Spára u roubenek jako znaménko krásy aneb jak se změnila technologie řešení tohoto detailu?

Spára u roubenek jako znaménko krásy aneb jak se změnila technologie řešení tohoto detailu?

Redakce | Pondělí, 31. srpen 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Při pohledu na starou tradiční roubenku leckomu srdce zaplesá. Až zbožný povzdech nad krásnou stavbou vyvolává nejčastěji kontrast mezi tmavým dřevem a bílými spárami, detail, který propůjčuje celé stavbě typický vzhled. Právě o spáry nám v tomto článku půjde. Co se vlastně skrývá za onou bílou barvou? A jak se změnila technologie řešení tohoto detailu ve srovnání s minulými staletími?

Začneme paradoxně tam, kde bychom spíše měli skončit: situací, kdy klasická spára vlastně ani neexistuje a není třeba řešit její podobu. Pro roubené stavby se totiž stále častěji používají lepené trámy opracované na počítačově řízených strojích, jejichž milimetrová přesnost umožňuje vyfrézovat na jedné straně několik drážek a shora stejný počet per, takže sousední trámy do sebe dokonale zapadnou.

„Roubenku díky strojně vysušeným a opracovaným hranolům postavíme rychleji a bez technologické přestávky," vysvětluje Otakar Koudelka z firmy OK PYRUS. „Velkou výhodou oproti stavbě dřevostaveb ze surového, mokrého dřeva je plynulá realizace bez nutnosti několikaměsíční technologické přestávky na dosednutí srubových stěn, těsnost podélných spár je navíc zcela dokonalá bez nutnosti dodatečného tmelení, protože klasická spára tady ani nevzniká. Mezi trámy pouze vkládáme paměťové polyuretanové pásky jako izolaci."

Ne vždy a ne každému však tato technologie může vyhovovat. Nemusí být vždy vhodná pro rekonstrukci starší stavby nebo památkově chráněné budovy, přítomnost lepidla používaného při lepení jednotlivých lamel v BSH hranolu by zase mohla vadit zastáncům čistě přírodního bydlení.

Pak přichází na řadu klasická konstrukce s použitím trámů řezaných z čerstvé kulatiny, mezi něž se při stavbě vkládají vymezovací podložky určující šířku spáry. Vzniklá mezera se vyplňuje materiálem zajišťujícím tepelnou izolaci a zakrývá finální vrstvou, která izolační materiál chrání před destrukcí, podružně však funguje také jako znaménko krásy...

spary-roubenka-1

obr.: Dokonalé opracování BSH hranolů, z nichž se staví moderní roubenky, zaručuje milimetrovou přesnost. Klasická spára v tomto případě nevzniká, není proto třeba ani řešit její podobu. Foto: OK PYRUS

spary-roubenka-3

Foto: OK PYRUS


Spárování tmelem

Předpokladem pro použití speciálního tmelu k vyplnění prostor mezi trámy jsou spáry široké tři až čtyři milimetry a ručně opracované, nepravidelné hrany, k nimž tmel lépe přilne. Ze stejného důvodu se tmelení provádí až dva tři roky po dokončení stavby pořízené z čerstvého dřeva, aby alespoň částečně vyschlo a proběhly přirozené tvarové změny.

Spáry se před tmelením nejprve utěsní (polyetylenovou nebo polyuretanovou šňůrou, konopným provazcem, minerální vatou apod.) a výtlačnou pistolí se následně nanese tmel, který se jemně rozetře, aby přiléhal ke dřevu. „Tmelicí techniky nabízíme dvě," vysvětluje Michal Pacák, jehož firma se zabývá stavbou masivních dřevostaveb.

„Pokud si zákazník přeje hladký a rovný povrch, roztíráme tmel měkkou špachtlí. Pokud pro dohlazení a dotvarování použijeme ještě vlhký štětec, je spára plastičtější a pojivo obsažené v tmelu více vynikne, takže se povrch jeví jako drsný."

Podle druhu dřeva použitého při stavbě lze vybrat odstín spárovacího tmelu a buď se barvě dřeva přiblížit, nebo naopak vytvořit spárování kontrastní. Komu by nevyhovoval přírodní vzhled tmelu, může ho ještě přetřít jakoukoli krycí barvou (kromě nitrocelulózové a epoxidové).

spary-srub-7

obr.: Spárovací tmel lze využít také pro sruby. Často se používá také pro rohy a prostupující trámy, kudy uniká nejvíce tepla, a pro uzavření prasklin, do nichž by mohla zatékat voda. Foto Martin Zeman / Sruby Pacák

spary-srub-8


"Uvažujete o spárování svépomocí? Pak byste měli vědět, že celková délka spár může v součtu měřit i několik kilometrů!"


spary-roubenka-9

obr.: Před vlastním tmelením je třeba spáry utěsnit vhodným materiálem. Nejčastěji se používá PE nebo PU páska o různém průřezu. Foto: Sruby Pacák

uvodni-spary-roubenka-10

obr.: Specificky ztvárněná spára. Těsnicí provaz mezi trámy spáry izoluje a přizpůsobuje se sedání stěny. Zevnitř je ještě vložena izolace z ovčí vlny a fošnový obklad. Foto: Martin Zeman / Tesařství Maléř a syn

spary-roubenka-11

Foto: Martin Zeman / Tesařství Maléř a syn

spary-roubenka-12

obr.: Historická roubenka po rekonstrukci má spáry zakryté pěnovou páskou překrytou bílým tesařským tmelem. Foto: Martin Zeman / Roubenky Střihavka

Pohled do minulosti

Čistě utilitární potřeby vedly člověka v minulosti k vycpávání spár nejrůznějšími materiály, které bránily průvanu vzduchu skulinami a chránily vnitřní prostor proti vniku hmyzu a vlhkosti. Používalo se prakticky všechno, co bylo po ruce – hlína smísená s plevami, řezaná sláma či slaměné provazce, pazdeří, zbytky konopí či sena, někdy dokonce i tenké dřevěné tyče.

Jako izolace se používal také mech či zpracovaná ovčí vlna. Takto ucpané spáry se případně opatřily hliněnou vymazávkou. Aby na oblých trámech držela, používaly se jako armatura kolíčky z tvrdého dřeva vrážené střídavě do oblin horního a dolního trámu.

Vymazávka se opatřila vápenným nátěrem, případně zakryla lištou. Až navštívíte některý z „roubenkářských" regionů, všimněte si, že ztvárnění spáry má mnoho podob a že konkrétní zpracování je leckde regionálně typické.

spary-roubenka-6

Foto: Michal Babor

spary-roubenka-7

Foto: Michal Babor

Systém kladení pera na drážku

Systém kladení na pero a drážku je založen na principu co nejvyššího tlaku na co nejmenší plochu hranolu, v našem případě plochy 2 × 14 mm. Díky tomu je dosažena potřebná těsnost mezi jednotlivými hranoly nad sebou. Mezi těmito „dosedacími" plochami je profil o 2 mm nižší, což vytvoří jakousi vzduchovou mezeru.

Pera a drážky v našem případě 12 mm vysoké poté pomáhají držet svislý směr i boční tuhost stěny. Protože i sušené lepené dřevo je stále „živý" materiál a jeho tvarové změny nelze nikdy vyloučit, používají se při kladení lepených hranolů tak zvané nabývací paměťové pásky bránící profukování nebo zatékání.

spary-roubenka-4

Zdroj: Ing. Štěpán Bartoš, Bartoš Dřevostavby s.r.o.


Lištování

Suchou metodou uzavření podélné spáry představuje lištování. Tento způsob se používal zejména na začátku minulého století v oblasti severních Čech, v Beskydech a na Valašsku. Pokud se lišta pečlivě ručně opracovala tak, aby přesně dosedla k přitesaným trámům, mohla vzniknout dokonale rovná roubená stěna bez znatelných spár.

V současné době se používá trochu jiný způsob, při němž se optický rozdíl mezi trámy a spárou tolik nestírá. „Pokud stavebník požaduje řešení spár tímto způsobem, používáme trojúhelníkovou dřevěnou lištu, která se přibíjí na zkosené hrany spodního i horního trámu," vysvětluje Pavel Pacák z firmy Sruby Pacák.

„Zkosení umožňuje liště přizpůsobovat se pohybům roubených trámů. Lištu lze kromě toho kdykoliv sejmout pro případ, že by bylo třeba zkontrolovat nebo upravit izolaci mezi trámy." Modifikovaný systém pero-drážka Standardní způsob pasování trámů na pero a drážku představený v úvodu tohoto článku může mít i podobu s pohledově přiznaným, samostatně vkládaným perem, které zakrývá vodorovnou izolaci v podélném spoji trámů.

Pero je zajištěno shora hřebíky a ve spoji z vnitřní strany pojištěno tmelem tak, aby nemohlo dojít k otevření spoje a zabránilo se průniku vody. Na dolní straně vnější stěny je drážka mělčí, aby do ní nezatékala dešťová voda. V horní drážce je pero dostatečně zasunuto tak, aby tvořil spolehlivý spoj i při vysychání stavby a čelil tak objemovým změnám masivu.

„Pera jsou poměrně subtilní, váhu trámů proto nesou dilatační latě osazené příčně na trámech," doplňuje k této technologii Pavel Haniš, který ji při stavbě svých roubenek používá. „Nedochází tak k namáhání per od trámů a jejich kroucení a degradaci. Protože dodávka pera je již součástí hrubé stavby, stěna je od počátku celistvá a ihned spolehlivě plní svou funkci."

Pera umožňují přizpůsobit vzhled stavby představám stavebníka nebo regionálním zvyklostem: „Nejčastěji má nátěr pera stejný odstín jako trám, ale například v Krkonoších máme roubenky s klasickou bílou spárou, tedy bílým perem, jak je v této oblasti zvykem," uzavírá Pavel Haniš.

spary-roubenka-13

obr.: Detail provedení spáry pomocí vkládané lišty přibíjené na hrany trámů. Foto: Sruby Pacák

spary-roubenka-14

Foto: Sruby Pacák

spary-roubenka-detail-1

Vizualizace: Haniš srubové stavby

spary-roubenka-15

obr.: Originální technologie řešení podélné spáry s použitím pera vkládaného do drážek. Životnost tohoto systému dosahuje podle výrobce úrovně životnosti samotných trámů. Údržba spáry je jednoduchá, pouze se natírá společně s trámy. Foto: Haniš srubové stavby

spary-roubenka-detail-2

Vizualizace: Haniš srubové stavby


srubyaroubenky-casopis-titulka-3-2020-200x238-tinified

Tento článek vyšel v časopisu sruby&roubenky 3/2020

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 69 Kč

koupit časopis

 

Článek připravil: Martin Klíma

SaR 3-2020
Vaše komentáře (0)

Nejnovější články v kategorii “Fasády”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop