohrávají, v tom mají značně navrch oproti zděným domům
Technické parametry
- Plocha pozemku: 1 300 m2
- Zastavěná plocha: 88 m2
- Užitná plocha: 172 m2
- Spodní stavba: kamenná podezdívka
- Stavební systém: obvodové stěny – roubené trámy 160 × 260 mm spojené v rozích na rybinu, smrkové surové dřevo; podkroví – sendvičová skladba tl. 220 mm, tepelná izolace mezi krokvemi 200 mm, svrchu izolace proti vlhkosti
- Ošetření stěn: interiér přírodní bezbarvý olej, exteriér vodou ředitelný lak v odstínu pinie
- Vnitřní příčky: přízemí – smrkové trámy 160 × 260 mm, podkroví palubky 140 mm + zvuková a tepelná izolace
- Střešní krytina: betonová
- Okna: kastlová, trojsklo
- Podlahy: obytné místnosti masivní dřevo, v ostatních dlažba
- Teplo: krbová kamna, alternativní zdroj podlahové topení (koupelna, WC a kuchyně), v podkroví radiátory, zemní plyn
- Celková tloušťka stěny: 340 mm (160 mm smrkový hranol + 80 mm tepelná izolace + 80 mm vyzdívka)
- Projekt a realizace: Tesařství Maléř a syn
- Foto: Martin Zeman
Zdroj: Tesařství Maléř a syn
Sdílet obsah
Další návštěvy dřevostaveb
Říká se, že aby mohl architekt dát tvar vašim úvahám o domě, je potřeba mu záměr jasně specifikovat. Jaroslava s Pavlem ale měli jen unifikovanou představu o ložnici v patře, otevřené kuchyni a velké terase. Prostě klasika, na kterou by stačil typový dům z katalogu. Přesto architekta oslovili a...
Ne nadarmo se říká, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Následující příběh může sloužit jako perfektní inspirace pro ty, kterým už delší dobu zraje v hlavě myšlenka na to, jak by mohlo vypadat jejich ideální bydlení. Majitel téhle krkonošské dřevostavby si tady totiž splnil sen,...
Lenka vyrůstala deset let v roubence, takže při pořizování vlastního bydlení podle jejích vlastních slov cesta zpátky ke zděnému domu už nevedla. Příjemnou atmosféru mezi dřevěnými stěnami, s jejich charakteristickou vůní, teplem a celoročně vyrovnaným klimatem, znala z domova a také o dalších...
Čerstvé novinky ze světa dřevostaveb